Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: Pěstování potravin v kosmu
30.7.2015 - 15:39 - 
Optimalizace již tak efektivního osvětlení pěstovaných rostlin

http://phys.org/news/2015-06-efficient-grown-space.html




(Díky yamato )
 
07.12.2016 - 23:39 - 
Bylo by fajn, kdyby se takové zprávy vůbec neobjevovaly, protože by to už byly fádní, každodenní činnosti...

https://www.nasa.gov/feature/space-gardener-shane-kimbrough-enjoys-first-of-multiple-harvests


 
01.5.2018 - 15:51 - 
Sklizeň 4-5 kg ovoce a zeleniny týdně. Co by za to dali na ISS! A na Měsíci, či Marsu to už bude nutnost.

https://www.universal-sci.com/headlines/2018/4/12/we-can-grow-vegetables-in-antarctica-next-stop-mars
 
15.3.2019 - 12:24 - 
"...farma schopna snížit výdaje na potraviny pro místní prodejce a spotřebitele..." Že by šli pod cenu běžným producentů?

https://morezprav.cz/svetodeni/v-londyne-otevreli-prvni-podzemni-farmu-budoucnosti


 
23.7.2019 - 23:36 - 
https://www.humanmars.net/2019/07/hydroponic-greenhouse-in-lunar-colony.html

 
25.8.2019 - 15:15 - 
Zajímavé. Netušil jsem, že rostlinám můžou stačit pulzy.

http://www.osel.cz/10725-budeme-rostlinam-blikat.html
 
25.8.2019 - 15:58 - 
Fotosyntéze má "svetelnú" a "temnostnú" fázu. A efektivita/rýchlosť fotosyntézy sa zvyšuje len do určitej maximálnej intenzity osvetlenia. Potom zrejme začne byť rýchlosť fotosyntézy brzdená rýchlosťou transportu chemických látok podielajúcich sa na fotosyntéze. A pri ešte vyššej intenzite osvetlenia je fotosyntetický aparát žiarením poškodzovaný.

Takže je celkom dobre možné, že rastlinám, aspoň niektorým typom, by mohlo vyhovovať až "zábleskové" osvetlenie, s veľmi krátkou periodou intenzívneho osvitu pri ktorej sú molekuly fotosyntetického systému "nasýtené" fotonmi (stihnú to už za desať pikosekúnd) a (mnoho)násobne dlhšou periodou temnoty na nasledujúce reakcie a výmenu reagentov.
S ohľadom na fakt, že aj farba osvetlenia sa pri minimalizácii energetických nárokov bude prispôsobovať potrebám rastlín, a nie ľudí, zábleskový režim vadiť nebude - "skleník" bude mať dva svetelné režimy - jeden pre efektívny rast rastlín, druhý pre obsluhu a zber úrody.

A mimochodom, najlepšie budú rastliny rásť pri obsahu CO2 okolo 0,1% - asi dva a pol násobku dnešnej koncentrácie.
A nie, ľuďom to vadiť nebude, v budovách/bytoch je bežne 0,1% CO2, norma ČSN povoľuje až 0,15%, a v plnom aute máte po dlhšej jazde pomerne bežne 0,25 až 0,4%; v natrieskanej MHD často až 0,75-1%.
[upraveno 25.8.2019 16:05]
 
18.10.2019 - 20:12 - 
Pokusy v lunárním i marsovském analogu regolitu dopadly dobře.

https://www.sciencealert.com/experiments-show-soil-from-the-moon-and-mars-could-support-crops
 
18.10.2019 - 20:33 - 
Tak ma napadá - nevylepšilo by kvalitu regolitu pre pestovanie rastlín niekoľkohodinové "mletie" (omielanie) v bubne? Spočiatku suché, následne mokré, možno najlepšie "vo vode s prímesou organických látok" (moč, tekuté biologické odpady...).
Bubon by mohol byť vyložený doskami zo spekaného regolitu...

Zmyslom omieľania by bolo "zatupenie" a zaguľatenie ostrohranných zrn a polámanie ihlovitých zŕn regolitu, ktoré najviac poškodzujú korene rastlin a tiež zníženie mimoriadne silných abrazívnych vlastností regolitu.
[upraveno 18.10.2019 20:39]
 
18.10.2019 - 21:18 - 
quote:
Tak ma napadá - nevylepšilo by kvalitu regolitu pre pestovanie rastlín niekoľkohodinové "mletie" (omielanie) v bubne? Spočiatku suché, následne mokré, možno najlepšie "vo vode s prímesou organických látok" (moč, tekuté biologické odpady...).
Bubon by mohol byť vyložený doskami zo spekaného regolitu...

