citace:Teď ještě aby to potvrdila i Čína a aspoň něco zveřejnila.
Tak oficiální media to už potvrdila. Ale jinak informovanost čínskými oficiálními médii je tragédie. Asi jsem rozmlsaný dobou internetu, že jsme už téměř zvyklí sledovat všechno on-line.
Miro, to je trochu jinak. Číňaní jsou jiná mentalita. Jim stačí strohá zpráva. Západní civilizace okolo každého úspěchu udělá monstrózní PR a pak se kochá.
Elon Musk je vyjimka. Informuje otevřeně, ale maká furt, protože cíl je Mars.
Japonci dávali z Hayabusy ještě méně info, nežli číňani z Měsíce.
citace:Miro, to je trochu jinak. Číňaní jsou jiná mentalita. Jim stačí strohá zpráva. Západní civilizace okolo každého úspěchu udělá monstrózní PR a pak se kochá.
Elon Musk je vyjimka. Informuje otevřeně, ale maká furt, protože cíl je Mars.
Japonci dávali z Hayabusy ještě méně info, nežli číňani z Měsíce.
To je nesmysl. Japonci zveřejňovali informace, jen nedělali show a špatně to načasovali - a i tehdy to byla chyba, propagace vlastních úspěchů je důležitá jak pro zahraničí, tak pro vlastní obyvatele. Číňané to prostě zase nezvládli.
citace:Miro, to je trochu jinak. Číňaní jsou jiná mentalita. Jim stačí strohá zpráva. Západní civilizace okolo každého úspěchu udělá monstrózní PR a pak se kochá.
Elon Musk je vyjimka. Informuje otevřeně, ale maká furt, protože cíl je Mars.
Japonci dávali z Hayabusy ještě méně info, nežli číňani z Měsíce.
To je nesmysl. Japonci zveřejňovali informace, jen nedělali show a špatně to načasovali - a i tehdy to byla chyba, propagace vlastních úspěchů je důležitá jak pro zahraničí, tak pro vlastní obyvatele. Číňané to prostě zase nezvládli.
Zase? Já bych řekl, že Měsíc informačně zvládají docela slušně. Tu poslední akci s návratem vzorků dokonce skoro vzorně.
citace:Miro, to je trochu jinak. Číňaní jsou jiná mentalita. Jim stačí strohá zpráva. Západní civilizace okolo každého úspěchu udělá monstrózní PR a pak se kochá.
Elon Musk je vyjimka. Informuje otevřeně, ale maká furt, protože cíl je Mars.
Japonci dávali z Hayabusy ještě méně info, nežli číňani z Měsíce.
To je nesmysl. Japonci zveřejňovali informace, jen nedělali show a špatně to načasovali - a i tehdy to byla chyba, propagace vlastních úspěchů je důležitá jak pro zahraničí, tak pro vlastní obyvatele. Číňané to prostě zase nezvládli.
Zase? Já bych řekl, že Měsíc informačně zvládají docela slušně. Tu poslední akci s návratem vzorků dokonce skoro vzorně.
To je fakt, vždyť fotky z odletu a snímky sondy z mikrosond zveřejnili. Proč tohle nezvládli? Dělají na tom jiné týmy nebo možná jen čekají, až budou mít co ukázat?
Přesně tak, sonda teď bude snižovat výstřední oběžnou dráhu. Docela nudná činnost. Amíci tento manévr dělali s pathfindrem? Je to už let, ale doma mám knížku se sterofotografiemi. Rok 1996? To je let...:-)
Dříve pamatuji, že nějaká sonda shořela v marsovské atmosféře, protože soudruzi z usa popletli metry a stopy. Na název této sondy si ale nevzpomenu. [upraveno 11.2.2021 07:08]
citace:Přesně tak, sonda teď bude snižovat výstřední oběžnou dráhu. Docela nudná činnost. Amíci tento manévr dělali s pathfindrem? Je to už let, ale doma mám knížku se sterofotografiemi. Rok 1996? To je let...:-)
Dříve pamatuji, že nějaká sonda shořela v marsovské atmosféře, protože soudruzi z usa popletli metry a stopy. Na název této sondy si ale nevzpomenu. [upraveno 11.2.2021 07:08]
Byl to Mars Climate Orbiter v roce 1999 - popletli libro-sekundy s Newton-sekundami.
