citace:... a divím se, proč vůbec dnes ještě provozujeme zbytečně ty všechny slévárny, ocelárny, hliníkárny, výrobny náhradních dílů pro auta, pekárny, ... když stačí někam nasypat nějaký prášek a máme vše, na co si jen vzpomeneme.
Tažké, priam totálne nepochopenie problému.
citace:Chci nový záchod ? = nasypu prášek
Presne tak, nasypeš prášok.
Ale kým bude tvoj nový záchod zo spekanej keramiky hotový, pol roka budeš srať do kýbla, do kúta, alebo do prilby - čo ti bude viac vyhovovať.
Pretože 3D tlač, ako ostatne väčšina aditivnych technologií, je síce ohramne univerzálna, ale veľmi, veľmi pomalá - a mimoriadne náročná na energiu.
tycka - výroba na lisoch sa oplatí tam, kde sú treba najmenej stovky, skôr ale desatisíce či viac rovnakých výrobkov. Ak potrebuješ jednotlivé kusy, je asi lepšia 3D tlač.
Otázka ale tiež je, "kedy" výrobok potrebuješ - presná 3D tlač z náročných materiálov je proces veľmi pomalý.
Nejaká česko-slovenská firma kooperuje s rusmi a vyrábajú veľké individualizované kovo-keramické implantáty - náhrady kostí lebky, chrbtice, panvy, bederných a kolenných klbov a podobne. Výroba každého kusu im bežne tvá od dvoch mesiacov - klb čeľuste, do pol roka - polka panvy rozdrvenej pri nehode alebo "amputovanej" v dôsledku rakoviny (ako zlatý klinec ukazovali celú kovokeramickú femuru s obomi klbmi - doby výroby viac ako rok).
Presne tak, nasypeš prášok.
Ale kým bude tvoj nový záchod zo spekanej keramiky hotový, pol roka budeš srať do kýbla, do kúta, alebo do prilby - čo ti bude viac vyhovovať.
Komerčně malá keramika(do 20cm) trvá cca 2 týdny. Záchod by samozřejmě potřeboval větší tiskárnu, než běžně používané, a větší pec. Ale půl roku by to určitě nebylo.
Tlačiarní nebude k dispozícii veľa, dosť pochybujem že by bola k dispozícii osobitne tlačiareň pre kov a osobitne tlačiareň pre keramiku (prinajmenšom na počiatku), takže som počítal skôr pomalšiu tlač, optimalizovanú na presné kovové diely, nie na výrobu sanitárnej keramiky
[Upraveno 04.9.2016 Alchymista]
No to samozřejmě. Ze začátku tam nebudou mít žádnou a potrvá doslova roky, než tam budou mít dostatečný sortiment.
Debata ale byla o tom, jestli to je už i dnes použitelná technologie. A ona je. Jen jsem zatím nenašel větší tiskárny než pro větší vázy. Ale taky jsem nenašel jediný důvod, proč by nešlo vyrábět o něco větší záchodové mísy.
Zubrin je známý, že už od 80tých let hlásá, že by spousta malých raket stačilo - že nepotřebujeme honosné planetolety, cyclery a jiné rekvizity z Kubrickovy Space Odyssey.
Do jisté míry má pravdu, co se týče zásobování kolonie: tam prostě půjde o něco velmi podobného dnešnímu zásobování ISS, tzn. více malých kapslí, ke kterým si marsonauti dojedou vyzvednout náklad na solárních nákladních kolech ( :-)), tam bohatě stačí, dokonce se tím rozkládá riziko, je možné použít levné (a relativně nespolehlivé) nosiče a pak třeba iontový pohon (většina konzerv když už, tak vydrží o pár let dýl, a konzervované potraviny popravdě budou nejpravděpodobnější forma, jakou se na Mars budou dopravovat stopové prvky, tolik potřebné pro zemdělství :-)
Nejsem si fakt jistý tou velikostí. Katastrofa rozsahu mezi Hindenburgem a Titanikem by mohla mít na celý obor docela fatální následky - nemluvě o tom, že výpadek zásobovací kapacity by na udržitelnost kolonie mohl mít katastrofální dopad (nakonec bychom ještě všichni crowdfundovali nějaké improvizované záchranné zásobovací expedice, aby nám Marťané neumřeli hlady...)
