Zdá se, že dvouletá přestávka bude znamenat i předběhnutí nosičem Launcher One. A kdo ví, jestli ještě někdy poletí. Což je finální hřebíček pro Stratolaunch, že...
Let přes půl světa s podvěšenou obří raketou. Asi nekřižují vzdušný prostor jiného státu než USA, takže poletí přes Havaj. Snad všechno klapne, úspěch mise by otevřel okno pro prodloužení života Hubblu.
Celkem dobré shrnutí Pegasu:
"Pegasus má za sebou 45 misí, poslední v roce 2021. Teď po 5 letech poletí naposledy. Pegasus měl zpočátku problémy se spolehlivostí, z prvních 14 startů měl 3 selhání a 2 částečná selhání s výrazně nižší životností nákladu. Zdokonalení na Pegasus XL se osvědčilo. Od 15. startu už byl bezchybný, jenže trvalo dlouho, než mu opravdu uvěřili a pak došlo k nárůstu ceny za start a poklesu zájmu. V roce 2003 měl ještě 4 starty, pak už létal jen občas. V současnosti s cenou 40 mega za start nemá šanci proti Falconu 9 a Electronu."
Ještě bych doplnil, že Pegasus byl příliš drahý v době, kdy se dali koupit levné a spolehlivé indické, čínské a ruské rakety. Sdílené mise s cubesaty a menšimi satelity tehdy nikoho nenapadli, navíc na to Pegasus asi neměl dost velký kryt ani systémy horního stupně.
Z neoficiálních zdrojů jsem obdržel informaci o úspěšném odhození nosné rakety Pegasus-XL a zážehu raketového motoru prvního stupně. Další info zatím nemám k dispozici.
citace 2.7.2026 - 12:06 - Václavík Michal:Z neoficiálních zdrojů jsem obdržel informaci o úspěšném odhození nosné rakety Pegasus-XL a zážehu raketového motoru prvního stupně. Další info zatím nemám k dispozici.
Zdroj nepřinesl přesná data. Ke vzletu letounu L-1011 Tristar (Stargazer) došlo. Ale k odhozu nosné rakety Pegasus-XL již, na doporučení technického týmu, ne. Nový termín startu bude určen až po vyhodnocení dat. Omlouvám se za předchozí unáhlenou zprávu.
Včera v 09:39 SELČ odstartoval z Bucholzova vojenského letiště na atolu Kwajalein letoun L-1011 Tristar (Stargazer), který měl v podvěsu nosnou raketu Pegasus-XL. Mimo jiné se jednalo o poslední použití této rakety, která byla do služby uvedena v roce 1990 v klasické a v roce 1994 v prodloužené verzi. Letoun po startu směřoval na západ a následně se stočil k jihu, kde provedl kontrolní část letu a následně nestoupal do provozní výšky a zahájil let v obrazci pro shoz. Ten se uskutečnil v 10:36 SELČ v letové hladině 12,2 km JJV od Bucholzova letiště. Cílem dnešní mise bylo vynesení družice LINK, která má nelehký úkol. Za několik týdnů se spojí s kosmickou observatoří Neil Gehrels Swift Observatory, jejíž oběžná dráha se výrazně snížila. Právě družice LINK má zajistit její zvýšení.
Pro tento účel je vybavena iontovými motory s neuvěřitelnou zásobou Δv, které je rovno více než 2000 m/s. A přitom hmotnost družice nepřesáhla 425 kg. Největší výzvou bylo pro inženýry navrhnout bezpečný a funkční způsob spojení družice LINK s observatoří.
