|
Jo, to budu pod drnem. Alespon jsem tahal kačera, když přistáli na měsíci.
citace:
https://spacenews.com/independent-report-concludes-2033-human-mars-mission-is-not-feasible/
Z jiného zdroje to, o čem jsem psal již 20.4.19 ve fórum Mars.
Let lidí na Marsův orbit nebude možný v r. 2033 a nejbližší možné okno je 2037
|
|
No ano, samozřejmě.
Pokud se bude používat jen SLS s Orionem a ta elektrická přeletová loď, tak to bych tomu opravdu věřil.
Není to náhodou přesně to, co je v té zprávě?
Viz:https://www.kosmonautix.cz/2019/04/https-www-kosmonautix-cz-2019-04-miri-nasa-skutecne-na-mars-%e2%80%8e/?utm_medium=banner&utm_source=kosmonautix&utm_campaign=infobox |
|
citace:
Není to náhodou přesně to, co je v té zprávě?
https://www.ida.org/idamedia/Corporate/Files/Publications/STPIPubs/2019/D-10510.pdf
|
|
Tato zpráva konstatuje, že pro podporu Mars-orbit mise, bude třeba rozšířit plánovanou Gateway. Základním prvkem výstavby má být SLS, Orion a Deap Space Transport DST. DST loď musí být testována několik roků, než se vydá na 1.100 dní cestu . Záměr bude vyžadovat 500 kW solární elektrický pohon. Musí být dlouhodobě otestovány systémy udržování prostředí a podpory životních funkcí ECLSS.
Jelikož NASA plánuje ještě další mise – stavba Gateway, návrat na Měsíc, a další lety na ISS, nejbližší možné okno pro Mars Orbit bude 2037. Odhadnuté náklady Orbital Mars Mission jsou $120,6 mld celkem.
Pozn.:zdá se to velká částka, ale ve srovnání s ročním vojenským rozpočtem USA cca $700 mld. velká není a peníze by se mohly najít.
Zpráva konstatuje, že jestli budou lunární mise prioritou v 2030 –tých letech, pak konstrukce DST se zdrží o 2 roky a Mars Orbitální mise bude posunuta do r. 2039.
Zajímavé je, že se zatím uvažuje setkání posádky s DST na vysoké zemské dráze (?), DST pak využije gravitační pomoc od Měsíce a také chemický pohon pro opuštění gravitace Země a pro přelet k Marsu použije elektrický pohon. Pro zbrzdění na LMO opět použije chemický pohon. Při návratu opět odstartuje z LMO chemickým pohonem a pro přelet k Zemi opět zapojí elektrický pohon. Lunární gravitace opět zajistí návrat do sféry Země a posádka pak přestoupí do Orionu pro návrat domů. Nikde se v popisu nemluví o Gateway. NASA přesto považuje hlavní prvky architektury SLS (Block 2 nosnost 130 tun na LEO, 45 tun na TLI), Orion, Gateway, DST. Samozřejmě, všechno může být ještě jinak
[upraveno 22.4.2019 19:33] |
|
zaujimavejsi je Zubrinov komentar:
https://kosmonautix.cz/2019/04/https-www-kosmonautix-cz-2019-04-miri-nasa-skutecne-na-mars-%e2%80%8e/
v zasade hovori, ze so sucasnym planom NASA nebude na marse v 2037 ani nikdy. Ten plan nie je zamerany na dosiahnutie ciela, ale na minutie penazi. Vynechanim zbytocnych technologii ako DST by sa mohol oblet marsu uskutocnit ovela skor. |
|
citace:
Nikde se v popisu nemluví o Gateway.
Role Gateway v marsovské orbitální misi je popsána od konce str. 49 až k začátku str. 51 a v infografice na začátku str. 51.
|
|
| Děkuji, pane Hošek |
|
Rádo se stalo. Mimochodem, další informace o DST jsou tady:
https://nvite.jsc.nasa.gov/presentations/b2/D1_Mars_Connolly.pdf?fbclid=IwAR1-fyDsQl_7s5lirt31o3fdljx8iP1LQ1uSYHqz42in9cRnlyRzVuLXyjg
|
|
Po dlhšom uvažovaní..
Zásadná otázka.
Chceme vidieť výpravu na Mars "ala Apollo"?
Čiže uvidíme to, "dožijeme sa toho", a potom tam minimálne 50 rokov nikto nepoletí..
Alebo dáme prednosť tomu "mystickému dlhodobejšiemu"?
