|
Čo keby sme, do nejakej vesmírnej sondy naložili zlatú tehlu?
Doslova do písmena zlatú tehlu, ako kus komodity o určitej hodnote.
Raketa odštartuje, a sonda bude umiestnená na nejakú stabilnú dráhu kde môže visieť hoci aj 10 000 rokov. Na zemi by zostal iba "papier", so záznam o tom komu tá tehla patrí.
Čo by to urobilo s cenou tej zlatej tehly?
Bolo by ju možné predať? A za koľko? Za menej alebo za viac, ako rovnakú zlatú tehlu ktorá by stále bola na povrchu zemskom?
Ak zmyslom existencie zlatej tehly, je poväčšinou tvrdnúť v trezore..
Čisto prakticky, bol by to "trezor lietajúci vo vesmíre", a fungoval by veľmi dobre. |
|
zlato nie je o vyrobnej cene..
tak postav pred zakaznika dve tehly. jednu co bola vo vesmire a jeda co nebola...
oceni zakaznik, ze tehla bola vo vesmire?
bude aspon nejak oznacena? vynimocna?
zberatelsky kus ma cenu, aku mu prisudi zberatel... ak je zaujem, si ok, inak to ma hodnotu len tehly.
skor sa ti to oplati pre postove znamky, kde zberatelska hodnota nasobne prevysi vyrobnu hodnotu a je predpoklad zberatelskej hodnoty, a pod.
|
|
Martin ja tú tehlu nenavrhujem vrátiť na Zem, a predávať ako nejakú raritu. Ja ju tam navrhujem nechať prinajmenšom 10 000 rokov. O počas tej doby s ňou obchodovať.
Pýtal som sa či by bol niekto ochotný kúpiť kus zlata, ktorý možno nikdy nebude držať v ruke.
Ostatne keď sú ľudia ochotný kupovať už dnes "pozemky" na Mesiaci.
Napríklad taká otázka, ako by mi mohol štát vyvlastniť, zlatú tehlu lietajúcu vo vesmíre?
Zlato síce nekoroduje, ale na vyvlastnenie štátom je veľmi citlivé ako ukazuje história.
S tohto pohľadu by mala mať zlatá tehla lietajúca sem tam vo vesmíre, automaticky vyššiu hodnotu, ako tá v trezore na zemskom povrchu.
Na predaj nie je to že zlato "bolo vo vesmíre", ale to že "ono tam stále je".
[Upraveno 23.10.2016 alamo] [Upraveno 23.10.2016 alamo] [Upraveno 23.10.2016 alamo] |
|
citace:
Martin ja tú tehlu nenavrhujem vrátiť na Zem, a predávať ako nejakú raritu. Ja ju tam navrhujem nechať prinajmenšom 10 000 rokov. O počas tej doby s ňou obchodovať.
Pýtal som sa či by bol niekto ochotný kúpiť kus zlata, ktorý možno nikdy nebude držať v ruke.
Ostatne keď sú ľudia ochotný kupovať už dnes "pozemky" na Mesiaci.
Napríklad taká otázka, ako by mi mohol štát vyvlastniť, zlatú tehlu lietajúcu vo vesmíre?
Zlato síce nekoroduje, ale na vyvlastnenie štátom je veľmi citlivé ako ukazuje história.
S tohto pohľadu by mala mať zlatá tehla lietajúca sem tam vo vesmíre, automaticky vyššiu hodnotu, ako tá v trezore na zemskom povrchu.
Na predaj nie je to že zlato "bolo vo vesmíre", ale to že "ono tam stále je".
[Upraveno 23.10.2016 alamo] [Upraveno 23.10.2016 alamo] [Upraveno 23.10.2016 alamo]
Je to také otázka vlastnictví a z toho vyplývajícího práva nakládat s touto cihlou dle svého uvážení. Určitě by se řešilo několik věcí.
1 - realita to znamená kdo, jak a jakým způsobem může reálně nakládat s touto věcí a kdo a jakým způsobem zkontroluje, zda tato věc reálně existuje.
