Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Chang'e 5
23.11.2020 - 21:44 - 
Motory horního urychlovacího stupně byly vypnuty. 
23.11.2020 - 22:00 - 
Motory horního urychlovacího stupně byly po druhé zažehnuty pro navedení sondy na přechodovou dráhu směrem k Měsíci (TLI). 
23.11.2020 - 22:07 - 
Motory horního urychlovacího stupně byly po druhé vypnuty. Skončil motorický manévr pro navedení sondy na přechodovou dráhu směrem k Měsíci (TLI). Sonda je na cestě k Měsíci! 
23.11.2020 - 22:09 - 
Sonda se oddělila od horního urychlovacího stupně. 
23.11.2020 - 22:19 - 
Hezký. Tak snad se to povede. 
23.11.2020 - 22:21 - 
Oddělení čínské sondy Chang'e 5 mířící k Měsíci. CNSA patří velká gratulace.
 
23.11.2020 - 22:27 - 
Rozevřely se panely slunečních článků na orbitálním modulu. 
23.11.2020 - 22:43 - 
Číně se podařilo úspěšně vyslat sondu Chang'e 5 [Čchang-e 5] směrem k Měsíci, což je první krok této velmi zajímavé mise. K Měsíci by sonda měla doletět asi za 4,5 dne, takže navedení na měsíční orbitální dráhu bude někdy kolem 28. listopadu 2020. Přistáni na povrchu v oblasti Mons Rümker v severní části Oceánu bouří (Oceanus Procellarum) na přivrácené straně Měsíce se očekává 29. listopadu 2020. 
24.11.2020 - 00:48 - 
Tady je odkaz na geologickou mapu kvadrantu s Mons Rümker https://pubs.usgs.gov/imap/0805/plate-1.pdf z roku 1973. Mělo by jít o mladší vulkanickou oblast.
Rychlejší JPG odkazy jsou zde https://www.lpi.usra.edu/resources/mapcatalog/usgs/I805/

Oblast je citována v práci z roku 2017 "The Mons Rümker volcanic complex of the Moon: A candidate landing site for the Chang'E‐5 mission" https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1002/2016JE005247
Jsou uvedena dvě možná místa přistání:
A: 301.34°E, 40.11°N
B: 300.69°E, 41.52°N
Tak uvidíme, kam na nakonec přistanou a odeberou vzorky. [upraveno 24.11.2020 01:11]
 
24.11.2020 - 11:40 - 
quote:
Číně se podařilo úspěšně vyslat sondu Chang'e 5 [Čchang-e 5] směrem k Měsíci, což je první krok této velmi zajímavé mise. K Měsíci by sonda měla doletět asi za 4,5 dne, takže navedení na měsíční orbitální dráhu bude někdy kolem 28. listopadu 2020. Přistáni na povrchu v oblasti Mons Rümker v severní části Oceánu bouří (Oceanus Procellarum) na přivrácené straně Měsíce se očekává 29. listopadu 2020.

Já jsem četl 30., ale to je celkem jedno. Každopádně jestli to vyjde a jestli se 30. uskuteční i plánovaný start Starshipu, tak to budou dvě pecky první třídy během 24 hodin.
 
24.11.2020 - 12:42 - 
Kdyby se Číňanům podařilo v podstatě zopakovat lety Apolla (samozřejmě v menším) v automatickém režimu, bude to technický úspěch, který může zastínit jen realizace programu Artemis. I raketa jim fungovala bez chyby a bez předběžných mnoha dílčích zkoušek. Jestli se jim něco podobného podaří i u Marsu, klobouk dolů.
Jejich velká výhoda je kosmodrom na ostrově Hai Nan s malou zeměpisnou šířkou, i když ve východním azimutu mají nějaké ostrovy.

 
24.11.2020 - 20:32 - 
quote:
Já jsem četl 30., ale to je celkem jedno.

