Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Proč kolonizovat vesmír
08.1.2017 - 12:03 - 
quote:
V této souvislosti doporučuji knihu A.Taintera, Kolapsy složitých společností .


Já podobným způsobem můžu doporučit Kolaps od Jarred Diamonda, ale to už jsem tady psal určitě několikrát. Kolonizace Grónska Vikingy byla třeba při tehdejší úrovni technologie zcela srovnatelná s tím, co chystá Elon Musk na Marsu - a taky dojeli na to, že se prostředí nepřizpůsobili zdaleka tak dobře, jako Inuité a snažili se za každou cenu udržet si komplexitu své zemědělské (a navíc pokřesťanštělé - snad víc, než na Islandu) kultury, i když k tomu neměli zdroje (dřevo, kov...)

Kolonie, kterou si představuje Elon Musk na Marsu, by zcela jednoznačně po čase trpěla podobnými problémy, jako Vikingové v Grónsku (a koneckonců, Vikingové dojeli na postupném úpadku lodního spojení s mateřskou kulturou)

Spisovatel Vernor Vinge si představoval svoje "Queng-Ho" jako kosmickou nomádskou civilizaci, kde klíčová pro dlouhodobí udržení životní prostředí bude např. vysoká úroveň biotechnologií a "ochočení" baktérií, na prakticky intuitivní úrovni. Ale v podstatě si to všichni představují tak, že taková civilizace poněkud "virálně" nakazí nově objevované systémy a okamžitě využije dostupné zdroje... vzhledem ke vzdálenostem mezi hvězdami by mezitím dříve založené, ale o samotě ponechané kolonie postupně upadaly, ale kosmičtí cestovatelé ve hvězdoletech by "obchodovali" s know-how a planetární systémy, kam by po stovkách let hibernace opět dorazili, by v podstatě opět industrializovali a zmanipulovali k výrobě dalších lodí... zajímavá myšlenka, jedna z mála, která se do kolonizace kosmu pokusila vnést nějakou reálnou ekonomickou motivaci (tzn. postavit motivaci k pokračující kolonizaci na směně... ovšem neřeší problém prvotní motivace k první kolonizaci... ten bude muset být asi kvazi-náboženský, politický, fanatický...)
 
08.1.2017 - 12:12 - 
ja vnímam koloniáciu vo vesmíre predovšetkým ako nástroj "ventil na papiňáku", a zdroj stability
podľa mňa sa tak dlho Britské impérium a monarchia udržalo vďaka kolóniám, ale nie vďaka tomu že ich používalo ako zdroj surovín, ale vďaka "vývozu" nespokojných ľudí, bol k dispozícii priestor do ktorého mohli exitovať "nespokojný duchovia", robiť tam "sociálne experimenty", nebolo nutné robiť revolúcie, a bojovať proti nim doma
Británia v podstate "vyexpedovala" republikánsku revolúciu a "nepokoj" do USA [Upraveno 08.1.2017 alamo]
 
08.1.2017 - 15:17 - 
Podle mne se kolonizace vesmíru bude ubírat spíše tímto směrem:

http://www.noveteorie.cz/BUDOUCNOST.html

 

____________________
Zajímá mne vše nové.
 
08.1.2017 - 15:25 - 
quote:
Zatím všechny civilizace, které se dostaly do úpadku, doplatily na to, že se měly příliš dobře, neměly potřebu tvrdšího režimu a nebyly schopné a ochotné za cenu osobního omezení i vlastního komfortu se bránit vnějšímu nebezpečí. Nikdy to nebylo tím, že by jim došly zdroje- nepomohla by jim jakákoliv technologická "revoluce".Proti lenosti, pohodlnosti a rezignaci není technika k ničemu.

100 bodov pre milantosa
 
08.1.2017 - 15:29 - 
quote:
quote:
Zatím všechny civilizace, které se dostaly do úpadku, doplatily na to, že se měly příliš dobře, neměly potřebu tvrdšího režimu a nebyly schopné a ochotné za cenu osobního omezení i vlastního komfortu se bránit vnějšímu nebezpečí. Nikdy to nebylo tím, že by jim došly zdroje- nepomohla by jim jakákoliv technologická "revoluce".Proti lenosti, pohodlnosti a rezignaci není technika k ničemu.

100 bodov pre milantosa


tym myslel riesenie prav homosexualov a zivotneho komfortu broilerov v dobe, ked do europy prudia z jednej strany dzihadisti a z druhej agenti KGB?

[Edited on 08.1.2017 yamato]
 
08.1.2017 - 15:58 - 
Já to vidím přesně naopak: do úpadku se dostaly civilizace typu na Velikonočním ostrově, které z nesmyslných prestižních a rituálních důvodů stavěly další a další sochy, čímž několik vůdců nahromadilo sociální status - a v průběhu tohoto procesu ovšem byl přislovečně "vykácen poslední strom", což se u ostrovní populace ukázalo jako docela problém (protože např. ztratíte schopnost stavby lodí, apod.)

