Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

<<  13    14    15    16  >>
Téma: Kolonizace Marsu
11.3.2020 - 08:22 - 
quote:
quote:

nikdy som celkom nerozumel, ako moze byt martnsky zivot, ktory sa na mars adaptoval miliardy rokov, ohrozovany bakteriami zo zeme, ktore by na marse horko-tazko prezivaly. To skor budu tie pozemske bakterie ohrozovane odolnymi martanskymi, nie?


Je to vzájemné - bakterie nepozná, že si na ní cizí začala pochutnávat.
Imunitní systém člověka nepozná, že marťanské bakterii vyhovují podmínky v jeho oku a že jí oko moc chutná. Pozemské léky a desinfekce nefungují, protože marťanské jsou zvyklé na horší podmínky.


To je hodně velká spekulace, asi jako kdybyste tvrdil, že pro nás největší nebezpečí představují anaerobní bakterie černých kuřáků

Evoluce původců nemoci na zemi probíhá stovky milionů let provázaně s evoluci ostatních organismů, nic takového na Marsu není
 
11.3.2020 - 09:21 - 
To je práve problém - "marťanská bakteria" môže byť z hľadiska ľudského/pozemského imunitného systému to isté, ako úlomok azbestového alebo plastového vlákna, alebo sklenená či uhlíková mikročastica. Nemá teoreticky žiadne povrchové antigény, ktoré by bunky imunitného systému chemicky detekovali a rozpoznávali ako "cudzie". Ony bohužiaľ nič iné nevedia - takže marťanská bakteria je pre ne "neviditeľná", nevyvoláva imunitnú reakciu.

Organizmy čiernych fajčiarov sú napriek svojej izolácii a exotičnosti súčasťou globálneho pozemského ekosystému, a nevyhnutne sú v kontakte so zvyškom biosféry. Základné "konštrukčné jednotky" sú už miliardu rokov rovnaké - a imunitné systémy ich dokáže rozpoznávať. Je to súčasť "vrodenej" imunity a tá je prastará. V niektorých prípadoch údajne staršia ako rozdelenie na "rastliny" a "živočíchy".
 
11.3.2020 - 10:04 - 
A nebude skôr nutné dávať ešte väčší pozor aké baktérie a vírusy sa na Mars dostanú zo Zeme?
Už nie pre ochranu Marsu ale kolónie na ňom?

V koloniálnej "bubline" sa akákoľvek cudzorodá nechcená "súčiastka", môže prejaviť extrémne.
Nielen na kolonistoch samotných ale aj prípadných biotechnológiách.
S dlhšou izoláciou citlivosť voči tomuto riziku, bude navyše asi rásť.

Asimov to myslím už tak nejak predstavil..
 
11.3.2020 - 13:08 - 
Přesunul jsem odpověď pánům Yamato a Jiřík do tohoto vlákna z vlákna Space X/Starship ….

Ty ohromné skleníky na Marsu, by byly pěkné, zvlášť když si představíme, jak je staví lidi ve skafandrech a kyslíkových maskách. Energetická náročnost na cokoliv bude na Marsu x-krát větší než na Zemi, sluneční záření mnohem menší. Magnetické pole žádné. Ani kyslík nebudou mít zadarmo, ale musí ho vyrobit nejen pro sebe ale i pro palivo pro lety k Zemi. Stejně tak tam voda nespadne z mraků, bude vyžadovat mnoho energie a pro hydroponické pěstování rostlin jí bude třeba hodně, zvlášť kdyby v ní pěstovali i ryby nebo rostlinami krmili zvířata. Musíme si uvědomit, kolik energie nám dává Slunce nejen přímo zářením, ale i koloběhem vody přes atmosféru.

Naše civilizace vznikla nejen zásluhou příznivých klimatických podmínek a atmosféry, ale i tím, že má Země magnetické pole a že Země má pod povrchem téměř celou Mendělejevovu tabulku prvků a díky tomu si lidé mohli vyrobit i sloučeniny, které ve vesmíru neexistují. Tyto prvky vznikly v nitrech hvězd v různém stádiu jejich vývoje. Budou stejně přítomny i na Marsu? Pojem „multiplanetární civilizace“ byl vymyšlen spíš jako naší možnost prozkoumat různá místa sluneční soustavy a ne abychom hned začali „kolonizováním“ Marsu. Jednou ze základních podmínek života na exoplanetách uvádějí astronomové tekoucí vodu. My budeme budovat kolonii, kde tato podmínka není splněna a není splněna ani další podmínka vhodné vzdálenosti od hvězdy a tím i teploty?

