to robia skoro všetky zariadenia, čo vytvárajú tak silné polia...
V niektorých konštrukciách je priamo výbuchom trhaviny pretvarované vynutie cievky.
práve preto sa pýtam na rekordné trvalé pole - tam to bude tak stotina (20-30T)...
A ďalšie otázky (nechcem povedať problémy...)
- čo na také magnetické pole povie samotná konštrukcia udelátoru
- čo na také pole povedia nabité častice slnečného vetra
- ako bude prebiehať ich pôsobenie na konštrukciu udelátora
Keď je v zemskom magnetickom poli polapených dosť častíc, urobia na severe (a aj na juhu) celkom peknú polárnu žiaru, pričom sa zbavia energie pár ... čoho? pár kilowattov/kilojoule? alebo dokonca megawattov/megajoule?
Na postavenie a vyskúšanie je tam toho viac - zaujímavý je podľa mňa ten kozmický 830MW reaktor s 50% účinnosťou a jeho chladenie panelmi z SiC. S tým by sa už dalo v slnečnej sústave podnikať "kadečo".
veľa sa diskutuje o žiarení a ochrane pred kozmickým žiarením, ale viackrát som postrehol v dokumentoch prípadne článkoch o kolonizácií Marsu, že problémom môže byť skôr jeho nízka gravitácia. Chcem sa spýtať, či niekto z Vás niekde nenarazil na nejaký dôverihodný zdroj prípadne štúdiu, ktorá by sa tejto téme venovala. Ako vidíme, snahu o prepravu ľudí na mars má minimálne jeden miliardár a dokonca sú aj vyznačené možné miesta pristátia. Otázka znie, keď už tam tí ľudia pristanú a budú nútení zostať na tej planéte dlhodobo (nepočítajme s tým, že by naťažili dostatok surovín na výrobu paliva nejak rýchle) ako bude tretinová gravitácia vplývať na ich telá. Viem, že na ISS sa vplyv miktogravitácie na ľudský organizmus testuje ale myslím, že prípadní prví marťanskí pioniery budú na marse nútení zostať oveľa dlhšie ako astronauti na ISS. A to spomínam ten optimistický pohľad, že sa ešte odtial vrátia. Lebo osobne si myslím, že tí, ktorý tam pristanú, tam aj zostanú. Tým myslím, že každá pracovitá ruka tam bude potrebná pri budovaní infraštruktúry a preto si nemyslím, že ak niekto za vynaloženia veľkých finančých a technických prostriedkov dopraví človeka na Mars, tak ho len tak z rozmaru nenechá na otočkuísť späť. Ten človek tam bude musieť byť užitočný pri stavbe základne a infraštruktúry. Viem si kludne predstaviť, že budú podpisovať nejakú zmluvu, kde sazaviažu, že tam letia na vlastné riziko a že ich pobyt je viazaný na minimálny počet rokov tam strávených pri budovaní základne.
Když jsem se snažil kolem toho něco dohledat, tak buď jsem našel vždy jen docela vágní předpoklady. Zažívací problémy nebo komplikace při těhotenství, čí přímo vývoj plodu atp. A určitě jsem už na něco zapomněl.
Nicméně si myslím, že bude nutné to prostě vyzkoušet. Nevím, jak testovat vývoj plodu, těhotenství a porod v třetinové gravitaci na Zemi...
citace:veľa sa diskutuje o žiarení a ochrane pred kozmickým žiarením, ale viackrát som postrehol v dokumentoch prípadne článkoch o kolonizácií Marsu, že problémom môže byť skôr jeho nízka gravitácia.
Mnoho se spekuluje, protože data nemáme.
Odhad - při pobytu v třetinové gravitaci nedojde k příliš velkým změnám, protože venku stejně v těžkém skafandru a vevnitř setrvačnost - stále potřebujete svaly. Lidské tělo je geneticky přizpůsobené 1g, takže adaptace by měla být možná i po několika letech na Marsu. Pomohlo by, kdyby při přeletu tam a zpět byla na lodi umělá gravitace (roztočení) řekněme 0,7g. Důležitý bude výzkum na Měsíci.
citace:veľa sa diskutuje o žiarení a ochrane pred kozmickým žiarením, ale viackrát som postrehol v dokumentoch prípadne článkoch o kolonizácií Marsu, že problémom môže byť skôr jeho nízka gravitácia.