Síce osobne to neuvidíme, "nedožijeme sa toho"..
Ale keď tam už raz človek, urobí "stopu".. Tak ani nebude čas urobiť tam "pamiatkovo chránenú oblasť", s tou "stopou"..
Ja sa zaujímam o logistiku.. Tieto dva prístupy, sú totálne nezlučiteľné..
Treba sa rozhodnúť, pre konkrénu variantu, s tých dvoch vyššie uvedených.. |
|
Znie to ako nejaká "ťažkotonážna morálna dilema".
Uprednostniť "krátkodobé sebecké ciele" alebo "dlhodobé spoločenské záujmy"?
Treba myslieť na "trvalú udržateľnosť", "všeobecné blaho" a "svetový mier".
Ehm..
Prepáčte.. Ja predsa nekandidujem na "kráľovnu krásy".
Čo ak je tá "morálna dilema", jednoducho falošná a zbytočná?
Keď Scott a Amundsen súťažili o to kto sa prvý dostane na južný pól, tak akosi hlavne sa snažili dokázať že to je v ľudských silách a že sa to vôbec dá. |
|
iste, súťažili. Ale...
Aj keby Amundsen nevyhral - a Scott neumrel - tak väčšie zásluhy o polárny výskum má Amundsen.
Pretože bol schopný sa učiť, snažil sa poznávať neznáme - a písať a hovoriť o nových, nepoznaných miestach, ľuďoch a veciach.
|
|
Zjednodušení je cesta na Mars ještě v roce 2033...
Hoppy Price na Humans to Mars 2019.
 |
|
| Chcú to zmontovať na LEO.. Alebo "trochu vyššie"? |
|
citace:
Chcú to zmontovať na LEO.. Alebo "trochu vyššie"?
To opravdu nevím. Nejsem tam. To jsou jen kusé zprávy z konference. Ael možná to mají někde na stránkách JPL...
https://h2m.exploremars.org/humphrey-hoppy-price/ |
|
PLÁNY NASA PRO MARS:
https://www.nasa.gov/pdf/373665main_NASA-SP-2009-566.pdf
https://www.ida.org/-/media/feature/publications/e/ev/evaluation-of-a-human-mission-to-mars-by-2033/d-10510.ashx
Prvý odkaz uvádí studii NASA na lety posádky na Mars z r. 2009, ještě s raketou Ares, druhý pro let na orbit Marsu již s SLS. Je zajímavé srovnat s projektem SpX. Obě studie jsou velmi podrobné, psané různými lidmi a skupinami, někdy jsou tam i rozpory a nejasnosti. Provedu jen velmi stručná shrnutí prvé studie , píšu pro zjednodušení v přítomném čase
ARCHITEKTURA 5.0 z r.2009 PRO PŘISTÁNÍ NA MARSU:
Předpokládala použití raket ARES 5 ( mírně silnější než SLS) i rakety ARS 1 pro Orion.
Každá mise lidí na Mars se skládala z 2 podpůrných cargo lodí z LEO k Marsu, které budou vypuštěny jedno startovní okno (cca 2 roky) před letem posádky, ovšem jejich montáž na LEO 407 km včetně kontroly začne značně dříve
Obecně jsou předpokládány hlavní přeletové pohony pro TMI z LEO s jaderným tepelným pohonem NTP o tahu 11,34 tun, Isp 875 – 950 sec, palivo LH2. Obě nákladní lodě mají po 1 motoru NTP , loď s posádkou má 3 jaderné motory NTP viz obr. 4-6 a (nakresleno bez nádrží) a obr. 4-6 s nádržemi. Ty obrázky spolu moc nekorespondují. Každá cargo loď má ještě pro TLI chemický modul sestavený z 5 motorů RL-10 , celkový tah cca 50 tun. Nejdříve tedy pracuje z LEO NTP motor, odpojí se a potom pracuje chemický blok. Každá loď má také RSC motory na hydrazin.
Carga jsou rozdělena na moduly (včetně NTP) tak, aby postačilo vždy automatické rendezvous na LEO. K vynesení carga pro obě lodi na LEO jsou třeba min. 4 starty rakety Ares 5. Startovní hmota (IMLEO) každé lodi na LEO je 240 tun. Užitečný náklad okolo 100 tun . Obě cargo lodi poletí úspornou (časově delší) dráhou.