Zmyslom omieľania by bolo "zatupenie" a zaguľatenie ostrohranných zrn a polámanie ihlovitých zŕn regolitu, ktoré najviac poškodzujú korene rastlin a tiež zníženie mimoriadne silných abrazívnych vlastností regolitu.
[upraveno 18.10.2019 20:39]


to by určitě pomoci mělo, jenom je otázka, jak dlouho by to bylo potřeba mlít

chtělo by to pokus na reálném regolitu

další věc je, že bazalt je v prostředí s vodou a kyslíkem dost nestabilní a docela rychle alteruje na jílové minerály, hlavně drobné zrnka

to je taky dobrá zpráva, výrazně to zvyšuje úrodnost
 
19.10.2019 - 00:15 - 
Na Zemi by som povedal, že v metrovom bubne by 12 hodín aj stačilo. Na Mesiaci to je trochu problém, nízka gravitácia účinnosti omieľania pomáhať zrovna nebude... Ani mlecie kamene by to príliš nevylepšili. Tri dni? - šestinová gravitácia, tak šesť krát dlhšie?

Nejaké to preplachovanie vodou, prebublávanie tlakovým kyslíkom (lepšie ozonom), prípadne aj CO2 za vlhka - "kyselinou uhličitou" - bude asi na Mesiaci nevyhnutnosť - a na Marse možno tiež, aby sa z regolitu odstránili nežiadúce anorganické látky, ktoré na Zemi už voda dávno vyplavila a zreagovali na niečo neškodné alebo aspoň menej škodlivé.

V reále, so skutočným regolitom, to tiež môže dopadnúť tak, že pestovanie bude v skutočnosti "hydroponia vo vlhkom piesku"
 
19.10.2019 - 01:51 - 
jojo, s kytkama to není jednoducé, ve skutečnosti jsou limitní tři prvky, fosfor, dusík a vápník

minerální látky moc potřeba nejsou

vápník se uvolní i z bazaltu zvětráváním

fosforu je málo i na zemi
a dusík, ten tam není ...
 
19.10.2019 - 16:09 - 
quote:
...Tri dni? - šestinová gravitácia, tak šesť krát dlhšie? ...
mozno aj dvadsat krat dlhsie...

Ad fosfor
Na Zemi je to 11. prvok. Na Mesiaci ho je sice menej ale KREEP ma fosfor rovno v mene a na Marse tiez nieco nasli...
 
19.10.2019 - 17:10 - 
quote:
quote:
...Tri dni? - šestinová gravitácia, tak šesť krát dlhšie? ...
mozno aj dvadsat krat dlhsie...

Ad fosfor
Na Zemi je to 11. prvok. Na Mesiaci ho je sice menej ale KREEP ma fosfor rovno v mene a na Marse tiez nieco nasli...


To ano, ale problém je s tím, jak se vyskytuje

KREEP obsahuje složky, které mu daly jméno ve formě oxidu jenom jako 1% svého obsahu, což je hodně na pojmenování, na využití nic moc

Fosfor je vázaný v jediném minerálů, apatitu, a ten se objevuje jenom jako akcesorie mafických vyvřelin

Takže je sice množstvím 11 prvek, ale rozptýleny v obrovském objemu a velmi blbě přístupný

Všechna na zemi těžitelná ložiska vznikla sekundárně nahromaděním organických zbytků
 
19.10.2019 - 23:27 - 
Zaujal ma udaj,ze na Zemi je P cca 1100ppm zatial co na Mesiaci 500ppm. Ja som si myslel, ze sa utrhol zo Zeme... A aj ak by prisiel P z komet, nemal by mat Mesiac ako cistic komet prave vyssi obsah? 
19.10.2019 - 23:35 - 
mne to nejak prekvapivé nepríde - Mesiac sa "neutrhol" ako jeden kus ale ako oblak plynov a triešte. Fosfor je relatívne prchavý materiál (Tt~45°C, Tv~277°C, tlak pár len asi 25x menší ako voda) takže ak materiál, z ktorého vznikol Mesiac prešiel aspoň čiastočne tavením a odparením, slnečný vietor z neho bez problémov fosfor "vyfúkal". 
 


Stránka byla vygenerována za 0.192596 vteřiny.