Kromě toho selhal ještě Mars Polar Lander 1999 a předtím Mars Observer v roce 1992. [upraveno 11.2.2021 10:02]
Přílet čínské sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] k Marsu probíhal za docela nejasných okolností, co se týče informací podávaných čínskými státními médii. Myslel jsem, že se postupně objeví doplňující informace, ale dostupných informací je stále docela málo. Tak jen pro rekapitulaci.
Plánované změny orbitálních drah čínské sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] kolem Marsu. V současné době se sonda nachází na oběžné dráze 280 x 59 000 km (odpovídá to přibližně zelené dráze č. 5).
Po cestě dlouhé 475 miliónů kilometrů přiletěla 10. února 2021 sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] k Marsu, kde v 11:52 UT započala motorický brzdící manévr. Hlavní motor pracoval po dobu 15 minut a zpomalil sondu natolik, že byla navedena na protáhlou záchytnou oběžnou dráhu s parametry 408 x 181 763 km, se sklonem k rovníku 11° a dobou oběhu 10 dnů. Sonda používá k provedení motorických manévrů svůj hlavní motor o tahu 3 000 N, který je výsledkem čínského měsíčního výzkumu. Stejný motor byl použitý při startu vzestupného modulu sondy Chang'e 5 [Čchang-e 5] z Měsíce.
Čínská kosmická agentura zveřejnila záběry z kamer umístěných na povrchu sondy, které byly pořízené v průběhu brzdícího motorického manévru, který navedl sondu na záchytnou oběžnou dráhu kolem Marsu. Jsou zde záběry na parabolickou anténu sloužící k zajištění spojení s pozemskými stanicemi a pohled na jeden rozvinutý panel slunečních článků. Jsou vidět otřesy sondy způsobené hořením brzdícího motoru. V pozadí je vidět povrch Marsu s krátery a tenkou vrstvu atmosféry na okraji marsovského kotouče. Ke konci videa je vidět i postupný přelet nad osvětlenou částí povrchu směrem k neosvětlené:
Po pěti dnech, 15. února 2021 v 9:00 UT, přilétla sonda na své protáhlé dráze kolem Marsu do nejvzdálenějšího bodu své dráhy - apocentra, kde provedla motorický manévr, při kterém změnila sklon roviny své oběžné dráhy z přibližně 11° na 87,3°, tedy na téměř polární oběžnou dráhu s parametry 280 x 181 540 km. Pericentrum ve výšce 280 km nad povrchem planety je už téměř výsledná hodnota. Při dalších úpravách oběžné dráhy se bude hlavně snižovat apocentrum.
Další plánovaný motorický manévr měl být provedený po dalších 5 dnech, po příletu do pericentra 20. února 2021, který by snížil výšku apocentra na asi 60 000 km. Bohužel tento manévr nebyl oficiálně potvrzený, nicméně ze sledování signálů vysílaných sondou amatérskými pozorovateli vyplývá, že sonda skutečně manévr provedla. Ale odhadované apocentrum nebylo plánovaných 60 000 km ale 85 000 km. I výška pericentra se zdála vyšší. Výsledná dráha tedy mohla mít parametry 280 x 84 600 km s dobu oběhu 3,45 dne a se sklonem 87,7°.
Nakonec oficiální zpráva přišla až 24. února, která potvrdila další motorický manévr, který sonda provedla 23. února 2021 ve 22:29 UT v nejnižším bodě dráhy 280 km nad povrchem Marsu a který snížil apocentrum oběžné dráhy na 59 000 km. Výsledná oběžná dráha je tedy v současné době s parametry 280 x 59 000 km se sklonem k marsovskému rovníku kolem 87,7° a s dobou oběhu 2 dny, což nakonec přibližně odpovídá plánovaným úpravám dráhy.