Mnoho se spekuluje, protože data nemáme.
Odhad - při pobytu v třetinové gravitaci nedojde k příliš velkým změnám, protože venku stejně v těžkém skafandru a vevnitř setrvačnost - stále potřebujete svaly. Lidské tělo je geneticky přizpůsobené 1g, takže adaptace by měla být možná i po několika letech na Marsu. Pomohlo by, kdyby při přeletu tam a zpět byla na lodi umělá gravitace (roztočení) řekněme 0,7g. Důležitý bude výzkum na Měsíci.
Pokud si dobře vzpomínám:
Na LEO se dělali pokusy s rybičkama (karáskama) v centrifuze. Cílem bylo zjistit jejich chování za různých úrovní gravitace. Výsledkem bylo, že prahová hodnota pro normální "pozemské" chování je 0.3g (tedy zhruba třetinová gravitace oproti pozemské).
Na ISS bylo umístěno akvárium s rybičkami (Banana fish) a sledoval se jejich vývoj. MJ. byli zjištěny potíže s růstem páteře ...
Kromě ISS probíhali podobné experimenty na misích STS-47, STS-65 a STS-90.
citace:
Pokud si dobře vzpomínám:
Na LEO se dělali pokusy s rybičkama (karáskama) v centrifuze. Cílem bylo zjistit jejich chování za různých úrovní gravitace. Výsledkem bylo, že prahová hodnota pro normální "pozemské" chování je 0.3g (tedy zhruba třetinová gravitace oproti pozemské).
Na ISS bylo umístěno akvárium s rybičkami (Banana fish) a sledoval se jejich vývoj. MJ. byli zjištěny potíže s růstem páteře ...
Kromě ISS probíhali podobné experimenty na misích STS-47, STS-65 a STS-90.
ps: Těmto výzkumům se měl věnovat speciální modul postavený JAXA. Nakonec ale nebyl vynesen nahoru (z důvodu finančních úspor) a je vystavený v Japonsku. Podrobněji: https://cs.wikipedia.org/wiki/Centrifuge_Accommodations_Module
Krátkodobý pobyt, navíc rybek, které díky plavání nevnímají gravitaci tak silně jako savci, na malých průměrech otáčení, kde je velký vliv Coriolise. Chybí dlouhodobá zkušenost z Měsíce nebo fakt velká centrifuga na orbitě.
Za zrušením CAMu hráli menší roli taky obavy, že centrifuga po několika letech provozu a opotřebování bude vyvolávat vibrace celé stanice a znehodnotí ostatní výzkum.
CAM chybí, nešlo by navrhnout Japoncům a Muskovi, ať ho dokončí a vypustí Falconem Heavy k ISS? Navigační systém a motory z Dragonu, chytit Canadarmem...
citace:
Pokud si dobře vzpomínám:
Na LEO se dělali pokusy s rybičkama (karáskama) v centrifuze. Cílem bylo zjistit jejich chování za různých úrovní gravitace. Výsledkem bylo, že prahová hodnota pro normální "pozemské" chování je 0.3g (tedy zhruba třetinová gravitace oproti pozemské).
Na ISS bylo umístěno akvárium s rybičkami (Banana fish) a sledoval se jejich vývoj. MJ. byli zjištěny potíže s růstem páteře ...
Kromě ISS probíhali podobné experimenty na misích STS-47, STS-65 a STS-90.
ps: Těmto výzkumům se měl věnovat speciální modul postavený JAXA. Nakonec ale nebyl vynesen nahoru (z důvodu finančních úspor) a je vystavený v Japonsku. Podrobněji: https://cs.wikipedia.org/wiki/Centrifuge_Accommodations_Module
Krátkodobý pobyt, navíc rybek, které díky plavání nevnímají gravitaci tak silně jako savci, na malých průměrech otáčení, kde je velký vliv Coriolise. Chybí dlouhodobá zkušenost z Měsíce nebo fakt velká centrifuga na orbitě.