Z civilizací, které zanikly jinak, než ekologickou katastrofou, lze zmínit např. Aztéky, kterým rozhodně nechyběl "tvrdý režim" (např. lidské oběti, apod.) - ovšem opět, tvrdý režim často neslouží ničemu jinému, než jen utvrzení statutu mocenských elit.

Nicméně, na otázku, jestli je lepší s fašounama bojovat nebo před nima utéct, dávám jasnou odpověď skrze své sympatie ke kolonizaci kosmu :-) Všechny zatvrzelé konzervy, co se donekonečna opájí svojí teorií strun apod., necháme tady na zemi, aby si zaváděli tvrdý režim a různě u toho konvičkovali až hajlovali, zatímclo liberálně smyšlející část populace zdrhne do kosmu pomocí em-Drive kolonizačních lodí a založí nomádskou decentralizovanou civilizaci po vzoru polynéských národů :-)
[Upraveno 08.1.2017 xChaos]
 
08.1.2017 - 16:52 - 
Inkové nezanikli kvůli nedostatku zdrojů, těch měli dost, ale kvůli invazi neporovnatelně silnější armády.

???
To jako těch několik stovek Pizzarových conquistadorů, dobývajících říši se 7 miliony obyvatel, bylo neporovnatelně silnější armádou?
Kdyby se Inkové (přesněji řečeno Kečuové, Inka byl titul jejich vládce, ne název národa) odvážili postavit na odpor, tak by Španěly i navzdory těm pár mušketám, co měli s sebou, umlátili čepicemi. Jenže oni si je pustili dovnitř do své říše, chovali se k nim s úctou a veškerými ohledy, a pak se nestačili divit. Proč mi to něco připomíná?
 
08.1.2017 - 16:56 - 
quote:
Já to vidím přesně naopak: do úpadku se dostaly civilizace typu na Velikonočním ostrově,
Z civilizací, které zanikly jinak, než ekologickou katastrofou, lze zmínit např. Aztéky, kterým rozhodně nechyběl "tvrdý režim"


No já jsem měl na mysli třeba Peršany, Egypt,Řecko, Spartu, Řím.

quote:

Nicméně, na otázku, jestli je lepší s fašounama bojovat nebo před nima utéct, dávám jasnou odpověď skrze své sympatie ke kolonizaci kosmu :-)

No, tak takovu otázku zde jsem snad nevyslovil. Ale všechny ty civilizace, co jsem zmínil, dojely právě na tu myšlenku - nebojovat. Jenže všechny byly nakonec dostiženi. Nějak tu neplatí že " moudřejší ustoupí"
 
08.1.2017 - 19:10 - 
quote:

Kdyby se Inkové (přesněji řečeno Kečuové, Inka byl titul jejich vládce, ne název národa) odvážili postavit na odpor, tak by Španěly i navzdory těm pár mušketám, co měli s sebou, umlátili čepicemi.

Čapicami by ich neumlátili, pretože boli naučení bojovať vždy jeden na jedného. Sila zabitého nepriateľa totiž prechádzala na víťaza a to chcel každý sám pre seba.
 
08.1.2017 - 19:23 - 
Kdyby se Inkové (přesněji řečeno Kečuové, Inka byl titul jejich vládce, ne název národa) odvážili postavit na odpor, tak by Španěly i navzdory těm pár mušketám, co měli s sebou, umlátili čepicemi.

Čapicami by ich neumlátili, pretože boli naučení bojovať vždy jeden na jedného. Sila zabitého nepriateľa totiž prechádzala na víťaza a to chcel každý sám pre seba.

OK, čepicemi by je neumlátili taky mimo jiné proto, že kulichy nenosili. Myslel jsem to jako metaforu, upřesním to tedy v tom smyslu, že kdyby se rozhodli postavit Španělům na odpor a měli přitom aspoň trochu taktických dovedností, tak by ty Španěly ufackovali i beze zbraní.
Neumět se nepříteli postavit tak, jak je třeba, a stereotypně se chovat podle svých zvyklostí, bez ohledu na to, že neodpovídají aktuálním potřebám, je jedna z vůbec nejhorších chyb, jakých se lze v bitvě dopustit. Kdo to udělá (Inkové), po zásluze prohraje i proti řádově slabšímu soupeři.
 
08.1.2017 - 20:04 - 
osud Inkov si ja osobne neinterpretujem ako odôvodnenie "prečo kolonizovať vesmír" ale skôr "prečo ho dôkladne skúmať"
Inkov by som za "lenivých až apatických" nepovažoval, a za susedov by som ich nechcel, v istom zmysle boli fakt hyperakrívny.
predovšetkým Španieli nevedomky použili "biologické zbrane", a prišli do krajiny rozvrátenej občianskou vojnou.
https://sk.m.wikipedia.org/wiki/Inkská_ríša
Huayna Capac sa už do prvého hlavného mesta ríše Cuzca nevrátil. Zomrel v r. 1527 v Quite následkom epidémie európskeho pôvodu, ktorá sa sem dostala pred príchodom španielskych dobyvateľov.