2 - virtualita - jak tuto věc dělit a pracovat s ní.
V tomto kontextu mě napadlo, že tvůrce světoznámého Bitcoinu při jeho vymýšlení bral možná v potaz celkové množství dostupného zlata na Zemi i s odhadem na příštích 100 let, které se pohybuje kolem 220 tis tun (neověřená informace). Celkově má být vytěženo asi 22 000 000 Bitcoinů. Není tato shoda zvláštní? ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
alamo, gratulujem, vynasiel si zlaty investicny certifikat 
https://en.wikipedia.org/wiki/Gold_certificate
mimochodom, aj komoditne futures na zlato funguju presne tak, lenze tam nemas ani len ten papierovy certifikat 
Vacsina obchodnikov so zlatom to zlato nikdy do ruky nedostane, a ani ho nechce |
|
alamo, gratulujem, vynasiel si zlaty investicny certifikat
https://en.wikipedia.org/wiki/Gold_certificate
mimochodom, aj komoditne futures na zlato funguju presne tak, lenze tam nemas ani len ten papierovy certifikat
Vacsina obchodnikov so zlatom to zlato nikdy do ruky nedostane, a ani ho nechce
A jednoho dne se skoro všichni budou divit, poněvadž množství tzv. "papírového zlata" převyšuje objem reálně existujícího vytěženého zlata přinejmenším o řád. První na řadě jsou zřejmě Němci, kteří mají většinu svého zlata "uloženého" v USA a jejichž pokusy dostat ho z USA zpátky do německých trezorů narážejí, jak to říci kulantně, na americké nepochopení. |
|
citace:
A jednoho dne se skoro všichni budou divit,
no ten "jeden den" nastal po kolapse lehman brothers, ked to vyzeralo na rozpad celeho financneho systemu. Obchodovanie papieroveho zlata tento sok ustalo.
Ono okrem nevyhod, ze papieroveho zlata je daleko viac ako fyzickeho, ma ten system aj vyhody, a tie zjavne prevazuju. Umoznuje investovat a hedgovat bez nutnosti riesit fyzicke dodavky a skladovanie zlata, co su nie male naklady. |
|
Ono okrem nevyhod, ze papieroveho zlata je daleko viac ako fyzickeho, ma ten system aj vyhody, a tie zjavne prevazuju. Umoznuje investovat a hedgovat bez nutnosti riesit fyzicke dodavky a skladovanie zlata, co su nie male naklady.
O tom není sporu, jenže je to jen obdoba ruské rulety. Dokud mačkám kohoutek s prázdnou komorou, tak se taky jeví všechno v pořádku. Jsem zvědavý, až to jednou rupne, komu zůstane černý (tj. papírový) petr. |
|
citace:
1 - realita to znamená kdo, jak a jakým způsobem může reálně nakládat s touto věcí a kdo a jakým způsobem zkontroluje, zda tato věc reálně existuje.
2 - virtualita - jak tuto věc dělit a pracovat s ní.
bod jeden, je otázkou dôvery klienta v tú "inštitúciu" čo by sa na toto dala
na tom sa nič vylepšiť nedá, celé podnikanie v bankovníctve je postavené na dôvere v serióznosť obchodného partnera, a zostane to tak aj vo vesmire
bod dva.. v zásade mal by sa dať "obšľahnúť", spôsob obchodovania práve z módu vivendi bitcoinu
ten by mohol zabrániť tomu aby sa aj so zlatom vo vesmíre nastalo to čo so zlatými certifikátmi ako to pripomenul Nový Jiřík
navyše vesmírne zlato by bolo vlastne "znovuvyrobené", vypustenie zlatej tehly do vesmíru, čo je dosť drahá operácia, sa dá prirovnať k ťaženiu bitcoinov
srandovná vec.. dalo by sa tvrdiť že zlato vo vesmíre, je "skutočnejšie" ako to v trezore na povrchu zemskom
|
|
dokonaly financny system neexistuje, pretoze kazda forma penazi ma len zastupnu hodnotu. System zalozeny na fyzickom zlate sme mali, vyznamne prispel k velkej hospodarskej krize. Bol prilis nepruzny.