Máte pravdu, že se všude uvádí přistání sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] na měsíčním povrchu na 30. listopad. Je obtížné tento okamžik předpovídat, protože Číňani jsou neuvěřitelní tajnůstkáři. Já vycházím ze snímku, který byl pořízený 17. listopadu při testu přistání sondy. Je tam skutečně uvedený datum 30. listopadu ve 4:40 pekingského času, což by ale bylo 29. listopadu ve 20:40 UT. Jak to bude ve skutečnosti teprve uvidíme.

[upraveno 24.11.2020 20:35]
 
24.11.2020 - 20:45 - 


Nosné raketa Dlouhý pochod 5 (Y5) s měsíční sondou Chang'e 5 [Čchang-e 5] odstartovala 23. listopadu 2020 ve 20:30:21.806 UT a po asi 36 minutách letu byla sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] navedena na přechodovou dráhu směrem k Měsíci.




Zajímavý snímek motorů startující nosné rakety Dlouhý pochod 5 (Y5). Kredit: Xiao Hailin Zdroj: https://mp.weixin.qq.com/s/xp60AKXh-XEo7OYSLerLdw




24. listopadu, ve 14:06 UT byl motor na orbitální části sondy o tahu 3000 N zapálený na dobu dvou sekund, čímž úspěšně dokončil první korekční manévr. Navedení sondy na dráhu přechodovou k Měsíci bylo velmi přesné, proto postačil jen takový krátký impuls. V době první orbitální korekce byly systémy sondy Chang'e-5 [Čchang-e 5] v dobrém stavu. Korekční manévr se uskutečnil po asi 17 hodinách letu ve vzdálenosti asi 160 000 km od Země.




Mise čínské měsíční sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] je docela komplikovaná a plánovaným výsledkem je přivezení asi 2 kg hornin z Měsíce. Samotná sonda, která má hmotnost asi 8 200 kg, se skládá ze čtyř částí: orbitálního modulu, přistávacího modulu, vzletového modulu a návratového pouzdra.


A samozřejmě nesmí chybět video ze startu:




https://weibo.com/6528178851/JvkWR2HRJ?type=comment#_rnd1606244938482
https://mp.weixin.qq.com/s/xp60AKXh-XEo7OYSLerLdw
 
24.11.2020 - 21:33 - 
Pochopil som to správne, že Chang'e 5 v principe kopíruje v automatizovanej podobe "scenár Apollo" a nie "scenár Luna"?  
24.11.2020 - 23:04 - 
quote:
Pochopil som to správne, že Chang'e 5 v principe kopíruje v automatizovanej podobe "scenár Apollo" a nie "scenár Luna"?

Ano, dá se to tak říct. Průběh mise je docela složitý.

Na oběžné dráze kolem Měsíce dojde k rozdělení orbitálního modulu (s návratovým pouzdrem) a přistávacího modulu (včetně vzletového modulu). Přistane jen přistávací modul (s připojeným vzletovým modulem). Po přistání dojde k odběru vzorků, jednak vrtacím zařízením, které by mělo dosáhnout hloubky až 2 m a druhak zařízením pro odběr vzorku povrchového regolitu. Odebrané vzorky hornin se přemístí do speciálního pouzdra na vzletovém modulu.

Vzletový modul následně odstartuje, přičemž využije přistávací modul jako startovací "rampu". Na oběžné dráze kolem Měsíce se spojí s orbitálním modulem. Zajímavostí je, že nedojde ke spojení nějakým dokovacím mechanismem jaký známe u pilotovaných lodí, ale ke spojení dojde zachycením mechanismem s "háky". Následně dojde k docela komplikovanému přesunutí pouzdra s měsíčními horninami do návratového pouzdra, které je připojené k orbitálnímu modulu a má tvar jako zmenšená přistávací kabina ruského Sojuzu. Po přemístění pouzdra se vzorky do návratového pouzdra dojde k jeho uzavření a poté k oddělení vzletového modulu.