Po jeho smrti (1527) bojovali o moc jeho synovia: dvanásty inka Huascar (opieral sa o tradičnú elitu v Cuzcu) a Atahualpa (opieral sa o vojsko v severných provinciách). Vojna, ktorú viedli tieto dve strany, trvala 5 rokov. Atahualpa roku 1532 Huascara zosadil.

Inkovia síce agresívne rozširovali svoju ríšu, ale mali obmedzený "horizont udalostí", zaujímali sa akurát o svojich bezprostredný susedov, ktorých si plánovali podrobiť a pripojiť k "rajchu".

Inkov nezničilo to že "nekolonizovali vesmír", pri rozsahu ich dobyvačnosti sa to fakt tvrdiť nedá, Inkov zničilo že ho nedostatočne skúmali. [Upraveno 08.1.2017 alamo]
 
08.1.2017 - 21:33 - 
quote:

No já jsem měl na mysli třeba Peršany, Egypt,Řecko, Spartu, Řím.



Jenže to je částečně dojmologie pár historiků se zálibou v historii válek...

Řím nezanikl na žádný nedostatek kázně - otroctví držel dlouhá léta, pouze se časem začaly jevit nesplatitelné závazky polo-svobodných občanů způsobem podobným už spíše feudalismu. Barbaři sami o sobě nebyli až takové drama, přijali křesťanství, apod. K úpadku přispěly spíš ekonomické faktory, třeba pokles zásobování obilím ze Sicílie, kde se měnilo klima.. ale samotné město Řím se vylidňovalo postupně ještě stovky let.

Někdy faktory nešlo ovlivnit - např. výbych Théry, který zničil mykénskou a krétskou civilizaci. (v dnešní době by podobně zničující byl pád meteoritu.. ale dnes není žádné "kolem", které by se vyvíjelo normálně).

Mezopotámie nedojela na nedostatek vlády tvrdé ruky, ale na zasolení půdy v důsledku intenzivně na zavlažování postaveném zemědělství.

Vikingům v Grónsku se změnilo klima. Velikonoční ostrov jsem už zmiňoval..

Faktory týkající se životního prostředí jsou i dnes velevýznamené (viz to, že v Sýrii před zahájením občanské války několik let nepršelo.. stát tam sice podporuje zavlažovací projekty v zemědělství, ale to je právě to - asi se vyostřili rozdíli k těm, co k výnosům z tohoto podporovaného zemědělství měli přístup a mezi těmi, co jim jejich nezávislé snahy ztroskotaly ....)
 
08.1.2017 - 21:58 - 
quote:
quote:

No já jsem měl na mysli třeba Peršany, Egypt,Řecko, Spartu, Řím.



Jenže to je částečně dojmologie pár historiků se zálibou v historii válek...



No, určitě si radši poslechnu a přečtu něco od historiků, kteří se tomu věnují celý život. Jejich argumenty přeci jen mají jinou váhu než spekulace a zdůvodňování, proč kolonizovat Mars
 
09.1.2017 - 00:22 - 
quote:
quote:
quote:

No já jsem měl na mysli třeba Peršany, Egypt,Řecko, Spartu, Řím.



Jenže to je částečně dojmologie pár historiků se zálibou v historii válek...



No, určitě si radši poslechnu a přečtu něco od historiků, kteří se tomu věnují celý život. Jejich argumenty přeci jen mají jinou váhu než spekulace a zdůvodňování, proč kolonizovat Mars


Tak já myslím, že u historiků by se našly důvody, proč se civilizace s ochotou nějak překračovat hranice nepoznaného rozvíjely rychleji než ty, které se uzavíraly samy do sebe a lpěly jen na svých tradicích a udržování výlučného postavení určitých skupin, apod.

Takže když je řeč o kolonizaci, fakt je dobré sledovat, jak to probíhalo v minulosti, když vzdálenosti byly skoro tak nepřekročitelné, jako teď ty v kosmu. No a taky by se třeba zjistilo, že krátkodobý přínos pro kultury, ze kterých často spíše jen uteklo (než bylo vědomě nějak vysláno) pár bláznivých kolonistů, zase tak velký nebyl.

Takže pro někoho, kdo leje peníze do kolonizace kosmu - např. pro nás daňové poplatníky - je důležité nejen o to číst sci-fi, ale nějak se toho účastnit. Kosmická turistika je zatím daleko, ale pořád může být něco mezi... nějaký způsob participace. Nevidím jako problém "proč", ale spíš "jak" - jak lejt prostředky do výzkumu kosmu efektivně? A jak tu efektivitu měřit a někomu ty výdaje zdůvodnit? Nůžky mezi zvídavostí vědeckých elit a reálným zájmy mas se podle mě rozevírají.