Teraz mame system "virtualnych" penazi, ktore sa daju tlacit alebo nicit podla lubovole. Hoc pod palbou kritiky (aj mojej), pocas financnej krizy si viedol ovela lepsie.
Financny system nie je o veciach v trezore, je to o dovere. Ak sa vypari dovera v system, mozete mat toho zlata kolko chcete, rupne to aj tak.
A momentalne sa zda ze centralni bankari s carovnym tlacitkom vedia udrzat doveru lepsie ako zlate tehly |
|
citace:
dokonaly financny system neexistuje, pretoze kazda forma penazi ma len zastupnu hodnotu. System zalozeny na fyzickom zlate sme mali, vyznamne prispel k velkej hospodarskej krize. Bol prilis nepruzny.
to je bežná vec.. obviňovať ako pôvodcu zločinu obeť
"Medzi často uvádzané dôvody patrí napríklad silná expanzia ponuky peňazí zo strany centrálnej banky Spojených štátov amerických (akronym FED, angl. Federal Reserve System). FED zvýšil počet zlatom nekrytých peňazí zo 42,1 na 68,8 miliárd dolárov v rokoch 1921 až 1929, čo viedlo k inflácii vo výške približne 63 % v priebehu týchto ôsmich rokov."
zlatý štandard bol kaput dávno pred veľkou krízou |
|
prve dva aspekty su zodpovedane este je tu "dosah statu"...
citace:
...Napríklad taká otázka, ako by mi mohol štát vyvlastniť, zlatú tehlu lietajúcu vo vesmíre?
ten trezor by bol na lodi (vesmirnej) a ta by sa plavila pod nejakou vlajkou... pravdepodobne...
alebo nie... a prave pre nedosah statu by z toho mohol byt problem danovych rajov, prania penazi a financovania podsvetia, ci priamo terorizmu...
v podstate ten trezor so zlatou tehlou mozes mat podobne dobre aj v medzinarodnych vodach, v Antarktide, danovych rajoch a podobne.
|
|
citace:
"Medzi často uvádzané dôvody patrí napríklad silná expanzia ponuky peňazí zo strany centrálnej banky Spojených štátov amerických (akronym FED, angl. Federal Reserve System). FED zvýšil počet zlatom nekrytých peňazí zo 42,1 na 68,8 miliárd dolárov v rokoch 1921 až 1929, čo viedlo k inflácii vo výške približne 63 % v priebehu týchto ôsmich rokov."
zlatý štandard bol kaput dávno pred veľkou krízou
zlatý štandard bol zrušený až 1933 ako jedno z opatrení proti kríze. Nasledovala devalvácia dolára. |
|
citace:
ad zlato: umístění do vesmíru přinese jen vysoké náklady a žádnou výhodu. Obchodovat se zlatými certifikáty mohu i dnes. Za "dobrého počasí" je jedno, kde se zlato fyzicky nachází (a zda vůbec nějaké existuje). Když přijde průser, potřebuji zlato fyzicky dostat do ruky - a vrátit ho z vesmíru bude o řád složitější (o dva řády pokud na družici budou kromě mé cihly i cihly jiných vlastníků) než ho získat z trezoru české banky.
presne
citace:
až systém zkolabuje, za papíry dostane zlato jen malička skupinka privilegovaných investorů,
najpravdepodobnejsie to budu centralne banky. Pri velkej hosp. krize a ruseni zlateho standardu bolo vlastnenie zlata trestne.
citace:
čachráři s papíry mají za to, že zisky jsou jen jejich, ale ztráty se hradí z veřejných prostředků.
to nie je take jednoduche. Kolaps velkeho čachrára, ako Lehman alebo Deutsche Bank, moze mat na verejne prostriedky daleko horsi dopad (vid 2008 a nasl.).
