už se mi dlouho honí hlavou myšlenka, že bych si zkusil udělat elektronicky řízený model rakety, za použití mikropočítače a IMU (jako v kvadrokoptéře). Nevíte, zda-li to je zákonem povoleno?
Přečti si to, zkombinuj si to pro to co si představuješ a pak se na to vyprdni
Ono dělat něco co letí 100 metrů za sekundu, uveze 100g nákladu a je vybaveny poměrně kvalitním naváděcím systémem je záruka toho, že se o tebe bude brzo zajímat protiteroristické oddělení příslušných organizací.
Pokud máš ale dost času a pěněz na legislativu, tak to může být zajímavá aktivita
Díky za články. No pořád mi hlava nebere třeba to, proč je možné vypustit raketu neřízenou, ale s řízenou už by byl problém. Přece pokud se na raketě nějak vylomi křidélko třeba, tak taky může letět a spadnout někomu na střechu.
Potom co se týče te "protiteroristické" organizaci, tak když uvážím, že kdokoliv může vzít model letadla, nebo kvadrokoptéry, které má větši nosnost a dolet než nějaký obyč model rakety, a může to do něčeho zrovna tak navést, klidně u i automaticky s elektronikou, tak proč zrovna s naváděnou raketou ( DD ) by byl problém.
Já chápu že raketa víc navozuje dojem nebezpečnosti, protože se přece používá v armádě, ale RC model může být stejně tak nebezpečný.
Když se ti u neřízené rakety vyomí křidélko tak je raketa NEOVLADATELNÁ
Když máš řízenou raketu, tak i bez gps je raketa velmi dobře
OVLADATELNÁ
Věr, že ochrana cílových důležitých objekt už s obranou proti dronům založených na aerodynamice počítá.
Proti raketovému dronu jsou, ale tyto obrany stále slabé, nebo nepoužitelné v husté zástavbě.
Pokud si myslíš, že si lidi myslí, že rakety jsou nebezpečné protože nebezpečně vypadají, tak je tvá logika je dost naivní a nedoporučuji na základě těchto představ se pouštět do raketového modelářství v tomto duchu. Popravdě, pokud se ptáš jak se ptáš a hledáš na tak jednoduché otázky způsobem jaký zde vidím, tak je šance že sestavíš raketu řízenou například arduinem, velmi nízká.
Pro ovládání a navádění rakety je možné použít i arduino, dokonce i bez přených servomotorů. Je to otázka šikovnosti a nosnosti rakety. Navádění na signál nebo identfikaci cile je obtížnější problém, který dodnes není uspokojivě vyřešen, zvláště ve spojitosti se signalizací FOE (Friend Or Enemy). Jsou situace, kdy takový systém selže, nebo se jeho řešení přenechává obsluze (viz. nekolik případů záměn vojenských a civilních letadel v nedávné historii).
Myslim, že ted budu nosit drivi do lesa. Rakety obecne oblibene pro svoji jednoduchou konstrukci (tim minim pouze rakety na TPH), nizke naroky na start (není zpetný ráz) a rychlost. Je možné raketový pohon kombinovat s nosnými plochami, výsledný systém má slušnou nosnost. Obdobnou záležitost jako pro rakety je možné udělat i pro drony, modely letadel či areostaty.
Dovolim si male upresneni. Za drone v tomto pripade budu jakekoliv manevrovatelné letající zarízení s vlastní inteligencí ci rizene na dalku. Jako pohon je mozne pouzit raketove, elektricke, vznetove ci zazehove motory nebo turbiny.
Co se týká známých problémů, v současnosti se drony (mimo armadu) požívají pro sběr informací, ale objevily se už i první problémy. Jsou dokumentovane případy pokusy o taran člověka dronem (naštěstí je to pro operátory problém) a dokonce pokus o umístění trhaviny na obálku reaktoru (zdroj RISK Digest). Jsou situace, kdy i dron urceny pro pomoc nebo sluzbu v dane oblasti muze z duvodu technicke zavady zpusobit poraneni cloveku (nedavno nejaky zpevak).