Šance utéct a založit kolonii mimo Zemi by spoustu lidí zajímala už z principu. Ano, budou nejspíš poněkud duševně vyšinutí... ale problém proč a hlavně jak by je v tom měli podporovati, co kolonizovat nechtějí, je docela problém (např. nikdy kolonistů nebude tolik, aby to výrazně řešilo přelidnění planety, apod.).

Kromě toho je tam problém, že i ti dávní mořeplavci většinou zdrhali z prostředí s vyčerpanými zdroji do prostředí s více zdroji, případně je nějaká bouře někam zahnala omylem. Dnes máme expandovat do prostředí s méně zdroji, bez šance po cestě udržet tak vysokou úroveň složitosti, jako civilizace, která kolonisty vysílá - a ještě navíc je vyloučeno, aby nějaká loď byla v bouři zahnána na moře omylem.

Takže i když je jasné, že by se to dělat mělo, tak to, že se tím dnes vlastně vůbec zabývá tolik lidí, kolik se tím zabývá, je vlastně docela zázrak.

Prostě určité procento lidí na tu otázku "proč" odpoví jednoduše "protože tady je" :-) Otázka je jak (třeba "nějak ovládnout ty masy lidí, které to nezajímá, a nějak je donutit kosmickou kolonizaci financovat?" tohle by trochu byl problém... "zkusit nadchnout ty, které to nezajímá"... ok, ale sci-fi filmy mají dnes větší rozpočty, než leckteré kosmické projekty!)
 
09.1.2017 - 08:29 - 
Každou civilizaci lze zničit vnitřními i vnějšími faktory.
- Vnějšími může být sluneční bouře, pád meteoritu, nákaza (biologická, informační/technologická), nebo válka se silnějším soupeřem.
- Vnitřními může být buď příliš malá nebo příliš velká svoboda (ta jde ruku v ruce s odpovědností), vyčerpání zdrojů, ustrnutí ve vývoji atd. Dalo by se pokračovat.
Popisované případy s Inky, Mayskou civilizací, Peršany atd. ukazují většinou na kombinaci obou, tj. jak vnitřní tak vnější faktory.

Naši civilizaci v dohledné době čekají tyto výzvy:
- nízký zájem o přírodní a technické vědy spolu s vysokým požadavkem na trhu práce po těchto profesích. To vede k nezaměstnanosti humanisticky vzdělaných, případně jejich zaměstnávání na pozicích, pro které namusí mít předpoklady (pozitivní diskriminace, snaha o předcházení sociálním bouřím)-
- rozvoj automatizace a robotizace, v důsledku dojde ke ztrátě 80-90% současných pracovních míst. To v horizontu cca 20 let. Zde se bude opakovat situace při nástupu manufaktur a později parních strojů.
- nástup obecné umělé inteligence, kde si důsledky nedokážeme ani představit. To v horizontu cca 50 let.
- vyčerpání zdrojů (dostupných surovin)
- zhroucení ekosystému (snižuje se jeho diverzifikace a díky tomu odolnost vůči výchylkám, dále si zakládáme na budoucí problémy nevhodným chováním). Přestože nejsem "zelený", je mi jasné, že současný stav je neudržitelný a je to pouze otázkou času.
- biologické hrozby (zhroucení části ekosystému, mutace známých virů, bezpečnostní hrozby)
- informační hrozby (současná společnost je čím dál tim více závislá na informačních technologiích, bohužel ochrana proti hrozbám je stále nízká)

Musk, Bezos a další vizionáři se snaží najít řešení pro možný další rozvoj. Naše civilizace je závislá na neustálé expanzi, v současnosti není kam růst. Jedinou šancí pro zvyšování úrovně života jedné části populace jsou války a vykořisťování jiné části (možná jsem až moc velký skeptik). V případě expanze do vesmíru tak dostaneme prostor kam růst, i jenom Sluneční soustava je tak obrovská, že se tu v pohodě vejde populace stokrát větší.
Dokonce i v případě nevhodného vývoje umělé inteligence je vesmír tak velký, že máme šanci koexistovat (umělá inteligence čalí jiným hrozbám, proto je možné aby si biologická a strojová civilizace byly k užitku).

Z hlediska pravděpodobnosti máme dost malé okno, které může trvat desítky až stovky let. Pokud ho nevyužijeme, další možnost už nebude. Zdroje začnou být příliš drahé (těžba, zpracování, cena lidské práce) a díky tomu přestaneme mít schopnost expanze do vesmíru. Pak už je to pouze otázkou času, zda vnější (asteorid, slunce), nebo vnitřní příčiny zapříčiní pád. Který může skončit i jadernou zimou.