Cize, kym existuju kolosy ako DB, politici pri krize vyberaju zo zleho a horsieho riesenia. Bez medzinarodnych kolosov by zase niektore sluzby boli drahsie. Netvrdim ze to je OK, iba ze tam je daleko viacej faktorov na posudenie. |
|
citace:
zlatý štandard bol zrušený až 1933 ako jedno z opatrení proti kríze. Nasledovala devalvácia dolára.
Mnoho let po tom, co se přestal dodržovat. Je stav nedodržování zlatého standardu stále zlatým standardem?
Deklarativně možná, fakticky dost těžko.
|
|
citace:
citace:
zlatý štandard bol zrušený až 1933 ako jedno z opatrení proti kríze. Nasledovala devalvácia dolára.
Mnoho let po tom, co se přestal dodržovat. Je stav nedodržování zlatého standardu stále zlatým standardem?
Deklarativně možná, fakticky dost těžko.
ako vzdy je to daleko komplikovanejsie. Zlaty standard bol prvy krat zruseny v prvej svetovej (ak nie uz predtym v nejakej inej vojne...), po jej konci sa mocnosti snazili k nemu co najskor vratit. Lenze svet trpel takymi nerovnovahami, a navrat ku zlatu sa urobil tak zle, ze nasledne robili centralni bankari nestastne rozhodnutia v snahe tento standard zachranit. V tej dobe bol uz ale krajne nevhodny a s plavajucimi kurzami by mozno 30te roky vyzerali inak...
Viac tu
http://blog.etrend.sk/knihozrut/bankari-co-znicili-svet-2.html |
|
technická stránka veci..
"trezor" ako by mal taký "satelit", vypadať v praxi?
čo potrebuje zlatá tehla pre "život"?
nič moc.. nejaký ten obal.. nejaké zariadenie pre sledovanie polohy, "konektor" pre prípadné zachytenie robotickou rukou
čo by sa dalo zredukovať na totálne pasívny objekt bez elektroniky, pomocou kútových odrážačov v optickej alebo rádiovej oblasti.. po vypustení a uvedení na cieľovú orbitu, náklady na údržbu nulové
ak platí že sa vláda USA môže pokladať za vlastníka, geologického kladiva s projektu Apollo len tak pohodeného na Mesačnom povrchu.. tak fajn.. musí to platiť aj keby ten "satelit" bol zredukovaný iba na zlatú tehlu, pre vlastníka satelitu |
|
| Daleko zajímavější by byla těžba zlata na asteroidech, která by umožnila inflaci zlata a pořádně zamotala hlavu všem příznivcům zlatého standardu :-) |
|
Argumentace k předchozímu:
http://news.nationalgeographic.com/news/2010/12/101209-asteroid-collisions-earth-gold-science-space/
https://en.wikipedia.org/wiki/16_Psyche
Pokud vůbec něco, tak se zlato ve vesmíru vyplatí těžit - ne skladovat :-) |
|
citace:
Daleko zajímavější by byla těžba zlata na asteroidech, která by umožnila inflaci zlata a pořádně zamotala hlavu všem příznivcům zlatého standardu :-)
no áno.. práve v tejto téme navrhujem ako zostrojiť umelý asteroid, kde by sa to vyplatilo
hmm.. mohol by si skúsiť "vyťažiť" mi ho..
ale varujem ťa, keby si sa pokúsil vydolovať mi zo zadku "zlatú žilu", naštveš ma menej |
|
Debatovali sme tu o ťažbe na asteroidoch, o zakladaní kolónií.
Lenže to sú všetko relatívne bezpečné veci. Bezpečné sú preto lebo sa potencionálne odohrajú v dosť ťažko určiteľnej budúcnosti, ktorú možno ani nezažijeme.
To čo som tu navrhol je iné, z hľadiska technológií aj zákonov, dokonca aj finančných prostriedkov, by sa to mohlo stať "dnes večer".
Je to brutálna skratka do budúcnosti.
..
