V originálním i přeloženém článku je ke konci jedno prapodivné tvrzení o tom, že by dokončení vývoje Falconu Heavy mělo trvat ještě 6-7 let.
Buď je to překlep, nebo neznalost problematiky. I kdyby tím byla myšlena certifikace pro vynášení vojenských nákladů, tak je tento časový odhad zcela mimo realitu.
10.2.2016 v 11:40 UTC vzlétla z kalifornského startovního komplexu Vandenberg AFB raketa Delta 4, jež vynesla družici NROL-45. Družice je armádní, její přesné účely pochopitelně nebyly oznámeny. První minuty letu proběhly podle plánu, další průběh mise je utajen.
Z článku je vidět, jak ostře pokračuje boj mezi ULA a SpaceX.
Cena ULA pro základní konfiguraci rakety Delta 4 byla v r. 2015 164 mil usd . Avšak AtlasV 401 nad již podepsané kontrakty s vojáky stojí méně než 100 mil usd, jelikož 64 mil je již zaplaceno v rámci dlouhodobé smlouvy s USAF o udržování pohotovosti rakety a startovního zařízení pro naléhavé potřeby. Viz http://breakingdefense.com/2014/05/ula-fires-back-at-spacex-at-space-symposium-details-launch-costs/
Cílem ULA u nového nosiče Vulcan je snížit cenu startu u základní konfigurace oproti Atlasu V o 50 % . ULA plánuje postupný vývoj Vulcanu i technologie: přejde na 5 m průměr, vyvíjí pro ověření paralelně 2 varianty – Vulcan /Be-4 pro methanový stupeň a Vulcan/ AR1 pro kerosenový supeň. Zřejmě ale preferují první variantu. Rovněž pro druhý stupeň zpočátku použijí Centaur/RL10, ale ke konci tohoto desetiletí mají vyvinout Advanced Cryogenic Evolved Stage (ACES), který má zajistit životnost stupně ve vesmíru měřenou týdny oproti hodinám u Cantauru. Stupeň má mít 1-4 motory, zatím neurčeného typu (možná BE-3). Zde zřejmě chtějí také ušetřit, neboť Centaur/RL10 je extrémně drahý.
Konečná etapa bude návrat motorů 1.stupně opatřenými tepelným štítem (přes který se zřejmě bude přenášet při startu tah motorů) a dále padákem, přičemž motory budou zachyceny při sestupu helikoptérou. To má snížit cenu motorů o 90% , přičemž cena motorů představuje 65% ceny stupně. Velkou výhodou tohoto přístupu je, že prakticky nesnižuje nosnost rakety. Přitom použití kryogenního druhého stupně dává Vulcanu (i Atlasu V) oproti Spacex výhodu velké nosnosti na všechny vysoké dráhy, včetně únikové a použití boosterů na TPH velkou variabilitu nosnosti a tedy i ceny.
Financování má být kombinací privátních a vládních zdrojů, ULA žádá od vlády příspěvek na vývoj 1,2 mld USD. Ostatně i SpaceX dostal kromě velké technické pomoci od NASA značný příspěvek ve formě ceny jejích nákladních i budoucích pilotovaných letů k ISS. Soutěž bude zajímavá.
[Upraveno 20.3.2016 PinkasJ]
Zajímavý článek na forum NSF o budoucí raketě Vulvan od oldAtlas_Eguy. Podivný je údaj o ACES (Advanced Cryogenic Evolved Stage), který údajně může po doplnění paliva na LEO vynést na EML2 až 100 MT,nebo donést (pokud bude mít nohy) 38 tun na povrch Měsíce. I kdyby těch 100 tun nákladu na LEO vynesla jiná raketa, naplněný ACES by musel mít na LEO hmotu téměř 200 tun, aby náklad dopravil na EML2.