Prostě ať se na to dívám z kterékoliv strany, jedinou šancí je expanze do vesmíru. Ať jako záloha, nebo jako pojistný ventil. Ale kolonie na Marsu není samospasitelná. Řešením je "zaprasit vesmír", tj. v gravitačních studnách (kolonie na Marsu, Měsíci, možná i Europa, Ganymed ...), v rovnovážných místech (Langrangeho body), nebo na oběžných drahách. Řešením jsou strojové parky ve vzdálenějších oblastech, těžící a drancující zdroje. To nám může dát pár tisíc až miliónů let.

Možná.
 
09.1.2017 - 10:09 - 
quote:
Martin Jediny, milantos: Zatím všechny civilizace, které se dostaly do úpadku, doplatily na to, že se měly příliš dobře, neměly potřebu tvrdšího režimu a nebyly schopné a ochotné za cenu osobního omezení i vlastního komfortu se bránit vnějšímu nebezpečí. Nikdy to nebylo tím, že by jim došly zdroje- nepomohla by jim jakákoliv technologická "revoluce".Proti lenosti, pohodlnosti a rezignaci je technika k ničemu.


Nesmysl. Přečtěte si historiky. Např. již mnohokrát odkazovaný Kolaps: proč společnosti zanikají a přežívají? od Diamonda. Speciálně grónské Vikingy: neměli se dobře, ale mizerně i v nejlepších letech, režim tvrdý až brutální, ochota bránit se mimořádně silná, pravidelně přecházela v až nepřiměřenou agresivitu. Technologická a ekonomická revoluce (vzdání se krav, vzdání se odporu k rybám, přechod na lov více druhů tuleňů místo jen jednoho) by je zachránila. Podobně opakované kolapsy v Číně, Mezopotámii a koneckonců i Říma vždy doprovázel tvrdý až brutální režim, a výrazná omezování osobních svobod i komfortu obyvatelstva... militarizace společnosti a zvýšená ochota (a nutnost) bojovat... Přečtěte si historiky.

yamato: Mayové a došlo jídlo - ano. Našly by i bližší příklady, opakovaně Mezopotámie a Čína, ale i severní Afrika, Mongolsko...

libertarián: Tainter - nestojí za nic, případ grónských Vikingů stačí k vyvrácení jeho koncepce. U Mayů je používání termínu "říše" velký nesmysl, jejich komplexita zůstávala na úrovni městského státu akorát se stěhovali z "vybydlených" regionů.. atd atd. Existuje hned několik lepších modelů, Diamond, Nefedov.

xChaos: a Velikonoční ostrov - možná zaměňujete příčiny a následky, vykácení stromů mohlo mít i jiné důvody, např. na stavbu lodí, obydlí.. nebo (tenhle týden v tv) tupě káceli palmy jako zdroj pitné vody, jinak nedostatkové...

Nový Jiřík a další: těch několik stovek Pizzarových conquistadorů, dobývajících říši se 7 miliony obyvatel, bylo neporovnatelně silnější armádou? - ano, bylo. Doporučuji historiky, několik desítek Španělů bylo skutečně schopno rozdrtit incké armády o mnoha tisících bojovníků, takových "bitev" bylo několik... a několik stovek Španělů bylo schopno rozehnat cokoliv, co mohli Inkové postavit... (samozřejmě epidemie a občanská válka Inky vážně oslabily, a při obléhání věci vypadaly zase jinak, ale ten rozdíl ve vojenské síle byl opravdu obrovský, snad ještě vyšší než v bitvě u Omdurmánu)

už nevím kdo: Indiáni a vnitřní rozpory - vnitřní rozpory se nějaké najdou všude, ale kolonizátoři projeli kontinentem jako nůž máslem pouze v Amerikách.

Jan Dusátko: celkem ano, akorát "nízký zájem o přírodní a technické vědy spolu s vysokým požadavkem na trhu práce po těchto profesích." se v tržní ekonomice musí z definice vyřešit sám, ne? Vysoká poptávka při nízné nabídce >> zvýšení mezd >> zvýšení nabídky. Jen málo problémů má tak snadné řešení.

