| 23.2.2016 - 11:27 - dodge | |
|
NASA dala zelenou teleskopu WFIRST: Má mít 100× vyšší rozsah než Hubble.
http://vesmir.stoplusjednicka.cz/nasa-dala-zelenou-teleskopu-wfirst-ma-mit-100x-vyssi-rozsah-nez-hubble?utm_content=buffere36cb&utm_medium=social&utm_source=facebook.com&utm_campaign=buffer
|
|
rozsah... to co je za pojem ze rozsah?
z textu som vyvodil ze sa tym asi rozumie zorne pole
inak dost ma stve, ze zatialco HST, ktory posunul astronomiu o svetelne roky dopredu, je tazko vybojovana vlajkova lod NASA, tak pentagon ma takych druzic tolko ze moze rozdavat prebytky...  |
|
Tomuto projektu samozřejmě přeji jenom úspěchy a za 10 let hodně kvalitní astronomie, jen mně mírně zaráží, že NASA předpokládá celkovou cenu WFIRST více jak 2 mld USD, a to i přes to, že dostala základní konstrukci se zrcadly od vojáků v podstatě za hubičku...
Btw na tento projekt měla NASA v rozpočtech už v minulých letech nějaké prostředky a nezačíná zcela od nuly. Jen teď změnila status ze studie na projekt.
2014 - 56 mil USD
2015 - 50 mil USD
2016 - 90 mil USD (i když požadovali jen 14 mil) |
|
citace:
rozsah... to co je za pojem ze rozsah?
z textu som vyvodil ze sa tym asi rozumie zorne pole
V textu se píše o větším úhlovém rozlišení. Vzhledem k celkovému rozlišení snímače půjde asi o kombinaci : větší úhlové rozlišení a větší zobrazené pole |
|
citace:
inak dost ma stve, ze zatialco HST, ktory posunul astronomiu o svetelne roky dopredu, je tazko vybojovana vlajkova lod NASA, tak pentagon ma takych druzic tolko ze moze rozdavat prebytky...
a čo "sériová výroba".. tá na takomto stave, nemôže mať svoj podiel?
|
|
| spíš dvacetinásobný rozpočet .... |
|
| Asi by bylo zajímavé vidět, co se z původní vojenské družice dá vůbec pro vesmírný teleskop použít a jaké to představuje cenově procento. Kromě zrcadla (zrcadel) a možná podpůrné konstrukce to je tak asi všechno, co je oběma družicím společné a tak pro nový teleskop použitelné. |
|
citace:
Asi by bylo zajímavé vidět, co se z původní vojenské družice dá vůbec pro vesmírný teleskop použít a jaké to představuje cenově procento. Kromě zrcadla (zrcadel) a možná podpůrné konstrukce to je tak asi všechno, co je oběma družicím společné a tak pro nový teleskop použitelné.
to by bolo fakt zaujímavé vedieť..
celé to čítanie je zaujímavé
o darčeku
https://en.m.wikipedia.org/wiki/2012_National_Reconnaissance_Office_space_telescope_donation_to_NASA
o KH 11
https://en.m.wikipedia.org/wiki/KH-11_Kennan
tak napríklad HST, mal mať pôvodne priemer zrkadla až tri metre, ale trochu záhadne bol zmenený na 2,4
"aby bolo možné využiť skúsenosti z vojenskej techniky"
čo mohlo byť celkom dobre aj naopak, lebo vojenské satelity "post Hubble st" sa akosi zväčšili (resp. ich prepravné kontajnery, to bolo všetko, čo z nich bolo vidieť)
až teraz ten darček..