Samotný orbitální modul s návratovým pouzdrem provede motorický manévr, který jej pošle na dráhu směrem k Zemi. V blízkosti Země dojde k oddělení návratového pouzdra od orbitálního modulu. Na Zemi tak přistane jen návratové pouzdro. To mají Číňani už vyzkoušené při misi Chang'e 5-T1 [Čchang-e 5-T1] v roce 2014.

Nejlepší je zhlédnout video:

[upraveno 24.11.2020 23:18]
 
25.11.2020 - 02:33 - 
Takže vlastne nácvik pilotovaného letu so všetkými finesami a kritickými manévrami a procesmi... Ako pozerám - vrátane "skip reentry" pri návrate druhou kozmickou rýchlosťou. Nuž ťažko na cvičisti...

Ak video zodpovedá skutočným technickým riešeniam (a to by malo), tak majú vymyslené celkom originálne riešenia.
Zaujal ma napríklad spojovací systém výstupného modulu ("ascent stage") a návratového modulu systémom "klepeto/á-madlo/á". Jednoduché, pomerne blbuvzdorné, a tolerantné na presnosť zosúhlasenie os a správne natočenie. Pri postupnom zovretí klepiet sa zostava vystredí a ustaví do správnej pozície "automaticky".

Pristávací modul vyzerá ako "minišenčou" či "minisojuz"... Asi tomu zvonovému tvaru veria viac ako "apolloidnému" kuželu...

[upraveno 25.11.2020 02:50] [upraveno 25.11.2020 13:38]
 
25.11.2020 - 06:57 - 
quote:
Takže vlastne nácvik pilotovaného letu so všetkými finesami a kritickými manévrami a procesmi... Ako pozerám - vrátane "skip reentry" pri návrate druhou kozmickou rýchlosťou. Nuž ťažko na cvičisti...

Ak video zodpovedá skutočným technickým riešeniam (a to by malo), tak majú vymyslené celkom originálne riešenia.
Zaujal ma napríklad spojovací systém výstupného modulu ("ascent stage") a návratového modulu systémom "klepeto/á-madlo/á". Jednoduché, pomerne blbuvzdorné, a tolerantné na presnosť zosúhlasenie os a správne natočenie. Pri postupnom zovretí klepiet sa zostava vystredí a ustaví do správnej pozície "automaticky".

Pristávací modul vyzerá ako "minišenčou" či "minisojuz"... Asi tomu zvonovému tvaru veria viac "apolloidnému" kuželu...

[upraveno 25.11.2020 02:50]


Souhlas, dost dobré a vhodné pro ověření skoro všeho pro pilotovanou výpravu. Apollo tvar má pokud si dobře pamatuju problém v tom, že při špatném úhlu vstupu do atmosféry a selhání manévrovacího systému se může otočit do polohy štítem vzad, kužel vpřed. Zvon se vždy otočí štítem vpřed - je bezpečnější.
 
25.11.2020 - 11:23 - 


Porovnání sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] se sestavou Apollo. Nevím, jestli jsou rozměry poměrově v pořádku, ale předpokládám, že ano.


Několik uvolněných snímků z montáže a testování sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5]. Kliknutím zvětšíte na snímek ve vysokém rozlišení.:






https://weibo.com/3922221653/JvxyiwLGT?type=comment#_rnd1606298791047
https://twitter.com/Cosmic_Penguin/status/1330985085374349312
 
25.11.2020 - 12:21 - 
quote:


Porovnání sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] se sestavou Apollo. Nevím, jestli jsou rozměry poměrově v pořádku, ale předpokládám, že ano.




mne sa zdajú tie postavy vedla toho raketového bloku nejaké moc velké (podľa toho náčrtku majú mať SM a čínsky blok prakticky rovnaký priemer).

porovnanie s SM Apollo



Podľa mňa bol SM apollo väčší, ale to je len optický odhad nič som nemeral
 
25.11.2020 - 12:53 - 
quote:
mne sa zdajú tie postavy vedla toho raketového bloku nejaké moc velké (podľa toho náčrtku majú mať SM a čínsky blok prakticky rovnaký priemer).

