|
Ervé
ja len viem, že čím zložitejší stroj, tým zložitejšie je uviesť ho do chodu, a takpovediac reštartovať ho
a základňa na Marse bude fakt zložitý "stroj", a aj pekne drahý, nie je na mieste, spoliehať sa na šťastnú náhodou
môžu sa vyskytnúť aj chyby, ktoré na Zemi jednoducho predvídať nemôžeme, lebo podmienky pri testovaní, nie sú zhodné s tými na Marse
navyše v nejaký moment, tak či onak, bude nutné pristúpiť ku kontinuálnemu pobytu
Jan Dusatko
problém skôr je, že aj keď tu všetci vieme že to bude náročné, každé "PDFko" čo k tomu doteraz bolo, plánovalo jednoducho "priletia ľudia - chvíľu tam zostanú - odletia"
a o plánoch o ktorých, hoci čo i len podvedome tušíme, že sú nedostatočné a nedokonalé, tak aj ten kto by si naozaj prial ich realizáciu, si o nich povie že sú "pro kočku" |
|
asi to bude aj ten film
od vtedy ako som ho videl, sa mi "točí hlava"
http://cdn1.sciencefiction.com/wp-content/uploads/2016/03/martian-9.jpg
http://www.telegraph.co.uk/content/dam/film/themartian/andy-weir-summary-xlarge.jpg |
|
+++++++++++++++++++
hmm..
"ja tu nezomriem.."
+++++++++++++++++++ |
|
| OK, jde o film Marťan (The Martian). Proč se ti od jeho zhlédnutí "točí hlava"? |
|
môže sa stať všeličo..
proste je to nutnosť, započítať do plánov, už na prvú výpravu, toho 3 a pol roka pobytu
bez toho žiadny projekt nebude reálny.. |
|
| Souhlasím s tím, že když bude mít mise "záložní plán", jak přežít na Marsu alespoň 4 roky (jeden výpadek zásobování), tak to bude pro misi velké plus. Nezbytná podmínka to podle mne ale není. |
|
sú tu takpovediac ekonomické súvislosti
na akú dlhú dobu sa vyplatí posielať, na Mars človeka?
ak je odpoveď, že je to naozaj na viac ako na "jedno okno"
žiadny pobyt plánovaný na kratšiu dobu sa nevyplatí, a teda ani nezrealizuje |
|
citace:
Takže alamo, neoslavuj to "že máš pravdu", ale to, že máš šanci vidět svoje doporučení prakticky realizované. Nám ostatním nech možnost zkoumat a podporovat i alternativní přístupy, které považujeme za výhodnější. Z mého pohledu to je "Mars Direct" a v opakovaně použitelné ultimátní (nepřekonatelné) verzi pak MCT (tedy extrémní přístupy s minimem "postupných kroků"). Kdo "měl pravdu" se ukáže až tak cca za 20 let (kolem roku 2040).
tak dobre..
pre nás "chlapcov z garáže", to akurát vytvorí nový životný priestor
aj peklo sa dá hacknúť
 |
|
citace:
...Jsou dva velmi odlišní roboti - jeden částečně autonomní což jsou právě ty dnešní vozítka na Marsu, které jsou omezeni jak možnostmi umělé inteligence a i možnostmi rádiového spojení Země - Mars (doba zpoždění signálu a komunikační okna).
A druhý což je právě to co popisuji v předchozím přípěvku - robotické ponorky ovládané po optickém kabelu a humanodní roboti v budoucnu řízené za pomoci virtuální reality....
K uvedenému pár poznámek.
Virtuální realita potřebuje být "online" s odezvami pod rozlišovacími schopnostmi člověka. Jinak to není virtuální realita a ekonomičnost projektu klesá.
Teleoperační výzkum, tedy něco podobného co děláme již dnes je trochu lepší. Nevadí zde tolik časové prodlevy, ale operatora je nutné vycvičit.
Využití umělé inteligence má svoje vlastní problem, dané nahrubo její konstrukcí.
- Artificial Narrow Intelligence (ANI, Weak AI): jedná se o umělé inteligence, které se v současnosti učíme používat. Jsou jednoúčelové a mimo rámec svých schopností nepoužitelné.
- Artificial General Intelligence (AGI, Strong AI): jedná se o obecné umělé inteligence, které jsou schopné pracovat s obecnými úkoly a reagovat obdobně jako člověk. Od těchto inteligencí nás, pokud budeme mít kliku, deli tak 10-20 let.
- Artificial Superintelligence (ASI): No, rád bych tvrdil, že se toho nedožiju.
