|
citace:
citace:
citace:
Niekde som čítal, že ten rozsah a objem údajov, ktorý získali MERy by sa pri ľudskej výprave nedal získať.
To je nesmysl, samozřejmě dal a za podstatně kratší dobu
mozno ani nie, co sa tyka casovych radov. MERy su na marse uz dlhe roky, naposielali kopec dlhodobych pozorovani z roznych stanovisk.
Clovek posle data mozno z viacerych miest, ale iba z kratkeho casu. Ak by merania robila zakladna, posle sice dlhodobe pozorovania, ale iba z jedneho miesta...
Co se týče geologie, tak by určitě člověk byl výkonnější
co se týče meteorologie, tam souhlasím, ale je to jenom zlomek dat a šel by nahradit mnoha meteostanicemi
takže jediné, čeho by člověk nedosáhl, je ta obří řada fotografii, hlavně navigační by v jeho případě neměly význam
vzhledem k tomu, že se jedná primárně o geologické laboratoře si asi každý udělá obrázek sám |
|
Tom psal o rozsahu (objemu) údajů a tam to po těch letech na Marsu může být pravda. Samozřejmě, že kvalita informací získaných lidmi přímo na místě by zatím byla výrazně vyšší. Časem se ale i tohle může změnit.
Tycka nepíše o "virtuální realitě", ale spíš o "zprostředkované realitě" (přímé teleprezenci, kdy operátor vidí online obraz z robota). Skutečná "virtuální realita" by to byla v případě, že se operátor pohybuje v simulovaném počítačovém modelu (odpovídajícímu realitě). V takovém případě už zpoždění signálu nehraje takovou roli. Podstatné ale je aby komunikační linka k Zemi byla dost rychlá (aby virtuální model mohl být sestaven z dostatku přesných dat) a aby ten vzdálený robot byl dostatečně silný, rychlý, přesný a obratný. Inteligenci ten robot nemusí mít skoro žádnou (jen autonomní antikolizní systém) protože tu mu dávají vědci na Zemi. Měl by umět příkazy typu "dojeď na souřadnice X/Y (s přesností na cm), detailně nasnímej a proměř svoje okolí, pak udělej vrt na souřadnicích X1/Y1 a vzorky analyzuj vším co máš". Domnívám se, že takovýto způsob průzkumu je dostupný prakticky už dnes, protože MERy i MSL v podstatě takto pracují, ale dalo by se to určitě ještě o dost zrychlit a zkvalitnit (zatím chybí ta rychlost, obratnost a asi i síla). |
|
| Pořád všichni jen o výzkumu, ale co dobývání, expanze, exploatace? Výzkum se bez lidí docela dobře obejde, s menšími či většími problémy by totéž zastaly i automaty, ale, parafrází Ciolkovského, to máme pořád zůstávat v kolébce? |
|
Jasně, lidé jednou určitě opustí Zemi. Otázka ale je, kdy a jak to proběhne. Na některé věci musí "dozrát čas". Můžeme zkusit ty základny prozkoumat z hlediska "kolonizace" (expanze). Má být ta expanze "státní" nebo "soukromá"? V tuto chvíli to díky Muskovi a SpaceX asi vypadá spíš na soukromou expanzi. Dopravní systém snad bude představen na podzim a podle všeho to budou skoky z povrchu na povrch. Jsou předtím nutné orbitální základny? Podle mne asi ne.
Osobně si ale myslím, že pro expanzi lidstvo ještě nedozrálo a předpokládám, že vhodná doba nastane po tzv "technologické singularitě" (kdy technologie předčí schopnosti člověka, včetně inteligence). Pokud bude vývoj probíhat jako dosud a nenastane nějaký nepřekonatelný problém, tak by lidstvo k tomuto bodu mohlo dospět už v tomto století (možná dokonce už kolem roku 2050). To změní vše, ale nikdo nedokáže říci jakým způsobem a jak pak bude svět vypadat. |
|
citace:
Tycka nepíše o "virtuální realitě", ale spíš o "zprostředkované realitě" (přímé teleprezenci, kdy operátor vidí online obraz z robota). Skutečná "virtuální realita" by to byla v případě, že se operátor pohybuje v simulovaném počítačovém modelu (odpovídajícímu realitě). V takovém případě už zpoždění signálu nehraje takovou roli.
