|
| Na skoro jakémkoliv povrchu se může během vzletu vytvořit led/sníh a ten pak může později odpadnout. Je těžké tomu zabránit. |
|
K nadrzim a precerpavani ve stavu beztize.
Tak mne napadlo, mozna by to precerpavani ve vesmiru nemuselo byt az tak narocne. Je mozne, zvlaste ve stavu beztize, nechat nadrze rotovat kolem sve osy. Neni potreba nejak moc, odstradiva sila staci docela mala.
Dalsi moznosti jsou cargo nadrze, ktere se roboticky umisti na protibezna kola a roztoci. Zase, sila neni nutna nikterak vysoka.
Jako dalsi moznost je pouziti sily ve smeru osy nadrze. V pripade iontoveho pohonu je tah zanedbatelny ale mel by stacit pro usazeni plaiva na jednom miste. Pro vyssi vykony se to nehodi z duvodu nutne silne konstrukce (chemicke ci jaderne motory).
Rizika hydrodynamickych razu mohou snizit jiz zminovane "vlnolamy", nevyhodou je gyroskopicky moment nadrzi. Na druhou stranu I ten je mozne pouzit - orientace ci rekuperace energie ...
Nakonec ... proc vlastne nadrze precerpavat? Takovy obrovsky proctor, a dokonce je mozne ho natlakovat .... Proc nevyuzit palivo a pak to nepridat k obytne casti? |
|
citace:
Na skoro jakémkoliv povrchu se může během vzletu vytvořit led/sníh a ten pak může později odpadnout. Je těžké tomu zabránit.
v tomto prípade, aj MCT bude mať v sebe objemné nádrže na kryogénne palivo, ak nebude jeho povrch odolný, proti vytvoreniu masívnej námrazy, tá by mohla odpadnúť, a zobrať so sebou aj časť tepelnej ochrany
treba to riešiť tak či onak.. [Upraveno 24.2.2016 alamo] |
|
citace:
To lietajúce monštrum na stráne hore je síce vizuálne zaujímavé, ale pravdepodobne nefunkčné. Existujú totiž technické limity na možnosť konštrukcie podvozku pre podobné stroje, a tie zhruba hovoria že sa nedá rozumne zostaviť podvozok pre lietadlo so vzletovou hmotnosťou nad cca 2500 ton a podobne sa nedá zostaviť podvozok pre lietadlo s pristávacou hmotnosťou nad cca 1500 ton.
jediné čo sa na to dá povedať
"tak ho treba stavať, v rámci týchto technických limitov.."
...
keď sa na ten obrázok pozerám ja, tak vidím prakticky dve identické zariadenia, odlišujú sa jedine tak, že jedno má celý trup vyplnené nádržami, a druhé má nádrže skrátené a medzi ne zabudovaný priestor pre náklad
tieto dve identické, aj keď pre odlišné úlohy postavené zariadenia, budú mať obrovský percentuálny podiel identických technických detailov, budú sa dať postaviť, v tej istej hale a na tých istých montážnych prípravkoch.. čo bude mať neodškriepiteľný vplyv na ich konštrukčné náklady (bude ich to znižovať), stavebné náklady (bude ich to znižovať), prevádzkové náklady a náklady na údržbu (bude ich to znižovať)
čo bude mať, také dopady na výslednú cenu, že stavba a prevádzka akéhokoľvek iného riešenia, s dvoch odlišných celkov, je oproti tomu beznádejne drahšia
to je zase moja "prizma ", cez ktorú sa v tomto obore "doprava čohokoľvek kamkoľvek", budem navždy dívať ja
napríklad bolo tu video, s montážnou zrkadiel na rám JWST
mňa na ňom na prvý pohľad, tresol do očí "makrodetail", toho montážneho robota, ktorý ten úkon konal..
bolo vtedy od vás veľmi milé, že ste mi neodpovedali na moju otázku "je ten robot, iba na toto jediné použitie?"
keby fakt bola odpoveď "áno" (akože pravdepodobne aj je)
asi by mi v ten moment, v duševnom rozpoložení "praskla cévka"
to je totižto, základná vec, ktorá v akomkoľvek priemysle, robí veci drahými, alebo lacnými |
|
Aleš Holub
citace:
Mám dojem, že alamo se nás snaží "směrovat" tak, abychom sami dospěli k závěru, že existují lepší postupy a lepší řešení, než je předpokládaná architektura BFR/MCT (včetně cíle, nebo "zadání"). Pokud to ale alamo sám jednoznačně nevysvětlí, tak mu holt nebudeme rozumět.
