Moc hezké. Ten nápad vlastně zjednodušuje koncept lineárního akcelerátoru, na který by byl problém sehnat prostor. Na druhou stranu tu vyvstává spousta zajímavých problému, jsem zvědavý, jak je vyřeší:
1) Stínění obsahu - primárně magnetická pole. Dle konstrukce bude záležet i na jistých vířeních a ohřevu, měly by stačit na to stačit i malé nepřesnosti. Na druhou stranu by to mělo být ještě pod limitem "synchrotronového záření", takové energie tu nebudou.
2) Napájení - konec konců, jedná se o průmyslovou verzi railgunu " target=_blank>
3) Přesnost, lépe řečeno vliv přechodové balistiky na dráhu. V okamžiku opuštění ústí dojde k zaplavení komory pod tlakem vzduchu z okolí, dále je zde vliv zplyňování materiálu kolejnic a vozíku. Přechodová balistika se bude výrazně lišit od balistiky palných zbraní.
4) Tepelné namáhání při průchodu atmosférou hypersonickou rychlostí. "Kontejner" nebo "střela" musí mít dostatečnou tepelnou kapacitu, dle mého bude muset být vybaven ablativním povrchem. To bude způsobovat jisté turbulence s dalším vlivem na přesnost.
5) Omezené množství drah dané jak směrem výstřelu (přesto by drahý Jules Verne a jeho Dělostřelecký klub tiše plakali závistí), tak omezením daným maximální dobou letu v atmosféře. Ideální z hlediska tepelného namáhání by byl start kolmo vzhůru, ideálním z hlediska dosažené rychlosti pak střelba těsně nad obzor (rychlost při opuštění hlavně by pak musela být skoro o polovinu vyšší než požadovaná, ale nejsem si jistý zda je to správně).
Navíc, v době startu se nesmí pohybovat ve směru střelby žádné letadlo. I srážka s ptákem by mohla mít dost fatální následky - pro okolí. Pravděpodobnost je nízká, ale pokud ta kapsle na obrázku má délku okolo 3m, váha bude někde okolo půl tuny (dostatečná pevnost, tepelná kapacita atd.) V takovém případě mi vychází "efekt" někde do 2-2,5kt TNT. S tím ptákem to nebude tak žhavé, ale znamená to i omezení kde bude uvedená střelnice realizována.
Moc se těším, jak se s uvedenými technickými problémy poperou.
Rýchly prepočet zrážky s vtákom: 500kg, 8km/s -> 4 tony TNT (pri 4MJ/kg)
Inak je to mrtvo narodený nápad fyzikálnych analfabetov alebo skôr rovno premyslený podvod.
Predovšetkým odstredivé zrýchlenia - polomer dráhy 5km (dĺžka závitu špirály ~32km, rýchlosť 5 km/s = odstredivé zrýchlenie 5000m/s^2 = 500G , ktoré musia vákuové potrubie a "vozík" zachytiť a preniesť...
Elektromagnetický vozík pre záťaž >500G (bočné, nie dopredné zrýchlenie!) a rýchlosť >5km/s - rád sa naň prídem pozrieť.
Na vedenie a stabilizáciu vozíka na zakryvenej dráhy by bolo zrejme potrebné najmenej rádovo viac energie, ako na urýchľovanie, kde pre konečnú rýchloť ~8km/s vystačím so zrýchlením ~20-50G a teda stavebnou dĺžkou 60-160km.
Modelový príklad: špirála s počiatočným polomerom závitu 1km, šesťapol závitov, končený polomer závitu 7km, dĺžka špirály ~163km, rýchlosť na konci špirály 8km/s - odstredivé zrýchlenie na konci špirály bude 9142m/s2, pritom dopredné zrýchlenie nedosiahlo ani 200m/s2 na celej dĺžke špirály...
citace:Rýchly prepočet zrážky s vtákom: 500kg, 8km/s -> 4 tony TNT (pri 4MJ/kg)...
Počítal jsem tuším s 15km/s, ale bylo to narychlo, tj. omlouvám se za chybu.
citace:Predovšetkým odstredivé zrýchlenia - polomer dráhy 5km (dĺžka závitu špirály ~32km, rýchlosť 5 km/s = odstredivé zrýchlenie 5000m/s^2 = 500G , ktoré musia vákuové potrubie a "vozík" zachytiť a preniesť... Modelový príklad: špirála s počiatočným polomerom závitu 1km, šesťapol závitov, končený polomer závitu 7km, dĺžka špirály ~163km, rýchlosť na konci špirály 8km/s - odstredivé zrýchlenie na konci špirály bude 9142m/s2, pritom dopredné zrýchlenie nedosiahlo ani 200m/s2 na celej dĺžke špirály...
Tak mne napadlo, musí se využívat dopředné zrychlení? Co kombinace dopředného a odstředivého? Ale i tak by to při realizaci na rozdíl od lineárního urychlovače bylo na hranici materiálů a za hranicí současných technologií.
Tým dopredným predsa náklad postupne urýchluješ na požadovanú rýchlosť...
Napadol na jeden zaujímavý problém: čo s elektromagntickým vozíkom???
Totiž v momente, keď sa náklad odpúta od vozíku by bolo vhodné vozík odkloniť a zabrzdiť. Lenže - ako to vymyslieť?
"odkloniť" vozík v blízkosti nákladu je nesmierne náročné, ako ukazuje výpočet, aj malé odklonenie vyžaduje obrovské sily. Do atmosféry sa vozík v plnej rýchlosti dostať nesmie - ani nie kvôli "obhoreniu" ako kvôli rázovým vlnám, ktoré by mohli nepriaznivo ovplyvniť pohyb nákladu a tým presnosť vyvedena na obežnú dráhu. "Nebrzdený" vozík sa podhybuje "pod nákladom", až kým nezbrzdí o celú dĺžku nákladu.
Napadá ma jediné ako tak schodné riešenie - zabrzdenie vozíku musí prebehnúť ešte vo vákuovom tuneli. Nemal by to byť príliš komplikované. Systém vedenia elektromagnetického vozíku sa musí na zakrivenej dráhe vysporiadať so zrýchleniami cez 9km/s^2 - nemal by teda byť technický problém elektromagnetický vozík rovnakým tempom aj zbrzdiť - na to by stačila priama dráha ~3,5-4km, Navyše je už bez nákladu, takže brzdenie môže byť intenzívnejšie...
Poznámka: Je to samozrejme celé nezmysel - na ubrzdenie desaťtonového vozíku pri rýchlosti 8km/s na dráhe 4km by bol potrebný výkon ... 320GW alebo tiež 320GJ energie počas jednej sekundy (bez započítania strát)
alebo tiež 320GJ energie počas jednej sekundy (bez započítania strát) 