The Centaur has a propellant factor PF of 90%. Very high for a Hydrolox US. But Vulcan ACES will significantly increase the PF to as high as 96%. Which will make the Vulcan ACES untouchable by any US past or anytime in the near future (at least 10 years out from now). As an in-space tug (refueled in LEO) it can deliver to EML2 up to 100mt. It will be a phenomenal US. The tank is one of the cheapest and lightest every produced past and present even if its tech is based back in the late 1950's. Add a cheaper more powerful engine and a simplified IVF/ICE long duration coast/mission and the ACES will transform many speculations about how to accomplish deep space missions and what the practical size limits on such missions would be.
It can turn a booster that has a total costs of ~$150M (core, ACES and 6 solids) into a direct competitor with FH with a payload capability of 38mt. But that is not all. With the capability of refueling the US it can then send that 38mt it can get into LEO to any place in the solar system (it would take several tanker flights at 35mt of prop each up to 4 flights). If the ACES had legs it could land that 38mt onto the surface of the Moon. [Upraveno 27.3.2016 PinkasJ]
citace:Zajímavý článek na forum NSF o budoucí raketě Vulvan od oldAtlas_Eguy. Podivný je údaj o ACES (Advanced Cryogenic Evolved Stage), který údajně může po doplnění paliva na LEO vynést na EML2 až 100 MT,nebo donést (pokud bude mít nohy) 38 tun na povrch Měsíce. I kdyby těch 100 tun nákladu na LEO vynesla jiná raketa, naplněný ACES by musel mít na LEO hmotu téměř 200 tun, aby náklad dopravil na EML2.
mohol by za tým byť, že ACES má mať potencionálne až štyri motory?
tie by mali "vychrliť" nádrž, za štvrtinu doby, ktorú by potreboval jediný motor
pri akomkoľvek reaktívnom pohone, by malo platiť, že čím kratšia doba chodu = efektívnejšia premena napríklad energetického potencionálu chemického paliva, na výslednú pohybovú energiu
samozrejme pri veľkom preťažení
Quote: moho by za tým byť, že ACES má mať potencionálne až štyri motory?
To asi ne. Závislost dv na době činnosti motorů v blízkosti Země není velká, ostatně Ciolkovského rovnice pro inerciální prostředí žádnou veličinu času a velikosti tahu ani neobsahuje, závisí pouze na počáteční a konečné hmotě a Isp.
Kromě toho, pokud chtějí použít až 4 motory místo max. 2 u Centauru může být tím, že pokukují po motoru BE-3 od Blue Origin, který má tah jen cca 5 tun, tedy poloviční než Centaur. Může to ale být tak, že chtějí mít podstatně větší ACES, s větším množstvím paliva a motory po 10 tun tahu. ACES bude schopen fungovat několik hodin až dnů, takže by mohl zvyšovat postupně dráhu v perigeu krátkými zážehy, jako to dělá Bríz-M.
Takže myslím, že ten údaj 100 tun na EML2 je chybný. Motory ACES, pokud by měly tah až 40 tun by to postupně zvládly, ale nádrž paliva by musela být obrovská a doplněná na LEO. [Upraveno 28.3.2016 PinkasJ]
to PinkasJ: BE-3 ma maximalny tah 49t cize viac ako 4 x RL-10. Na druhu stranu bude mat pravdepodobne nizsiu efektivitu lebo turbina na pohon cerpadiel je pohanana plynmi odoberanymi zo spalovacej komory a teda urcita hmota paliva sa "neucastni" zrychlenia. Naproti tomu system u RL-10 je uzavrety.