S odezvou robota půl hodiny? ani náhodou, to by se operátor zbláznil |
|
citace:
S odezvou robota půl hodiny? ani náhodou, to by se operátor zbláznil
Musíš si to představit tak, že operátor se (s virtuálním robotem) pohybuje v tom virtuálním prostředí s nulovou časovou prodlevou, jen ten reálný robot to všechno ve skutečnosti bude dělat třeba až "za hodinu". Je docela těžké si to představit, ale zkus to.
Neříkám, že to je stejné jako tam být osobně, jen si myslím, že tímto ("offline") způsobem už časová prodleva není tak podstatná (narozdíl od online teleprezence). |
|
citace:
citace:
S odezvou robota půl hodiny? ani náhodou, to by se operátor zbláznil
Musíš si to představit tak, že operátor se (s virtuálním robotem) pohybuje v tom virtuálním prostředí s nulovou časovou prodlevou, jen ten reálný robot to všechno ve skutečnosti bude dělat třeba až "za hodinu". Je docela těžké si to představit, ale zkus to.
Neříkám, že to je stejné jako tam být osobně, jen si myslím, že tímto ("offline") způsobem už časová prodleva není tak podstatná (narozdíl od online teleprezence).
Když to je právě to, že si to sice dokážu představit, ale už si nedokážu představit, že takhle řídím geologický výzkum, na ten prostě potřebuju z druhé strany okamžitou odezvu
pro prosté řízení by to asi problém nebyl ale průzkum je závislý na zpětné vazbě, a pokud ji můžu mít s takhle extrémním zpožděním, tak je to nanic
představ si to typicky takhle, mám před sebou hromadu šutrů z různých hornin, a já si je potřebuju prohlédnout detailně a třeba i ohmatat a na základě toho se rozhodnout, co budu dál dělat
a další problém, na to abych vytvořil celoprostorovou virtuální realitu budu potřebovat řádově větší objem fotografii a prostorovo kvalitativních dat, takže robot by nejdřív musel terén projet, nasnímat ze všech možných úhlů, pproměřit všechno možné
ve chvíli, kdy tento model nebude dávat dostatečně podrobné informace pro kterýkoli bod, budu nutně potřebovat zpětnou vazbu při pohybu v prostoru právě pro doplnění mnou požadovaných informací
když to shrnu, nedovedu si to s dnešní úrovní techniky představit ani v modelovém prostředí na Zemi
a ještě upřesnění pro lepší pochopení, problém celého je v přístupu, robot přijede na místo, nafotí detailní snímky, popřípadě navrtá materiál, či nasnímá složení laserem - na základě toho pak někdo sedne na Zemi na grafy a pozná, že je to já nevím třeba čedič
geolog na místě do šutru práskne kladivem a pokud je dobrý, tak to pozná na první pohled
jinými slovy, geolog na místě dokáže odlišit 99 procent běžných a už známých věcí pohledem a může se soustředit na to 1 %, to pak analyzuje, s robotem si musíš projít martýriem analýzy u všeho, chceš li mít jistotu
v tomhle ohledu je velmi poučná historie objevu Genesis rock [Upraveno 14.6.2016 Petr_Šída] |
|
citace:
jinými slovy, geolog na místě dokáže odlišit 99 procent běžných a už známých věcí pohledem a může se soustředit na to 1 %, to pak analyzuje, s robotem si musíš projít martýriem analýzy u všeho, chceš li mít jistotu
Souhlasím, dobrý geolog přímo na místě bude ještě dlouho lepší, než mnou popsaná "virtuální teleprezence". Jedinou srovnatelnou alternativou by bylo, že tím zkušeným geologem na místě bude přímo ten robot (bude mít velmi pokročilou umělou inteligenci). To je ale v příštích desetiletích zřejmě nedosažitelné.