Problém je, že zatímco u Rusů cítí nadčasovou megalomanii (předcházející éře SSSR - viz třeba první čtyřmotorové letadlo, apod.) tak Elon Musk je kšeftař a jednoznačně je z jeho uvažování vidět, že jde po úsporách z rozsahu (prostě skutečná megalomanie má vždy původ v tomhle, ovšem současně strašně psychologicky působí na lidi, a má to odezvu v snaze o "megalomanii pro megalomanii samotnou"... takové ty mrakodrapy na poli, nemotivované vysokou cenou pozemků...) [Upraveno 29.9.2016 xChaos]
Termín prvého letu na Mars závisí především na jeho rozsahu a architektuře:
- Zda druhý stupeň rakety se bude vracet na Zemi z HLO (architektura Zubrina) nebo ho potáhneme až na Mars (architektura SpX), nebo nebude reusable.
- Zda loď odlétající z HLO bude mít jen chemický, nebo i elektrický, případně jaderný pohon.
- Zda půjde o přistání jen malé výsadkové lodi a její návrat vlastním palivem k mateřské lodi na LMO, nebo již budeme mít na Marsu možnost vyrobit palivo pro návrat výsadkové lodi na LMO, případně zda bude přistávat celá mateřská loď
- Zda mateřská loď se bude vracet k Zemi jen na HLO a bude znovupoužitelná po doplnění palivem (odtud se vrátí posádka na jen v lodi typu Orion) , nebo bude přistávat přímo na Zemi.
- Zda výzkum Marsu bude zaměřen na výzkum prováděným pravidelně střídanými specializovanými posádkami, se stále se zvětšující dobou pobytu a postupně rozšiřovanou infrastrukturou na Marsu, nebo půjde o kolonisty, kteří mají zůstat na Marsu trvale a podle architektury SpX musí vyrobit velké množství paliva a postupně všeho, co potřebují k životu.
Je zde mnoho možných variant a předpovídat termín přistání je opravdu těžké. [Upraveno 23.11.2016 PinkasJ]
Vypadá dobře, ale je fakt, že letět měl tehdy někdo jiný, rozhodně nebyla připravená. A její komentář: Americans fly aboard our space vehicles with the help of our carrier rockets - ještě OK
ale *and are not going to create their own spaceships* je spíš výraz slepoty - MPCV, DragonRider a CST-100 jsou ve vývoji dál, než ruská Federacija. Ano, USA létá se Sojuzy, protože to bylo ekonomicky výhodné a amíci prostě nečekali, že Rusko sebere Krym a pomůže rozvracet Ukrajinu. ISS je z většiny stvořena, provozována a placena USA, ne Ruskem.
Vypadá dobře, ale je fakt, že letět měl tehdy někdo jiný, rozhodně nebyla připravená. A její komentář: Americans fly aboard our space vehicles with the help of our carrier rockets - ještě OK
ale *and are not going to create their own spaceships* je spíš výraz slepoty - MPCV, DragonRider a CST-100 jsou ve vývoji dál, než ruská Federacija. Ano, USA létá se Sojuzy, protože to bylo ekonomicky výhodné a amíci prostě nečekali, že Rusko sebere Krym a pomůže rozvracet Ukrajinu. ISS je z většiny stvořena, provozována a placena USA, ne Ruskem.
Ale no tak. Skoro se vším, co píšeš, se dá souhlasit, ale ta Ukrajina...
To jako vážně myslíš, že převratová sebranka Pornošenko, Jasemhňup a další členové té bandy pomáhají Ukrajině na nohy a nebýt Ruska, bylo by tu druhé Švýcarsko?
citace:Vypadá dobře, ale je fakt, že letět měl tehdy někdo jiný, rozhodně nebyla připravená. A její komentář: Americans fly aboard our space vehicles with the help of our carrier rockets - ještě OK
ale *and are not going to create their own spaceships* je spíš výraz slepoty - MPCV, DragonRider a CST-100 jsou ve vývoji dál, než ruská Federacija. Ano, USA létá se Sojuzy, protože to bylo ekonomicky výhodné a amíci prostě nečekali, že Rusko sebere Krym a pomůže rozvracet Ukrajinu. ISS je z většiny stvořena, provozována a placena USA, ne Ruskem.
Ale no tak. Skoro se vším, co píšeš, se dá souhlasit, ale ta Ukrajina...
To jako vážně myslíš, že převratová sebranka Pornošenko, Jasemhňup a další členové té bandy pomáhají Ukrajině na nohy a nebýt Ruska, bylo by tu druhé Švýcarsko?