Reseni problemu v teto oblasti je ponekud problematicke. Prvni vec je zjistit a lokalizovat dron. Z valne vetsiny se predpoklada, ze se jedna o "n-koptery" a používá se akusticka detekce. Detektory v tomto pripade nesmi být od sebe více jak 20-30 metru daleko. Jako dalsi metody detekce se uvazuje termální, lidar nebo detekce zmen v obraze nebo detekce pomoci elektromagnetickeho vyzarovani. Radar neni kvuli rozmerum dronu prakticky mozne vyuzit (limitem jsou vlnova delka versus rozmer dronu, delka vyslaneho pulsu versus rozmer dronu, nasledne zpracovani), od urcitych rozmeru je vhodne ho alespon kombinovat s jinym zpusobem vyhodnocovani. Samozrejmosti musi byt kvalitni zpracovani dat, tedy kombinace z nekolika vstupu a pomoci nich dojit presnemu umisteni (vzdalenost, vyska, smer letu a event. vyhodnoceni naruseni perimetru, zamereni obrannych prostredku).
Jako obranne prostredky pred narusenim strategickych oblasti, pripadne narusenim soukromeho prostoru je dnes asi nejlepsi ukazkou system Iron Dome. Je urcen pro likvidaci relativne velkych a rychle leticich cilu, obdobnym resenim je ochrana lodi systemem Phalanx atd. Bohuzel, v porovnani s takto malymi prostredky se obrana znacne prodrazuje (pomer cena dronu a cena vystrelu).
1) Dron, nesouci utocne zarizeni nebo utocici pomoci kineticke energie. Ten je nutne zachytit a odklonit mimo cilovou zonu, idealne znicit jeste pred perimetrem a zajistit minimalni vedlejsi skody
2) Dron pro sber informaci. U toho je nutne zabranit sberu dat, jejich odeslani, zabranit zjisteni zpusobu jak byl zachycen a kde byl zachycen. V idealnim pripade nesmi byt dron znicen, aby ho bylo mozne analyzovat.
Jako obranne prostredky se pouzivaji u velkych systemu rychlopalne kanony (Iron Dome - Phalanx), u ochrany pred miniaturnimi drony se pocita se zachytem. Teoreticky by slo pouzit i zbrane malých rází, je zde ovsem riziko zraneni osob po balisticke draze projektilu, nebo specialnich expanznich strel (tusim flashball atd., ucinny dostrel pouze v desitkach metru). Jako dalsi je moznost "vykuchani" elektromagnetickym pulsem (na to staci par magnetronu a trubka nebo nektery z mikrovlnnych zaricu - vircator), ale zde je pro zmenu rizikem civilni doprava a zarizeni v draze strelby. Jako dalsi moznost se tu jevi jeste nektere laserove systemy, riziko pro civilni dopravu zustava.
a nejde pri takýchto modelárskych pokusoch, o "riadenie", hlavne iba o odstránenie nežiadúcej rotácie?
čo som k tomu pričuchol
tak ľuďom, ktorý rakety fakt stávajú, a dajú do nich kamerku, ide hlavne o to, aby mali pekné video, bez sprznenia otáčaním
aktívna stabilizácia, predsa nie je to isté ako riadiť dron
Já jsem chtěl zkusit udělat nejprve řízení tím stylem, že na raketu dám normálně napevno 3 křidélka a v příhodném místě na trupu udělám tři vysunovací desky, tedy raketu bych řídil odporem daným jejich vysunutím, jednou jsem to u nějaké profi rakety tak viděl, takže mš to inspirovalo. To jak jsou křidélka na servách se mi moc nelíbí.
Zezačátku bych tam asi necpal mrkopočítač, ale dal tam jen modelářský příjimač pro tři mikroserva.