Za zrušením CAMu hráli menší roli taky obavy, že centrifuga po několika letech provozu a opotřebování bude vyvolávat vibrace celé stanice a znehodnotí ostatní výzkum.
CAM chybí, nešlo by navrhnout Japoncům a Muskovi, ať ho dokončí a vypustí Falconem Heavy k ISS? Navigační systém a motory z Dragonu, chytit Canadarmem...
Souhlas!
Jen dodávám, že rybičky jsou dobrý druh na prvotní testy. Už jsou to vyšší živočichové a strunatci (takže lze zkoumat vývoj kostí apod). Na druhou stranu jsou malé, s rychlým životním cyklem a žijí v homogenním prostředí, takže nemusíte řešit habitat, hygienu, místo pro krmení atd.
Takže zjednodušeně řečeno: zkoumají se zatím rybičky (a pak až člověk ... ;-) )
ps: u CAMu jsem nezaregistrovala obavy z vibrací a ze snížení kvality mikrogravitace na ISS. Mikrogravitace je samozřejmě snížena už pouhou přítomností posádky, která se hýbe.
Ovšem pokud jsou síly poškozující ideální stav mikrogravitace řádově menší, než ostatní síly přítomné v experimentech (povrchové napětí, elektrostatické/elektrodynamické a magnetické síly, ...) tak to nevadí. Takže na naprostou většinu experimentů je úroveň mikrogravitace na ISS zcela doastatečná.
citace:Každopádně už základní Starship + Superheavy bude v případě havárie během startu znamenat výbuch srovnatelný s malou jadernou bombou...
Nějak si moc nedovedu představit bezpečnostní opatření nutná při startu něčeho ještě většího. Elona Muska beru s čím dál tím větší rezervou, bohužel... jakkoliv mu stále fandím.
citace: USA mají velký finanční problém po 50 letech zopakovat let na Měsíc, o ostatních velmocích ani nemluvím.
to rozhodne nie. Rozpocty vesmirnych agentur (vratane NASA) su v porovnani so statnymi rozpoctami uplne zanedbatelne. Problem nie je vo financiach, ale v skostnatenych agenturach a politickej neochote.
citace:
Jestliže SS 1 měl nést na Mars až 100 lidi, u SS 2 bych odhadoval 400 lidí. Předtím samozřejmě několik letů s materiálem a vybavením. Na každý let SH/SS 2 bude potřeba asi 4 lety tankeru stejně monstrozního s palivem na LEO
jednym z hlavnych dovodov velkosti SHS je prave to, aby bol lacny. Zamienate si velkost s nakladmi na start, co je vzhladom k doterajsej historii kozmonautiky pochopitelne. Dnes ale vznika uplne ina koncepcia kozmonautiky, ktora nevychadza z premisy ze orbitalny nosic je len "vylepsena ICBM"
citace:Kdo myslíte, že to bude financovat - Musk? Nebo nějací podnikatelé, kteří vědí, že se jim finance nikdy nevrátí ?
a kto dnes financuje SpaceX, Blueorigin alebo Bigelow?
citace:a kto dnes financuje SpaceX, Blueorigin alebo Bigelow?
Asi tak - premeniť čísielká, hlavne nuly, na niečo skutočne hmatateľné. Majú peniaze, obrovské... tak ale čo s nimi? Odkázať dedičom? Aj promile je viac ako si zaslúžia
citace:Vrťme se k SH/SS 2 : průmět 18 m. výška 240 m: Když odhlédnu od technické stránky:
Většina států je dnes zadlužena, z toho USA značně. Lidstvo má před sebou obrovské problémy se suchem, rostoucím obyvatelstvem, nerovností atd. USA mají velký finanční problém po 50 letech zopakovat let na Měsíc, o ostatních velmocích ani nemluvím...