Samozřejmě, že ke každému cíli, postupu i řešení, existují vždy nějaké lepší nebo výhodnější možnosti. Podle mne je ale podstatné, aby někdo zkusil realizovat alespoň "přijatelnou" variantu. Pokud ta varianta bude "zisková" (posune nás o kousek blíž k ideálu), tak je pro mne všechno OK.
chcel by som vidieť aspoň jeden scenár, v ktorom sa výprava na mars "rozmontuje na šravbičky" a pošle na LEO, normálnymi už dnes existujúcimi EELV nosičmi..
že sú tieto "drahé"?
drahé sú preto že sú vyrábané v nízkych počtoch.. na úrovni "protypovej výroby" čo kus to "originál"
výprava na mars, dopravená "po kúskoch", by si žiadala "pásovú výrobu" stoviek nosičov EELV, aj s náležitým dopadom na strmí pokles jednotkovej ceny
to jediné zaručene na tuti neodškriepiteľne funguje, pri znižovaní cien priemyselných produktov..
zistil to už Henry Ford pred sto rokmi
a podľa mňa je tristné, že sa táto možnosť systematicky ignoruje
sektor ktorý sa pokladá za výkvet technických odborov, je v tomto ohľade myslením "sto rokov za opicami" [Upraveno 03.3.2016 alamo] |
|
http://encyklopedia.sme.sk/c/1124244/pasova-vyroba.html
citace:
Keď v roku 1908 predstavil Henry Ford svetu svoje nové vozidlo model T, nazval ho automobilom pre každého. Model T bol príkladom strohého, jednoduchého dizajnu, všetky jeho súčasti boli pevne dané, voliteľná nebola dokonca ani farba. Napriek tomu sa vyrábal až do roku 1927, a to v nezmenenej podobe. Jeho uvádzacia cena bola 850 dolárov. Výroba jedného kusa modelu T trvala na tie časy rekordných 12 a pol hodiny, ale už onedlho to trvalo sotva polovicu. Keď totiž Fordova automobilka prvýkrát spustila výrobu na posuvnom montážnom páse, Ford dosiahol svoj sen. Model T sa zakrátko vyrábal už za šesť hodín, pričom sa predával za menej než 300 dolárov.
to isté čo s cenou fordky T, by pásová výroba spravila aj s cenou vesmírnych nosičov a ich štartov..
vysvetlí mi tu konečne niekto.. prečo to furt ignorujte? |
|
citace:
http://encyklopedia.sme.sk/c/1124244/pasova-vyroba.html
to isté čo s cenou fordky T, by pásová výroba spravila aj s cenou vesmírnych nosičov a ich štartov..
vysvetlí mi tu konečne niekto.. prečo to furt ignorujte?
citace:
chcel by som vidieť aspoň jeden scenár, v ktorom sa výprava na mars "rozmontuje na šravbičky" a pošle na LEO, normálnymi už dnes existujúcimi EELV nosičmi..
Tak ho udělej. Tady i třeba na NSF se toto téma probíralo už hodněkrát a naprostá většina tam vidí příliš velké překážky. Dokaž jim, že se pletou. |
|
citace:
Tak ho udělej. Tady i třeba na NSF se toto téma probíralo už hodněkrát a naprostá většina tam vidí příliš velké překážky. Dokaž jim, že se pletou.
mohol by si tie prekážky konkretizovať? |
| 04.3.2016 - 00:05 - tycka | |
|
Protože zde zřejmě poměrně dost stojí materiál a současná automatizace zřejmě moc neumožňuje automatizovat většinu montážních prací.
Ona totiž navíc plná automatizace navíc vyžaduje množství kusů, které rozhodně nemůžete u nosných raket dosáhnout - stovky kusů ročně jsou zde směšné číslo - to je v podstatě jinde zakázková malosériová výroba.
Wikipedie:"
"Je přitom třeba vzít v úvahu, že výroba titanu je v současné době relativně značně finančně náročná a provozní nasazení titanových komponentů je účelné pouze v případech, kdy není možno použít levnější alternativu na bázi slitin hliníku a hořčíku – duralů."
A titanu se zas tak málo podle mne nevyrábí - takže by pokles ceny asi nebyl proto nijak zásadní.