To rozhodně ne, jenže mírně řečeno kroky Ruska míru na Ukrajině rozhodně nepřispívají. V tom se ale vrtat nebudu.
Vrátím s ek tomu, že tlak Chruščova, stalinistů a touha Koroljova po dalším primátu sovětské kosmonautiky vedla k letu nepřipravené Těreškovové. Přitom odklad o měsíc či dva a důkladnější výcvik a testy by buď vedly k tomu, že by letěla jiná žena, nebo by to aspoň Těreškovová zvládla líp (a vedení by na ni nemělo nesmyslné nároky a požadavky, které nebyla schopná splnit). Současný let dvou Vostoků už zvládli rok předtím, nemuseli ho opakovat.
Ale no tak. Skoro se vším, co píšeš, se dá souhlasit, ale ta Ukrajina...
To jako vážně myslíš, že převratová sebranka Pornošenko, Jasemhňup a další členové té bandy pomáhají Ukrajině na nohy a nebýt Ruska, bylo by tu druhé Švýcarsko?
Nebýt Ruska, byla by Ukrajina dodnes obilnicí Evropy.
Ale no tak. Skoro se vším, co píšeš, se dá souhlasit, ale ta Ukrajina...
To jako vážně myslíš, že převratová sebranka Pornošenko, Jasemhňup a další členové té bandy pomáhají Ukrajině na nohy a nebýt Ruska, bylo by tu druhé Švýcarsko?
Nebýt Ruska, byla by Ukrajina dodnes obilnicí Evropy.
???
To je pro mě novinka. Netušil jsem, že společná zemědělská politika EU, kde se pěstuje obilí tolik, že nikdo neví, co s ním, a subvencuje se omezování osevních ploch, je závislá na ukrajinském obilí.
Akorát nechápu, co má společného reakce: "Nebýt Ruska, byla by Ukrajina dodnes obilnicí Evropy." s názvem tématu "Různé možnosti letů na Mars". To jakože nebýt Ruska, tak Ukrajina dnes létá na Mars? [Upraveno 17.1.2017 Patek]
Ale no tak. Skoro se vším, co píšeš, se dá souhlasit, ale ta Ukrajina...
To jako vážně myslíš, že převratová sebranka Pornošenko, Jasemhňup a další členové té bandy pomáhají Ukrajině na nohy a nebýt Ruska, bylo by tu druhé Švýcarsko?
Nebýt Ruska, byla by Ukrajina dodnes obilnicí Evropy.
Rusko je bez Ukrajiny druhý největší exportér pšenice.
Akorát nechápu co má společného reakce: "Nebýt Ruska, byla by Ukrajina dodnes obilnicí Evropy." s názvem témata "Různé možnosti letů na Mars". To jakože nebýt Ruska, tak Ukrajina dnes létá na Mars?
Čím méně státních zásahů, ať už od vlastního, nebo cizího státu, tím bohatší lidé v daném regionu a tím i větší možnosti firem a podnikatelů podílet se například i na tom kosmickém byznysu.
Akorát nechápu, co má společného reakce: "Nebýt Ruska, byla by Ukrajina dodnes obilnicí Evropy." s názvem tématu "Různé možnosti letů na Mars". To jakože nebýt Ruska, tak Ukrajina dnes létá na Mars?
Čím méně státních zásahů, ať už od vlastního, nebo cizího státu, tím bohatší lidé v daném regionu a tím i větší možnosti firem a podnikatelů podílet se například i na tom kosmickém byznysu.
To potom nejbohatší budou asi indiáni v jihoamerickém pralese a Eskymáci mají možná stálou základnu na odvrácené straně Měsíce. A nomádi? Kdo ví, možná jsou už na Marsu (přeci jenom to jsou kočovníci):)
Akorát nechápu, co má společného reakce: "Nebýt Ruska, byla by Ukrajina dodnes obilnicí Evropy." s názvem tématu "Různé možnosti letů na Mars". To jakože nebýt Ruska, tak Ukrajina dnes létá na Mars?
Čím méně státních zásahů, ať už od vlastního, nebo cizího státu, tím bohatší lidé v daném regionu a tím i větší možnosti firem a podnikatelů podílet se například i na tom kosmickém byznysu.
