Měsíční sonda Chandrayaan-3 [Čandraján-3] během pozemní přípravy.
Pamatuju si na velmi emotivní pokus o přistání přistávacího modulu indické měsíční sondy Chandrayaan-2 [Čandraján-2] 6. září 2019. Bohužel osud úspěšnému přistání nepřál a přistávací modul skončil v troskách na měsíčním povrchu. Přistání na Měsíci ani v jedenadvacátém století není triviální záležitostí. Indická kosmická agentura ISRO (Indian Space Research Organisation) se po tomto neúspěchu rozhodla postavit další upravenou a vylepšenou sondu Chandrayaan-3 [Čandraján-3], která se pokusí o přistání na Měsíci.
V Indii je úřední jazyk hindština, ale v různých státech Indické republiky se mluví mnoha jazyky. Zajímavostí je, že velmi důležitým úředním jazykem je angličtina, jejíž ovládání je "nutností" pro indickou "elitu", vědce i společensky významné osoby. Hindština pochází ze starého jazyka sanskrt, který by se dal přirovnat k evropské starověké řečtině nebo latině. A právě ze sanskrtu vychází pojmenování indické sondy. Anglický přepis Chandrayaan se vyslovuje přibližně jako Čandraján a znamená to Měsíční loď.
Zdroj obrázku: (Credit: ISRO)
Měsíční sonda Chandrayaan-3 [Čandraján-3] sestává ze dvou hlavních částí. První je orbitální pohonný modul ve spodní části sestavy, který bude zajišťovat přelet na dráhu přechodovou směrem k Měsíci a navedení na jeho orbitu. Druhou částí je přistávací modul, který se na oběžné dráze Měsíce oddělí od pohonného modulu a samotný přistane na povrchu Měsíce. Při misi Chandrayaan-2 [Čandraján-2] nesl přistávací modul jméno Vikram po indickém vědci Dr. Vikram(ovi) Sarabhai(ovi), ale u mise Chandrayaan-3 [Čandraján-3] jméno přistávacího modulu oficiálně nebylo oznámeno.
Zdroj obrázku: (Credit: ISRO)
Uvnitř přistávacího modulu bude i malé vozítko o hmotnosti 26 kg. Pokud je konstrukce přistávacího modulu stejná jako u mise Chandrayaan-2 [Čandraján-2], tak vozítko nestojí uvnitř modulu na "podlaze", ale je připevněno svisle na odklápěcí plošině, která ve složeném stavu uzavírá vnitřní prostor přistávacího modulu. U předchozí mise Chandrayaan-2 [Čandraján-2] se vozítko jmenovalo Pragyan [Pragjan], ale stejně jako u přistávacího modulu jméno vozítka oficiálně oznámeno nebylo.
Zdroj obrázku: (Credit: ISRO)
O vynesení měsíční sondy Chandrayaan-3 [Čandraján-3] se postará nejsilnější indická nosná raketa LVM3 (Launch Vehicle Mark-III), dříve nazývaná jako GSLV Mk III (Geosynchronous Satellite Launch Vehicle Mark III), která byla 6. července 2023 vyvezena na druhou startovací rampu kosmodromu na ostrově Sriharikota [Šríharikota]. Start nosné rakety LVM3 (M4) je stanovený na 14. července 2023 v 11:05 SELČ (09:05 UTC).