Kdo myslíte, že to bude financovat - Musk? Nebo nějací podnikatelé, kteří vědí, že se jim finance nikdy nevrátí ? Ty ani je nenapadne financovat ideu záchrany lidstva kdesi v perspektivě monoha set nebo tisíců let...
Současný ekonomický systém je založen na expanzi, funguje stejně jako rakovina. Pokud nemáte další zdroje a další odbytiště, zůstáváte na místě a bojujete maximálně o udržení konkurenceschopnosti s ostatními.
Představte si ale ty trhy, pokud bude možné zajistit expanzi do vesmíru. Nárůst velikosti trhů bude omezen pouze dostupnými technologiemi a reprodukčními schopnostmi lidí. Z uvedeného pohledu jsou pak novátorské firmy, které se na začátku usadí ve vesmíru zajištěné. Jejich náklady budou nižší, budou dopravovat zboží do gravitační studny, nikoliv naopak. Navíc, ve vesmíru je možné skutečně prodávat i vzduch.
V současnosti tato záležitost některým firmám dochází. Trhy na zemském povrchu jsou omezené a řešením by bylo pouze vytvářet podmořská sídliště, nebo vytvořit nová odbytiště válkami (likvidace infrastruktury a technologické základny, ideálně spolu se zachováním populace). Jenže výsledky válek jsou obtížně předvídatelné.
Proto je dle mého Amazon/BlueOrigin, SpaceX/Tesla/BoringCompany a spousta dalších společností, které se věnují dopravě a technologiím zajištěna. Pouze musí ustát tlak, který je na ně vyvíjen v době, kdy vytváří nové trhy.
A co se týká lidské biologie, nemocí z ozáření, nedostatku gravitace atd.? Vždyť to jsou krásné příležitosti k prodeji farmaceutických přípravků atd. A nové trhy, nové příležitosti.
... kola ekonomiky se točí dál ....
citace:a kto dnes financuje SpaceX, Blueorigin alebo Bigelow?
To není totéž. Až doteď byly všechny aktivity SpaceX komerční.
Starty SS/SH komerční být můžou, ale cesty na Mars jenom stěží. A copak cesty, co základny na Marsu? Pošlete tam tisíc lidí a kdo je bude platit? Kdo bude platit nejenom jejich plat, ale i pobyt? Desítky a možná stovky let se většina materiálu bude muset dopravit ze Země, od kartáčku na zuby až po rovery. I ten kartáček bude dražší, než kdyby byl ze zlata. Budou to zaměstnanci SpaceX? Později zaměstnanci SpaceX, NASA, dalších organizací? Dokud to budou výzkumníci, tak možná. A až to budou osadníci? Jakou ekonomickou hodnotu budou vytvářet, aby je někdo financoval? Takovýto model nikdy v historii ještě nenastal, přitom se mi nezdá, že by ho někdo nějak řešil.
citace:
To není totéž. Až doteď byly všechny aktivity SpaceX komerční.
Starty SS/SH komerční být můžou, ale cesty na Mars jenom stěží. A copak cesty, co základny na Marsu? Pošlete tam tisíc lidí a kdo je bude platit?
do istej miery je to totez. V case zalozenia SpaceX alebo BO bola myslienka postavit orbitalny nosic malou firmou skratka absurdna. Pamatam si diskusie tu na kosmo o tom, ako to bez statnych zdrojov skratka nejde.
To jest, tieto firmy boli platene ich zakladatelmi, resp. investormi, s mizivou vyhliadkou na uspech, resp. dosiahnutia niecoho, co dovtedy skratka nebolo.
Ked niektore uspeli (a mnohe z nich neuspeli), az potom nastupili zakaznici a komercne aktivity.
Ked to prenesieme na mars, moze to fungovat podobne. Prve vypravy a budovanie zakladnej infrastruktury mozu platit investori, ktori v tom skratka budu vidiet zmysel a nejaky buduci biznis. Nezabudajme ze svet ma mnoho internetovych/technologickych miliardarov, a technologicke firmy sedia na hotovosti vacsej nez statny rozpocet priemernej stredoeuropskej krajiny. A na hotovosti sedia preto, lebo nevidia dostatocne zaujimave investicne prilezitosti.