Třeba příklad - firma na průmyslové roboty - z důvodu náročnosti na montáž pří zachování její kvality - je tam montují výhradně jen lidé.
A minimální náklady na vývoj u nosných raket je v současnosti zřejmě u Rusů.
IT - pokles ceny je bohužel dle mne dnes hodně dán i poklesem kvality materiálů a i kvalitou vlastní výroby.
Edit - doplnění - Ford T sjížděl z výrobní linky každé 3 minuty.
To je jen ukázka co se myslí skutečnou sériovou výrobou.
Prodeje vozu Ford T činily 69 762 kusů v roce 1911, 170 211 ks roku 1912, 202 667 ks v roce 1913, 308 162 vozů roku 1914 a 501 462 vozidel roku 1915. To jsou prostě množství, které se považují za skutečnou sériovou výrobu.
Nedosáhnete zde prostě reálně více než jak vypadá továrna na vrtulníky Apache, kterou jsem viděl v dokumentu na ČT2. Též sériová výroba s několika -víc než 10 co si tak pamatuji - stanovišti, kde je pracovníci ručně montují.
[Upraveno 04.3.2016 tycka] |
|
tyčka
koľko percent s materiálu, je podľa teba titan? |
|
citace:
vysvetlí mi tu konečne niekto.. prečo to furt ignorujte?
"lebo.. my predsa nerozhodujeme o tom, ako sa to uskutoční, a o tom či sa niečo také uskutoční už vôbec..
a práve preto, sa snažíme utiecť od reality, čo možno najďalej" |
|
| Zase sa hadas sam so sebou? |
|
citace:
Zase sa hadas sam so sebou?
musím pripustiť.. zase som do "toho stavu " upadol
ale aspoň som úprimný, sám k sebe
ono totižto "my", znamená tiež "+ja" |
|
dokázali by ste si predstaviť minimalistickú verziu niečoho takého ako BFR MCT?
akú by to malo mať nosnosť na LEO, a veľkosť nákladového priestoru, aby sa do neho dal vložiť "transhab" ktorý by stačil pre štyroch šiestich ľudí, pre misiu k marsovským mesiacom? |
|
citace:
dokázali by ste si predstaviť minimalistickú verziu niečoho takého ako BFR MCT?
akú by to malo mať nosnosť na LEO, a veľkosť nákladového priestoru, aby sa do neho dal vložiť "transhab" ktorý by stačil pre štyroch šiestich ľudí, pre misiu k marsovským mesiacom?
aby sme si to lahsie predstavili, ide o to, aky velky druhy stupen potrebujeme, aby plne natankovany dokazal z LEO vytlacit k marsu lod velkosti orionu spolu s obytnym modulom.
kedze pocitat sa mi to nechce, strelim cisto intuitivne - nieco o trochu vacsie nez nosice triedy Proton/Ariane. Ale zavisi samozrejme na rozmeroch konkretneho druheho stupna. |
|
| Něco jako "čtvrtinový model standardního BFR/MCT" by mohlo mít čistou nosnost kolem 30 tun na LEO a celkovou startovací hmotnost kolem 2500 tun (aby to bylo celé mnohonásobně použitelné). Každopádně by se ten "čtvrtinový MCT" musel také dotankovat (na LEO nebo i jinde), aby dokázal s nákladem odletět k Marsu. Bez dotankování u Marsu (nebo na Marsu) by se pak ale MCT zřejmě nedokázal sám vrátit k Zemi (nebo by to bylo "jen tak tak"). |
|
dalo by sa pri snahe, aspoň si niečo také predstaviť, vychádzať s dvojstupňovej varianty saturnu 5 skylab?
tie dva stupne mali čistú nosnosť na LEO, v podobe skylabu 76 ton
+ brutto suchá hmotnosť druhého stupňa 36 ton
stačilo by s tých 76 ton, "obetovať" 46 ton, na znovupoužiteľnosť?