Zdroj obrázku: (Credit: ISRO)
Přestože je třístupňová nosná raketa LVM3 nejvýkonnějším nosičem, který mají v Indii k dispozici, tak její nosnost je docela malá. Na dráhu přechodovou ke geostacionární dráze (GTO - Geostationary Transfer Orbit) vynese "jen" 4 000 kg. Celková hmotnost sondy Chandrayaan-3 [Čandraján-3] je 3 900 kg, což je blízko horní hranice nosnosti nosné rakety. Z tohoto důvodu není možné poslat sondu přímo na dráhu k Měsíci. Nosná raketa vynese sondu jen na parkovací dráhu 170 - 36 500 km kolem Země. Na eliptické oběžné dráze kolem Země stráví sonda asi 17 dnů a provede 5 zážehů motoru, kterými bude postupně zvyšovat apogeum dráhy tak, až se změní na dráhu přechodovou směrem k Měsíci. Přelet k Měsíci bude trvat asi 5 dnů. Po dosažení sféry gravitačního vlivu Měsíce, sonda vlastním pohonem zpomalí tak, aby byla zachycena Měsícem a dostala se na jeho oběžnou dráhu. Eliptickou dráhu kolem Měsíce bude postupně upravovat na výslednou polární kruhovou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. Celkově na oběžné dráze Měsíce stráví přibližně 18 dnů. K přistání na Měsíci v oblasti na rovnoběžce 70° na jižní polokouli by mělo dojít 23. nebo 24. srpna 2023 v závislosti na světelných podmínkách nového měsíčního dne. Pokud se tentokrát přistání zdaří, tak se Indie stane čtvrtou zemí, které se podaří přistát s kosmickou sondou na Měsíci. Plánovaná délka mise na povrchu Měsíce je jeden měsíční den, tj. přibližně 14 pozemských dnů. Nicméně je zde (malá) možnost, že by přistávací modul i vozítko přečkaly mrazivou měsíční noc bez energie a při dalším měsíčním dni by se teoreticky mohly po dobití akumulátorů opět ozvat. [upraveno 8.7.2023 09:56]
Nosná raketa LVM3 s indickou měsíční sondou Chandrayaan-3 [Čandraján-3] uvnitř aerodynamického krytu je sice už na startovací rampě na kosmodromu Sriharikota [Šríharikota], ale až teď jsem našel alespoň trochu schopné video z převozu aerodynamického krytu se sondou do montážní budovy a jeho montáž k nosné raketě. Pro zajímavost aerodynamický kryt má průměr 5 m:
Na webu Kosmonautix.cz je kvalitní článek Třetí indická výprava k Měsíci od Karla Zvoníka s podrobným popisem sondy i cílem mise Chandrayaan-3 [Čandraján-3].
Na kosmodromu na ostrově Sriharikota [Šríharikota] pokračují přípravy ke startu nosné rakety LVM3 (M4) s indickou měsíční sondou Chandrayaan-3 [Čandraján-3], který je stanovený na 14. července 2023 v 11:05 SELČ (09:05 UTC).
Nosná raketa LVM3 (Launch Vehicle Mark-III), která vynese indickou měsíční sondu Chandrayaan-3 [Čandraján-3] bude startovat z kosmodromu na ostrově Sriharikota [Šríharikota] z Kosmického střediska Satishe Dhawana (SDSC - Satish Dhawan Space Centre). Sriharikota [Šríharikota] je z velké části neobydlený pustý bariérový ostrov u pobřeží Bengálského zálivu v indickém státě Ándhrapradéš. Na kosmodromu jsou v současnosti dvě startovací rampy: První startovací rampa (FLP - First Lauch Pad) a Druhá startovací rampa (SLP - Second Lauch Pad). První startovací rampa se používá pro vypouštění nosných raket PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle). Druhá startovací rampa se začala používat od roku 2005 a je univerzální startovací rampou, na níž mohou startovat všechny nosné rakety používané ISRO. Právě z této Druhé startovací rampy bude startovat nosná raketa LVM3 s měsíční sondu Chandrayaan-3 [Čandraján-3]. Z důvodu "blízkých" ostrovů je střelecký sektor poněkud omezený a nosné rakety nemohou plně využít vlivu otáčení Země směrem na východ. Střelecký sektor pro rakety vypouštějíci družice na nízkou oběžnou dráhu (LEO - Low Earth Orbit) a přechodovou dráhu ke geostacionární dráze (GTO - Geostationary Transfer Orbit) je s azimutem 107° - 140°. Rakety směřující na polářní dráhu jižním směrem se musí vyhnout Sri Lance, proto po počáteční fázi letu směrem 140° musí udělat zatáčku na jih.
