|
Dve veci. To s tim prurazem kopule a unikem vzduchu, neni muj vymysl ale pocitalo se to nekdy v 60 nebo 70 letech pri planovani kolonizace vesmiru. Unik rychlosti M2,5 do vakua vubec nevadi. Zajima nas rychlost uvnitr kopule ne to co plyn dela vne. A uvnitr se bude pohybovat pomaleji.
No a co se obrany tyka. Nejlepsi by bylo strilet vodu. Takove vodni delo co by z mista predpokladaneho dopadu telesa strelilo treba 1m tlusty a nekolik desitek metru dlouhy proud vody proti priletajicimu meteoritu by byl jak tlusta vrstva atmosfery. Predpokladem je samozrejme, ze radar zaznamena meteorit priletejici do atmosfery a pak behem sekudy vyhodnoti dopad a posle mu naproti proud vody. Jen to chce poradne vodni dela a strategicky je rozmistit po kopuly. Myslim, ze na akci by byli tak tri az ctyri sekundy. |
|
citace:
To možno nebudú mať nikdy...
Je to proste mimo technické možnosti "dohľadnej doby", a veľmi pravdepodobne aj mimo "fyzikálne možnosti" systému umiestneného na povrchu Marsu. A obranný systém umiestnený v kozme by bol veľmi rozsiahly a zložitý - a šialene drahý (drahý na zdroje, nielen vo finančnom vyjadrení).
Alebo opačný pohľad - to, čo by takáto "nejadrová" obrana dokázala zastaviť, bude tak či tak padať "voľným pádom" a roztrhané na párkilové úlomky, pretože sa to z kozmických rýchlostí zastaví vo výškach 10-30km o atmosferu Marsu. A to, čo by prešlo až k povrchu, nezastavia ani jadrové nálože...
Několikakilogramový šutr padající volným pádem z výšky 20 km bude na Marsu na povrch padat cca 100 vteřin a získá přitom dopadovou rychlost cca 400 m/s. Počítám jen tak z hlavy se zanedbáním (zanedbatelného) odporu toho, čemu se na Marsu říká atmosféra. Pokud někdo chce. může to udělat důkladně a s kalkulačkou, ale myslím, že nějak podstatně odlišný výsledek nedostane. 400 metrů za vteřinu, to už je pořádná pecka. Jednou vrstvou skleněné kopule šutr projde jako nic. Jak jsem ale tuším včera psal, ty kopule by měly mít z bezpečnostních důvodů tři koncentrické vrstvy. Pokud by skleněné vrstvy byly tlusté 5 cm a dělily je metrové distance, tak tou třetí už by meteorit skoro určitě neprošel, a to tím spíš, že asi nepůjde o čisté sklo, nýbrž sklo s nějakou vnitřní drátěnou výztuží. Kdo jako kluk zkoušel prakem prostřelit tabuli drátěného skla, ví, o čem mluvím. |
|
krok prvy bude zistit, kolko a akych sutrov statisticky padne na uzemie velkosti kopuly povedze za sto rokov. Ak sa ukaze ze kazdych par rokov mozeme ocakavat napr. stokilovy suter, tak nema zmysel sa branit vrstvenou kopulou (urcite prejde)
Tie vodne dela sa mi pacia |
|
Ještě k té hale Tropical islands, kterou jsem uvedl jako příklad. Má vnitřní plochu 6,5 hektaru. Nachází se tam vodní laguny, džungle, vesnice s domky, stanový kemp, tobogány atd., celkem pro 6600 rekreantů. Troufám si na základě osobní návštěvy tvrdit, že v hale by mohlo bez problémů trvale žít 1000 lidí, kteří by bydleli v nějakém objektu typu třeba dvanáctipatrového paneláku (na rozloze kempu a vesničky). Tam, kde jsou tobogány, by se mohlo nacházet nějaké ekologicky čisté výrobní zařízení (těžba a různé provozy produkující sajrajt by samozřejmě byly vně haly). A zbývající plocha je dost rozlehlá, aby se tam vešly jednak pěstírny užitkových rostlin, jednak i potřebné rekreační objekty - bazény a parčíky. V těchto podmínkách se dá celkem trvale a za slušných podmínek žít, není to žádný kriminál v cele o rozloze výtahu.
Kolonizace Marsu by mohla probíhat pomocí těchto hal tak, že by se postupně přistavovaly další a další pro nové stálé obyvatele, a tyto autonomní haly by se časem propojovaly podzemními tunely nebo pozemními rourami do velkých komplexů. Přijde mi to celkem schůdné, i když to pochopitelně aspoň zpočátku bude náročné a drahé. |
|
Zapomínáte na radiaci. Fakt to vidím spíše na Boring Company a kaverny. O velikosti Tropical Islands.  |
|
| Když nejsme schopni detekovat předem ten šutr, jak chcete proti němu útočit ? Můžete tu vymýšlet teorie , jak ho zničit, ale jak ho chcete dopředu detekovat? Nejde nám to tady, jak na Marsu ? |
|
Zapomínáte na radiaci. Fakt to vidím spíše na Boring Company a kaverny. O velikosti Tropical Islands.