Prvá cargo loď nese hlavně obousměrný lander DAV, s připojeným elektrickým jaderným blokem pro povrch Marsu, a obytný modul pro povrch SHAB. Lander bude na metalox. Loď se dostane z hyperbolické dráhy na vysokou eliptickou dráhu Marsu (250 x 33000 km) pomocí aerocapture. SHAB zůstane na této dráze a bude čekat na loď s posádkou. Lander přejde automaticky na MLO a z něho na povrch Marsu. Ponese elektrický blok s jaderným. reaktorem a po připojení k ISRU (automaticky?) má začít předběžná výroba O2 z CO2 (MOXIE) – až 2kg za hodinu. Lander ponese sebou ještě palivo CH4 pro návrat. Kyslík bude použit pro posádku a pro návrat landeru s posádkou zpět na HMO až posádka splní úkoly.
Druhá cargo lodˇ nese ISRU a mnoho dalších nákladů pro přistání na Marsu. Náklady budou umístěny v triconic aeroshell dia 10 m,délky 30 m, umožňující EDL systémem aerodynamické přistání na Marsu (o nějakém motoru se nemluví)
Jakmile bude vše fungovat a pracovat, další přeletové okno poletí loď MTV s posádkou 6 lidí, opět sestavená automaticky na LEO a komponenty vynesou 3 rakety Ares 5 a jedna Ares 1 (pro Orion). Poletí vyšší rychlostí (rychlou dráhou). Loď má proto 3 motory NTP, každý 11,34 tun tahu. Má také odhazovací nádrž v příhradovém nosníku, velký transitní modul posádky, chemický motor MOI pro vstup na vysokou dráhu Marsu a také chemický motor TEI pro odlet z dráhy. Dále je tam připojený Orion pro přímé přistání posádky na Zemi a další spojovací uzel. Ponese kromě jaderného pohonu NTP i elektrický fotovoltaický zdroj 50 kW pro posádku , externí radiační štít pohonu NTP. Po přílet na orbitu Marsu se loď spojí s čekajícím SHAB modulem. Posádka přestoupí do SHAB a přistane na Marsu. SHAB tedy bude mít schopnost přistání. Na Mars bude také dopraveno 400 kg LH2, z kterého + O2 vznikne voda. MTV bude čekat na HMO na návrat posádky. Posádka vyrobí pomocí ISRU zbytek O2 pro návratnou cestu landeru a po splnění úkolů v dalším oknu nastoupí do landeru a ten je dopraví na MTV a MTV rychlou drahou zpět k Zemi, kde posádka přistane v Orionu.
Studie má mnoho podrobností, kdo se zajímá, musí si to přečíst, všechny systémy jsou detailně popsány
Závěr:
Ani zaslání carga předem, ani výroba paliva na Marsu není vynález SpX, jeho patentem je mnohonásobné tankování na LEO a znovu-použitelnost. Architektura NASA je mnohokrát složitější, než SpX, prakticky vše kromě zařízení na Marsu a lodě Orion je jednorázové, včetně raket Země –LEO. Náklady by byly mnohonásobně vyšší.
Výhodou NASA architektury je, že před odletem posádky je odzkoušena výroba O2 na Marsu, že si lander přinese své palivo CH4 pro návrat a dále, že odletová loď je stále na HMO a kdyby se něco kritického stalo na Marsu, posádka se může vrátit na HMO, pokud již bude mít O2 pro lander. Další výhodou je, že loď MTV s posádkou může poprvé odletět jen na orbitu Marsu, bez přistávání a nepotřebovala by ty dvě nákladní lodě. Přesto má tato architektura mnoho úskalí, které by bylo obtížené vyřešit a byla by nesmírně nákladná.
Architekturu NASA pro let na orbitu Marsu přes Gateway popíši zkráceně příště.
[upraveno 19.3.2020 08:46] |
|
https://www.ida.org/-/media/feature/publications/e/ev/evaluation-of-a-human-mission-to-mars-by-2033/d-10510.ashx
STUDIE NASA – LET NA ORBITU MARSU r.2018
Po předchozím výtahu ze studie NASA z r.2009 na přistání lidí na Marsu uvádím stručně výtah ze studie 2018. Podstatný rozdíl (kromě cíle cesty) je, že let nezačne z LEO, ale z Gateway ( nebo vysoké dráhy Země) a že nebude použit termální jaderný pohon, ale iontový Hallův pohon.