Snímky Kosmického střediska Satishe Dhawana z oběžné dráhy pořízené v roce 2010 japonskou družicí pro dálkový průzkum Země Daichi [Daiči] (ALOS - Advanced Land Observing Satelllite). Po rozkliknutí je možné si snímky prohlédnout ve vysokém rozlišení.
Prof. Satish Dhawan (25. září 1920 - 3. ledna 2002) byl indický matematik a aerokosmický inženýr, který se narodil v indickém Šrínagaru a vzdělání získal v Indii a Spojených státech. Indická vědecká komunita ho považuje za otce experimentálního výzkumu dynamiky tekutin v Indii a za jednoho z nejvýznamnějších badatelů v oblasti turbulence a mezních vrstev. V roce 1972 vystřídal Vikrama Sarabhaie, zakladatele indického kosmického programu, ve funkci předsedy Indické organizace pro kosmický výzkum (ISRO), kterou vykonával do roku 1984. Po jeho smrti v roce 2002 bylo indické středisko pro vypouštění družic SHAR (Sriharikota High Altitude Range) ve Šríharikotě přejmenováno na Kosmické středisko Satishe Dhawana (SDSC - Satish Dhawan Space Centre).
V návštěvnickém centru kosmického střediska je od roku 2019 vybudována galerie ve vzdálenosti 3 km od startovacích ramp, která umožňuje sledovat starty raket i široké veřejnosti. Galerie ve tvaru stadionu má kapacitu asi 10 000 návštěvníků a kvůli omezené kapacitě je nutno si na internetu rezervovat místo. V současné době je rezervace míst už uzavřena.
Pro trpělivé čtenáře, kteří dočetli až na konec mám odkaz na oficiální brožuru, kterou vydala Indická kosmická agentura (ISRO) a která obsahuje zajímavé informace o misi Chandrayaan-3 [Čandraján-3] (v angličtině).
Indická kosmická agentura ISRO (Indian Space Research Organisation) má v současné době v aktivní službě čtyři nosné rakety: SSLV, PSLV, GSLV a LVM3. Zdá se, že Indové jsou praktičtí a místo poetických jmen používají pro své nosné rakety jen strohé zkratky. Takže co zkratky znamenají:
SSLV: Small Satellite Launch Vehicle (Nosná raketa pro vynášení malých družic) PSLV: Polar Satellite Launch Vehicle (Nosná raketa pro vynášení polárních družic) GSLV: Geosynchronous Satellite Launch Vehicle (Nosná raketa pro vynášení geostacionárních družic) LVM3: Launch Vehicle Mark-III (Nosná raketa Mark-III)
Na obrázku je porovnání těchto nosných raket, ale chybí tam nová SSLV. Ta má výšku 34 m při průměru 2 m a startovní hmotnosti 120 tun. Její nosnost je až 500 kg na LEO.
SSLV: Small Satellite Launch Vehicle (Nosná raketa pro vynášení malých družic)
Nově vyvinutý nosič SSLV s cílem komerčně vypouštět malé družice za výrazně nižší cenu a s vyšší rychlostí přípravy ke startu ve srovnání s nosnou raketou PSLV. Tato třístupňová nosná raketa měla premiéru v roce 2022, která ovšem nebyla úspěšná. Až při druhém letu v únoru 2023 byly úspěšně vyneseny 3 družice na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO - Low Earth Orbit).
PSLV: Polar Satellite Launch Vehicle (Nosná raketa pro vynášení polárních družic)
Jak už z názvu vyplývá je čtyřstupňová nosná raketa primárně využívána na vypouštění středně těžkých družic na polární oběžné dráhy, ale používá se i na vypouštění lehkých družic na geostacionární dráhy. Raketa má několik variant podle počtu pomocných urychlovacích motorů na tuhé pohonné hmoty. První a třetí stupeň používají motory na tuhé pohonné hmoty, zatímco druhý a čtvrtý stupeň používají motory na kapalné pohonné hmoty. První start v roce 1993 se sice nepovedl a let rakety skončil havárií, ale další let v roce 1994 byl úspěšný a od té doby má vysokou úspěšnost a nosná raketa PSLV je považována za "pracovního koně" ISRO. Nosná raketa vynesla na oběžnou dráhu řadu indických i zahraničních zákaznických družic a také úspěšně vynesla indické sondy Chandrayaan-1 [Čandraján-1] k Měsíci a Mangalyaan [Mangalján] k Marsu.