To potom nejbohatší budou asi indiáni v jihoamerickém pralese a Eskymáci mají možná stálou základnu na odvrácené straně Měsíce. A nomádi? Kdo ví, možná jsou už na Marsu (přeci jenom to jsou kočovníci):)
Ano, kdo nechápe ekonomické souvislosti, ten si tohle může myslet :-)
Kosmický byznis funguje tam, kde je jasně viditelný ekonomický přínos. V 50. a 60.letech by ale nikdo do kosmu neinvestoval, protože nebylo jasné, jak velký trh vznikne. Na to, aby vzniknul, museli státy vyvinout a vyzkoušet nosné rakety a postavit spolehlivé a dlouhodobě fungující družice. Teprve pak začalo být reálné stavět komerční družice. Totéž platilo u pokroku v letectví a platí to i pro Mars a Měsíc. Až bude existovat vyzkoušená infrastruktura pro Měsíc, vznikne trh. Falcon Heavy bude první krok - s ním se dá postavit trvalá základna na Měsíci. Pro Mars už je třeba buď SLS, nebo MCT, to už je ale nosič mimo Muskovy samostatné možnosti.
citace: Až bude existovat vyzkoušená infrastruktura pro Měsíc, vznikne trh.
To není tak automatický :-) Trh představují telekomunikační družice - ať už geostacionární pro jednosměrný provoz, protože anténu stačí namířit na jedno místo na obloze, nebo na nízkých drahách, protože anténa stačí menší a latence spojení je více než přijatelná. Trh představuje i snímkování Země.
Problém je, že Měsíc prostě žádný obchodní model nemá - a nemá ho ani Mars. Tím neříkám, že nefandím letům jak na Měsíc, tak na Mars, ale nejde čekat, že se kvůli tomu nějak zázračně vybuduje taková infrastruktura, jako např. pro obsluhu geostacionární dráhy.
Samozřejmě fandím tomu, aby státní kosmické agentury např. vyhlašovaly riskantní soutěže o dosažení nějakých cílů a motivovaly soukromý sektor, aby soutěžil - a tím pádem riskoval více peněz, než které si na to může vynaložit samotná kosmická agentura. Tohle je jistě fajn... ale není to to samé, jako když teď máme slum plný satelitních antén na každé chatrči, jehož obyvatelé jsou ochotní čumět na televizní kanály s reklamou...
Samozřejmě, komerční charakter můžou mít dílčí služby typu dotankování paliva, ale pořád se musí najít zákazník, ochotný zaplatit za to, že se tam poletí. Asterodi mining je cool, protože nakonec "házet" suroviny zezhora dolů dává jistý smysl.. ale už jen tahat cokoliv z gravitační studny Měsíce a Marsu kamkoliv jinam téměř nedává smysl.
Měsíc je příliš daleko jako retranslace i jako pozorovatelna. A i pokud by se jakákoliv aplikace našla, tak obsluha družice na podobné dráze jako Měsíc bude prostě jednodušší. Diskutabilní význam by mělo schovávat něco na odvrácené straně Měsíce - protože by především nikdo ze Země neviděl, že to tam je ale opět: jediná špionážní družice na dráze kolem Měsíce nebo v libračním bodě za ním by toto úsilí učinila naprosto zbytečné)
Fandím věcem, jako aby kosmonautika nebyla předražená a nenabalovalo se na ní zbytečně úředníků (ale zase: kdybych se chtěl zapojit já, jakou mám vlastně jinou šanci, než zase jen "něco jako úředník"? :-)... ale existují nějaké hranice toho, kde lze mluvit o trhu. Musí prostě existovat poptávka...
Já to myslím tak, že teprve až máte systém, můžete spočítat reálné náklady a zákazník si pak může spočítat, jestli se mu něco vyplatí tam dělat - biovýzkum, astronom. měření, výroba něčeho. Do té doby je to jen teorie, do které byznysmen prachy nedá.
citace:...
Problém je, že Měsíc prostě žádný obchodní model nemá - a nemá ho ani Mars. Tím neříkám, že nefandím letům jak na Měsíc, ...
citace:... teprve až máte systém, můžete spočítat reálné náklady a zákazník si pak může spočítat, jestli se mu něco vyplatí tam dělat - biovýzkum, astronom. měření, výroba něčeho. ...
ja si tiez myslim, ze chyba zmysluplny obchodny model...
..."výroba něčeho" vnimam skor jak prianie ako realnu obchodnu prilezitost...
edit
mozno prave ta konkretizacia prilezitosti by priblizila kolonizaciu.
lebo analaogicky mame polarne stanice, ale rozvoj obchodnych prilezitosti som nezaregistroval. [Editoval 19.1.2017 martinjediny]