Vývoj transportu do hlubokého vesmíru DST má vyvrcholit 1100 denní cestou s posádkou na orbit Marsu. Ve studii jsou vedeny nízkorizikové technologie, např. SLS a Orion i vysokorizikové technologie jako je solární elektrický pohon se znovupoužitelnými motory, doplňování xenonu, ale i otázka 1100 denního pobytu bez tíže. Všechny rozbory ukazují, že odletová mise nebude uskutečnitelná před r. 2037 a přistání snad do 2040. Cena za oblet Marsu se odhaduje na $ 184 miliard v dolarech 2017.
Základem DST bude obytný modul alespoň 100 m3. Pohon má být kombinovaný – chemický pro odlet od Země a od Marsu a elektrický SEP pro přelety . DST se bude kontrolovat a znovu doplňovat na Garteway , má mít životnost 15 roků. Případné cargo mise na povrch Marsu bez posádky budou mít stejný pohonný systém. Gateway má být dokončeno do 2026. Pro Gateway se budou také konstruovat logistické moduly na dopravu carga s kapacitou 5t (s přetlakovým prostorem), 7,6 tun, 40 tun, s automatickým stykováním i bez něho. Moduly budou vynášeny komerčními raketami, modul 40 tun pak SLS a bude mít svůj pohon z TLI na Gateway, může dopravovat i palivo. Některé moduly mohou zůstat na Gateway jako pomocné prostory.
Gateway bude mít 50kW solární systém, pro 40kW pohonný systém složený ze 4 x 13kW Hall trysek a také pro potřebu modulů Gateway. Hall pohon na Gateway je zamýšlen pro podporu letů v cislunárním prostoru. Gateway bude mít také RCS motorky na hydrazin. Přečerpání xenonu ještě není odzkoušeno ani na ISS. Gateway bude téměř stále na svitu Slunce, nepotřebuje velké baterie, ale loď MTV je bude potřebovat při oběhu Země nebo Marsu. Studie obsahuje podrobný popis modulů, funkcí a vybavení Gateway.
Vlastní fotovoltaický blok MTV lodi bude potřebovat 20kW pro obytný modul a dále pro SEP 24 Hall trysek , každá 13,3 kW, tedy celkem asi 300 kW výkonu. Je plánováno postavit výkon 470 kW na orbitě Země. Výkon může být stáhnutý na 50%, ale počítá se s degradací panelů a slábnutím světla u Marsu.
Uvažuje se s hybridním pohonu přidáním LOX/LCH4 motorů jako druhý reusable komponent, neboť panely 470 kW jsou velkým problémem, nehledě na jejich hmotu. Avšak je velký problém s udržením tohoto paliva beze ztrát po dobu 3 roků.
Studie také hodně prostoru věnuje operacím s přistáním na Měsíci a pro budoucnost se krátce zabývá přistávacím landerem MDV a odletovým landerem MAV pro Mars a výrobou paliva na Marsu s pomocí jaderného el. zdroje a ISRU.
Prvý DST má být dopraven na Gateway pomocí SLS Block 2 v r. 2033. Před misí s posádkou k Marsu mají být provedeny tři testovací mise DST do hlubokého vesmíru. Pilotovaná mise na orbit Marsu by mohla být v r. 2037. DST by letěla autonomně z Gatwewy na vysokou dráhu kolem Země a tam by teprve byla dopravena posádka v lodi Orion. Po návratu v r. 2040 by bylo na Gateway vše revidováno a snad v r. 2041 by byla vypravena mise s přistáním na Marsu doplněná landery a cargo loďmi. Dále se studie zabývá hodně cenovými otázkami celého systému, včetně landerů a položky jsou dost podrobně oceněny. Rozebrány jsou i otázky radiace a otázky adaptace člověka a mnoho dalších záležitostí
Závěr:
Let lidí na orbitu Marsu přes Gateway se mi jeví jako realizovatelný s přípustným rizikem. Výhodou oproti Architektuře 5.0 je, že nejdůležitější část – přeletová loď MTV se vrátí na Gateway včetně motorů a solárních zdrojů a může být znovu použita, stejně jako Orion. Snad by se měly vracet i chemické pohony na matanox , ale to jsem tam nenašel. Stále zůstává otevřená varianta termálně jaderného pohonu, který má mnohem větší tah než Hall trysky, ale menší Isp. Snad by v tom případě mohly odpadnout chemické metanox pohony, ale zůstaly by RSC hydrazin motorky. Byla by však otázka s radiací u Gateway. Myslím, že pro dopravu MTV a dalších nákladů na Gateway by asi vyšel Starship levněji než SLS a mohl by nahradit i komerční nosiče. Všechny ceny jsou značné a časy natažené, uvidíme.
|
|
Ja osobne akýkoľvek plán pre Mars, budem považovať za realistický len pod podmienkou, že okrem Gateway stanice pri Mesiaci, bude obsahovať aj Gateway stanicu pri Marse..
|
|
Ja osobne akýkoľvek plán pre Mars, budem považovať za realistický len pod podmienkou, že okrem Gateway stanice pri Mesiaci, bude obsahovať aj Gateway stanicu pri Marse..