GSLV: Geosynchronous Satellite Launch Vehicle (Nosná raketa pro vynášení geostacionárních družic)
Nosnou raketu GSLV vyvinula Indie k vynášení komunikačních družic na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze (GTO - Geostationary Transfer Orbit) pomocí kryogenního třetího stupně. Zpočátku se používaly kryogenní stupně dodávané ruskou společností Glavcosmos (verze GSLV Mk I). Později byl vyvinutý kryogenní stupeň vlastními silami, který je používaný od roku 2014 na verzi GSLV Mk II. Nosná raketa GSLV Mk II je třístupňová s navíc ještě připojenými čtyřmi kapalinovými pomocnými motory.
LVM3: Launch Vehicle Mark-III (Nosná raketa Mark-III)
Nejsilnější indický nosič, používaný od roku 2017, se původně jmenoval GSLV Mk III, ale v roce 2022 byl přejmenována na LVM3. Třístupňová nosná raketa byla vyvinuta s využitím zcela domácích technologií, včetně třetího kryogenního stupně pro vynášení těžkých komunikačních družic na přechodovou dráhu ke geostacionární dráze (GTO - Geostationary Transfer Orbit). V roce 2019 ale úspěšně vynesla i měsíční sondu Chandrayaan-2 [Čandraján-2] a v budoucnu se s ní počítá při vynášení indické pilotované lodě Gaganyaan [Gaganján].
Přestože je třístupňová nosná raketa LVM3 (na obrázku ještě se starým názvem GSLV Mk III) nejvýkonnějším nosičem, který mají v Indii k dispozici, tak její nosnost je docela malá. Na obrázku je porovnání s ostatními nosiči včetně dnes už vyřazeného amerického raketoplánu. Hodnoty jsou nosnost na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO). Na dráhu přechodovou ke geostacionární dráze (GTO - Geostationary Transfer Orbit) vynese LVM3 "jen" 4 000 kg. Celková hmotnost sondy Chandrayaan-3 [Čandraján-3] je 3 895 kg, což je blízko horní hranice nosnosti nosné rakety. Z tohoto důvodu není možné poslat sondu přímo na dráhu k Měsíci a proto nosná raketa vynese sondu jen na eliptickou parkovací dráhu 170 - 36 500 km kolem Země. [upraveno 18.7.2023 20:45]
Na kosmodromu na ostrově Sriharikota [Šríharikota] vrcholí přípravy ke startu nosné rakety LVM3 (M4) s indickou měsíční sondou Chandrayaan-3 [Čandraján-3], který je stanovený na 14. července 2023 v 11:05 SELČ (09:05 UTC). Hezká infografika ke startu je od Karthik Narena.
Nosná raketa LVM3 je třístupňový nosič, který byl zcela vyvinutý s využitím domácích (indických) technologií. Má zajímavě řešenou konstrukci, kde jsou kolem centrálního 2. stupně paralelně připevněny dva boční raketové motory S200 na pevné pohonné hmoty, které tvoří první stupeň. Každý z nich má průměr 3,2 metru, délku 25 metrů a obsahuje 207 tun paliva. Tyto motory hoří asi 130 sekund a oba celkem produkují tah přibližně 10 000 kN. Motory centrálního 2. stupně L110 na kapalné pohonné hmoty (asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý) se zapálí až ve 108. sekundě letu, kdy boční motory budou ještě asi 19 sekund pracovat a pak se oba ve výšce 62 km oddělí. Druhý stupeň L110 bude pokračovat v práci až do 305. sekundy (5 min) letu, kdy se ve výšce 175 km oddělí a jeho činnost nahradí kryogenní 3. stupeň C25, který spaluje kapalný kyslík a vodík. Zhruba po 16 minutách (!) letu se motory 3. stupně zastaví a po 15 sekundách dojde k uvolnění sondy Chandrayaan-3 [Čandraján-3] na eliptickou parkovací dráhu 170 - 36 500 km kolem Země.