Očekává se, že přistávací modul s vozítkem přistane na povrchu Marsu až v průběhu května (možná až června). Do té doby bude sonda upravovat svou orbitální dráhu, jejíž konečné parametry by měly být 265 x 12 000 km s dobou oběhu 7,8 hodiny a bude studovat povrch Marsu a hlavně potenciální místa přistání. Předpokládá se, že cílovým místem přistání bude planina Utopia (Utopia Planitia). Důvod proč se čeká s přistáním až na květen (případně červen) je ten, že vozítko je vybaveno panely slunečních článků, které budou vozítku dodávat potřebnou energii. Není vybaveno jiným zdrojem energie, jako třeba americká vozítka radioizotopovým zdrojem energie a tak se čeká na vhodnější polohu planety vzhledem ke Slunci a tím i polohu Slunce na marťanské obloze, aby se po přistání co nejvíce dobily akumulátory a vozítko lépe přečkalo mrazivou marťanskou noc.
Komunikace na tak velkou vzdálenost ve které se sonda nachází (a časem se vzdálenost bude zvětšovat až na asi 400 miliónů kilometrů.) je komplikovaná. Pro zajištění lepšího příjmu slabého signálu ze sondy začala Národní astronomická observatoř Čínské akademie věd budovat v roce 2018 novou přijímací anténu GRAS-4 (Ground-based Regional Augmentation System-4) u městě Tianjin [Tchien-ťin]. Anténa byla dokončena v říjnu 2020, tedy v době, kdy kosmická sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] byla už na cestě k Marsu. Po dokončení se stala největší jednosměrnou plně pohyblivou anténou v Asii, má průměr 70 m a výšku 72 m. Pracuje ve frekvenčních pásmech S, X a Ku. K operačnímu používání byla Národní astronomické observatoři oficiálně předána 3. února 2021, tedy asi týden před příletem sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] k Marsu:
Přehled čínské sítě velkých antén a komunikačních zařízení, které se používají pro komunikaci s kosmickými sondami.
I tak je obtížné signál přijímat a v průběhu komunikace se sondou se využívají i 50m anténa v okrese Miyun [Mi-jün] blízko Pekingu, 40m anténa Kunming [Kchun-ming] a 66m anténa Jiamusi [Ťia-mu-s']. Antény budou přijímat signál současně a poté syntézou signálu se budou získávat data. Pro komunikaci se sondou se zřejmě používá i anténa stanice v argentinské provincii Neuquén. Signál urazí vzdálenost 192 miliónů kilometrů dělících Mars od Země za 11,5 minuty.
Zajímavostí, kterou zřejmě musí provádět všechny sondy je, že před zapálením hlavního motoru o tahu 3 000 N se musí nejdříve zapálit menší orientační motory proti směru letu. To způsobí, že se volně poletující pohonné hmoty v nádržích shromáždí na jedné straně v místě jejích nasávání a teprve posléze se zapálí hlavní motor. Je to proto, aby hlavní motor pracoval spolehlivě bez přerušované dodávky pohonných hmot.
24. července 2020 byla ve městě Wenchang [Wen-čchang] slavnostně zahájena "globální" kampaň na pojmenování čínského marsovského vozítka. Kampaň měla probíhat ve čtyřech fázích. První fází byla možnost podání návrhu jména vozítka do půlnoci 12. srpna 2020 prostřednictvím mobilní aplikace Baidu [Paj-tu], nebo v papírové podobě přímo do kanceláře globální kampaně. Sponzor akce Baidu App (Baidu Inc.) je čínská nadnárodní technologická společnost specializující se na vývoj internetových služeb a umělé inteligence. Je to takový "čínský Google". Druhou fází bylo vybrání 10 jmen vybranými "soudci". Třetí fází bylo veřejné hlasování o pořadí z tohoto seznamu 10 jmen a 28. února 2021 byl poslední den, kdy se mohlo hlasovat. Veřejné hlasování bylo tedy uzavřeno a podle počtu hlasů je na prvním místě "Zhurong" [Ču-žung] - "Bůh ohně" (504 466 hlasů), na druhém místě se umístilo jméno "Nezha" [Ne-ča] - chlapecký mytologický hrdina (444 132 hlasů) a na třetím místě je "Hongyi" [Chung-i] - "něco jako Vytrvalost" (v případě vybrání tohoto jména by to byl dobrý paradox vzhledem k názvu amerického vozítka Perseverance, což znamená taktéž Vytrvalost) (417 647 hlasů). Nicméně zatím ještě není nic jistého, protože poslední čtvrtou fází bude výběr jména odbornou komisí a poslední slovo bude mít Čínská národní kosmická agentura, která nakonec z navrhovaných jmen vybere definitivně jméno marsovského vozítka.
