V 03:21:07 SELČ odstartovala ze vzletové rampy ELV na kosmodromu CSG nosná raketa Vega-C. Na retrográdní SSO oběžnou dráhu byly dopraveny družice pro pozorování Země Sentinel-3C provozovaná EUMETSAT v rámci programu Copernicus a FLEX provozovanou ESA v programu FutureEO. Původně měla místo družice Sentinel-3C při této misi nosné rakety Vega-C letět družice Altius. Ta má studovat ozonovou vrstvu, ale její vývoj se výrazně zpozdil a je nyní naplánován až na rok 2028. Její místo tak zaujal již zmíněný Sentinel-3C. Aby bylo možné obě družice vynést, byl poprvé u nosné rakety Vega-C použit speciální družicový adaptér VESPA+R (delší varianta). Družice Sentinel-3C byla umístěna na tomto adaptéru a družice FLEX uvnitř něj. To také určilo, v jakém pořadí budou družice vypouštěny na oběžnou dráhu.
Jako první přišla na řadu, jednu hodinu a 50 sekund po vzletu, družice Sentinel-3C o hmotnosti 1143 kg. Družice nese čtyři hlavní vědecké přístroje a doplňkový systémem DORIS pro sledování dráhy družice s přijímačem GNSS a laserovým koutovým odražečem. Kónický radiometr SLSTR je určen k teplotním měřením povrchu oceánů a pevniny. Měření probíhá při šířce záběru 1420 km (nadirový pohled) a 750 km (zpětný pohled), v 11 pásmech (0,55–12,00 µm). Pásma jsou dělena v ohniskové rovině za pomoci sady dichroics. Optický spektrometr s pěti kamerami OLCI zaznamenává barvu oceánů, a to jak nad otevřenou vodní plochou, tak v pobřežních oblastech. Šířka záběru je 1270 km a spektrální rozlišení 21 pásem (0,4–1,2 µm). Radarový výškoměr SRAL poskytuje základní měření nadmořské výšky, výšky mořských vln a rychlosti větru nad mořem. Hlavním pásmem pro výšková měření je Kᵤ (frekvence 13,575 GHz, šířka 350 MHz), zatímco pásmo C (frekvence 5,41 GHz, šířka 320 MHz) slouží pro ionosférické korekce. Radiometr MWR, pracující v duálním režimu na frekvencích 23,8 a 36,5 GHz, provádí měření vodního výparu a obsahu vody v oblačnosti, které jsou nezbytné pro výpočet zpoždění radarového signálu v důsledku těchto atmosférických jevů.
Družice FLEX se oddělila od horního stupně nosné rakety Vega-C hodinu, 56 minut a 2 sekundy po vzletu. Její hmotnost je 397 kg. Jejím úkolem je globální monitorování ustálené fluorescence chlorofylu. K tomu využívá jediný palubní přístroj FLORIS. Jedná se o zobrazovací spektrometr pracující v devíti spektrálních oblastech (500–780 nm) s vysokým (0,1 nm) a středním (1 nm) rozlišením. Šířka skenovaného záběru je ve všech pozorovacích režimech 150 km. Celou Zemi zmapuje jednou za 20 dní.
|