Ako chcete napríklad niekoho namotať, na to aby investoval do ťažby na asteroidoch, alebo do Elonovho dopravného systému, keď nie ste ochotný, zaručiť sa ani len za sprostú "tehlu"?
S prísľubom toho že investíciu alebo zisk z nej, v budúcnosti vyvlastníte pre "verejné blaho", od nikoho nevymámite ani deravý cent.. [Upraveno 31.10.2016 alamo] |
|
Nápad IMHO nemá zmysel. Zlatá tehla niekde v páse asteroidov má asi rovnaký zmysel (a aj hodnotu) ako zlatý certifikát Lehman brothers. TY síce tvrdíš, že "tam" tá tehla je, ale kto tomu uverí? Koho presvedčíš?
Na obchod treba vždy dvoch - toho čo predáva a toho čo kupuje...
Pretože ťažba takmer čohokoľvek na asteroide/Mesiaci/Marse má zmysel, len keď sa vyťažený materiál použije čo najbližšie miesta ťažby - teda na asteroide, Mesiaci či Marse.
Samozrejme môžu existova "veci", ktoré sa oplatí voziť aj hodne ďaleko - ale sú to skôr vyslovené rarity než pravidlo.
xchaos - kilogram zlata stojí asi 40 tisíc dolárov.
Aj keby Elon zázračne zrazil cenu dopravy na 1000 dolárov za kilogram na LEO, tak cena dopravy NA Mesiac je zhruba 20 násobok ceny na LEO a cena dopravy Z Mesiacu asi 200-500 násobok ceny na LEO (pri existujúcich a perspektívnych druhoch pohonu). Pri doprave z pásu asteroidov či z Marsu to budú zrejme tisíc násobky ceny dopravy na LEO. To neustoja ani diamanty... šancu by mohli mať azda jedine nejaké transurány - alebo unikátne materiály, ktoré sa nedajú vyrobiť "umelo". [Upraveno 31.10.2016 Alchymista] |
|
Prečo práve v páse asteroidov?
Pre prototyp by postačovalo GEO.
Presviedčanie?
Pri naklaní a štarte, budú kamery, masmédiá a samozrejme notár.
Ja tam tú tehlu fakt chcem dať.
Samozrejme za niekoho iného kto by to chcel napodobniť sa zaručiť nemôžem..
Alchymista napadlo ťa niekedy, opýtať sa v tvojej banke, či tam tie peniaze naozaj sú? ;) |
|
| GEO! veď ono by to stačilo naložiť ako náklad, do nejakého klasického telekomunikačného satelitu pre geostacionárnu dráhu |
|
citace:
GEO! veď ono by to stačilo naložiť ako náklad, do nejakého klasického telekomunikačného satelitu pre geostacionárnu dráhu
Problém všech těchto úvah je to, že nerozumíte subjektivní teorii hodnoty, kterou hezky vysvětlil Ludvig von Mises ve svém díle Lidské jednání.
http://www.mises.cz/literatura/lidske-jednani-34.aspx ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
Libertarián.. Aj to je možné, že tomu nerozumiem, a preto najprv navrhujem prototyp o hmotnosti 1 kg
Nie som Elon.. Ten by hneď uvažoval o 100 tonách
A zabudol som dodať, viac ma oslovil Hayek. [Upraveno 01.11.2016 alamo] |
|
citace:
Problém všech těchto úvah je to, že nerozumíte subjektivní teorii hodnoty, kterou hezky vysvětlil Ludvig von Mises ve svém díle Lidské jednání.
Samozřejmě, že jí rozumíme... jenže ekonomika není _jenom_ o tom, že ordinální užitek (ordinal utility - seřazení potřeb od nejnepružněji poptávané po tu nejpružnější/nejsubstitiovatlenější potřebu) ze spotřeby je subjektivně vnímaný... to je sice fakt, ale máš možnost vytvářet si přibližné modely vnímání těch ostatních.
Například když někdo umře hlady, je to poměrně objektivně vnímatelný fakt.