Jen taková zajímavost. Údajně je na palubě vozítka i mikrofon, takže se možná dočkáme zvuku z Marsu i z čínské strany.
4. března zveřejnila Čínská národní kosmická agentura (CNSA) tři snímky ve vysokém rozlišení, které byly pořízené kamerami sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1].
(Credit: CNSA)
Barevný snímek arktické oblasti Marsu byl pořízený kamerou se středním rozlišením z výšky asi 5 000 km. Je na něm vidět Severní planina (Planum Boreum) s tzv. severní polární čepičkou přikrytou vrstvou prachu.
Zobrazení na "glóbu" Marsu, kde jsou vyznačeny viditelné útvary na povrchu. Pod číslem "4" je kráter Lomonosov s průměrem 150 km.
(Credit: CNSA) Pro zobrazení většího rozlišení klikněte na snímky.
Snímky povrchu byly pořízeny kamerou s vysokým rozlišením z výšky 330 až 350 km nad povrchem Marsu. Mají rozlišení asi 0,7 metru na pixel a po rozkliknutí na větší rozlišení jsou na snímcích dobře vidět malé krátery, hřebeny a duny. Největší kráter na levém snímku má odhadovaný průměr 620 m. Ty bílé čárečky jsou duny a vždy jedna jejich strana je světlejší. Pravděpodobně se jedná o optický efekt způsobený citlivostí kamery. Ty duny jsou dobře vidět na snímcích s vysokým rozlišením. Levý snímek s kráterem má souřadnice 24,748° s. š. a 110,318° v. d., pravý snímek s vrcholky má souřadnice 24,71° s. š. a 110,19° v. d.
Od 26. února 2021 sonda provádí vědecký průzkum planety. Bylo započato snímkování povrchu a byl zprovozněný i mineralogický spektrometr pro průzkum složení povrchu Marsu.
(Credit: NASA/JPL/USGS-MOLA; DLR)
Mapa Marsu s vyznačenými místy úspěšných přistáních kosmických sond (ExoMars tedy ještě nepřistála). Jsou zde vyznačeny i dvě potenciální místa přistání čínské sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1]. Výše uvedené panchromatické snímky pocházejí z místa o souřadnicích 24,7° s. š. a 110,2° v. d., což odpovídá přibližně místu na planině Utopia (Utopia Planitia) kousek pod nápisem "Tianwen 1 (b)", takže zveřejněné snímky by mohly odpovídat jednomu z možných míst přistání.
Snímky oblasti, které tedy už nejsou pořízené sondou Tianwen-1 [Tchien-wen 1], ale dávají trochu představu o okolí snímků, které byly uveřejněny Čínskou národní kosmickou agenturou.
Ve městě Nanjing [Nan-ťing], hlavním městě východočínské provincie Jiangsu [Ťiang-su], byl 24. dubna 2021 slavnostně zahájený 6. "Čínský kosmický den" a během následujících dnů bude uskutečněno hodně akcí spojených s kosmonautikou a její propagací. Jednou z hlavních událostí bylo oznámení jména čínského marsovského vozítka, které momentálně obíhá na oběžné dráze Marsu společně s orbitálním modulem sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1].