Kazdopadne ACES s jednym BE-3 bude urcite vyrazne lacnejsi nez 4 x RL-10. [Upraveno 27.3.2016 pet.rok]
To: pet.rok, Jiří Hošek:
Promiňte, přehlédl jsem se u BE-3 o řád. Podle odkazu p. Hoška má být ACES stupeň skutečný kvalitativní i cenový skok, neboť 3x větší objem paliva a min. 2x větším tahem ale stejnou délkou oproti Centauru dodá raketě Vulcan/ACES parametry, které budou tvrdým oříškem pro jakoukoliv konkurenci, zvláště na dráhy mimo LEO. Přitom startovní hmota této rakety (bez boosterů) bude možná poloviční ve srovnání s Falcon Heavy a cena srovnatelná. Zajímavá je možnost z ACES udělat přistávací stupeň na Měsíc. I když asi ACES nemůže vynést ani po dotankováni na LEO 100 tun nákladu k EML2 (jak psal autor na NSF), je jasné, že Vulcan/ACES bude špičková raketa a moc se na ni těším (pokud se toho dožiji)
V souvislosti s raketou Angara A5V z jiného vlákna mně napadá otázka, zda by přistání na Měsíci zvládl ve 4 startech také Vulcan/ACES , podobně jako Rusové plánují s 4x A5V.
Je celkem jasné, že NASA pokud by chtěla letěla znovu na Měsíc, použije SLS a zřejmě nebude prostě kopírovat Apollo, ale přesto nosnost bude důležitá. SLS Block 1A s nosností 105 tun poletí nejdříve 2023, SLS Block 2 s nosností 130 tun poletí nejdříve 2030. Zkusme nejdříve porovnat Vulcan/ACES s Angara A5V i přes neúplné údaje:
Současný nejvýkonnější AtlasV 551 vynese na LEO 18,5 tun a GTO 8,700 kg Podle odkazu p. Hoška ( viz výše) jeho zvětšený 2. stupeň ACES ( cca 68 tun paliva) přinese benefit alespoň jako 3 boostery na TPH, tedy AtlasV 551 bude ekvivalentní Vulcan 52XA, tedy Vulcan ke zvětšení nosnosti může použít navíc 4 boostery (celkem max.6). Podle Figure3 bude mít Vulcan nosnost na GTO (přepočteno na kg) 14,5 tuny, což by odpovídalo na LEO cca 31 tun.
ACES bude mít Integrated Vehicle Fluids IVF, to je H2/O2 pomocná jednotka, která využívá samovolného vypařování H2/O2 k výrobě elektřiny místo baterií a generování tlaku místo heliových nádob.
Nosnost 4 raket Vulcan/ACES na LEO by byla cca 125 tun, což není moc, ale mohlo by stačit na poměrně pružné operace u Měsíce i na něm, pokud se podaří vhodně rozdělit potřebné hmoty.
Angara A5V má mít dost podobný druhý stupeň URM-2V jako ACES. Měl vycházet z původního návrhu pro RUS-M, ale „However by the end of April 2015, engineers reportedly favored a two-engine propulsion system, with each engine producing 45 tons of thrust.“ , tedy 2x 40 tun tahu, 2 vodíkové motory RD 0150. Hmota paliva 2.stupně pro RUS-M měla být 48 tun, pro A5V jsem nenašel, zřejmě dost větší. Nosnost na LEO se udává 37 tun tun, na escape dráhu 15 tun. Angara A5V bude ale ještě tradičně používat další stupeň - tzv. „ stěpeň vyvedenija“ a to nejčastěji vodíkový KVTK, nebo jeho zvětšenou versi se 2 motory MOB-KVTK, nebo pro méně náročné úkoly starší Block D nebo Briz-M.
A5V nemá boostery na TPH, ale účinnější URM1 moduly, přičemž brzy po startu prostřední podstatně redukuje tah a tím mu zbývá hodně paliva pro pokračování v činnosti po odhození postranních URM. Domnívám se, že boostery na TPH u Vulcanu vyjdou cenově levněji.
Zdá se, že obě rakety mohou mít dobou budoucnost u Měsíce a samozřejmě i dále ve vesmíru.
citace:Set satelitů bude vynesen 9. června 2016 pomocí rakety Delta 4 Heavy
....
Největší raketa na světě připravena ke vzletu s tajnými družicemi na palubě - sledujte živě.
V nákladovém prostoru je jen jedna družice - těžký vojenský satelit NROL-37