Bohužel jsem nikde nenašel uvedené rozměry sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5]. Servisní modul kosmické lodě Apollo měl průměr 3,61 m. Aerodynamický kryt nosné rakety Dlouhý pochod 5 má 5,2 m. Když se podíváte na umístění sondy v aerodynamickém krytu (viz příspěvek 22. 11.), tak by ten průměr orbitálního modulu taky mohl mít kolem 3 m.
 
25.11.2020 - 13:00 - 
quote:
quote:
mne sa zdajú tie postavy vedla toho raketového bloku nejaké moc velké (podľa toho náčrtku majú mať SM a čínsky blok prakticky rovnaký priemer).

Bohužel jsem nikde nenašel uvedené rozměry sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5]. Servisní modul kosmické lodě Apollo měl průměr 3,61 m. Aerodynamický kryt nosné rakety Dlouhý pochod 5 má 5,2 m. Když se podíváte na umístění sondy v aerodynamickém krytu (viz příspěvek 22. 11.), tak by ten průměr orbitálního modulu taky mohl mít kolem 3 m.


ked porovnam na obrazkoch priemery s postavami, tak ano, mohlo by to byt cca. podobne.

Na tom cinskom bloku dost skresluje, ze najsirsi priemer ma len relativne mala cast na spodku.

Kazdopadne asi sa vsetci zhodneme, ze toto je uz kus techniky upgradovatelny na pilotovane misie. Dodavatelia lunarnych landerov pre NASA by mali kopnut do vrtule
 
25.11.2020 - 13:37 - 
Treba mať na pamäti, že Chang'e 5 má hmotnosť nejakých 8200kg, celá zostava Apollo mala 44 000kg, u neskorších výprav až 45400kg. Tomu potom zodpovedajú aj rozmery...
SM Apollo mal priemer 3,91m a dlžku 7,49m
quote:
The service module was an unpressurized cylindrical structure, measuring 24 feet 7 inches (7.49 m) long and 12 feet 10 inches (3.91 m) in diameter.
na kresbe je Apollo zmenšené asi o štvrtinu až o tretinu, Cheng'e má na kresbe priemer väčší ako SM Apolla, reálne by mal mať priemer len asi 3/4 priemeru SM Apolla, respektíve - Change by mal byť o kúsok menší ako LM Apollo.

yamato - pre pilotovanú misiu z tohoto použiješ maximálne tak získané skúsenosti. Čož je cieľ.
Pre pilotované misie musíš celú konštrukciu riešiť nanovo, pretože pre pilotovanú misiu pribudne milion desať nových požiadaviek, ktoré treba do konštrukcie zapracovať.
[upraveno 25.11.2020 13:49] [upraveno 25.11.2020 13:51]
 
25.11.2020 - 15:45 - 
quote:
Pre pilotované misie musíš celú konštrukciu riešiť nanovo

První nepilotovaný let nové čínské kosmické lodi XZF-SC určené pro pilotované mise se uskutečnil v květnu.
 
25.11.2020 - 16:51 - 
quote:

Pre pilotované misie musíš celú konštrukciu riešiť nanovo, pretože pre pilotovanú misiu pribudne milion desať nových požiadaviek, ktoré treba do konštrukcie zapracovať.



no ale po tejto misii to uz nebude tak celkom nanovo, ked uz maju z coho vychadzat, ze? samozrejme konstrukcia bude ina, ale vychadzat z niecoho a vychadzat z nicoho je velky rozdiel.
 