Od 24. července 2020, kdy byla ve městě Wenchang [Wen-čchang] slavnostně zahájena "globální" kampaň na pojmenování čínského marsovského vozítka se mohly posílat návrhy jména vozítka. Kampaň měla probíhat ve čtyřech fázích. První fází byla možnost podání návrhu jména vozítka do půlnoci 12. srpna 2020 prostřednictvím mobilní aplikace Baidu [Paj-tu], nebo v papírové podobě přímo do kanceláře globální kampaně. Druhou fází bylo vybrání 10 jmen vybranými "soudci". Třetí fází bylo veřejné hlasování o pořadí z tohoto seznamu 10 jmen. 28. února 2021 bylo veřejné hlasování uzavřeno a s 504 466 hlasy se na prvním místě umístilo jméno Zhurong. Přestože bylo jméno na prvním místě, tak ještě nebylo rozhodnuto, protože poslední čtvrtou fází měl být ještě výběr jména odbornou komisí a poslední slovo měla mít Čínská národní kosmická agentura (CNSA). Ta se ale nakonec přiklonila k výsledku hlasování a jméno bylo dnes oznámeno na výše uvedeném zahájení 6. "Čínského kosmického dne".
Čínské marsovské vozítko se tedy jmenuje Zhurong. Jméno Zhurong svádí k nejrůznější výslovnosti, ale přibližná, nicméně pro naše účely správná výslovnost dle českého přepisu, je [Ču-žung]. Zhurong je jméno "Boha ohně" z čínské mytologie. Mimo to, že jméno zvítězilo ve veřejné soutěži, tak má i symboliku k planetě Mars, který je v čínštině označovaný jako Hvězda ohně (Huoxing [Chuo-sing]). Podle učení o pěti živlech Wu-sing (5 pohybů) je oheň jedním z pěti živlů a je to mimo jiné symbol života.
Skutečná podoba vozítka Zhurong [Ču-žung] během testování.
Sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] přiletěla 10. února 2021 k Marsu, kde byla po motorickém manévru navedena na protáhlou záchytnou orbitální dráhu. Od té doby sonda provedla několik motorických manévrů, kterými postupně změnila svou oběžnou dráhu, která podle posledních zpráv byla s parametry 280 x 59 000 km se sklonem k marsovskému rovníku kolem 87,7° a s dobou oběhu 2 dny (49,2 hod). Nicméně konečná oběžná dráha bude mít parametry 265 x 12 000 km s dobou oběhu 7,8 hodiny. Očekává se, že přistávací modul s vozítkem Zhurong [Ču-žung] přistane na povrchu Marsu až v polovině května 2021 (neoficiálně 17. května) na planině Utopia (Utopia Planitia). Důvod proč se čeká s přistáním až na květen je ten, že vozítko je vybaveno panely slunečních článků, které budou vozítku dodávat potřebnou energii. Není vybaveno jiným zdrojem energie, jako třeba americká vozítka radioizotopovým zdrojem energie a tak se čeká na vhodnější polohu planety vzhledem ke Slunci a tím i polohu Slunce na marťanské obloze, aby se po přistání co nejvíce dobily akumulátory a vozítko lépe přečkalo mrazivou marťanskou noc. Problémem sond na Marsu, které získávají energii ze slunečních článků, je i zanášení plochy panelů se slunečními články prachem. Proti zanášení panelů prachem jsou vymyšlena dvě technická řešení. Za prvé jsou panely na čínské vozítku navrženy jako sklopné, jejichž pohybem je možné část prachové vrstvy odstranit. A jako za druhé jsou panely pokryty speciální vrstvou, která má usnadnit odstraňování prachu větrem.
Od 26. února 2021 sonda provádí vědecký průzkum planety. Bylo započato snímkování povrchu a byly zprovozněny vědecké přístroje na orbitálním modulu, mineralogický spektrometr pro průzkum složení povrchu Marsu, analyzátor energetických částic, analyzátor iontů a neutrálních částic, magnetometr. Byly také zveřejněny snímky planety Mars z větší výšky:
Na snímku, který je výřezem níže zobrazeného snímku severní polokoule Marsu, pořízeném kamerou sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] je dobře vidět tenká atmosféra Marsu.
Snímek pořízený 16. března 2021 kamerou se středním rozlišením zobrazuje jižní polokouli ze vzdálenosti asi 112 000 km. Snímek je ve vysokém rozlišení. Po rozkliknutí je dobře vidět úzký pás tenké vrstvy atmosféry obepínající Mars.
Snímek pořízený 18. března 2021 kamerou se středním rozlišením zobrazuje pro změnu severní polokouli ze vzdálenosti asi 115 000 km. Snímek je ve vysokém rozlišení. Po rozkliknutí je dobře vidět úzký pás tenké vrstvy atmosféry obepínající Mars.