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Future_Imagery_Architecture
v roku 2005, vojaci zrušili, veľkolepý projekt nových väčších lepších pozorovacích satelitov, z dôvodov prekročenia rozpočtu a časových prieťahov..
zhodou okolností nasa v tej dobe, nijaký prelom v tejto oblasti nekonala
vojaci sa vrátili ku KH 11, výrazne modernizovaným a upgradovaným
..teraz ma napadlo..
možno ten robot "na jedno použitie", čo montoval tie zrkadlá na jwst (a celá halda ďalších takých "zanedbateľných položiek") nakoniec nepríde nazmar
kúpia to všetko nejaký "muži v čiernom"
a o pár rokov keď sa bude životnosť jwst končiť.. dostane naša ďalší darček
[Upraveno 25.2.2016 alamo] |
|
citace:
Asi by bylo zajímavé vidět, co se z původní vojenské družice dá vůbec pro vesmírný teleskop použít a jaké to představuje cenově procento. Kromě zrcadla (zrcadel) a možná podpůrné konstrukce to je tak asi všechno, co je oběma družicím společné a tak pro nový teleskop použitelné.
tak nějak to bude, určitě bude nová elektronika, počítače, solární panely, zcela jiné budou senzory (hodně nezanedbatelná položka) a mmožná i koncová sada optických členů
z původní družice podle mě zůstane jenom kastle a zrcadla
když tu padla informace o snížení průměru zrcadla Hubbla, vešlo by se 3 metrové zrcadlo do nákladového prostoru raketoplánu? |
|
citace:
když tu padla informace o snížení průměru zrcadla Hubbla, vešlo by se 3 metrové zrcadlo do nákladového prostoru raketoplánu?
Payload bay dimensions: 4.6 x 18 m |
|
| Vnější průměr HST je 4,2 m, takže to současné zrcadlo je maximum pro transport pomocí STS |
|
citace:
Vnější průměr HST je 4,2 m, takže to současné zrcadlo je maximum pro transport pomocí STS
To není pravda, tubus dalekohledu mohl mít klidně stejný průměr jako spodní základna, takže 4 m průměr zrcadla byl reálný - cenově by to ale bylo příliš drahé (v době, kdy se zrcadlo vyrábělo). Solární panely by do meziprostoru nasoukali, nebo by se mohli vyklápět zespodu. |
|
Ten průměr 4,2 m je skutečný průměr spodní válcové části - ne tedy se slunečními panely. Nevím, kde bereš jistotu, že by mohl být průměr této části stejný, jako zrcadla. Tato část zajišťuje také složitou tepelnou ochranu optických systémů a primárního zrcadla, obsahuje celou podpůrnou konstrukci pro zavěšení zrcadla a to tak, aby se co nejvíce eliminovaly teplotní dilatace, které by ovlivňovaly obraz a zároveň nese a jsou zde umístěny gyroskopy, jejichž umístění je dáno i požadavkem na dlouhodobou subarcsec přesnost vedení dalekohledu
To, že se v ideových návrzích zrušeného projektu uvažovalo s průměrem 3m a že se v novém projektu potom uvažovalo s menším průměrem samozřejmě souvisí i s financemi. Ale též už i s rozměry STS a technickými požadavky na kompaktnost a odolnost konstrukce HST |
|
| Protože v nákladovém prostoru STS mohl být HST o průměru spodku až 4,4 m - když odečteš konstrukci a izolaci, rám a nějaké drobné na dilatace, jsme na 4 m, pokud ještě jiné konstrukční omezení, jsme tak na 3,8 m. Jenže NASA postupovala jinak, na konci 70. let nebylo možné vyrobit zrcadlo o větším průměru než 3 m, navíc byl daný rozpočet a k tomu předběžně spočítaný průměr zrcadla - a k tomu pak upravila konstrukci, aby to bylo co nejjednodušší a nejspolehlivější. Zapomnělo se na kontrolu, a záložní exemplář byl bez vady, zatmco vadný letěl. |
|
Já si myslím že tohle už je čirá spekulace . Na kolik by šla zeslabit izolace, jak by se dalo kde co ušetřit a jinak využít prostor ...
