https://twitter.com/RocketLab
@Peter_J_Beck
"Electron is healthy but we have not been able to resolve an issue with one of our down range tracking dishes in the Chatham Islands. Ironically this is also required for a solid live stream."
"Elektrón je v poriadku, ale my sme neboli schopní vyriešiť problém s jedným prenosom sledovania v Chatham Islands. Ironicky to je tiež potrebné pre solídne Live Stream."
Stephen Clark
SCRUB. Dnešný pokus o vypustenie bol vyčistený z dôvodu problémov s obnovou pozemnej stanice na ostrove Chatham, ktorá bude sledovať elektrónovú raketu pri jej stúpaní na obežnú dráhu.
Technici neurčili nový dátum spustenia a počas nasledujúcich dní sa predpovedajú zhoršujúce sa klimatické podmienky.
@RocketLab
"No launch attempt tomorrow. Team is standing down due to weather. Meantime, crews are on their way to Chatham Islands with spare parts for the dish that caused today's scrub. Next attempt on Monday 25 June NZST, weather pending."
Preložené z jazyka angličtina spoločnosťou Microsoft
"Žiadny pokus o spustenie zajtra. Tím stojí v dôsledku počasia. Medzitým, posádky sú na ceste do Chatham ostrovov s náhradnými dielmi pre misku, ktorá spôsobila dnešné kroviny. Ďalší pokus v pondelok 25 jún NZST, počasie čakajúce." https://twitter.com/RocketLab/status/1010381159606378496
Tak ono letectví bylo nakonec možněné díky tomu, že bratři Wrightové měli know-how v oblasti cyklistiky, místo aby vycházeli třeba z tehdejšího know-how okolo lokomotiv nebo dokonce námořní plavby (říká se, že snahu napodobit postupy námořní plavby nakonec dojely vzducholodě...).
A raketa, kterou jde posunovat po fabrice rukou, je zase jednou vyrobená ze stejného hi-tech materiálu, jako současné rámy jízdních kol :-)
Jenže stejně tak se říká, že velký problém kosmonautiky v tom, že celý obor založili vojáci, kteří prostě byli zvyklí, že někdo je zásobuje municí a oni mají za úkol tu munici vystřílet do vzduchu. Na rakety je prostě dodnes pohlíženo jako na munici a jediné dva pokusy tenhle pohled byly STS (který se ovšem napodobit postupy používané v letectví stejně přímořaře, jako vzducholodě napodobovaly námořní plavbu a měl i stejné problémy s financováním) - a nově Falcon-9.
Troufám si říct, že ultra-cool a ultra-lehoučká raketa s 3D tištěnými motory už není "municí" v tom klasickém vojenském smyslu (včetně toho, že spousta lidí musí dělat v "muničních továrnách") - ale to to spotřební zboží... někde na úrovni smartphonu. Nebo hraček :-) Smartphony sice (zatím naštěstí) nezahazujeme tak, jako polyetylénové pytlíky a jiné obaly ze supermarketů - ale životnost smartphonů je přeci jen tak 1-2 roky (aspoň těch mých, protože je rozbiju).
Pořád si myslím, že vícenásobná použitelnost Elektronu by přece neměla být takový problém.. uhlíkový kompozit musí při návratu přece vydržet obrovské teploty a na rozdíl od obřího stupně Falconu 9 by snad mohl jít vybavit padákem přijatelné velikosti.. návraty raket z této výšky na padácích demonstrovány byly.
Bohužel... je docela dobře možné, že režie plně automatizované velkovýroby + 3D tisku se ukáže jako nižší, než režie opakované použitelnosti.
Aby to nakonec nedopadlo tak, že "kosmická turistika" bude vypadat nějak ve stylu Felixe Baumgartena, tedy že si někdo sponzorovaný některým z výrobců sladkých kofeinových lepidel sedne ve skafandru na špičku Electronu, v nějaké karbonové ultralehoučké Mercury s nafukovacím tepelným štítem a nafukovacím habitatem (paralela: stan jako outdoor vybavení je daleko lehčí, než snaha vláčet si s sebou obytný domeček, a vejde se do báglu...)
(v tomhle ohledu je škoda, že Copenhagen Suborbitals se zaměřili na nostalgické kopírování tradičních aerospace postupů s využitím tradičních materiálů... diskutabilně jim jde o co nejvíc nízkonákladový přístup, ale přitom prakticky podobně "garážově" začínající firma může dojít daleko dál a daleko rychleji... nabízí se otázka, jestli by nešlo nějak zkopírovat tradiční postupy s menším a tím levnějším množství těch hi-tech materiálů, např. levná hliníková "plechovka" nebo dokonce laminátová (min. na kerosen) nádoba jako nádrž, která bude pouze zevnitř vyztužená nějakým "košem" z drahých uhlíkových nosníků... ono to vypalování uhlíkových komponent taky něco stojí... a třeba vycpat vnitřky nádrží montovanou konstrukcí z karbonových modelářských nosníků mi přijde levnější, než cpát do autoklávů celé raketové stupně... (další úvaha: jak se RocketLab vlastně vypořádali s problémem tankování kapalného kyslíku do karbonového kompozitu? zachránilo je to, že to není super-podchlazený kyslík?)