Mise čínské sondy Tianwen-1 (Tchien-wen) se blíží k dalšímu kritickému okamžiku – vypuštění přistávacího pouzdra s roverem Zhurong (Ču-žung) a jeho dosednutí na povrch Marsu. Nejbližší termíny jsou 15. května okolo 1:45 SELČ a 17. května okolo 3:00 SELČ. Přistání je plánováno v jižním okraji Utopia Planitia (střed přistávací elipsy o rozměrech 100×50 km je na 24,748 s. š. a 110,318 v. d.). Rover Ču-žung by mohl sjet na povrch Marsu 22., resp. 24. května 2021.
Hezkou infografiku sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1] s rozmístěním a popisem jednotlivých přístrojů a technických prvků na sondě vytvořil "wlr2678". Obrázek ve vysokém rozlišení můžete stáhnout na odkazu zdroje výše nebo i zde: http://imgway.cz/v/N9k.jpg Velmi detailní popis přístrojů je na webu Kosmonautix v článku od Libora Lukačoviče: https://kosmonautix.cz/2020/07/uzitocne-zatazenie-sondy-tianwen-1/
Původně jsem měl připravený příspěvek o blížícím se přistání čínského vozítka Zhurong [Ču-žung] na Marsu. Ale pan Václavík byl rychlejší. Tak abych úplně neopakoval jeho zprávu a využil i tu svou (přece jen mně to zabralo nějaký čas), tak uvedu ještě část mého příspěvku.
Proč je taková nejistota kolem data přistání? Samozřejmě, že čínští operátoři mají přesný plán, který ovšem jako obvykle tají. Zatím nám nezbývá nic jiného, než se jen dohadovat o čase a datu přistání. Ale úplně bez informací nejsme. Podle oficiálních vyjádření by vozítko mělo přistát v polovině května. Edgar Kaiser se zabývá sledováním rádiových signálů z kosmických sond a do jeho hledáčku se dostala i čínská sonda Tianwen-1 [Tchien-wen 1] kroužící po protáhlé oběžné dráze kolem Marsu s parametry podle posledních zpráv 280 x 59 000 km se sklonem k marsovskému rovníku 87,7°. Podle jeho pozorování se sonda pohybuje po polární eliptické dráze s dobou oběhu 49 hod 14 min 45 s, což je dvojnásobek doby trvání otočení Marsu kolem své osy. To znamená, že při každém oběhu sonda přelétává v pericentru nad stejnou oblastí, což je planina Utopia (Utopia Planitia), která má být cílem přistání. Podle zákonů nebeské mechaniky se musí přistávací pouzdro oddělit od orbitálního modulu právě při příletu k pericentru dráhy, kdy vstoupí do atmosféry a provede přistávací sekvenci. K takovému okamžiku může dojít v průběhu 12., 14., 17. května (dle UT) a dále při každém dalším obletu po přibližně 49 hod a 15 min. Podle zákulisních informací (tedy nikoli oficiálních) by k přistání mohlo dojít 14. května 2021 ve 23:12 UT, takže pro nás by to bylo už 15. května 2021 ve 01:12 SELČ. Podle informací od pana Václavíka by to mohlo být 15. května okolo 1:45 SELČ nebo 17. května okolo 3:00 SELČ, což je v docela dobré shodě. Uvidíme, jaké informace přinesou další dny.
citace 11.5.2021 - 21:12 - MiraH:Podle zákulisních informací (tedy nikoli oficiálních) by k přistání mohlo dojít 14. května 2021 ve 23:12 UT, takže pro nás by to bylo už 15. května 2021 ve 01:12 SELČ. Podle informací od pana Václavíka by to mohlo být 15. května okolo 1:45 SELČ nebo 17. května okolo 3:00 SELČ, což je v docela dobré shodě. Uvidíme, jaké informace přinesou další dny.
Vámi uváděných 01:12 SELČ je začátek brzdícího manévru (ne přistání) pro EDL, k dosednutí dojde cca po půl hodině, takže časy (já jsem uváděl přistání) jsou plně konzistentní.