(A navíc, pokud mluvíte o lidstvu jako celku, tak nízký zájem o přírodní vědy je imo pouze regionální, čili žádný problém)
 
09.1.2017 - 11:05 - 
@novák
"už nevím kdo"?
môj príspevok poukazoval prioritne na niečo úplne iné
a debatu o tom že indiáni nemali k dispozícii nijaké vhodné ťažné zviera sme tu už mali, a ja som vtedy poukázal aj na istú ich "kultúrnu sebestrednosť"
aspoň podľa mňa
dôležitejšie než sa snažiť založiť nejakú mimozemskú kolóniu, je preskúmať čo najväčšiu "plochu" vesmíru
kolonizáciu nechať "individualistom", nech si ide každý kam ho to ťahá
o tom kde by sme mali zakladať tú prvú kolóniu s verejných zdrojov, sa totižto nedohodneme ani na sv. Dindi (a o tom aké by v nej malo byť spoločenské usporiadanie už vôbec)
skutočne teda aj s praktického hľadiska "prieskum" sa dá spropagovať jednoduchšie ako "kolonizácia" [Upraveno 09.1.2017 alamo]
 
09.1.2017 - 13:21 - 
quote:



libertarián: Tainter - nestojí za nic, případ grónských Vikingů stačí k vyvrácení jeho koncepce. U Mayů je používání termínu "říše" velký nesmysl, jejich komplexita zůstávala na úrovni městského státu akorát se stěhovali z "vybydlených" regionů.. atd atd. Existuje hned několik lepších modelů, Diamond, Nefedov.




Tainter provedl dost sofistikovanou studii a vyvodil určité závěry, které se celkem shodují s jinou studií a tou je Lidské jednání od Ludviga Misese. Zatím nikdo ani jednu z těchto teorií nevyvrátil, naopak je poplatná ekonomickým studiím vyplývající z teorie mezního užitku, kapitálové teorie a teorie hospodářských cyklů.

 

____________________
Zajímá mne vše nové.
 
09.1.2017 - 14:25 - 
quote:
- nízký zájem o přírodní a technické vědy spolu s vysokým požadavkem na trhu práce po těchto profesích.

Já jakožto technik to nijak nepociťuji - na pohovorech je stále dost uchazečů. Spíše jde pouze o to, že možná jen žádný není ideální kandidát na podobnou pozici (komunikativní angličtina spolu s nutností umět přímo jednat se zahraničním zákazníkem + časté služební cesty přímo k němu do zahraničí). Podle mne to není tak horké. Kvalifikace těch uchazečů je dostatečná z hlediska technického vzdělání.

A co se týče automatizace - zmizí především ty nekvalifikované montážní práce na výrobní lince pokud možno v nepřetržitém provozu (ne každý se muže přes den doma vyspat - velmi časté hlučné rekonstrukční práce sousedů například). Místo toho tam bude více techniků na údržbu těch robotů.
 
09.1.2017 - 15:18 - 
quote:
Já jakožto technik to nijak nepociťuji - na pohovorech je stále dost uchazečů. Spíše jde pouze o to, že možná jen žádný není ideální kandidát na podobnou pozici (komunikativní angličtina spolu s nutností umět přímo jednat se zahraničním zákazníkem + časté služební cesty přímo k němu do zahraničí). Podle mne to není tak horké. Kvalifikace těch uchazečů je dostatečná z hlediska technického vzdělání.

Podle mého je situace odlišná. Sehnat kvalitního kandidáta je oříšek, bavím se o znalostech a schopnostech, nikoliv jeho ochotě cestovat. Proto dochází k tak masivním investicím do vzdělání v oblasti přírodních věd, v současnosti většina lidí končí u humanistických oborů. Ale, přestože je filozofie potřeba, člověk se jí nenají.

quote:
A co se týče automatizace - zmizí především ty nekvalifikované montážní práce na výrobní lince pokud možno v nepřetržitém provozu (ne každý se muže přes den doma vyspat - velmi časté hlučné rekonstrukční práce sousedů například). Místo toho tam bude více techniků na údržbu těch robotů.

Obávám se, že nemáte pravdu. Z našeho hlediska si těžko představíme, jak rozsáhlé změny pracovního trhu to přinese, každopádně spousta současných pracovních pozic zcela zanikne. V tuto chvíli většina teorií řeší zánik všech profesí po úroveň bakalářského vzdělání (prodavačky, sekretářky, řidiči, stavebnictví, zemědělství ... ale i některé IT obory). Je otázkou, zda se bude jednat o doplnění nebo úplné odstranění lidí v těchto oborech. Paradoxně to nevyřeší problém nedostatku technických profesí.

Zároveň nám zkušenosti s uvedeným mohou dát k dispozici cenné údaje jak něco takového provést ve vesmíru (stavba a příprava nějakých habitatu nebo kolonií)
 
09.1.2017 - 15:42 - 
quote:
V tuto chvíli většina teorií řeší zánik všech profesí po úroveň bakalářského vzdělání (prodavačky, sekretářky, řidiči, stavebnictví, zemědělství ... ale i některé IT obory).

ja si myslím že to bude naopak, a ako prvých bude chcieť "umelá inteligencia" nahradiť "vizionárov"
a to je asi aj dôvod, prečo sa jej nástupu najviac obáva Elon Musk
 