Takže jsme tam, kde jsme už byli. Buď si na dobré výsledky hodně dlouho počkáme, nebo musíme najít způsob, jak tam toho člověka efektivně dostat (bezpečně a za přijatelnou cenu). Mohlo by to jít s Muskem a jeho MCT? Věřím že ano. Ostatní způsoby dopravy lidí na Mars (nebo na Měsíc) mi teď připadají moc zdlouhavé, komplikované a drahé. Promiň alamo. |
|
citace:
citace:
nedokážeme tak akurát to, že vlastne žiadny ľudia na Mars, lietať nemusia? 
Samozřejmě. To jsem psal už před časem, že z mého pohledu nemusíme kvůli "průzkumu" posílat na dané místo lidi. Nemusíme, ale můžeme. S lidmi by byl průzkum rychlejší, ale s roboty nakonec také dosáhneme srovnatelného výsledku (kvality a rozsahu průzkumu), jen to holt déle potrvá.
dobrý ľudia..
ak teda posudzujem, iba možnosti ktoré má zaručene NASA, a jej nosič SLS
keď už si ja mám vyberať, medzi dvomi variantami budúcnosti
a, "robotický predvoj" na večné veky a nikdy inak
b, orbitálna stanica obiejúca okolo Marsu a na nej ľudia, skúmajúci ho teleoperačne
tak pre mňa osobne, je voľba jednoduchá
"lepší vrabec v hrsti, ako holub na streche"
beriem aspoň tú orbitálnu stanicu..
však aj debaty tu na fóre, o tom či už toho o Marse, vďaka nej vieme dosť, a je čas začať na tom "správnom mieste" (a ktoré to vlastne je?), budovať povrchovú stálu základňu, by boli tak akosi "šťavnatejšie" (omnoho väčšia "hryzanica"), než táto nekonečná debata o tom, ako vlastne začať
 |
|
citace:
(bude mít velmi pokročilou umělou inteligenci). To je ale v příštích desetiletích zřejmě nedosažitelné.
mozeme byt este prekvapeni. AI, zalozena na procese ucenia sa, napreduje exponencialnym sposobom, co znamena, ze hoci dnesne AI su este pomerne slabe, po dosiahnuti istej urovne zacne byt pokrok velmi rychly, a prekonanie ludskej inteligencie moze prist velmi rychlo.
Na ilustraciu, tento tyzden som cital o AI, ktora sa v ramci riesenia daneho problemu uplne necakane naucila podvadzat. Pokial dnesne "hlupe" AI dokaze produkovat necakane vysledky, ktovie co dokazu o rok. |
|
OK. I já se rád podívám na orbitální misi k Marsu, pokud někdo bude ochoten ji uskutečnit. V tuto chvíli to vypadá, že NASA by to (za veřejné peníze) mohla dokázat kolem roku 2033 a přistání lidí na Marsu by mohla zvládnout ještě před rokem 2040. Koncept postupných kroků, navržený v JPL, vypadá chytře a sami asi nic lepšího (obdobného) nevymyslíme (zatím jsem tu v debatě nezaznamenal nic originálního a výhodnějšího). Uvidíme, jestli to Musk s MCT dokáže lépe a dříve (a za soukromé peníze). Koncept MCT teď asi také nedokážeme překonat výhodnějším řešením (v diskuzi jsem nic lepšího neviděl). Debatu o základnách tím možná můžeme uzavřít a dál už jen průběžně sledovat snažení v NASA a ve SpaceX.
P.S.: Na vývoj AI v nejbližší době jsem také zvědav a sám k tomu zkusím i přispět (protože jsem "ajťák" a zajímá mne to). |
|
a prečo, o tom mlčať?