Pokud bude mít někdo čas a chuť sledovat start nosné rakety LVM3 se sondou Chandrayaan-3 [Čandraján-3], tak zde by měl být přímý přenos. V Indii bude odpoledne, takže to bude start za denního světla a když vyjde počasí... :
Start se povedl, tak snad se za čas povede i přistání na Měsíci. Ale nemůžu si pomoct, když jsem sledoval ten start, nemohl jsem si nevšimnout všech těch nic nedělajících (ale asi dobře placených) sedičů. Jestli se Indové vydají touhle cestou, tak od nich zřejmě žádné velké zázraky neuvidíme.
citace 14.7.2023 - 18:55 - Martin Jediny:Kto to boli ti sedici a preco tam boli?
Byla to významná událost, tak tam byli představitelé a ředitelé jednotlivých středisek a úseků, které se nějakým způsobem podílely na misi. Na konci měli oslavné a děkovné proslovy a bylo na nich vidět, jakou mají radost z úspěšného startu. Byl tam třeba předseda ISRO: S Somanath, ředitel mise Chandrayaan-3 [Čandraján-3]: Mohan Kumar, ředitel projektu Chandrayaan-3 [Čandraján-3]: P Veeramuthuvel, ředitel Kosmického střediska Vikram Sarabhaie: S Unnikrishnan Nair, ředitel Střediska pro družice U. R. Rao: M Sankaran, ředitel Kosmického střediska Satishe Dhawana: A Rajarajan. [upraveno 14.7.2023 22:01]
citace 14.7.2023 - 21:35 - MiraH:...Byla to významná událost, tak tam byli představitelé a ředitelé jednotlivých středisek a úseků, které se nějakým způsobem podílely na misi. ...
To bola otazka primarne smerovana na Jirika, nakolko v tom videl cestu do zahuby indickej kozmonautiky...
Ale vdaka za podrobny rozbor.
V konecnom dosledku ak cele Spx bolo pri vyznamnych milnikoch nastupene pred obrazovnkami a nadsene tlieskalo, nikto v tom cestu do zahuby nevidel...
A osobne byt na ich mieste, by som tam rad sedel a nadsene tlieskal s nimi...
Ještě se vrátím dvěma hezkými snímky ve vysokém rozlišení ke startu nosné rakety LVM3 (M4) s indickou měsíční sondou Chandrayaan-3 [Čandraján-3] 14. července 2023.
Měsíční sonda Chandrayaan-3 [Čandraján-3] provedla 15. července 2023 pomocí motoru pohonného modulu první manévr v perigeu své dráhy a zvýšila tak apogeum. Parametry oběžné dráhy kolem Země jsou 173 - 41 762 km (z původních 36 307 km).
citace 14.7.2023 - 21:35 - MiraH:...Byla to významná událost, tak tam byli představitelé a ředitelé jednotlivých středisek a úseků, které se nějakým způsobem podílely na misi. ...
To bola otazka primarne smerovana na Jirika, nakolko v tom videl cestu do zahuby indickej kozmonautiky...
No, už jsem dost starý, pomalu se chystám do důchodu, a tak mám také jisté zkušenosti. Ono to obvykle začíná velkolepou událostí, která je skutečně významná a slavná, o to nic, jenže se po ní každý představitel firmy, co do rakety dodávala nýtky, a každé instituce, co na kosmodrom dodávala směrové ukazatele, cítí zplnomocněn pronést srdceryvný projev o epochální události, světlých zítřcích atd., aby náležitě upozornil na svou zanedbatelnou existenci. S každou další událostí se ten počet zasloužilých řečnících soudruhů stále zvyšuje, až nakonec slyšíme jen samé jalové proklamace a skutek utek. Někdejší sovětská kosmonautika toho byla neblahým příkladem, v současnosti do toho samého řečiště vplouvá NASA, takže že by i Indové?