A zase ta "radiace". Mars je od Slunce 1,5x dál, než Země, takže ho bombarduje cca 45 % UV záření. Na Zemi zachycuje UV ozónová vrstva (ne atmosféra jako taková). Na Marsu žádná není, ale velmi účinným štítem proti UV je sklo. Když se budete slunit při červencové polední výhni za dvoumilimetrovou okenní tabulí, žádné následky to na vás nezanechá. A co jsem doporučoval u té prosklené kopule? Tři vrstvy po 5 cm? Kolik z těch 45 % projde skrz? A pokud by i to bylo někomu málo, je možné použít nějaké žaluzie, které budou spuštěné vždy tam, kde se bude nacházet Slunce, a všude jinde budou rozhrnuté.
Kdo, proboha, by chtěl bydlet jako krtek v zemi? Myslím, že pro psychické zdraví potenciálních marťanských kolonistů je důležité jednak skutečné sluneční světlo, a ne jen nějaké zářivky, jednak výhled do širokého okolí. |
|
citace:
...Kdo, proboha, by chtěl bydlet jako krtek v zemi? Myslím, že pro psychické zdraví potenciálních marťanských kolonistů je důležité jednak skutečné sluneční světlo, a ne jen nějaké zářivky, jednak výhled do širokého okolí.
Kamarad ma takovou zajimavou firmu a dela svetlovody. Co to treba udelat takto - vyhoda osluneni na pozadani a muzete byt zakopany pod zemi. Dokonce muzete dosahnout vyssiho svetelneho toku.
http://www.lightway.cz/ |
|
| Toho UV bych se fakt nebál. Lze poměrně lehce odstínit. Se slunečním a galaktickým kosmickým zářením je to ale jinak. 10 tun na metr čtvereční v délce cca 100km(tedy pozemská atmosféra) prostě na Marsu chybí a není prakticky nijak chráněn. Tedy na povrchu budou mít prakticky stejné radiační podmínky jako astronauti Apollo mimo magnetické pole Země. Tedy nic moc... |
|
Klaustrofobikům to možná stačit nebude, ale ostatní můžou spokojeně žít i v podzemí.
Kdesi jsem dával i uměleckou představu osídlené kaverny, ale teď to nemůžu najít... |
|
citace:
Toho UV bych se fakt nebál. Lze poměrně lehce odstínit. Se slunečním a galaktickým kosmickým zářením je to ale jinak. 10 tun na metr čtvereční v délce cca 100km(tedy pozemská atmosféra) prostě na Marsu chybí a není prakticky nijak chráněn. Tedy na povrchu budou mít prakticky stejné radiační podmínky jako astronauti Apollo mimo magnetické pole Země. Tedy nic moc...
No ja bych to taky nevidel az jako takovy problem. Pobliz kopule bych postavil vez tak 100m v prumeru a to by byl obrovsky elektromagnet. Ten by svym magnetickym polem prikril kopuli a nejblizsi okoli a stahoval veskere nabite castice po silokrivkach na sebe.
|
|
Odstíníš tak i galaktické kosmické záření?
Když si představí ionty kovů letících takřka rychlostí světla... |
|
citace:
Odstíníš tak i galaktické kosmické záření?
Když si představí ionty kovů letících takřka rychlostí světla...
Síla působící na nabitou částici je úměrná náboji, velikosti magnetického pole a rychlosti částice. Tedy čím rychlejší nabitá částice, tím větší síla na ni působí při průletu magnetickym polem. Navíc ji stačí odklonit a dosah toho elektromagnetu by byl radově v km. |
|
citace:
citace:
Odstíníš tak i galaktické kosmické záření?
Když si představí ionty kovů letících takřka rychlostí světla...
Síla působící na nabitou částici je úměrná náboji, velikosti magnetického pole a rychlosti částice. Tedy čím rychlejší nabitá částice, tím větší síla na ni působí při průletu magnetickym polem. Navíc ji stačí odklonit a dosah toho elektromagnetu by byl radově v km.
Fajn. Chtěl jsem navrhnout jako zdroj toho magnetického pole samotnou kopuli (pokud by byla uvnitř skla drátěná výztuž vhodného tvaru, tj. vinutí jako v cívce, tak by to mělo být po napájení proudem schopné indukovat magnetické pole), ale tohle je určitě bezpečnější, elegantnější a navíc by to krylo i určitý pás země kolem kopule, kde by se prováděla většina aktivit v otevřeném prostoru. |
|
To by chtělo udělat simulaci. To by mohlo být hodně zajímavé...