Zásadní otázka kolonizace Marsu je, co to vše bude stát, kdo to zaplatí a z jakého důvodu to vůbec dělat. Musk řekl, že SpX staví jen transportní systém, ostatní se mají postarat o zbytek . Kdo investuje do něčeho, co pravděpodobně nepřinese zisk ani za století a spíše bude trvale záviset na zdrojích ze Země?

[upraveno 11.3.2020 13:10]
 
11.3.2020 - 14:03 - 
quote:
more, lesy a hory nepoznaju ani narody zijuce v pusti tu na zemi. A zije sa tam sakramentsky tazko. A nikto rodicov nepreklina, este o tu pust vedu vojny.


Pozemske pouste jsou rájem plným hojnosti ve srovnání s Marsem ... ;-)

... a proto musíte mít opravdu velmi silné důvody tam být natrvalo.

(i na poušti máte radiační ochranu, kyslíkovou dýchatelnou atmosféru s vysokým obsahem dusíku a vodní páry, atmosférické tlakové poměry nad trojným bodem vody, spoustu minerálů v půdě (a ještě koncentrované do ložisek díky geologickým procesům a tektonice), větší energetický tok slunečního záření, ...) [upraveno 11.3.2020 14:07]
 
11.3.2020 - 16:44 - 
quote:
Pozemske pouste jsou rájem plným hojnosti ve srovnání s Marsem ... ;-)



a peklom plnym nedostatku v porovnani s pozemskym miernym podnebim. Z puste sa da jednoducho odist - nepotrebujete raketu, kozmodrom, kryogenicke palivo, zasoby jedla a vody na 6mesiacov ani protiradiacnu ochranu. Proste odidete inam. Napriek tomu ztadial ludia neodchadzaju.
 
11.3.2020 - 16:45 - 
Vzaté "kolem a kolem" je tiež záležitosť, ktorej sa bude musieť venovať pozornosť. Rovnako ako ochrane Zeme pred nežiadúcim importom pôvodne pozemských mikroorganizmov z Marsu späť.
Stačí si spomenúť na rôzne panické hlasy pri likvidácii Miru - pre niekoho vyzerali smiešne, ale celkom neoprávnené neboli.

Celkom by ma zaujímalo, ako často a ako dôsledne sa robí mikrobiologická kontrola ISS (napríklad stery a kultivácie z rôznych povrchov, ovládacích prvkov, prístrojov, i "spoza boxov" a hygienického vybavenia)
 
11.3.2020 - 18:02 - 
A z tunelu na Marsu se můžeš leda tak prokopat dál  
11.3.2020 - 19:36 - 
hej ide o to, ze aj pomerne drsne podmienky mozu ludia povazovat za "domov" - prikladov tu na zemi je vela 
11.3.2020 - 20:13 - 
prave preto, ze na marse je nedostatok asi vsetkeho, mozu byt pokusy o kolonizaciu viac prelomove, nez kedysi osidlovanie novych uzemi na zemi. Nasa civilizacia doteraz funguje na principe "nizko visiaceho ovocia" - vsetko co potrebujeme k zivotu nam nasa planeta strka priamo pod nos, a my to skratka len pouzijeme. Tymto sme sice vytvorili technologicku civilizaciu, sucasne sme sa vsak dostali na hranu moznosti tejto planety.
Mars nam nic neda zadarmo. Tym nas donuti zmenit samotne zaklady toho, ako fungujeme. A to moze celu civilizaciu posunut na iny level.
 
12.3.2020 - 16:11 - 
quote:
... Nasa civilizacia doteraz funguje na principe "nizko visiaceho ovocia" ...


Když už jste se dal na zahradničení, tak jen poznamenávám, že málokterý farmář používá stavební jeřáb na utrhnutí jednoho jablka na horní větvi. Prostě se pěstují nižší stromky ... ;-)

... ale vážně: Realita jde obráceně, než si myslíte: Jde o to, že musíte vytvořit dostatečný klub podporovatelů. Ten musí mít nějaou motivaci (šok ze Sputnika a studená válka byla velmi silná motivace, ale to je dneska passé). Následně situace Vám umožní složit nějakou sumu peněz (darem, nebo jenom podílem na Vašich obchodních aktivitách). A tahle suma Vám určuje, jak velkou konstrukci můžete postavit a k jak vysokému jablku se dostanete ...