25.11.2020 - 17:44 - 
Pokiaľ zoberiem do úvahy pripomienku p. Hošeka, (na ten testovací let som celkom zabudol) tak žiadne "prepracovanie" hardware nebude - existujú dve rovnocenné verzie hardware a software pre pilotované a nepilotované lety a maximálne tak upravia software...
To by sa muselo niečo "veľmi pokaziť", aby robili úpravu hardware.
[upraveno 25.11.2020 17:47]
 
25.11.2020 - 20:50 - 


Trochu jiný pohled na rozloženou sestavu měsíční sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5]. Hmotnost celkové sestavy sondy je asi 8 200 kg a jedná se tak zatím o nejtěžší čínskou sondu. Pro porovnání měsíční sonda Chang'e 4 [Čchang-e 4] měla startovací hmotnost asi 3 780 kg a sonda k Marsu Tianwen-1 [Tchien-wen 1] přibližně 5 000 kg.


25. listopadu 2020 ve 14:06 UT provedla sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] druhý korekční manévr. Tentokrát byly použity dva menší motory o tahu 150 N, které pracovaly po dobu 6 sekund. Sonda byla v té době na cestě 41 hodin ve vzdálenosti 270 000 km. Zajímavé je, že druhý korekční manévr byl uskutečněný přesně po 24 hodinách po první korekci dráhy. V závislosti na Keplerových zákonech nebeské mechaniky se rychlost sondy zpomaluje. Celková doba letu sondy k Měsíci se odhaduje na 112 hodin (4,66 dne) a přílet s provedením manévru navedení na oběžnou dráhu Měsíce se očekává 28. listopadu 2020


https://weibo.com/u/6528178851?is_all=1#_rnd1606330204954 [upraveno 25.11.2020 21:07]
 
27.11.2020 - 21:41 - 


Oficiální zobrazení manévrů sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] během celého průběhu mise, která by měla trvat až do 16. prosince 2020, tj. délka celé mise by měla trvat asi 23 dnů. V současné době je sonda už v bodě blízko TCM-3, ale buď tento manévr ješte neproběhl nebo o něm čínská strana zatím neinformovala.




28. listopadu by měla čínská sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] přiletět k Měsíci a provést manévr navedení na oběžnou dráhu Měsíce (LOI - Lunar Orbit Insertion). Zatím se jenom odhaduje, kdy by tento okamžik měl nastat. Podle výpočtů nadšenců jako Scott Tilley, Bill Gray a Cees Bassa by to mohlo být kolem kolem 14:20 UT. Sonda bude navedena na počáteční eliptickou dráhu, jejíž pericentrum je známé, ale apocentrum se jen odhaduje podle výpočtů. Výsledná eliptická dráha by mohla být 217 x 5 586 km (pro porovnání rovníkový průměr Měsíce je 3 476 km) se sklonem k měsíčnímu rovníku 45,7°.




Oficiálně datum přistání nebyl oznámený. Na snímku, který jsem sem dal už dřív, někdo přeložil čínské nápisy do angličtiny. Je to fotka z testu přistání, který proběhl 17. listopadu. Na hlavní obrazovce je uvedený datum 30. listopadu ve 4:40 pekingského času, což by ale bylo 29. listopadu 2020 ve 20:40 UT. Kdy sonda skutečně přistane je zatím otázkou. Sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] by měla přistát v oblasti Mons Rümker v severní části Oceánu bouří (Oceanus Procellarum) na přivrácené straně Měsíce. Dnes 27. listopadu začlo v oblasti svítání a Slunce vyšlo nad obzor. Nicméně celá oblast přistání bude ozářena Sluncem až zítra 28. listopadu.




Jako zajímavost, na celé sestavě sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] se nachází celkem 77 motorů šesti typů. Na orbitálním (servisním) modulu je hlavní motor o tahu 3 000 N. Hlavní motor přistávacího modulu má tah 7 500 N. Jinak se nachází na sondě další korekční a orientační motory o tahu 150 N, 120 N, 25 N a 10 N. (Docela by mě zajímalo, jaký startovací motor je na vzletovém modulu.) Z celkové hmotnosti celé sestavy, která činí 8 250 kg je hmotnost pohonných hmot 5 450 kg. To znamená, že "suchá" hmotnost sestavy je přibližně 2 800 kg.