A vzpomněl jsem si na toto:
https://www.space.com/658-lunar-shields-radiation-protection-moon-based-astronauts.html
 |
|
hm... to "vodné delo" nie je celkom márny nápad...
Guličky nabité na megavolty - čo na to mesačný prach? Prípadne na Marse - marsovký prach? A čo prachové búrky?
[Upraveno 10.1.2018 Alchymista] |
|
Pivo na Marsu?
https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/zivot-na-marsu-piva-bude-dost/r~5abcedfefad611e7af7dac1f6b220ee8/
|
|
Podle Švédů neztrácí Mars vodu nedostatkem magnetického pole, ale podle tohoto jsou za to zodpovědny prašné bouře. Zajímavé...
http://www.spaceflightinsider.com/missions/solar-system/dust-storms-linked-gas-escaping-martian-atmosphere/
 |
|
Jak stavět města na Marsu?
https://www.fastcodesign.com/90160936/how-should-we-design-cities-on-mars |
|
http://www.mundo.cz/termiti
Termiti jsou také považováni za hlavní zdroj metanu v atmosféře
Jen jsem tak na to náhodou narazil... |
|
Asi najlepšie sem:
Čo to vlastne je?
 |
|
pôvodný zdroj: https://www.sciencealert.com/nasa-doesn-t-know-what-made-this-deep-hole-on-mars
"diera" má pri rozlíšení pol metra na pixel priemer okolo 250 metrov
a v plnom rozlíšení:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia21636.jpg [Upraveno 26.3.2018 Alchymista] |
|
| Mě to připadá jako termální zdroj pod ledovcem... |
|
Taky bych to tak viděl, pod sezónním ledem CO2 je evidentně poměrně tlustý ledovec, pak už stačí jenom bodový zdroj tepla a díra je na světě, led bude v podmínkách marsovské atmosféry sublimovat, velikost pak odpovídá tepelnému toku
Nic mysteriózní, jak se snaží naznačit novináři, každopádně extrémně zajímavé když si dáte dohromady, co je třeba pro život |
|
povedal by som, že "ono je to stále aktívne", súdiac podľa toho tmavého materiálu, zrejme vyneseného z pod povrchu
(to stále aktívne môže znamenať aj plus mínus pár storočí )
Každopádne zaujímavý útvar (a relatívne čerstvý, na pomery Marsu)
Aké to môže byť hlboké?
[Upraveno 26.3.2018 Alchymista] |
|
Vypadá to tak, aktivní to bylo určitě nedávno (geologicky)
Hloubka by se dala určit z údaje o výšce slunce nad obzorem, tu nemáme, ale řekl bych, že ji brzy v nějakém obsáhlejším článku vypublikuji, tipnul bych si několik desítek metrů [Upraveno 26.3.2018 Petr_Šída] |
|
Celkom zaujímavé v detaile - steny sa v "dolnej" časti sa zosýpajú na ľadovú výplň
škoda, že je "horná" časť tak tmavá, v JPG sa to ani nedá normálne zosvetliť
[Upraveno 26.3.2018 Alchymista] |
|
ten led na dně vypadá vrstevnatě, ale bez znalosti skutečných hloubek bych věštil
ale vypadá to, že se okraj mírně sesul na dno
v takovýchto útvarech může hrát obrovskou roli i orientace ke slunci, permafrost umí kouzlit |
|
IMHO se Tyson plete hned v několika bodech. Např.:
1. lidí ochotných tam žít je dost. Rád bych mu to dokázal osobně. Elone?
2. v podzemí bude hafol místa, kde nebude problém zajistit obyvatelné podmínky. Boring Company.
3. v Cobber Pedy žije skoro 1200 lidí v podzemí. Podzemní obydlí stojí stejně, jak běžný dům. Kvůli nízké gravitaci nebude problém dělat rozsáhlé kaverny.
4. neexistuje technický důvod, proč nemít takřka soběstačnou kolonii o desítkách tisících lidech v podzemních městech i přes to, že povrch bude stále ještě neobyvatelný
Má pravdu, že vytvoření celoplanetární civilizace hned od počátku je nesmysl, jak to zřejmě podává. Jenže je to slaměný panák. Nikdo to hned na začátku nechce a ani nemůže chtít, z logiky věci. Bude muset proběhnout teraformace.
http://www.ispacea.com/2018/03/neil-degrasse-tyson-says-humans-will.html |
|
citace:
Nikdo to hned na začátku nechce a ani nemůže chtít, z logiky věci. Bude muset proběhnout teraformace.
Chtělo by to tady uvést časovou jednotku : 1.000 - 10.000 -100.000let ?
Na Zemi máme k disposici všechno a máme problém s nějakou desetinou procenta CO2.
Kolik milionů lidí bude potřeba na Marsu pohřbít, aby na jejich hrobech vyrostly kytky ? |