... Musk se pokouší stavět velmi lacině, ale je otázkou jestli mu to nespadne a jak vysoko se dostane. A jestli to bude až na Mars. ;-)
 
12.3.2020 - 21:10 - 
Že něco spadne je pravděpodobné, ale připusťme, že Starship nějaký náklad na Mars dopraví. Možná bude větší, než tam dopravily rakety Atlas 5, ale to byly náklady složité, vědecké. Hlavní otázka je, co bude potom. Bez přítomnosti člověka tam můžeme dopravit různé náklady, ale pak tam musí někdo přistát, něco začít budovat a bude se chtít také vrátit. Tím jsme u kořene problému – kolik těch lidí má být, zda přežijí do dalšího okna pro let zpět, zda si vyrobí palivo a hlavně, kdo to bude vše financovat. Jsem v tom hodně skeptický.

Stále vidím pro začátek lepší krátkou expedici přes LMO s výsadkovým landerem a částečným využitím elektrických pohonů. I v tom případě by však by bylo nutno vynést velké náklady pro stavbu a vybavení marsovské lodě na Gateway klasickou raketou – na př SH/SS.

Mluví se také o motorech s proměnný Isp, které by dokonce mohly pracovat na stejném palivu – např. i na Lox /Methan. Pro odlet z Gateway by motory krátce pracovaly klasicky, stejně tak pro brzdění na LMO. Pro přelet jako elektrické s mnohem vyšším Isp a menší spotřebou. Elektrický zdroj – zpočátku sluneční panely, později snad jaderný el. zdroj.

Pokud by se na Marsu vyrábělo palivo, raketa by startovala z Marsu na LMO jako chemická a odtud by použila stejné palivo pro elektrický pohon s mnohem větším Isp a tedy menší spotřebou.To je snad budoucnost.
 
12.3.2020 - 22:54 - 
Že něco spadne je pravděpodobné, ale připusťme, že Starship nějaký náklad na Mars dopraví. Možná bude větší, než tam dopravily rakety Atlas 5, ale to byly náklady složité, vědecké. Hlavní otázka je, co bude potom. Bez přítomnosti člověka tam můžeme dopravit různé náklady, ale pak tam musí někdo přistát, něco začít budovat a bude se chtít také vrátit. Tím jsme u kořene problému – kolik těch lidí má být, zda přežijí do dalšího okna pro let zpět, zda si vyrobí palivo a hlavně, kdo to bude vše financovat. Jsem v tom hodně skeptický.
Stále vidím pro začátek lepší krátkou expedici přes LMO s výsadkovým landerem a částečným využitím elektrických pohonů.

Kdo chce vidět, jak má vypadat invaze, ať se podívá na Turecko. Západ už je tak zdegenerovaný, že bude řešit každou blbost jenom aby si našel výmluvu, proč radši nic nedělat.
Pokud se nenajde nějaký dobrodruh, který do toho půjde s nasazením vlastních sil, majetku i života, tak žádný Mars nebude. Mám jen obavu, že časy lidí jako Kolumbus, Magellan, Drake, Cook, Stanley, Holub, Rhodes, Amundsen, Fawcet a další jsou nenávratně v hajzlu...
 
13.3.2020 - 19:33 - 

https://phys.org/news/2018-02-x3-ion-thruster-propel-mars.html


NASA Glenn Research center ve spolupráci s USAF a Aerojet Rocketdyne již v r. 2017 provedly zkoušky X-3 Hall motoru. Ten je navržen až pro příkon 200 kW. Zkouška proběhla při výkonu 102 kW. Motor váží 230 kg a dosáhl tah 5,4 N , což je na iontový motor hodně. Výkon je regulovatelný od 2 kW do 200 kW.

Studie ukazují, že výkony 600 -700 kW umožní dosáhnout stejné rychlosti, jako chemické motory, ale s mnohem menší spotřebou.
Rrojekt je financován z NASA’s Next Space Technologies for Exploration Partnership (Next-STEP),

Pozn: Při výkonu 200 kW snad dosáhnou tah 10 N .Pro vyšší výkony kolem 1MW budou zřejmě potřeba nukleární zdroje elektřiny, které mají hlavní problém s chlazením reaktoru. Pro let k Marsu by bylo potřeba asi minimálně 5 motorů s tahem 5x 10N = cca 5 kg.

 
14.5.2020 - 13:51 - 
Alfa a omega:
Motor v teste vážil 230kg. Podstatné ale je, koľko by vážili zdroje pre trvalý výkon 200kW?
Až odtiaľ je možné počítať zrýchlenia... A tiež - aká je/bola hodinová či sekundová spotreba hnacieho média...
Našiel som síce hodnoty Isp 1800-2650 sekúnd čo by dávalo hodinovú spotrebu pracovného plynu 2,04-1,38 kg/h. To sa mi nejak nezdá... pripadá mi to veľa.
 
<<  13    14    15    16  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.175321 vteřiny.