Ako by ste videli, ďalší potenciál do budúcnosti pre túto techniku "elektročerpadla"?
Napríklad pre nosiče s vyššou nosnosťou, alebo pre riešenia landerov pre Mesiac a Mars? [Upraveno 11.11.2018 alamo]
Pretože.. Ja sa domnievam že ak si nad niečím v Rocketlab lámu hlavu, tak je to nejaký jeden väčší motor, ktorým nahradia tých deväť "mini"..
A ten už bude možné použiť aj v niečom väčšom, a možno aj mnohonásobne použiteľnom..
Prípadné argumenty proti tomu, že je to nezmysel.. Sa v podstate zhodujú s argumentmi proti pozemnej elektromobilite..
He.. He..
citace:Pretože.. Ja sa domnievam že ak si nad niečím v Rocketlab lámu hlavu, tak je to nejaký jeden väčší motor, ktorým nahradia tých deväť "mini"..
A ten už bude možné použiť aj v niečom väčšom, a možno aj mnohonásobne použiteľnom..
Prípadné argumenty proti tomu, že je to nezmysel.. Sa v podstate zhodujú s argumentmi proti pozemnej elektromobilite..
He.. He..
vôbec nie. Elektročerpadlá pre väčšie motory sme tu už preberali - také čerpadlo si potiahne z batérie rádovo megawatty, a to by si sa dopracoval k batériám väčším než raketa
Naproti tomu klasické turbočerpadlo je pri väčšej rakete stále relatívne malé (a podáva megawatové výkony).
Hlavná výhoda elektrického čerpadla je jednoduchosť. Preto do toho išli pri malom nosiči, ktorý má byť extrémne lacný na výrobu.
Samozrejme niekedy v budúcnosti to môže vychádzať dobre aj pre väčšie nosiče, napr. ak by sa použili batérie s inou chémiou, s násobne vyššou kapacitou (na životnosti v tomto prípade nezáleží), ale nosič triedy Falcon9 s baterkami asi nepostavíš.
A s argumentami proti pozemnej elektromobilite to nijako nesúvisí. Súčasný stav batérií a pomer kapacity a hmotnosti v pohode postačuje na pozemnú elektromobilitu a v obmedzenom rozsahu aj na lodnú a leteckú.
citace: napr. ak by sa použili batérie s inou chémiou, s násobne vyššou kapacitou (na životnosti v tomto prípade nezáleží),
No, právě se divím, že nepoužívají např. hliníkové jednorázové baterie s kapacitou až asi 2000 Wh/kg...ty se většinou používají v obdobných vojenských aplikacích... a to, že se musí předehřát, by u rakety asi nevadilo...
Na druhou stranu, AFAIK Li-Pol modelářké baterie mají obrovské vybíjecí proudy a na druhou stranu ne nějak zvlášť závratný počet nabíjecích cyklů (na rozdíl od Li-Ion). Takže poměr cena/výkon zřejmě hraje větší roli, než poměr Wh/kg :-)
Hmm..
"nosič triedy Falcon9 s baterkami asi nepostavíš."
Prečo nie?
Vybité baterky sa predsa dajú počas letu odhadzovať..
Z druhého stupňa ich odhadzujú už teraz..
Z prvého by sa potencionálne dali dokonca "zrecyklovať"..
A okrem toho.. "Čím väčšia raketa tým lepšie konštrukčné číslo.."
Prečo by to nemalo platiť aj pre "elektrolet"?
citace:Hmm..
"nosič triedy Falcon9 s baterkami asi nepostavíš."
Prečo nie?
Vybité baterky sa predsa dajú počas letu odhadzovať..
Z druhého stupňa ich odhadzujú už teraz..
Z prvého by sa potencionálne dali dokonca "zrecyklovať"..
A okrem toho.. "Čím väčšia raketa tým lepšie konštrukčné číslo.."
Prečo by to nemalo platiť aj pre "elektrolet"?
Protože palivo má na kg mnohonásobně větší hustotu energie než jakákoliv dnešní baterie a to i při započítání hmotnosti potřebného kyslíku.
A tedy čímž větší raketa - tím větší zásoba energie v bateriích a jejich hmotnost tak roste mnohonásobně rychleji než hmotnost potřebného paliva.
Výsledkem je, že v případě malé rakety - vyšší hmotnost baterií vykompenzuje jednoduchost pohonu a celkem lehký elektromotor - kdežto velké raketa by možná unesla jen svoje baterie - kromě nutného paliva pro svůj motor.
Stejně jako velké dopravní letadlo nelze napájet z baterií, neboť by zřejmě místo pasažérů vozilo jen svoje baterie. A solární panely jsou mimo už jen kvůli maximu 1 360 W na metr čtvereční a to navíc ještě mimo zemskou atmosféru.