čím viac o tejto možnosti nakecáme, tým je pravdepodobnejšie že sa uskutoční..
neviem či ste si to všimli, ale práve toto fórum je zvláštne miesto..
je archivované národnou knižnicou!
to nemajú ani v "amerike"
a ja si myslím, že sme o tom ešte ani len nezačali debatovať..
podľa mňa, sa dá k tomu povedať omnoho viac
napríklad tá otázka, či by aj orbitálna stanica ktorú by zriadila NASA, mohla pomôcť Elonovi? |
| 14.6.2016 - 20:46 - tycka | |
|
citace:
zalozena na procese ucenia sa, napreduje exponencialnym sposobom
O tom něco vím a dovolím si tvrdit, že naopak pokrok je zde velmi pomalý. |
|
citace:
citace:
zalozena na procese ucenia sa, napreduje exponencialnym sposobom
O tom něco vím a dovolím si tvrdit, že naopak pokrok je zde velmi pomalý.
súhlas
sú možné radikne pokroky, a tiež radikálne regresi, proces učenia sa, znamená prípustnosť omylu..
evolúcia.. červená kráľovná.. |
|
citace:
... AI, zalozena na procese ucenia sa, napreduje exponencialnym sposobom, ...
... moje pracovní zkušenost je opačná. Tedy, že přírůstek vývoje zpomaluje a skoro to vypadá, že se pozvolna blížíme k jakési limitě.
Zdůvodnění může být v tom, že při zahrnutí širšího okruhu reality vzrůstá komplexnost NP(tedy například exponenciálním) tempem, zatímco naše možnosti rostou asymptoticky pomaleji. Tedy poměrně rychle se dostáváme mimo možnosti jakýchkoliv známých výpočetních a řídících prostředků. |
|
napríklad tá otázka, či by aj orbitálna stanica ktorú by zriadila NASA, mohla pomôcť Elonovi?
Alamo, máš na mysli, jak by pomohla stanice NASA z roku 2035 Elonovi v přistání na Marsu 2025? [Upraveno 14.6.2016 NovýJiřík] |
|
citace:
napríklad tá otázka, či by aj orbitálna stanica ktorú by zriadila NASA, mohla pomôcť Elonovi?
Máš na mysli, jak by pomohla stanice NASA z roku 2035 Elonovi v přistání na Marsu 2025?
ak si si nevšimol.. Elonove prognózy ohľadom času, je nutné vždy vynásobiť minimálne "dvojkou"
strašne znekľudňujúce je, že on takto počíta nielen s časom, ale aj s peniazmi |
|
ak si si nevšimol.. Elonove prognózy ohľadom času, je nutné vždy vynásobiť minimálne "dvojkou"
Alamo: Aha, Elon, nojo. Tak si to zrekapitulujme, pokud jde o NASA. Někdy v roce 1968 NASA uveřejnila smělý plán svých dalších úspěchů. Mars byl plánovaný na rok 1978, na 1981 dokonce pilotovaný let do pásu asteroidů (v roce 1968 to i u nás zveřejnil tehdy vycházející časopis Radar). Pak se ten Mars postupně odsouval, odsouval, odsouval, odsouval, a dneska se uvažuje tak nějak rámcově o 30. letech. Takže jakým koeficientem bys násobil plány NASA, třeba i ohledně té tvé "přimarťanské" stanice?
Je docela dobře možné, ba pravděpodobné, že ten v současnosti plánovaný let BFR/MCT v roce 2024 se nestihne. Ale že se stihne dřív, než svou marťanskou expedici uskuteční NASA, to je vcelku bez debat, a víš proč? Protože ten plán NASA možná čtyř, a možná taky deseti startů SLS, jak už se o tom psalo, je prostě jedním slovem šílený. |
|
@Nový Jiřík
NASA?