..
keď zrátame štartovacie hmotnosti S-IC a S-II dáva to 2760 ton
modernejšie materiály, stavebné postupy, trecie zváranie.. [Upraveno 11.3.2016 alamo] |
|
pritlačíme na pílu
čo keby "to" malo nosnoť, iba 10 ton netto?
dvojstupňový viacnásobne použiteľný nosič, ktorého druhý, alebo "1/pol" stupeň má nosnosť 10 ton na LEO, a vstavanú kapacitu delta v okolo 5 až 6..
pri takej istej "schéme" by mal aj on doletieť až k marsu..
hmm.. |
|
| 10 ton na LEO síce postačuj na obsluhu orbitálnej stanice na LEO - ale tiež nič viac, už pre lety na GSO musíš prinajmenšom dotankovávať ťahač alebo lietať na GEO s malými (neefektívnymi) družicami. |
|
povedal som.. "s dodržaním schémy"
dotankovať palivo bude musieť aj 1000 tonové "MCT"
nezáleží na veľkosti |
|
Při "zmenšování" nejsem schopen odhadovat potřebné konstrukční hmotnosti, takže výsledky je třeba brát s obrovskou rezervou (může to být o 50% větší i menší).
Takže můj základní odhad pro mnohonásobně použitelný systém ve stylu BFR/MCT s nosností cca 10 tun na LEO je tento:
- BFR:
-- suchá hmotnost 100 tun
-- palivo pro RTLS 240 tun (dv 4000 m/s, Isp 3300 Ns/kg)
-- palivo pro náklad 1000 tun (dv 2900 m/s => cca 1600 m/s při oddělení)
- MCT:
-- suchá hmotnost 30 tun (minimálně, včetně tepelné ochrany)
-- palivo pro dosednutí 20 tun (dv 1500 m/s, Isp 3000 Ns/kg)
-- palivo pro náklad 300 tun (objem nádrží 320 tun)
-- TMI z LEO cca 150 tun (náklad 20 tun a 20 tun paliva na dosednutí) => cca 15x dotankování na LEO (z jiného MCT)
-- start z Marsu 300 tun paliva (náklad cca 8 tun a 20 tun paliva na dosednutí na Zemi)
- celková startovací hmotnost cca 1700 tun (cca polovina Saturnu 5 při misích Apollo)
Upozorňuji na to, že při "zmenšování" klesá i poměr mezi nosností a startovací hmotností a především prudce stoupá potřebný počet "tankovacích misí" pro doplnění paliva MCT na LEO před odletem k Marsu. U verze s nosností 10 tun na LEO mi vychází nutnost otočit "tanker" mezi Zemí a LEO až 15x (než by MCT mohl odletět k Marsu). U mnou dříve odhadnuté "čtvrtinové verze MCT" s nosností 30 tun by mělo stačit cca 7 "tankovacích misí" a u plné verze by podle mých odhadů měly stačit jen 3 nebo 4 "tankovací mise".
Můj závěr z toho je: "Čím větší, tím lepší" (nebo také: "Postav mnohonásobně použitelný kosmický dopravní systém největší, jaký dokážeš"). |
|
akú by to asi malo mať nosnosť, aby bolo možné zmeniť "letový profil", a alternatívne použiť?
napríklad takto do (objemovo predimenzovaného) nákladového priestoru, naložíme tretí postrádateľný stupeň zo satelitom, napríklad pre GEO, alebo medziplanetárnou sondou
druhý stupeň, sa v tom prípade, nedostáva sám na LEO, ale "vyloží" ten náklad nad hranicou atmosféry, odkiaľ sa vráti dole po "balistickej dráhe"
neviem to sám určiť
|
|
karavela bola "tuctová" obchodná loď, prepravovalo sa na nej všetko možné, od solených haringov, cez vlnu, až po drevené uhlie, a bolo s ňou možné podnikať, objaviteľské výpravy, vďaka dostatočnej nosnosti, hoci ju na to nikto špeciálne nestaval
otázka je, či by sa to dalo ako "schéma" použiť aj tu?
postaviť čosi ako "karavelu", loď ktorá je prioritne použiteľná na dopravu nákladov do kozmu, ako ich poznáme dnes
a sekundárne, by ju bolo možno používať trebárs aj na "kolumbiádu" k marsu.. |
|
citace:
druhý stupeň, sa v tom prípade, nedostáva sám na LEO, ale "vyloží" ten náklad nad hranicou atmosféry, odkiaľ sa vráti dole po "balistickej dráhe"
Tohle "schéma" asi není o nosnosti, ale spíš o rychlosti při oddělení. Při vyšších rychlostech by byla třeba účinná (těžká) tepelná ochrana stupně, při nižších rychlostech by zase "náklad" musel obsahovat příliš mnoho paliva pro dosažení LEO nebo vyšších drah. Každopádně by ten druhý stupeň skončil na Zemi tisíce kilometrů od místa startu, což mi nepřipadá výhodné.