09.1.2017 - 16:53 - 
Naši civilizaci v dohledné době čekají tyto výzvy:
- nízký zájem o přírodní a technické vědy spolu s vysokým požadavkem na trhu práce po těchto profesích. To vede k nezaměstnanosti humanisticky vzdělaných, případně jejich zaměstnávání na pozicích, pro které namusí mít předpoklady (pozitivní diskriminace, snaha o předcházení sociálním bouřím)-
- rozvoj automatizace a robotizace, v důsledku dojde ke ztrátě 80-90% současných pracovních míst. To v horizontu cca 20 let. Zde se bude opakovat situace při nástupu manufaktur a později parních strojů.
- nástup obecné umělé inteligence, kde si důsledky nedokážeme ani představit. To v horizontu cca 50 let.
- vyčerpání zdrojů (dostupných surovin)
- zhroucení ekosystému (snižuje se jeho diverzifikace a díky tomu odolnost vůči výchylkám, dále si zakládáme na budoucí problémy nevhodným chováním). Přestože nejsem "zelený", je mi jasné, že současný stav je neudržitelný a je to pouze otázkou času.
- biologické hrozby (zhroucení části ekosystému, mutace známých virů, bezpečnostní hrozby)
- informační hrozby (současná společnost je čím dál tim více závislá na informačních technologiích, bohužel ochrana proti hrozbám je stále nízká)


To všechno je nepochybně pravda, ale marně v tom seznamu hledám tu vůbec největší výzvu/hrozbu pro naši civilizaci, která na rozdíl od těch ostatních už probíhá a která může velmi efektivně zapříčinit, že toho ostatního už se nebudeme muset bát. Že by autocenzura kombinovaná s politickou korektností i na tomto fóru? Tak já to tedy řeknu na plnou hubu: Ta největší výzva/hrozba je invaze islámských vetřelců. Ta v minulosti zničila kolébku civilizace, tj. blízký východ, Egypt a Anatolii, a už dvakrát se pokusila dobýt celou Evropu, v důsledku čehož se do bídy propadlo např. i Řecko. [Upraveno 09.1.2017 NovýJiřík]
 
09.1.2017 - 17:17 - 
Novák:
Nový Jiřík a další: těch několik stovek Pizzarových conquistadorů, dobývajících říši se 7 miliony obyvatel, bylo neporovnatelně silnější armádou? - ano, bylo. Doporučuji historiky, několik desítek Španělů bylo skutečně schopno rozdrtit incké armády o mnoha tisících bojovníků, takových "bitev" bylo několik... a několik stovek Španělů bylo schopno rozehnat cokoliv, co mohli Inkové postavit... (samozřejmě epidemie a občanská válka Inky vážně oslabily, a při obléhání věci vypadaly zase jinak, ale ten rozdíl ve vojenské síle byl opravdu obrovský, snad ještě vyšší než v bitvě u Omdurmánu)


Nesouhlasím. Jen pro srovnání, bitva u Isandlwany 1879. Britské vojsko cca 1500 mužů, k tomu přes 2000 jejich domorodých spojenců. Výzbroj špičková, odpovídající konci 19. století, navíc bránili chráněné postavení. Proti nim 20 tisíc Šakových Zuluů, výzbroj oštěpy a nože, útočících proti opevnění. Teoreticky neměl nikdo ze Zuluů bitvu přežít, jenže dopadlo to přesně naopak.
A teď k těm Inkům. 1532, Cajamarka. Pizarrova "armáda" - 200 vojáků. Výzbroj meče, kopí, nějaké to brnění (zdaleka ne všichni), pár mušket a pár koní, kteří přežili průchod Andami a džunglí. Proti nim podle různých pramenů 20-80 tisíc indiánů. Výzbroj meče (z tvrzené mědi), oštěpy, praky. I kdyby indiáni zkusili jen "palestinskou intifádu", tak by Španěly bez problémů ukamenovali. Jenže Inka Atahualpa namísto toho Cajamarku obětoval a pak se ještě dobrovolně Španělům beze zbraně vydal na milost a nemilost. No a s takovýmhle rukojmím se to pak bojuje...
 
09.1.2017 - 19:46 - 
fakt neviem, ako a k čomu by vlastne táto debata mala presne smerovať, bez toho aby sme skončili pri conquisadoroch 
09.1.2017 - 20:42 - 
quote:
fakt neviem, ako a k čomu by vlastne táto debata mala presne smerovať, bez toho aby sme skončili pri conquisadoroch


Tak kolonizace kosmu, to je ve sci-fi žánr Space opera. To je jen kousek od conquistadorů :-)

Každopádně, já se snažím poctivě naznačovat, že lidi mají zakořeněný režim fungování "zvedáme kotvy a zkusíme to někde jinde". Bylo by zajímavé porovnat množství ochotný doopravdy žít v tvrdých podmínkách na jiné planetě mezi spokojeným středostavovským obyvatelstvem EU a USA vs. mezi uprchlíky (ano, i těmi ekonomickými) ze všech možných končin světa. Ano, kolonizace kosmu _zatím_ není součástí jejich mytologie, takže by odpovědi asi byly zmatené - ale i dnes jsou na Zemi místa, kde se žije tvrdě a dost nudně (a někdy i krátce).