NASA momentálne nemá žiadny oficiálny plán, ktorý by sa týkal orbitálnej stanice, či už pri Marse alebo pri Mesiaci
ale zato, má ale na krku SLS, a na niečo aspoň zdanlivo rozumné ho jednoducho bude musieť používať, inak už žiadne nové peniaze, na žiadny supernosič nedostane
to by som bral ako fakt
to by už pár ľudí, mohlo prinútiť myslieť racionálne
Elon?
hmm.. najprv nech ukáže, aspoň to PDFko
do tej doby, mám len skepsu |
|
Podle mne je zapotřebí industrializovat Měsíc. Bez tohoto kroku, jsou veškeré aktivity jen hurá akce s nejistým koncem.
Měsíc má vše potřebné. Blízkost, zajímavou přitažlivost, vodu, suroviny, dostatek sluneční energie atd. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
citace:
Podle mne je zapotřebí industrializovat Měsíc. Bez tohoto kroku, jsou veškeré aktivity jen hurá akce s nejistým koncem.
Měsíc má vše potřebné. Blízkost, zajímavou přitažlivost, vodu, suroviny, dostatek sluneční energie atd.
musím sa smutne pousmiať  |
|
citace:
Blízkost,
Myslím, že spousta těch, co sní o kolonizaci Marsu, to instinktivně dělají proto, že vědí, že Země je daleko a nemůže jim do ničeho kecat :-) Navíc tlak na soběstačnost bude větší. S vícenásobně použitelnými raketami bude zásobování základny u Měsíce nebo na Měsíci jen variace na ISS... |
|
citace:
citace:
Blízkost,
Myslím, že spousta těch, co sní o kolonizaci Marsu, to instinktivně dělají proto, že vědí, že Země je daleko a nemůže jim do ničeho kecat :-) Navíc tlak na soběstačnost bude větší. S vícenásobně použitelnými raketami bude zásobování základny u Měsíce nebo na Měsíci jen variace na ISS...
No, I kdyby doslo na zakladnu na Mesici ... jeji zasobovani by mohlo by pouze docasne.
Osobne bych ji tam moc rad videl, predstavte si jenom co by bylo mozno udelat za observator na odvracene strane. nerusila by vas atmosfera, tedy plne opticke spektrum, radiove spektrum, ale I UV nebo gama .... A predstavte si, co by tenhle "vicekanalovy" dalekohled dokazal. Nebo urychlovac okolo rovniku Mesice. Nebo ....
Na Mesici by bylo nutne udelat bud stanice pro dlouhodoby pobyt, nebo kolonii. Stanice pro dlouhodoby pobyt je mozne po case opustit nebo automatizovat. Kolonie vyjde levneji, muzete tam tez rozjed prumysl stejne jako na Zemi. Kazdopadne jak by se rozjel prumysl, je mozne zacit vyuzivat volnou plochu ... a mate tu zemedelstvi, vcetne ztraty zavislosti na Zemi. Navic, z Mesice mate moznost zacit stavet na obezne draze spoustu veci, chybejici atmosfera je spise pomocnikem nez nepritelem.
Me sice tez pripada vyuziti Mesice jako logicky krok, ale pokud chce nekdo na Mars, je to v mnoha ohledech vyhodnejsi. Teploty blizke cloveku potrebnym, alespon nejaky tlak, solarni panely tez daji nejakou tu energii a mozna bude na miste I trocha radioaktivnich prvku na neco vykonnejsiho. A pokud nebude tam, na Mesici je techto prvku dost.
Rozhodnuti kam je otazkou priorit. A pokud Muskovy priority jsou podivat se na Mars, nez tam priletim chci tam zakladnu a rozrustajici se kolonii, nebudu ho presvedcovat ze se ma venovat Mesici. Protoze tak jako tak dojde po zakladne na Marsu na zakladnu na Mesici. Dulezite je, aby se to povedlo.
|
|
citace:
Me sice tez pripada vyuziti Mesice jako logicky krok, ale pokud chce nekdo na Mars, je to v mnoha ohledech vyhodnejsi. Teploty blizke cloveku potrebnym, alespon nejaky tlak, solarni panely tez daji nejakou tu energii a mozna bude na miste I trocha radioaktivnich prvku na neco vykonnejsiho. A pokud nebude tam, na Mesici je techto prvku dost.