Tieto firmy su vlastnene a riadene ludmi s trochu inym zmyslamim, nez ma tradicny "hromadic majetku". Staci sa pozriet na Muska alebo Bezosa, ktori investovali/investuju velke casti svojho majetku do extremne riskantnych aktivit, hoci by si namiesto toho mohli kupit nejaky ostrov a popijat margaritu.
Takze si myslim, ze na to uvodne vybudovanie zakladnej infrastruktury su peniaze aj ochota. Samozrejme sa da ocakavat aj zapojenie NASA a jej zdrojov.
V dalsej faze musi nastupit komercia, a to uz je dalsia kapitola. Kazdopadne komercia nenastupi skor ako bude na marse nieco postavene.
citace:a kto dnes financuje SpaceX, Blueorigin alebo Bigelow?
To není totéž. Až doteď byly všechny aktivity SpaceX komerční.
Starty SS/SH komerční být můžou, ale cesty na Mars jenom stěží. A copak cesty, co základny na Marsu? Pošlete tam tisíc lidí a kdo je bude platit? Kdo bude platit nejenom jejich plat, ale i pobyt? Desítky a možná stovky let se většina materiálu bude muset dopravit ze Země, od kartáčku na zuby až po rovery. I ten kartáček bude dražší, než kdyby byl ze zlata. Budou to zaměstnanci SpaceX? Později zaměstnanci SpaceX, NASA, dalších organizací? Dokud to budou výzkumníci, tak možná. A až to budou osadníci? Jakou ekonomickou hodnotu budou vytvářet, aby je někdo financoval? Takovýto model nikdy v historii ještě nenastal, přitom se mi nezdá, že by ho někdo nějak řešil.
Odpověď je třeba hledat v kapitalismu. Mnoho nesmyslů bylo napsáno o fyzických mezích ekonomického růstu fyziky, kteří neznají ekonomii. Správná analýza fyzických mezí růstu je možná pouze tehdy, když je doceněn Hayekův postřeh, že to co ekonomický systém prodkukuje, nejsou hmotné věci, nýbrž nehmotná znalost. Bylo navíc spočítáno, že mez šíření zanlosti na zemi je 10 na 64 bitů. Na základě těchto poznatků lze usuzovat, že lidská civilizace by ve vesmíru mohla rozšiřovat svou znalost, bohatství a populaci bez omezení.
Momentálně jsme brzděni tím, že státy skrze daně odsávají až 75% nově tvořené produkce a utápí toto rozptýlené bohatství v nesmyslných zbrojních a sociálních projektech.
Kto ich bude platiť?
Drvivá väčšina prvých "priekopníkov" si ochotne cestu zaplatí.
Tak, ako si ju zaplatili prvý osadníci v Amerike, či kdekoľvek inde...
Ale já jsem se neptal, kdo zaplatí cestu, ale kdo zaplatí jejich budoucí život na místě.
Žádná paralela s osadníky není správná. Osadníci se stěhovali za vidinou lepšího živobytí, lepších pracovních a životních příležitostí. A řada znich zhynula, když se jim to nepoštěstilo.
Na Marsu žádné pracovní příležitosti neexistují a ještě desítky let existovat nebudou. A veškeré komodity tam budou mít astronomickou cenu. Kromě pár miliardářů si to nikdo nezaplatí sám. Takže, kdo to bude platit?
citace:
Na Marsu žádné pracovní příležitosti neexistují a ještě desítky let existovat nebudou.
a ake pracovne prilezitosti cakali prvych kolonistov v amerike? Neviem o tom ze by indiani najimali zamestnancov...
citace:
A veškeré komodity tam budou mít astronomickou cenu. Kromě pár miliardářů si to nikdo nezaplatí sám. Takže, kdo to bude platit?
astronomicku cenu maju komodity dopravovane medzi planetami. Komodity tazene alebo pestovane na marse budu mat cenu udrzby tazobneho zariadenia.