Hm, a u Jupitera ji potřebovat nebudeš? |
|
Nový Jiřík
Na tvoju otázku, by sa asi dalo nájsť veľa srandovných odpovedí.
Ale momentálne, som akosi bez tej správnej nálady. |
|
citace:
Ja osobne akýkoľvek plán pre Mars, budem považovať za realistický len pod podmienkou, že okrem Gateway stanice pri Mesiaci, bude obsahovať aj Gateway stanicu pri Marse..
Při letu posádky přímo na povrch Marsu by podle tohoto plánu zůstávala na orbitě Marsu příletová loď MTV po celou dobu pobytu posádky na povrchu. Tedy by sloužila stejně jako Gateway u Měsíce. Zda by na lodi MTV zůstal někdo z posádky není jasné. Posádka by přistávala v landeru MDV a vracela se v landeru. MAV. Kdyby se na Marsu vyrábělo palivo, pak by to byl zřejmě jen jeden lander. |
|
PinkasJ
Scenár "základňa na orbite", nevylučuje návštevu výsadok na povrch.
Lander by musel mať úplne iné parametre. Niesol by si palivo pre návrat so sebou, nebolo by ho potrebné vyrábať na povrchu.
Výsadok by nemusel byť len na jedno miesto na povrchu, ale návštev rôznych povrchových destinácií by mohlo byť niekoľko za sebou.
Odpadol by obtiažne riešiteľný problém s energetickými zdrojmi na povrchu Marsu. (málokto si pripúšťa že je to problém..)
Nebolo by nutné riešiť dlhodobú odolnosť technológií voči prachu, a "počasiu" na Marse.
Vybudovať základňu na orbite, by bolo lacnejšie ako na povrchu.
Odpadá cena za dopravu "všetkého" až na povrch.
|
|
@Slavomír Fridrich
Tato myšlenka by s mně také líbila – budovat a postupně vybavovat především základu na orbitě Marsu a pak z ní podnikat výsadky na povrch. U této základny by ale vždy musela čekat loď MTV, která posádku přivezla ze Země a zase jí odveze.
|
|
PinkasJ
Problém pre tento scenár, je tak trochu "Elon" a jeho Starship.
Tak akosi ovládli celú debatu, a "hijo la povrch direkto".
Pri použití klasických nosičov, je zjavne použitie Gateway stratégie výhodné.
Ale ako to vlastne bude so Starshipom?
Podľa mňa by mal byť výhodný s akýmkoľvek dopravným prostriedkom.
|
|
@Slavomír Fridrich
Super Heavy + Starship jasně sází na vícenásobné tankování na LEO a k tomu na znovu-použitelnost. Když tyto dvě věci vyjdou, jsou pak při letech na Mars čtyři hlavní úskalí:
- Starship nemá žádný záchranný systém při startu z LEO
- Přistání Starshipu na Marsu v blízkosti již dopravených zásob a zařízení. To ale by již bylo odzkoušeno cargo lety.
- Nutnost pro posádku, aby si vyrobila palivo na cestu zpět, jinak se nemůže vrátit.
- Přistání na Zemi celého Starshipu 2.kosmickou rychlostí
Jiný nosič (např. SLS Block 2) by mohl vynést na LEO prázdný Starship (pokud by měl hmotu pod 130 tun). To by ale nedávalo smysl, někdo musí Starship na LEO natankovat a navíc má jen chemické pohony a nedokázal by se vrátit k Zemi ani z orbity k Marsu.
Naopak využití SH/SS po 2-3 dotankování na LEO by mělo být výhodné při dopravě nákladů pro Gateway, ale to je vše zatím otázka.
[upraveno 20.3.2020 16:00] |
|
Nový Jiřík
Na tvoju otázku, by sa asi dalo nájsť veľa srandovných odpovedí.