Podle informací prezentovaných šéfporadcem Čínské akademie kosmických technologií CAST je čas přistání landeru sondy Tchien-wen 1 v 1:11 SELČ. To mi přijde brzy s ohledem na průchod sondy periareem, ale uvidíme. V každém případě je to druhé nezávislé potvrzení, že 15. května platí.
Vytvořil jsem harmonogram (v SELČ) zítřejšího přistání roveru Zhurong (Ču-žung) na povrchu Marsu:
* 20:03:30 (14.5.2021) Provedení brzdícího manévru sondy Tianwen-1 (Tchien-wen)
* 01:03:30 Vstup do atmosféry, 125 km, 4,8 km/s
* 01:08:14 Vytažení padáku, 4 km, 0,46 km/s
* 01:08:55 Odhození tepelného štítu, 3 km, 0,25 km/s
* 01:09:40 Odhození překrytu s padáky, 1,5 km, 0,095 km/s
* 01:10:30 Visení a výběr místa přistání, 0,1 km, 0,0 km/s
* 01:11:00 Dosednutí na povrch, Utopia Planitia (24,748 s. š. a 110,318 v. d.)
K časovým údajům přidám ještě dva obrázky popisující průběh přistávání.
Časový harmonogram v SELČ vytvořený panem Václavíkem:
citace:* 20:03:30 (14.5.2021) Provedení brzdícího manévru sondy Tianwen-1 (Tchien-wen)
* 01:03:30 Vstup do atmosféry, 125 km, 4,8 km/s
* 01:08:14 Vytažení padáku, 4 km, 0,46 km/s
* 01:08:55 Odhození tepelného štítu, 3 km, 0,25 km/s
* 01:09:40 Odhození překrytu s padáky, 1,5 km, 0,095 km/s
* 01:10:30 Visení a výběr místa přistání, 0,1 km, 0,0 km/s
* 01:11:00 Dosednutí na povrch, Utopia Planitia (24,748 s. š. a 110,318 v. d.)
Na prvním obrázku je uvedena informace o oddělení vyvažovacích závaží. Ale informací je velmi málo a panuje nejistota, co se vlastně stane, protože přistávací pouzdro je vybaveno i aerodynamickými klapkami (křidélky). Tak je možné, že to bude nějaké vyklopení těch klapek.
Sestupový modul je vybavený několika kamerami, které budou sledovat průběh přistávání v různých směrech. Ale je otázka, jestli vůbec někdy nějaké záběry uvidíme. Snad přistání proběhne úspěšně a čínská strana nebude dělat tajnosti.
Podle Edgara Kaisera, který sleduje signál ze sondy Tianwen-1 [Tchien-wen 1], došlo k přerušení sledovaného signálu, což zřejmě znamená, že se sonda přeorientovala, aby provedla motorické navedení na dráhu, která navede sestupový modul směrem do atmosféry Marsu. Motorický manévr se zřejmě zdařil, protože sonda začala opět vysílat na vysokoziskové směrové anténě ve 20:22 SELČ. Pravděpodobně tedy už došlo k oddělení sestupového modulu. Dění sledují i radioamatéři z nemecké observatoře v Bochumu. Nicméně, změny signálu ještě neznamenají, že sestup už začal. Oficiální informace nejsou. Může se jednat jen o zkoušky před skutečným navedením sondy, ke kterému může přijít i v následujících dnech. V současné době totiž Mars není viditelný z území Číny a komunikaci se sondou zajištuje anténa v argentinské provincii Neuquén. Podle oficiální informace může dojít k přistání v rozmezí mezi 15. a 19. květnem 2021. Tak uvidíme ráno.
21:09 UTC/22:09 BST: In preparation for the #Tianwen1 landing, all of @NASAInSight
’s seismometers have come online (the short-period ones are usually off)!
Je to tu! Přistávací modul čínské sondy Tianwen-1 (Tchien-wen) s roverem Zhurong (Ču-žung) dnes úspěšně přistál na povrchu Marsu ve vytyčené oblasti na jihu pánve Utopia Planitia. Čína tak získává stříbrnou medaili v dobytí povrchu Marsu.