Rozhodnuti kam je otazkou priorit. A pokud Muskovy priority jsou podivat se na Mars, nez tam priletim chci tam zakladnu a rozrustajici se kolonii, nebudu ho presvedcovat ze se ma venovat Mesici. Protoze tak jako tak dojde po zakladne na Marsu na zakladnu na Mesici. Dulezite je, aby se to povedlo.
Pokud chce někdo vyvíjet a konstruovat velké objekty které budou zpracovávat Měsíční, planetkový a asteroidní regolit, nebo těžit ve větších hloubkách na těchto tělesech, je hloupost tyto stroje konstruovat v gravitačních jámách ať už na Zemi, nebo na Marsu. Z Měsíce je daleko snadnější dopravovat neomezené množství zpracovaného materiálu například pomocí katapultu. Také odpadá nutnost starat se o nějakou ekologii. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
citace:
Pokud chce někdo vyvíjet a konstruovat velké objekty které budou zpracovávat Měsíční, planetkový a asteroidní regolit, nebo těžit ve větších hloubkách na těchto tělesech, je hloupost tyto stroje konstruovat v gravitačních jámách ať už na Zemi, nebo na Marsu. Z Měsíce je daleko snadnější dopravovat neomezené množství zpracovaného materiálu například pomocí katapultu. Také odpadá nutnost starat se o nějakou ekologii.
S tím lze souhlasit až na jeden detail. Chtěl bych nejprve vidět výsledky modulů v tahu, střihu a dalších pevnostních charakteristik materialů, vyrobených ve stavu beztíže nebo nižší gravitace. Teď se nebavím o exotických materiálech jako uhlíková vlákna, ale o běžných slitinách železa, hliníku a dalších průmyslových kovů. Tyto informace jsem zatím nenašel.
Přestože jsou síly držící při sobě material např. kovů elektromagnetického rázu, je otázkou nakolik je možné takové kovy zhutnit v prostředí s nízkou nebo žádnou přitažlivostí. Je potřeba si uvědomit jak velkou výhodu v tomto procesu gravitace hraje. Ve stavu beztíže mohou být výhody i nevýhody (výhodou mohou být např. podstatně příznivější podmínky pro růst krystalických struktur), ale ve výsledku s vlivem na celkové chování konstrukce. Do doby, než budeme mít výsledky poloprůmyslové nebo průmyslové výroby, může být doprava ze Země řešením nedostatku znalostí. Jakmile tyto výsledky budou .... tak uvidíme.
Bylo by poněkud nepříjemné zkusit udělat na Měsíci radioteleskop ... jehož konstrukce se zbortí, protože pevnostní charakteristiky materialů vytvořených na Měsíci budou odlišné od material vytvořených v gravitační studni Země. A to neberu v úvahu případné fatální dopady na kolonisty.
Obecně, studie materialů, jejich výroby, zpracování a užití mi v současnosti připadají poněkud omezené oproti ostatním aktivitám. A právě průmysl je první věc, která se musí rozjet aby bylo možné vůbec na nějakou kolonizaci začít pomýšlet. Stejnou chybu dělají dnes městští plánovači, zapomínaje na holy fakt. Město je ekonomická zóna, omezení chodu ekonomiky přílišnou regulací způsobuje pouze úpadek (viz. omezení vjezdu aut, tvorba cyklostrád na úkor nákladní dopravy a jiné, nejprve musí fungovat ekonomika a pak mohu v rámci úzkého rozpětí řešit ekologii). |
|
citace:
citace:
Pokud chce někdo vyvíjet a konstruovat velké objekty které budou zpracovávat Měsíční, planetkový a asteroidní regolit, nebo těžit ve větších hloubkách na těchto tělesech, je hloupost tyto stroje konstruovat v gravitačních jámách ať už na Zemi, nebo na Marsu. Z Měsíce je daleko snadnější dopravovat neomezené množství zpracovaného materiálu například pomocí katapultu. Také odpadá nutnost starat se o nějakou ekologii.