Stejně tak se dá předpokládat, že většina subjektivních vnímačů pociťuje klesající marginální užitek z každé další jednotky téhož, apod.
V podstatě celá dnešní spekulativní volnotržní ekonomika stojí na snaze odhadnout, jak ten svůj subjektivní užitek vnímají ostatní (tedy akcie si spekulanti cení podle toho, jak očekávají, že si je budou cenit ostatní, apod. - tedy kromě dividend tam může být třeba motivace ovládnout firmu, apod.)
Každopádně kdybych to zjednodušil - ty obhajuješ v podstatě podvod :-) Obhajuješ, že je ok, když někomu přijde jeho subjektivně vnímaný užitek z nějaké směny vyšší, než jsou vnějším pozorovatelem objektivně měřitelné parametry :-) Kdyby takhle ale uvažovali např. doktoři, tak nemáme zdravotnictví, ale jen dealery drog... |
|
| xChaos - poslednú vetu vytesať do kameňa. Je to totiž dokonalé zrhnutie voľného trhu bez prívlastkov. |
|
citace:
Libertarián.. Aj to je možné, že tomu nerozumiem, a preto najprv navrhujem prototyp o hmotnosti 1 kg
...
OK. Přivezte mi zlatou cihlu o hmotnosti 1kg a já vám jí budu bezpečně opečovávat za třetinovou cenu oproti jejímu vynesení a opečovávání ve vesmíru ... ;-)
|
|
citace:
citace:
Problém všech těchto úvah je to, že nerozumíte subjektivní teorii hodnoty, kterou hezky vysvětlil Ludvig von Mises ve svém díle Lidské jednání.
Samozřejmě, že jí rozumíme... jenže ekonomika není _jenom_ o tom, že ordinální užitek (ordinal utility - seřazení potřeb od nejnepružněji poptávané po tu nejpružnější/nejsubstitiovatlenější potřebu) ze spotřeby je subjektivně vnímaný... to je sice fakt, ale máš možnost vytvářet si přibližné modely vnímání těch ostatních.
Například když někdo umře hlady, je to poměrně objektivně vnímatelný fakt.
Stejně tak se dá předpokládat, že většina subjektivních vnímačů pociťuje klesající marginální užitek z každé další jednotky téhož, apod.
V podstatě celá dnešní spekulativní volnotržní ekonomika stojí na snaze odhadnout, jak ten svůj subjektivní užitek vnímají ostatní (tedy akcie si spekulanti cení podle toho, jak očekávají, že si je budou cenit ostatní, apod. - tedy kromě dividend tam může být třeba motivace ovládnout firmu, apod.)
Každopádně kdybych to zjednodušil - ty obhajuješ v podstatě podvod :-) Obhajuješ, že je ok, když někomu přijde jeho subjektivně vnímaný užitek z nějaké směny vyšší, než jsou vnějším pozorovatelem objektivně měřitelné parametry :-) Kdyby takhle ale uvažovali např. doktoři, tak nemáme zdravotnictví, ale jen dealery drog...
V podstatě jste jen prokázal, že to opravdu nechápete.
Metodologický subjektivismus znamená, že hodnotu věcem přisuzují lidé, hodnota není obsažena ve věci samotné. Hodnotu nelze měřit v žádných jednotkách a ani sám hodnotící člověk jí nedokáže přiřadit žádnou velikost, jen pořadí na jeho stupnici preferencí. Hodnota je tedy ordinální, ne kardinální.
Člověk nehodnotí celé třídy věcí jako celky, ale jen konkrétní přírůstky či úbytky množství nějaké věci, které jsou předmětem jeho hodnocení. Těmto přírůstkům či úbytkům se říká mezní jednotky a užitku z nich se říká mezní užitek.
Proto vaše tvrzení by se dalo pochopit z hlediska konzumenta drog, nikoli však z pohledu subjektivní teorie hodnoty. Je to jen vaše fabulace vyplývající z neznalosti základního principu lidského jednání. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