citace:
postaviť čosi ako "karavelu", loď ktorá je prioritne použiteľná na dopravu nákladov do kozmu, ako ich poznáme dnes a sekundárne, by ju bolo možno používať trebárs aj na "kolumbiádu" k marsu
Řekl bych, že právě takhle by mohl fungovat "velký MCT" (alespoň takový, jaký si zatím pro sebe představuji). |
|
| Ak/až to dokáže opakovane urobiť LEO-LLO-LEO, tak by sa s tým mohol niekto odvážiť aj k Marsu. Inak nie. |
|
Podle mě z toho děláte hroznou vědu z něčeho, co je v podstatě ideově vyřešené už od objevu radiačních pásů Země koncem 50tých.
Podle i Musk bude muset tiše přiznat, že náklad pro základnu se mu nevyplatí posílat po stejných trajektoriích, jako posádku. On na to jde dobře, přes úspory z rozsahu - spočítal si, že řešit některé subsystémy pro 10 nebo 100 lidí ho bude stát prakticky stejně.
Ale těžké, "hloupé" náklady (všechny suroviny, co nepůjde in-situ získávat na Marsu - tedy v podstat i vzduch/dusík, konzervované potraviny, zaručeně pitnou vodu, apod.) se vyplatí posílat "pomalu" - tedy postupné zvyšování eliptické parkovací dráhy, iontové pohony, gravitační manévry průletovem kolem Venuše. Není důvod, aby některé typy materiálu a zásob letěly expres za 200 dnů jako posádka.
Tohle to je obecně známo od 60tých let, návrhy misí které s tím počítají se objevují průkopnicky od 70tých let a pak naprosto veřejně a ve velkém od 80tých let.
Elon Musk dělal vždy ramena, že předvede něco naprosto zjevného, co ale "z neznámého" důvodu nikdo nepředvedl 50 let - třeba typu "přistání prvního stupně na padáku". Pak se ukáže, že všechno je jinak a místo toho se předvede něco ještě něco jiného, o čem nikdo nemluvil a co si ani nikdo netroufal předpokládat, že by bylo možné.
Myslím, že za své vezme představa "tankování" - jednoduše se ukáže, že startovat s prázdnou nádrží není tak výhodné, jako startovat úplně bez nádrže. Prostě "tankování" bude mít formu setkávání se s již natankovanými stupni. Zjistí se, že ubrždění celého TMI stupně při návratu od Marsu je energeticky podobně šílené, jako vícenásobná použitelnost druhého stupně: prostě suma sumárum - podstatné části reálného MCT budou nakonec "expendable", i když věřím, že na ekonomiku provozu si dohlédnou.
Prostě nezpochybňuju, že to dokážou a že převozem 100 lidí najednou dosáhnou zajímavých úspor z rozsahu a že to zajímavě ovlivní celou ekonomiku "komerční kolonizace" Marsu - ale nebude to zas tak strašně převratné, jak se celou dobu tvářej - bude to prostě několik startů zatraceně velké rakety - ale nakonec to bude připomínat architektury se kterými přišel Zubrin nebo NASA, protože o tom už přemýšlelo fakt hodně lidí, hodně desítek let - není to jako v projektu Apollo, kdy nápad nevláčet návratovou loď a palivo pro ní až na povrch Měsíce a pak zase nahoru byl relativně nový a nečekaný. |
|
citace:
Myslím, že za své vezme představa "tankování" - jednoduše se ukáže, že startovat s prázdnou nádrží není tak výhodné, jako startovat úplně bez nádrže. Prostě "tankování" bude mít formu setkávání se s již natankovanými stupni.
