Přiznám se, že osobně bych za "game changer" považoval změnu minimálně o řád, tedy "desetinovou cenu", nebo "desetinásobnou nosnost", nebo "desetinovou dobu přeletu". Každý má holt svoji míru hodnocení přínosů.
aj ja sa sice tesim az sa star-trek stane realitou, ale myslim si ze dovtedy si musime vazit kazde podstatne zlepsenie, pretoze sme na to cakali desatrocia.
Polovicny cas preletu, resp. dvojnasobna doba vedeckej misie, je podstatne zlepsenie. 150M vs. 350M je takisto podstatne zlepsenie.
Vstupujem si do svedomia, v ďalších príspevkoch sa pokúsim udávať presnejšie názvy, budem používať slová direct, expendable, reusable, LZ a ASDS, aby sa dali vynášať úsudky o obsahu bez pozretia videa.
Staršie som už takto upravil.
Opatrnosti v odhadoch rozumiem, 6120 kg priamo k orbite Jupitera je dosiahnuté zahodením stupňov a vyčerpaním paliva v každom z nich na doraz a to by nikto pri reálnom lete s miliardovou sondou nespravil.
Zjednodušene povedané, je to ako s uvádzanou spotrebou paliva u aut, v realite je to vždy horšie ako na papiery.
Tak a teraz pristávanie so záchranou stupňov:
pristávanie bočných stupňov na LZ-Landing zone v 6:05 min a centrálneho na morskú plošinu ASDS 8:27 [Editoval 03.3.2018 lamid]
viete nasimulovat aj elektricky pohon? povedzme 5t sonda, expendable FH a ciel Saturn, zdroj energie kilopower a pohon hall-thruster. 50mN tah, 3000s impulz.
Pěkná simulace. Takže tohle byla ukázka možností Falconu Heavy se záchranou všech tří boosterů při letu na LEO (37 tun čistého nákladu) a při zohlednění všech dostupných informací o raketě a zahrnutí všech zúčastněných fyzikálních zákonů (včetně změny Isp se změnou hustoty atmosféry, změny hustoty atmosféry s výškou, změny gravitační síly s výškou, změny odstředivé síly s horizontální rychlostí i se zahrnutím vlivu úhlů náběhu rakety v různých fázích letu). To tu připomínám hlavně pro Honzu Bašteckého, aby si nemyslel, že ty zde zmiňované simulace jsou příliš zjednodušující.
Myslím, že tyto simulace jasně potvrzují možnosti různých verzí rakety Falcon Heavy.
Pro jistotu ale dodám, že to jsou opravdu "jen" teoretické hodnoty. V přesných výpočtech mi vycházejí obdobně. Na NSF ale někde vyštrachali, že ve SpaceX počítají s nosností FH reusable spíš na úrovni cca 30 tun na LEO (místo teoreticky dosažitelných více než 35 tun). Osobně tedy do svých výpočtů přidávám "rezervy" (například trochu větší množství zbývajícího paliva v nádržích) tak, aby výsledky byly realističtější (po započítání těch rezerv mi pak také vychází nosnost FH reusable na LEO kolem 30 tun).
Přistupujme tedy k těm simulacím trochu s nadhledem tak, že reálně dosažitelná skutečnost by se neměla od teoretických simulací lišit o více než o cca 20% (v absolutních tunových nosnostech). Samozřejmě je simulacemi dosažitelná i mnohem větší přesnost (na úrovni desetin procenta), ale jen při přesně známých všech parametrech rakety a profilu letu, což bohužel není případ raket SpaceX.
citace:viete nasimulovat aj elektricky pohon? povedzme 5t sonda, expendable FH a ciel Saturn, zdroj energie kilopower a pohon hall-thruster. 50mN tah, 3000s impulz.
citace:Reakce na lamida: Aha, tak to mi uniklo, že simulace ukazuje něco jiného, než některé doprovodné obrázky ve stejném příspěvku. Je fakt, že osobně jsem při svých výpočtech a odhadech nosností raket velmi "konzervativní" (opatrný, počítám s rezervami) a je možné, že při maximálním "vyždímání" schopností rakety (FH) se možná lze dostat až k těm cca 6 tunám přímo k Jupiteru (eliptický přelet). Když ale vidím skutečné výkony (hmotnosti nákladu) reálných misí F9 a FH (daleko za teoretickými maximálními hodnotami), budu raději dál opatrný a držet se ve svých očekáváních níže.