Strašně jsem si chtěl vyzkoušet udělat si náplň z KNO3 + Cukr, viděl jsem na youtube videa a lítá jim to s tím bezvadně. Navíc příprave není nebezpečná, jako je tomu u střelného prachu.
citace:...Strašně jsem si chtěl vyzkoušet udělat si náplň z KNO3 + Cukr, viděl jsem na youtube videa a lítá jim to s tím bezvadně. Navíc příprave není nebezpečná, jako je tomu u střelného prachu.
ani bezpecna
ani legalna
akykolvek oxidant zmiesany s akoukolvek horlavinou spada pod vybusniny...
co spravis, ak ti to zacne horiet v hrnci?
ak ti to horiace vyprskne do oci?
citace:...Strašně jsem si chtěl vyzkoušet udělat si náplň z KNO3 + Cukr, viděl jsem na youtube videa a lítá jim to s tím bezvadně. Navíc příprave není nebezpečná, jako je tomu u střelného prachu.
ani bezpecna
ani legalna
akykolvek oxidant zmiesany s akoukolvek horlavinou spada pod vybusniny...
co spravis, ak ti to zacne horiet v hrnci?
ak ti to horiace vyprskne do oci?
Sorbitové TPH jsou velmi dobře zvládnuté, amatéři s nimi dělají velké rakety úplně bez problémů, lítá to dobře a když někdo není úplně na hlavu, je to relativně bezpečné. Na webu jsou mraky návodů (http://www.raketaci.cz/) a není problém sehnat někoho v okolí, kdo to vysvětlí osobně.
Nenechte se odradit těmahle kecama chorobně negativistických lidí, co akorát umí kňučet, jak je všechno zakázané, nelegální a nebezpečné. Škoda, že si totéž neříkal jejich fotr. [Upraveno 29.7.2015 Vilík]
A to vám říkám, že i kdyby mu to v tom hrnci chytlo, tak mu to akorát slušně sežehne digestoř a nadělá to spoustu kouře. Jsem si s tím něco užil tak vím :-)
Bacha by si měl člověk dávat když dělá s jakoukoliv chemikálií. Tragédií může skončit i manipulace s pitomým ředidlem, když by u toho někdo machrovsky pokuřoval.
Jestli nás něco chemikářka na gymplu naučila opravdu dokonale, tak je to opatrnost při jakékoliv manipulaci s chemikáliemi bez rozdílu. Já tuhle nabytou znalost předávám při každé příležitosti mezi ostatní.
Osobně se domnívám, že "cukrové rakety" jsou při dodržení pravidel (která nejsou moc složitá) docela bezpečným pokusem. Nedělejme z nich strašáka na úrovni armádních trhavin [Upraveno 29.7.2015 Dugi]
Dušan: a nevíte náhodou, jestli ten cuokr + KNO3 mění nějak své vlastností ve větším množství? Já mám zkušenost, že to nikdy "nestřelí", jen to rychle hoří, tryská, a vypouští to mnoho kouře, ale měl jsem pohromadě max cca 200g. Samozřejmě něco jiného je to mít v něčem zavřené. Ale prach třeba z patrony dělbuchu, ten zažehne nebezpečně rychle a i v malém množství je to vcelku oslepující šlupka. [Upraveno 29.7.2015 Mufi]
Tento experiment jsem nikdy osobně neprováděl, vycházím pouze z videí a popisů na internetu. Ale domnívám se (netvrdím, že tomu tak skutečně je), že směs ve větším množství se bude chovat stejně - jen efekt bude pochopitelně větší. Proto z bezpečnostních důvodů doporučuji zvyšovat dávky postupně a rozhodně ne skokově. ;-)
Tomu co je na videu jako říkáte exploze? Vždyť to je nic, jenom takový pšouk, a to tam toho měl 10kg!! A v dýmovnici ještě navíc, tzn. zapouzdřené, tak mu to explodovalo. Akorát mě to utvrdilo, že je to fajn materiál pro tvorbu rakety :-) [Upraveno 30.7.2015 Mufi] [Upraveno 30.7.2015 Mufi] [Upraveno 30.7.2015 Mufi]
DD ) by byl problém. 
[Upraveno 29.7.2015 Dugi]