S tím lze souhlasit až na jeden detail. Chtěl bych nejprve vidět výsledky modulů v tahu, střihu a dalších pevnostních charakteristik materialů, vyrobených ve stavu beztíže nebo nižší gravitace. Teď se nebavím o exotických materiálech jako uhlíková vlákna, ale o běžných slitinách železa, hliníku a dalších průmyslových kovů. Tyto informace jsem zatím nenašel.
Přestože jsou síly držící při sobě material např. kovů elektromagnetického rázu, je otázkou nakolik je možné takové kovy zhutnit v prostředí s nízkou nebo žádnou přitažlivostí. Je potřeba si uvědomit jak velkou výhodu v tomto procesu gravitace hraje. Ve stavu beztíže mohou být výhody i nevýhody (výhodou mohou být např. podstatně příznivější podmínky pro růst krystalických struktur), ale ve výsledku s vlivem na celkové chování konstrukce. Do doby, než budeme mít výsledky poloprůmyslové nebo průmyslové výroby, může být doprava ze Země řešením nedostatku znalostí. Jakmile tyto výsledky budou .... tak uvidíme.
Bylo by poněkud nepříjemné zkusit udělat na Měsíci radioteleskop ... jehož konstrukce se zbortí, protože pevnostní charakteristiky materialů vytvořených na Měsíci budou odlišné od material vytvořených v gravitační studni Země. A to neberu v úvahu případné fatální dopady na kolonisty.
Obecně, studie materialů, jejich výroby, zpracování a užití mi v současnosti připadají poněkud omezené oproti ostatním aktivitám. A právě průmysl je první věc, která se musí rozjet aby bylo možné vůbec na nějakou kolonizaci začít pomýšlet. Stejnou chybu dělají dnes městští plánovači, zapomínaje na holy fakt. Město je ekonomická zóna, omezení chodu ekonomiky přílišnou regulací způsobuje pouze úpadek (viz. omezení vjezdu aut, tvorba cyklostrád na úkor nákladní dopravy a jiné, nejprve musí fungovat ekonomika a pak mohu v rámci úzkého rozpětí řešit ekologii).
Pokud uvažujete o materiálech v kontextu dnešní průmyslové výroby, tak uvažujete logicky správně. Já si ale myslím, že převážná část výroby malých i velkých dílů se bude vyrábět jinými metodami, například pomocí 3D tisku.
Co se týče financování, tak velkou roli by mohl sehrát rizikový kapitál, včetně zakládání nových akciových společností, jejichž financování by se mohlo opřít o širokou veřejnost. Je jasné, že čím více lidí bude žít mimo Zem, tím rychleji se bude postupovat. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
citace:
Pokud uvažujete o materiálech v kontextu dnešní průmyslové výroby, tak uvažujete logicky správně. Já si ale myslím, že převážná část výroby malých i velkých dílů se bude vyrábět jinými metodami, například pomocí 3D tisku.
Co se týče financování, tak velkou roli by mohl sehrát rizikový kapitál, včetně zakládání nových akciových společností, jejichž financování by se mohlo opřít o širokou veřejnost. Je jasné, že čím více lidí bude žít mimo Zem, tím rychleji se bude postupovat.
Jenže I material pro 3D tisk musíte vyrobit. At praskove kovy, plasty nebo jiné, exotičtější materiály. Na uvedené potřebujete mít infrastrukturu, která potřebuje pro svoji konstrukci zase materiály s určitými vlastnostmi. A jsme v začarovaném kruhu.