Reakce na yamata: Bohužel musím ještě trochu zchladit ty odhady přínosů, protože ty lamidem a mnou uváděné nosnosti jsou pro jednorázově použitelný Falcon Heavy, který skoro určitě nebude stát 90 mil. USD (což je cena za FH se záchranou stupňů), ale spíš až skoro 150 mil. USD (jak už E.Musk naznačil v jednom ze svých nedávných tweetů [i když v těch tweetech tvrdil i to, že při ASDS záchraně jen bočních boosterů by cena byla jen cca 95 mil. USD a nosnost snížena jen o 10% {což osobně považuji za příliš optimistické až nereálné}]). Pokud bychom tedy chtěli počítat s úsporou za cenu startu (proti Atlasu 5), museli bychom počítat s nosností "reusable" FH a ta je (podle mých výpočtů) přímo k Jupiteru (TJI 6300 m/s) jen kolem 1 tuny (možná o trochu víc), což je zcela srovnatelné s nosností Atlasu 5 (přímo k Jupiteru). Proto si ani já nemyslím, že FH je pro planetární průzkum "game changer". Možná jsem v tomto trochu pesimista, ale zatím jsem neviděl dostatečně silný argument, který by mě přesvědčil o opaku.
... velmi souhlasím! ;-)
(a považuji toto za dobré shrnutí dosavadní debaty)
citace:Pěkná simulace. Takže tohle byla ukázka možností Falconu Heavy se záchranou všech tří boosterů při letu na LEO (37 tun čistého nákladu) a při zohlednění všech dostupných informací o raketě a zahrnutí všech zúčastněných fyzikálních zákonů (včetně změny Isp se změnou hustoty atmosféry, změny hustoty atmosféry s výškou, změny gravitační síly s výškou, změny odstředivé síly s horizontální rychlostí i se zahrnutím vlivu úhlů náběhu rakety v různých fázích letu). To tu připomínám hlavně pro Honzu Bašteckého, aby si nemyslel, že ty zde zmiňované simulace jsou příliš zjednodušující.
Myslím, že tyto simulace jasně potvrzují možnosti různých verzí rakety Falcon Heavy.
Pro jistotu ale dodám, že to jsou opravdu "jen" teoretické hodnoty. V přesných výpočtech mi vycházejí obdobně. Na NSF ale někde vyštrachali, že ve SpaceX počítají s nosností FH reusable spíš na úrovni cca 30 tun na LEO (místo teoreticky dosažitelných více než 35 tun). Osobně tedy do svých výpočtů přidávám "rezervy" (například trochu větší množství zbývajícího paliva v nádržích) tak, aby výsledky byly realističtější (po započítání těch rezerv mi pak také vychází nosnost FH reusable na LEO kolem 30 tun).
Přistupujme tedy k těm simulacím trochu s nadhledem tak, že reálně dosažitelná skutečnost by se neměla od teoretických simulací lišit o více než o cca 20% (v absolutních tunových nosnostech). Samozřejmě je simulacemi dosažitelná i mnohem větší přesnost (na úrovni desetin procenta), ale jen při přesně známých všech parametrech rakety a profilu letu, což bohužel není případ raket SpaceX.
Obecně souhlasím.
Poslední simulace prováděné p.Lamidem jsem nepřepočítával, ale připadají mi velmi slušné. Problémem nejsou simulace samotné. Problém je, že mnohá publikovaná data jsou nepřesná nebo přímo zavádějící. Například zrovna dneska jsem se dočetl, že všechny tři první stupně FH jsou "ekvivalentní" prvnímu stupni F9 a váží stejně, ale jsou upravené a zesílené?!?!
Pokud do (jinak kvalitní) simulace zadáte nepřesná/zkreslená/reklamní(*) data, dostanete žádoucí/nepřesné/úžasné (*) výsledky.
(*) proškrtněte si každý dle libosti.
Někdy se tomu principu říká Garbage-In-Garbage-Out ... ;-)
Společnost SpaceX je velmi marketingově zdatná a mnoho jí publikovaných údajů nese známky slušného PR. Fakticky předváděné výkony pak jsou někde dost jinde. Takže mám tendenci být zde skeptický ...