Doplňující články v češtině a slovenštině:

https://kosmonautix.cz/2020/11/change-5-mesacna-navratova-misia/
https://kosmonautix.cz/2020/11/cina-miri-k-odberu-vzorku-z-mesice/

https://mp.weixin.qq.com/s/h4pwVv6AcD76OW68b66CmQ
https://twitter.com/AJ_FI
https://twitter.com/Cosmic_Penguin
https://twitter.com/coastal8049
 
28.11.2020 - 12:58 - 
quote:


Oficiální zobrazení manévrů sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] během celého průběhu mise, která by měla trvat až do 16. prosince 2020, tj. délka celé mise by měla trvat asi 23 dnů. V současné době je sonda už v bodě blízko TCM-3, ale buď tento manévr ješte neproběhl nebo o něm čínská strana zatím neinformovala.




28. listopadu by měla čínská sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] přiletět k Měsíci a provést manévr navedení na oběžnou dráhu Měsíce (LOI - Lunar Orbit Insertion). Zatím se jenom odhaduje, kdy by tento okamžik měl nastat. Podle výpočtů nadšenců jako Scott Tilley, Bill Gray a Cees Bassa by to mohlo být kolem kolem 14:20 UT. Sonda bude navedena na počáteční eliptickou dráhu, jejíž pericentrum je známé, ale apocentrum se jen odhaduje podle výpočtů. Výsledná eliptická dráha by mohla být 217 x 5 586 km (pro porovnání rovníkový průměr Měsíce je 3 476 km) se sklonem k měsíčnímu rovníku 45,7°.




Oficiálně datum přistání nebyl oznámený. Na snímku, který jsem sem dal už dřív, někdo přeložil čínské nápisy do angličtiny. Je to fotka z testu přistání, který proběhl 17. listopadu. Na hlavní obrazovce je uvedený datum 30. listopadu ve 4:40 pekingského času, což by ale bylo 29. listopadu 2020 ve 20:40 UT. Kdy sonda skutečně přistane je zatím otázkou. Sonda Chang'e 5 [Čchang-e 5] by měla přistát v oblasti Mons Rümker v severní části Oceánu bouří (Oceanus Procellarum) na přivrácené straně Měsíce. Dnes 27. listopadu začlo v oblasti svítání a Slunce vyšlo nad obzor. Nicméně celá oblast přistání bude ozářena Sluncem až zítra 28. listopadu.




Jako zajímavost, na celé sestavě sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] se nachází celkem 77 motorů šesti typů. Na orbitálním (servisním) modulu je hlavní motor o tahu 3 000 N. Hlavní motor přistávacího modulu má tah 7 500 N. Jinak se nachází na sondě další korekční a orientační motory o tahu 150 N, 120 N, 25 N a 10 N. (Docela by mě zajímalo, jaký startovací motor je na vzletovém modulu.) Z celkové hmotnosti celé sestavy, která činí 8 250 kg je hmotnost pohonných hmot 5 450 kg. To znamená, že "suchá" hmotnost sestavy je přibližně 2 800 kg.


Doplňující články v češtině a slovenštině:

https://kosmonautix.cz/2020/11/change-5-mesacna-navratova-misia/
https://kosmonautix.cz/2020/11/cina-miri-k-odberu-vzorku-z-mesice/

https://mp.weixin.qq.com/s/h4pwVv6AcD76OW68b66CmQ
https://twitter.com/AJ_FI
https://twitter.com/Cosmic_Penguin
https://twitter.com/coastal8049

Tady dochází k poslednímu v praxi použitelnému budoucímu způsobu přistání Čínských kosmonautů na přistání na povrch Měsíce po vzoru APOLA.
 
28.11.2020 - 13:35 - 
to fakt bolo potrebné citovať celý predošlý príspevok? 
28.11.2020 - 17:35 - 
Lunar orbit insertion podle všeho proveden.

https://twitter.com/AJ_FI/status/1332683945973063684
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.255175 vteřiny.