ja si to predstavujem tak, že pri štarte z "povrchu zemského" by to malo mať hlavné nádrže úplne plné, a v momente keď sa to dostane na LEO úplne prázdne
je zbytočné aby to lietalo s prebytkom paliva, ak to bude pristávať pomocou krídel, alebo ako vztlakové teleso
ak to ale má mať schopnosť pristať motoricky, tam je ten "prebytok paliva" zamontovaný napevno
akurát sa s pomocou neho, nepristáva späť na zemi, ale použije sa na ďalšiu cestu
to je však vhodné výhradne pre maximalistické "direct" povrch - povrch varianty
ak uvažujem o "čomsi menšom", čo je prioritne používané pri doprave zo zeme na LEO, tak tam sa výhonejším javí druhý stupeň riešený ako klzák s krídlami, alebo vztlakové teleso
samozrejme s tým, že pri alternatívnom použití, ako "expedičná" loď, či už k mesiacu, alebo marsu, to nebude mať za cieľ dostať sa až na ich povrch, ale "iba" na ich nízke orbitálne dráhy [Upraveno 21.3.2016 alamo] |
|
citace:
ja si to predstavujem tak, že pri štarte z "povrchu zemského" by to malo mať hlavné nádrže úplne plné, a v momente keď sa to dostane na LEO úplne prázdne
No já právě o tomhle silně pochybuju: popravdě, každé palivo, co chceme dostat na LEO, musí letět v nějaké nádrži, tak či onak. Zbytek paliva v tak jako tak existujícím horním stupni je z ekonomického hlediska nejjendodušší věc: prostě buď vezu náklad, a spotřebuju palivo všechno. Nebo ho nevezu, pak je nákladem část paliva a nejlepší bude tedy přečerpat ho rovnou z toho stupně někam jinam.
I když si představíme místo horního stupně čistě jen hloupou nádrž - tak pokud nejde o jiné palivo, než používá horní stupeň (ano, čistě ekonomicky vzato - LOX/LH horní stupeň s neskladovatelným by mohl dopravit na LEO skladovatlené palivo v oddělené nádrži, to by z hlediska kupeckých počtů význam mělo, až na to, že tyhle stupně jsou tak jako tak šíleně drahé...)
Přijde mi, že pokud máme vyhořelý prázdný horní stupeň (který vynesl MCT), tak nejjednodušší a nejlogičtější, je poslat za ním druhý stejný, ovšem bez nákladu, a zbytek paliva z něj přečerpat.
Vícenásobná použitelnost 2.stupně mi tedy u takovéhle architektury skutečně začíná dávat jakýsi smysl - zejména pokud 2. stupeň nese BUĎ MCT, nebo tepelný štít (protože směrem k Marsu je tepelný štít overhead)
Nicméně... dotankované horní stupně mířící k Marsu si prostě nedovedu představit, že budou znovu brzdit u Země (leda tedy, že by skutečně měly tepelný štít všechny, a při návratu by brzdily o atmosféru).
Nevím, jestli 2.stupeň = MCT nebo ne: podle mě spíš ne, protože by to prostě byla šílenost, a min. pak budou alternovat dvě verze horního stupně - jeden který je součástí MCT a druhý jako tanker, čemuž se dá pořád elegantně vyhnout tím, že 2.stupeň bude unifikovaný.
Pokud bude unifikovaný s tepelný štítem (a bude mít vhodný tvar = nejspíš kuželovitý, tzn. při základně 10m ten objem nebude úplně k zahození), tak se 2.stupeň může vracet do atmosféry ať už letěl v roli "tanker" nebo v roli "dotankovaný TMI stupeň" - dotankovaný stupeň se jen vrátí z vysoké eliptické dráhy a taky pak zabrzí o atmosféru.
vícenásobná použitelnost samotného MCT je podle mě spíš zhulený sen - budou se hromadit na Marsu a tvořit základ základny - jestli občas jeden z deseti dotankují pomocí ISRU, bude to moc (ale zase bude tím pro kolonisty zachována perspektiva únikové cesty zpět - psychologicky asi důležitá)
více se o tom možná rozepíšu v samotném vlákně o MCT, zatím to byly mlhavé úvahy. |
|
xChaos
architektúru môžeš navrhnúť akú len chceš
ale pamätaj na to, že pri viacnásobnej použiteľnosti, konkuruješ nižšou spotrebou paliva
"efektívnejší je ten, kto ho spáli menej"
palivo bude v "ideálnom prípade", jediné čo budeš platiť
vzhľadom k tomu že ani palivo teda "energia" nie je zadarmo, môže ťa tronfnúť ten, kto bude žiadať od zákazníka, nižšie "palivové príplatky" |
|
navyše, keď to prioritne riešiš ako dopravný systém pre LEO, vypadá to inak
pre GEO to vypadá inak
pre mesiac to vypadá inak
pre mars to vypadá inak
ja si myslím
je medzi tými variantami, treba nájsť nejaký kompromis
povedať iba "cieľom je mars" nestačí
musí si to na seba, aspoň chvíľu zarobiť aj inými spôsobmi, kým "lokálny trh" neovládnu "špecialisti"
samotná táto vec, totiž by mala spôsobiť, že "špecialisti" vzniknú |
|