Takze - akonahle mate na mieste infrastrukturu (ktoru mozu zaplatit miliardari), ta uz produkuje komodity za "normalne" naklady. A osadnici ich nielenze mozu obsluhovat, ale dokonca su na to potrebni. Urcite im nikto nebude uctovat za to, ze udrzuju v chode jeho investicie.
Ekonomický nesmysl byl i let na Měsíc. A co přinesl? Technologický pokrok.
Největší brzdou dnešního pokroku je právě tzv. ekonomické chování pseudokapitalistické společnosti, která se konzervuje ve vybudovaných pozicích, aby se pupky měly lépe.
Něco nového prosadit je neskutečný problém, fandím SpaceX, protože si může dovolit více nežli zakonzervované firmy a NASA.
citace:
a ake pracovne prilezitosti cakali prvych kolonistov v amerike? Neviem o tom ze by indiani najimali zamestnancov...
Půdu a zemědělství. Lidé tehdy k životu potřebovali něco na otop, něco málo na ošacení a zhruba 1ha/rodinu k obživě. Nikdo tak dnes nežije a kromě rádoby zelených alternativců ani žít nechce.
Zkrátka všichni se smiřte s tím, že desítky let nebude marsovská kolonie ekonomicky soběstačná a někdo ji bude muset draze financovat. Každá maličkost kromě těch úplně nejzákladnějších komodit se bude muset dovážet.
citace:Ekonomický nesmysl byl i let na Měsíc. A co přinesl? Technologický pokrok
Na Měsíci ovšem nikdo neplánoval zakládat kolonie, které tu řešíme.
citace:Ale já jsem se neptal, kdo zaplatí cestu, ale kdo zaplatí jejich budoucí život na místě.
Propaganda a reklama. Bude to největší reality show v historii médií. Korporace i jednotlivé země se budou předhánět v tom, aby sponzorovali "své" zástupce v kolonii... nikdo nebude chtít být vyloučen z kolonizace Marsu, v tom smyslu, že každá firma i země bude chtít mít na fotkách z Marsu svoje logo, bude tam chtít mít tak či onak svého maskota (lidi, vozidla, všechno).
Způsob, jakým přistání na Měsíci bylo čistě americké a přineslo pí-ár jen USA, se už nebude opakovat (leda snad u případného čínského přístání, které mi ale přijde vzhledem k reálnému skluzu jejich programu nepravděpodobné). Jakékoliv komerční přistání které by podnikly SpaceX by byla komerce: trochu v tom smyslu, jak si to představovali Mars One, ale v daleko větším stylu.
Zásobovat kolonii na Marsu bude největší "product placement" v historii. Toto už přeci jen nějakou pozornost upoutá.. zvláště díky nemožnosti nějakých přímých interview - bavit se budou tak max. kolonisté mezi sebou - tedy někteří z nich budou profesí novináři, asi jako když novinářka letěla na palubě Graf Zeppelinu kolem světa. Lidi se na to budou koukat spíš na jako další pokračování seriálů... [upraveno 8.9.2019 20:18]
citace:
Půdu a zemědělství. Lidé tehdy k životu potřebovali něco na otop, něco málo na ošacení a zhruba 1ha/rodinu k obživě.
takze prvi kolonisti museli vyklcovat les a zorat podu, aby mohli nieco zasadit a dufat ze to vyrastie. A to pri neustalej hrozbe exotickych chorob a neskor aj nepriatelskych domorodcov. Takze ziadna pracovna prilezitost a lepsi zivot ich tam necakali, museli si ich vytvorit, v neznamom prostredi a s minimalnou sancou na navrat.
Napriek tomu je pre vas nepredstavitelne, ze niekto pojde na mars vybaveny stovkami ton naradia a materialu, s planom vyrobit z toho habitat a sustavu sklenikov. Navyse bude mat pomerne podrobny plan, neustalu podporu odbornikov zo zeme a bude vediet kam ide a co tam moze ocakavat.
Vas pesimizmus je obrazom doby. Bohuzial postoj "az ked sa to oplati" je s nejakym pokrokom a expanziou nezlucitelny.