Kolonizace samozřejmě Zemi neulehčí, spíše naopak - ale mohlo by k tomu dojít prostě proto, že lidi jsou zvědaví a min. tomu nebudou klást zbytečné překážky.
 
09.1.2017 - 21:25 - 
quote:
Sehnat kvalitního kandidáta je oříšek, bavím se o znalostech a schopnostech

Schopnostech - to bude to ono - firmy prostě nejsou ochotni stále slevit ze svých požadavků - s tím, že se uchazeč časem tzv. zapracuje. Jsou stále přesvědčeni, že prostě seženou po všech stránkách ideálního kandidáta.
 
09.1.2017 - 22:23 - 
Tak kolonizace kosmu, to je ve sci-fi žánr Space opera. To je jen kousek od conquistadorů :-)
Každopádně, já se snažím poctivě naznačovat, že lidi mají zakořeněný režim fungování "zvedáme kotvy a zkusíme to někde jinde". Bylo by zajímavé porovnat množství ochotný doopravdy žít v tvrdých podmínkách na jiné planetě mezi spokojeným středostavovským obyvatelstvem EU a USA vs. mezi uprchlíky (ano, i těmi ekonomickými) ze všech možných končin světa.

Jenže ti tzv. "uprchlíci" rozhodně nemají v plánu makat v tvrdých podmínkách, aby se uživili, oni mají v plánu, že na ně budeme makat my středostavové. Takže na Mars a jinam by je nikdo nedostal ani párem volů.
Ale když už jsme u toho kolonizování, docela zajímavá otázka je, která etnika/rasy mají koloniální chování historicky takříkajíc v krvi. Přičemž kolonizováním nemám na mysli něco ve smyslu dobýt, vypálit, vydrancovat a vyvraždit, nýbrž usadit se a následně zvelebovat zemi a šířit se na ní.
Nejsou to tedy národy Střední Asie (Hunové, Avaři, Maďaři, Tataři a Mongolové), a nejsou to středověcí Arabové, kteří jsou vesměs příkladem plenitelů. Jsou to naproti tomu národy Oceánie (jejichž původ není dodnes vyřešen), dále starověcí Achájci/Řekové, skoro o 2000 let později Vikingové a v novověku národy západní a střední Evropy. Částečně taky od 18. století Rusové, osídlující Sibiř. A to je prakticky všechno, čímž máme vcelku vymezený okruh lidí, kteří se nejspíš budou ochotní účastnit osídlování vesmíru.
 
09.1.2017 - 23:59 - 
quote:
Jenže ti tzv. "uprchlíci" rozhodně nemají v plánu makat v tvrdých podmínkách, aby se uživili, oni mají v plánu, že na ně budeme makat my středostavové. Takže na Mars a jinam by je nikdo nedostal ani párem volů.


Ve skutečnosti... v situaci, kdy se většina spotřebního zboží dováží z Asie, se poměrně složitě určuje, kdo na koho přesně "maká" :-)

Myslím, že jsme se dostali už poměrně slušně offtopic od původního tématu vlákna :-)
 
10.1.2017 - 01:21 - 
Ve skutečnosti... v situaci, kdy se většina spotřebního zboží dováží z Asie, se poměrně složitě určuje, kdo na koho přesně "maká"

To má být fór? V Asii se vyrobí, z Asie k nám doveze a od nás do Asie zaplatí. Takže Asie vetřelce nesponzoruje, dostala od nás protihodnotu toho, co nám dodala. Ale pak naše vláda to zboží z Asie, co jsme z našich peněz/daní zaplatili, ho zdarma přivandrovalcům rozdává. Nemluvě o penězích (z našich daní), které rozdává rovněž. Myslím, že určit, kdo na koho maká, je zcela triviální.
 
10.1.2017 - 11:00 - 
quote:
Kolonizace samozřejmě Zemi neulehčí, spíše naopak - ale mohlo by k tomu dojít prostě proto, že lidi jsou zvědaví a min. tomu nebudou klást zbytečné překážky.

XChaos
lenže my tu na fóre nemáme nikoho, kto by tvrdil že "vesmírna kolonizácia je blbosť, a všetky takéto plány treba odsúdiť a zastaviť"
a to je chyba
pretože ľudia ktorý uvažujú takto, tam "vonku v skutočnom svete" mimo toto fórum, naozaj sú

na tom že kolonizovať treba, sa tu zhodneme všetci
hádame sa o to, ako pri tom "správne" postupovať [Upraveno 10.1.2017 alamo]
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.268332 vteřiny.