Stačí se podívat, jak vypadá ten prostor vedle zrcadla, jak je využit - viz snímky při opravách. To, že nakonec byla zvolena tato konstrukce, svědčí o dobré práci tehdejších konstruktérů a techniků - HST funguje i po 25 letech od vypuštění. A hlavně snímky, netrpící žádnými mouchami konstrukce |
|
| Souhlas, jsou to spekulace, ale pravdou je, že rozměry zrcadla HST určovala technická realizovatelnost a cena jeho výroby podle odhadů na konci 70. let, nikoliv rozměry nákladového prostoru STS. |
|
| Tak cena asi bude limitní v 99% projektů. I u pozemních dalekohledů platívalo, že cena roste zhruba s 3,5 mocninou průměru.Podstatné je, vzít průměr, který si můžu dovolit, a beze zbytku a do krajnosti využít jeho možnosti. A to jsem přesvědčen, se tady, i přes původní peripetie, povedlo |
| 27.2.2016 - 03:49 - Machi | |
|
Ad cena:
Několikrát bylo administrátory projektu zmíněno, že samotný teleskop není největší částí rozpočtu. Tou je hlavně přístrojové vybavení.
Cena 2 miliardy je velmi nízká, když se to porovná s náklady na JWST nebo HST. Odpovídá tomu, že se nemusí konstruovat OTA (základní konstrukce dalekohledu).
K údajům ze 100+1.
Informace o stonásobném zlepšení se týká velikosti zorného pole, ne rozlišení. Rozlišení je dané průměrem zrcadla, které je shodné s HST.
Jinak řečeno rozlišení WFIRST může být v ideálním případě zhruba stejné jako u HST. Pokrok v přístrojovém vybavení však může přinést zlepšení například u pozorování exoplanet. Exoplanetární koronografy zaznamenaly velký boom a pokud bude jeden takový schválen pro WFIRST, pak překoná všechno co zatím letělo do vesmíru a v mnoha ohledech i koronografy budoucích ELT teleskopů na zemi.
K průzkumným družicím:
Údaje o zvětšení zrcadel družic KH-11 z 2,4 metru na větší rozměr (~3m) se v tisku objevují, ale nic průkazného. Technicky to možné je i bylo (až do 4 metrů), ale použití 2,4m zrcadel u plánovaného následníka (FIA) svědčí o tom, že to NRA nepovažuje za hlavní přednost průzkumné družice. Ostatně při rozlišení ~5cm se začíná projevovat neklid atmosféry, který se těžko kompenzuje. Zvětšování zrcadel by mohlo být spíše vhodné u družic na vyšších drahách, které pak mohou sledovat cílovou oblast delší dobu. Jedním z takových projektů je třeba MOIRE od DARPy využívající jako čočku speciální difrakční fólii o průměru přes 10 metrů.
[Upraveno 27.2.2016 Machi] |
|
Nový infračervený teleskop je příliš drahý. Standardní vývoj. Zmrzačí ho, nebo do něj nalijí víc peněz?
https://spaceflightnow.com/2017/11/03/wfirst-astronomy-mission-faces-cuts-to-contain-rising-costs/ |
|
Díky nalití více peněz do NASA to nevypadá až tak hrozivě. Třeba nakonec poletí. Chce se mi věřit.
http://spacenews.com/nasa-missions-press-ahead-despite-budget-uncertainty/ |
|
Bridenstine vidí pravděpodobnost pokračování projektu na 90%.
http://spacenews.com/bridenstine-optimistic-wfirst-will-avoid-cancellation/
|
|
Hledají se další úspory.
https://www.space.com/41263-nasa-studying-potential-additional-cuts-wfirst.html |
|
| Hm, možná by pro začátek stačilo přesunout start z Delta Heavy na Falcon Heavy... |
|
citace:
Hm, možná by pro začátek stačilo přesunout start z Delta Heavy na Falcon Heavy...
Nosič nebyl dosud vybrán. https://wfirst.gsfc.nasa.gov/faq.html (otázka a odpověď č.7) |
|
S observatoří to nevypadá moc dobře. Je možné, že se dá k ledu a začne se na ní opět pracovat až po té, co bude na oběžné dráze JWST.
https://spacenews.com/wfirst-faces-funding-crunch/
|
|
Sonda má za sebou PDR.
https://spacenews.com/wfirst-telescope-passes-preliminary-design-review/ |
|
A Tale of Two Telescopes: WFIRST and Hubble
by Ashley Balzer
NASA’s Goddard Space Flight Center
http://www.parabolicarc.com/2020/05/06/a-tale-of-two-telescopes-wfirst-and-hubble/#more-73537
 |
