| 08.2.2016 - 19:29 - tycka | |
|
citace:
kolik že marťanské horniny (při mě neznámém obsahu vody)
Výpočet množství potřebné vody čistě za pomoci poměru hmotnosti jednotlivých vstupních a výstupních produktů - už jsem to delší dobu nedělal - takže tam snad doufám nemám chybu:
Probíhající reakce jsou tyto:
2 H2O – 2H2 + O2
CO2 + 4 H2 → CH4 + 2 H2O
Neboli 2 H20 + C02 celkově tedy → CH4 + 2 O2
Tedy vstupní 2 molekuly vody - přibližně 2 x 18 g/mol = 36
a výsledná 1 molekula CH4 + 2 molekuly kyslíku – přibližně 16 g/mol + 2 * 2 * 16 g/mol = 80
Poměr je tedy 80/36 - 2,2 – z 1 kg vody tedy 2,2kg methanu a kyslíku.
na 100 kg produkce tedy asi 45kg vody.
Poznámka - je to ovšem jen teoretické minimální množství - v praxi poněkud více - ztráty jsou vždycky prostě.
Jaké množství horniny - záleží na tom kolik jí bude obsahovat 45 kg čisté vody - což netuším.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Relativn%C3%AD_atomov%C3%A1_hmotnost
|
|
Niekde som videl údaj 2% vody v marťanskej "pôde", ale podrobnosti si nespomeniem.
Ak by to bolo správne, a bolo by efektívne "vyťažiť" polovicu obsahu vody (voda môže byť v marsovskej pôde viazaná rôznym spôsobom), potrebuješ na získanie 45kg vody prehnať rafinačným zariadením 4,5 TONY materiálu.
Čiže problém zásobovania energiou pre zariadenie na získania vody a výrobu paliva sa rozširuje aj o energetickú náročnosť ťažobných a transportných prostriedkov na ťažbu povrchových materiálov, ich prepravu na miesto spracovania a tiež "odvoz odpadov".
A nie sú to malé množstvá - ak počítame 2,2kg paliva z 1kg vody, tak na 1000 ton paliva treba 455 ton vody a to znamená prehnať rafinériou 46 000 ton pôdy čo je asi tak 80-100 000 m3 ("zavlhlá zemina" sa tuším počíta okolo 500-700kg/m3). A to zasa pri výrobe 1 tony paliva za hodinu znamená nakŕmiť rafinériu každú hodinu 46 tonami a teda asi 80-100 m3 pôdy (Tatra 148 sa tuším počítala za 10m3 - čiže to zodpovedá 8 až 10 "tatrovkám" za hodinu). A rovnaké množstvo "odpadu" treba aj odviezť z rafinérie... Na napájanie takého ťažobného a dopravného systému bude "nejaká tá energia" určite potrebná - a nebude jej práve málo, ale odhadovať a počítať si to presnejšie netrúfam (čiste odhadom to bude asi tak niekde medzi 10 až 100 kWh na tonu vyťaženého a prepraveného materiálu)
V polárnych oblastiach Marsu je ale voda dostupná aj na povrchu vo forme "snehu" a ľadu, takže jej relatívny obsah vo vyťaženom materiále bude vysoký. Lenže to sú polárne oblasti, s problematickým pristátím a energeticky náročným štartom na orbitu.
[Upraveno 13.2.2016 Alchymista] |
|
citace:
Niekde som videl údaj 2% vody v marťanskej "pôde", ale podrobnosti si nespomeniem.
V polárnych oblastiach Marsu je ale voda dostupná aj na povrchu vo forme "snehu" a ľadu, takže jej relatívny obsah vo vyťaženom materiále bude vysoký. Lenže to sú polárne oblasti, s problematickým pristátím a energeticky náročným štartom na orbitu.
Neví někdo, na jakých souřadnicích se nachází tenhle kráter? Tam by o vodu zjevně nouze nebyla.
http://zpravy.aktualne.cz/led-na-marsu/r~i:photo:56338/ [Upraveno 13.2.2016 NovýJiřík] |
|
zrejme je to tento:
približne 70,5°N;103°E, oblasť Vastitas Borealis
priemer ~35km, hĺbka ~2km
edit: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Mars_Express/Water_ice_in_crater_at_Martian_north_pole
[Upraveno 14.2.2016 Alchymista] |
|
citace:
zrejme je to tento:
Hm, to je blbý, škoda, že není aspoň o 40 stupňů jižněji. Díky. |
|
| nepomôžeme si - Mars nám nedá absolutne nič zadarmo. |