Výzkum pomocí AGI je smysluplný, výzkum pomocí ANI umožní šetřit zdroje s výjimkou času. To je důvodem, proč jsme schopní analyzovat povrch Marsu. Z uvedených důvodů navíc předpokládám, že průzkum pomocí virtuální reality bude omezen na krátkou vzdálenost (bude mít smysl I v případě dostupné AGI nebo ASI) a teleoperační průzkum bude určen jen a pouze pro jednoduché zjišťování situace.
Žijeme v zajímavé době. Jen teď nevím, zda mne to má tešit či děsit. |
|
ja novému "emérickému" pánovi prezidentovi do hlavy nevidím
(to desné háro.. asi funguje ako čapica z alobalu..  )
avšak Daniel Marín zo zákulisných informácií a šuškandy, vydedukoval toto
(v španielčine to znie fakt dobre)
"Trump y la estación espacial lunar internacional"
http://danielmarin.naukas.com/2016/11/11/trump-y-la-estacion-espacial-lunar-internacional/
 |
|
http://www.russianspaceweb.com/imp-shm.html
Anatoly Zak píše o ruskej prechodovej komore pre "future international cis-lunar outpost", pričom spomínal medzinárodnú pracovnú skupinu zhodnú s účastníkmi na ISS, pre prípravu budúcej stanice. [Upraveno 15.11.2016 alamo] |
|
hmm?
to je asi správa, s nejakého čudného pararelného alamovského vesmíru (vyplného čistým rozumom a logickými argumentmi, bez emócií a "ideálov")
http://www.russianspaceweb.com/imp-ppb.html
nazval by som to "post ARM"
namiesto drapáka pre šuter, to má dokovací port pre "Deep Space Habitat"
Anatoly nedal žiadne zdroje..
ak sa to stane, asi začnem veriť na "iluminátov", v utajení rozhujúcich o "tvare vecí budúcich" |
|
ja sa asi uchechcem 
http://www.kosmonautix.cz/2017/01/prvni-dil-cis-lunarni-stanice/
První díl cis-lunární stanice
..
pre pamätníkov a "starých matadorov"
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=44&t=1899&start=20
citace:
d Dugi » 10 čer 2016, 12:22
Už jsem ti to psal několikrát. No nevadí, zkusíme to jinak - prosím všechny uživatele tohoto fóra, aby na alamovy prázdné příspěvky o ničem, které nemají žádný informační přínos, NEREAGOVALI. Tím mu dáme najevo, že tu na takovou formu diskuse nejsme zvyklí. Čím víc lidí se do toho zapojí, tím lépe. Předem děkuju všem.
[Upraveno 21.1.2017 alamo] |
|
Alamo, patří to sem a bez zbytečných emocí
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1602
Zapomněl jsi zkopírovat první odstavec z Dugiho příspěvku plus své dva poslední příspěvky, kterými je ta reakce vysvětlena. |
|
citace:
https://arstechnica.com/space/2023/12/us-congress-recommends-placing-assets-at-lagrange-points-to-counter-china/
Americký Kongres odporúča umiestniť aktíva na Lagrangeových bodoch, aby sa postavili Číne
Každý z týchto Lagrangeových bodov má určitú strategickú hodnotu, ale niektoré väčšiu ako ostatné. Aby pochopil, ako, Ars hovoril s Laurou Duffy, inžinierkou vesmírnych systémov pre Canyon Consulting, ktorá slúžila päť rokov v letectve a je expertkou na astrodynamiku.
Prvé dva body, L1 a L2, sú obzvlášť užitočné kvôli ich blízkosti k Mesiacu. Hoci nie sú úplne gravitačne stabilné, kozmická loď môže okolo týchto miest preletieť po „halo“ obežnej dráhe a udržať si svoju polohu s minimálnym množstvom paliva.
"L2 je obzvlášť dôležitá kvôli jej viditeľnosti na odvrátenú stranu Mesiaca," povedal Duffy. "Zo Zeme to nevidíme a Čína tam smeruje."
Hovorí o prenosovom satelite Queqiao, ktorý Čína pred piatimi rokmi vypustila na obežnú dráhu okolo L2. Prenášal komunikáciu z pristávacieho modulu na odvrátenej strane Mesiaca. Táto kozmická loď, Chang'e 4, bola prvým vozidlom, ktoré ľudia mäkko pristáli na odvrátenej strane Mesiaca. Čína už teda v tejto oblasti preukázala výhodu a plánuje ju ďalej rozvíjať.
Duffy a kolega z Canyon Consulting, James Lake, písali o strategickom význame čínskeho úsilia na L2 v časopise Space Force Journal pred dvoma rokmi. "Úspešná misia Číny na stranu Mesiaca, ktorá nie je orientovaná k Zemi, vyvolala z vojenského hľadiska najväčšie obavy z dôvodu nedostatku monitorovacích kapacít na odvrátenej strane Mesiaca," napísali.
____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