Na druhou stranu, pokud se podari vyrobit relativně male zařizení, schopné sbírat "regolit" a z něho vytvářet konkrétní materiály, mate vyhráno. Pro začátek se ale musíme spokojit se starou dobrou lopatou, chemií a vysokými teplotami.
Financování je druhá záležitost. Ale s financováním takové problemy paradoxně nejsou. |
|
dobrý ľudia
čo si vy myslíte o ekonomickej teórii "keď zdochla koza mne, nech zdochne aj susedovi"?
pretože ja si začínam myslieť, že je to jediný konsenzus, ktorý medzi väčšinou nás záujemcov o kozmonautiku panuje
napríklad Libertarián by sa nakoniec dozvedel že žiadny ľudia na Mesiac predsa lietať osobne nemusia, ani len na orbitálnu stanicu okolo neho, lebo latencia signálu Zem - Mesiac je dostatočná aby sme Mesiac skúmali teleoperačne už zo Zeme..
nakoniec sa ale nebudú radovať ani zástancovia robotizovanej kozmonautiky, nedostanú na to ani deravý groš, pretože bez tej "čerešničky na torte", bez toho aby na Mesiac alebo Mars, nejaký človek aj skutočne letel, stratí čistá veda o Marse a Mesiaci na naliehavosti.. a bude ju možné robiť YINDY |
|
citace:
dobrý ľudia
čo si vy myslíte o ekonomickej teórii "keď zdochla koza mne, nech zdochne aj susedovi"?
pretože ja si začínam myslieť, že je to jediný konsenzus, ktorý medzi väčšinou nás záujemcov o kozmonautiku panuje
Zdechla jedna, zdechnou dve, zdechne pet ... to je normalni.
Zatim je kosmonautika o vede a prumysl vyuziva pouze automaty (druzice - pruzkum, spojeni ...) .
A co vlaste s tim mistem, kde nic neni?
Nejprve je tam potreba mit neco. Cenna data nebo cenne suroviny, pripadne alespon silny predpoklad, ze uvedena data ziskame. Pak ma smysl na dane misto dostat automaty, pripadne I cloveka. Pokud se zjisti, ze je potreba clovek na obsluhu kvuli nakladum - clovek je za urcitych podminek levnejsi, bude se zvazovat riziko a dotycny tam nakonec stejne dorazi. Otazkou je na jak dlouho. Tedy zdlouhava a postupna cesta.
Druhou moznosti je pristup Muska. Rozhodnul se pro Mars, protoze se mu libi. Takze ted se snazi vydelat dost na to, aby se na Mars mohl dostat. A jakmile se tam dostane, bude se drzet zuby nehty.
Ted si teoreticky predstavte nasledujici situaci.
Na Marsu mate reaktor, solarni panely (rekneme zaloha pro stav nouze), mate tu vybaveni pro dve ci tri mise na jednom miste, automaty pripravi HAB .... a pristine tu navsteva ze Zeme. Sama o sobe nic neznamena a jeji odlet muze celou tuto eru uzavrit.
Je jediny duvod, proc pokracovat ... pokud alespon jeden ci dva lide zustanou na miste. Aby byl duvod se vratit. Protoze je tam preci nemuzeme nechat. Ale pokud tam pripravi v mezidobi pribytek pro dalsi, je mozne, ze dalsi navsteva bude vetsi. Misto dvou tam muze zustat treba 5-10 lidi ... a mate kolotoc, ktery uz je obtizne zastavit.
|
|
a naozaj je "zbytočné zdržiavanie", ešte aj to, že NASA pomocou SLS, niekam vysoko nad zemskú magnetosféru pošle DSH, a vyskúša v ňom aspoň polročný pobyt?
bez toho sa k Marsu nedostanete, a basta fidli, to potrebuje aj Elon
keď zdochne aj táto posledná "koza", tak zdochnú všetky, a teda ani žiadne "budúce kozy" nebudú, dokonca ani tie budúce, čo nám sľubuje Elon |
|