Pozn. pro p.Holuba: O simulacích vím docela dost (byl to ostatně jeden z hlavních směrů mého VŠ studia).
citace:Přiznám se, že osobně bych za "game changer" považoval změnu minimálně o řád, tedy "desetinovou cenu", nebo "desetinásobnou nosnost", nebo "desetinovou dobu přeletu". Každý má holt svoji míru hodnocení přínosů.
Otázkou je co by mohlo být "game changerem" dneška pro sondy zkoumající naši solární soustavu. Samotné o něco lacinější vynesení na LEO pomocí FH nestačí. Uvedu pár dalších návrhů:
- mimo Zemi a LEO používat jaderný pohon se svojí řádově vyšší účinností, při zachování vysokého tahu je jím určitě. Jen se ho musíme přestat iracionálně bát ... ;-)
- daňové úlevy. Podobně jako se nyní debatuje o daňových úlevách a clech na hliník a ocel. Např.: Donald Trump nedávno snížil federální daň ze 7% na 4.5%. Pro již zmiňovaný projekt velikosti projektu JUNO by to znamenalo úsporu 2.5% z 1800MUSD, což je úspora 45MUSD - zhruba stejně jako případné použití FH. Při komplexnější daňové úlevě ve výši cca 20% pak dosáhnete úspory 360MUSD ... ;-)
- dobudovat spojovou síť DSN, nejlépe pomocí velkých antén na oběžné dráze. Už dneska je vědecký program sond omezován pomalou komunikací se Zemí, dokonce část měření ani není jak poslat domů. Citlivější a lépe dostupné DSN spojení by umožnilo vyšší přenosové rychlosti, zkrátilo časy spojení a umožnilo víc vědeckých výzkumů.
- podpora standardizace výzkumných družic a jejich vysílání ve skupinách. Vývojové náklady platit jen jednou ...
- ...
citace: Například zrovna dneska jsem se dočetl, že všechny tři první stupně FH jsou "ekvivalentní" prvnímu stupni F9 a váží stejně, ale jsou upravené a zesílené?!?!
porovnanie Delta IV Heavy a Falcon Heavy v Parker Solar Probe mission
Zaujímavý je koniec, ten odlet som si púšťal spomalene.
čas videa 2:38
Podľa flight plane v 38:58 bolo MECO, vo videu je 39:00 a výška 2620 km rýchlosť 15,5 km/s
čas udáva v EDT, teda 4:10 a.m. EDT je 08:10 UTC
vypadá to dosť verne (po výpočte C3 má 151,63)
Dobrá práca
[Editoval 26.8.2018 lamid]
Nainštaloval som si uvedenú simuláciu a spravil video od 36 do 46 min:
Podľa horizons v 46 min bola výška 5118 km, v simulácii je 7126 km
no ešte treba zapracovať,
ale klobúk dole aj za to.
Simuláciu vypracoval autor s nickom JohnnyOneSpeed [Editoval 27.8.2018 lamid]
Díky lamide za odkazy na krásné simulace. Připadají mi realistické. Co dokážu ověřit mi vychází podobně. Nedokážu ale ověřit "skákání" SS P2P v atmosféře. Hodně to prodlužuje dolet.
Ze simulací je vidět, že StarHopper pro skok do 200 metrů vystačí s méně než 30 tunami paliva (při době letu kolem jedné minuty) a P2P SS dokonce dokáže přistát se spotřebou méně než 10 tun paliva (je to ale dost "agresivní" způsob přistání s poměrně velkým přebytkem tahu ["slam"]).
Jsem zvědav, jak bude simulace odpovídat plánovanému skoku StarHopperu, a jestli někdy opravdu bude SS jednostupňově "skákat" mezi kontinenty.
Na https://iss-sim.spacex.com/ je online simulátor (běží přímo v prohlížeči) závěrečného přiblížení a připojení Crew Dragonu k ISS. Je to zřejmě od SpaceX, takže by se to co do ovládání mělo dost blížit skutečnému ručnímu ovládání Crew Dragonu. Je to docela hezké a chce to trochu soustředění a cviku.
[Editoval 05.3.2018 lamid] 
[Editoval 06.3.2018 lamid] 