Ale momentálne, som akosi bez tej správnej nálady.
No tak promiň, ale stěhovat mnoho set tun ze Země na oběžnou dráhu kolem Marsu a budovat tam základnu (s obrovskou zásobou paliva, aby se korekcemi dráhy zabránilo klesání té základny do atmosféry, která je ve větších výškách daleko hustší, než u Země), aby se odtamtud dalo malou kapslí (ale s desítkami, možná stovkami tun paliva) sestoupit na povrch a vrátit zpátky na LMO, to mi připadá naprosto šílené. |
|
NovýJiřík
No to je "jednoduchá" základná otázka, je lacnejšie zaparkovať jednu tonu nákladu na orbite okolo Marsu alebo na jeho povrchu?
Moje "prepočty" asi budú automaticky označené za irelevantné..
Hmm..
Chcelo by to nejaký externý odborný dôveryhodný zdroj..
Hmm..
Nemám ho.. Nikto sa tým akosi nezaoberá..
Na porovnanie snáď len koncepty misií na povrch Phobosu alebo Deimosu by boli, a tie skutočne sa zdajú finančne aj technologicky menej náročné..
Apropó..
NovýJiřík ty máš pre svoje tvrdenia, nejaké externé zdroje?
Alebo sú to len tvoje osobné dojmy?
 |
|
Nový Jiřík, Slavomír Fridrich
Dopravit 1 tunu nákladu na povrch Marsu nemusí být násobně dražší než dopravit 1 tunu na orbitu Marsu, pokud v obou případech použijeme aerobraking. Náklad na povrch Marsu bude potřebovat větší tepelnou ochranu a také motorické dosednutí (jako F9), což vše bude dražší.
Co se týče té trvalé stanice na orbitě Marsu: Při prvních letech podle architektury NASA by jí nahradila loď MTV, ale kdyby podle SpX byla vybudována trvalá kolonie na Marsu (čemuž nevěřím), určitě taková stanice by byla potřebná např. pro odvoz vážně nemocných na Zem. Kvůli tomu nemůže startovat celý Starship z povrchu k Zemi s 1200 tunami paliva, stačí podstatně menší lander a u stanice bude vždy čekat loď MTV s Hall pohony. To jsou však úvahy pro dost dalekou budoucnost.
|
|
citace:
určitě taková stanice by byla potřebná např. pro odvoz vážně nemocných na Zem.
sanca ze by toto niekto robil je asi taka, ako ze by Kolumbus odvazal chorych namornikov z noveho sveta. Ak niekto na marse vazne ochorie, tak tam s najvacsou pravdepodobnostou umrie - to je riziko, ktore musia buduci vyskumnici a kolonisti akceptovat. |
|
citace:
citace:
určitě taková stanice by byla potřebná např. pro odvoz vážně nemocných na Zem.
sanca ze by toto niekto robil je asi taka, ako ze by Kolumbus odvazal chorych namornikov z noveho sveta. Ak niekto na marse vazne ochorie, tak tam s najvacsou pravdepodobnostou umrie - to je riziko, ktore musia buduci vyskumnici a kolonisti akceptovat.
čekat až cca dva roky na startovací okno a pak vydržet několik měsíců dlouhý let a související přetížení může jen zdravý člověk ... |
|
PinkasJ
Ja viem len to že aby sa vôbec nejaká výprava na Mars uskutočnila, musí byť splnená jedna základná podmienka, musí to byť v "našich" finančných možnostiach.
Zase som s týmto začal otravovať, lebo vyhliadky na ich zlepšenie financovania sú momentálne čierno čierne.
A scenár pri ktorom väčšina posádky, strávy ala Apollo na orbite Marsu a budú ho odtiaľ skúmať teleoperačne..
A dolu na povrch pôjdu aspoň symbolicky maximálne dvaja - traja, strávia tam maximálne tri dni, nazbierajú pár šutrov, urobia pár fotiek, zapichnú vlajku, a zase sa vrátia na orbitu.
Ten by podľa mňa v "našich" dnešných finančných možnostiach bol.
Ja neviem.. Väčšina ľudí asi neustále chce niečo "viac" ako "iba" dožiť sa toho, že nejaký ľudia vôbec po povrch Marsu budú chodiť.
Nechápem síce čo presne, ale je zrejmé že vždy je to náročnejšie nielen na vývoj technológie, ale aj čas a financie ktoré do toho treba vraziť. |