17. července 2023 pohonný modul měsíční sondy Chandrayaan-3 [Čandraján-3] opět na 42 sekund zapálil svůj motor a tentokrát zvýšil perigeum oběžné dráhy ze 173 km na 226 km a výsledná dráha je tak 226 - 41 603 km.
Jen připomínka k LVM-3. Využívá zkušenosti s techniku z GSLV, která měla netradičně boostery na KPL a centrální stupeň na TPH (S125 a S139). Taky se na ní Indové naučili používat kyslíkovodíkové motory (nejdřív sovětské KVD-1, pak domácí CE-7.5). Boostery na KPL používali stejně jako 2. stupeň motor Vikas vyvinutý na základě motoru Viking evropské (francouzské) rakety Ariane 1-4. GSLV byla ale velmi nespolehlivá, na rozdíl od PSLV obdobné konstrukce. Každopádně je LVM-3 nejspolehlivější indická raketa (7 úspěchů při 7 startech).
Spočítal někdo, kolik se ušetří těmi pěti zážehy pro odlet oproti řekněme dvěma? Chápu, že každé ušetřené kilo paliva se počítá (zvyšuje se doba provozu družice), ale zase to čekání a zdržování s přeletem a riziko srážky se smetím nebo jiné poruchy.
Indická kosmická agentura potvrdila, že dnes před polednem našeho času provedla lunární sonda Čandraján 3 čtvrtý manévr zvýšení apogea své oběžné dráhy. V úterý 25. července proběhne mezi 10:30 a 11:30 SELČ poslední pátý.
Měsíční sonda Chandrayaan-3 [Čandraján-3] provedla 25. července 2023 pomocí motoru pohonného modulu poslední, pátý, manévr ke zvýšení apogea své eliptické oběžné dráhy kolem Země. Parametry dráhy jsou 236 - 127 609 km. Další motorický manévr (TLI - Translunar Injection), který je naplánovaný na 31. července 2023, navede sondu na dráhu přeletovou k Měsíci, kam by měla dorazit 5. srpna 2023. (Nerozumím tomu časovému údaji na obrázku. Všude se uvádí čas manévru na 25. července. Pokud je časový údaj na obrázku časem provedení motorického manévru, tak k němu došlo už 24. července (UTC).
Motorický manévr TLI (Translunar Injection), který navedl sondu Chandrayaan-3 [Čandraján-3] na dráhu přeletovou k Měsíci, už proběhl 31. července 2023 ve 20:45 SELČ.
citace 31.7.2023 - 23:29 - MiraH:Motorický manévr TLI (Translunar Injection), který navedl sondu Chandrayaan-3 [Čandraján-3] na dráhu přeletovou k Měsíci, už proběhl 31. července 2023 ve 20:45 SELČ.
Děkuji za upozornění, máte pravdu a omlouvám se za za velkou chybu, byl jsem v přepočtu časových pásem posunutý o 12 hodin.
citace 1.8.2023 - 09:56 - Martin Jediny:Chandrayaan-3 ma 3900kg...
Jak to, ze ziadna EU univerzita neskusila vlastny mini lander?
Polovicny by vyniesla aj VEGA...
To ano, ale prospěl by ten mini lander greendealu, migrantům, LGBT apod.? To je pořád o tom samém, jedná se o otázku priorit, přičemž dokud nevezmeme v potaz, že někdejší EHS a současná EU jsou nikoliv jiné instituce, ale doslova jiné civilizace, tak se budeme pořád jenom divit.
citace 1.8.2023 - 09:56 - Martin Jediny:Chandrayaan-3 ma 3900kg...
Jak to, ze ziadna EU univerzita neskusila vlastny mini lander?
Polovicny by vyniesla aj VEGA...
Tak toto bola najlepšie položená otázka roka.
Už len tá predstava, že by si nejaká európska univerzita postavila vlastný lander ma v duchu prenáša do iných, o mnoho zaujímavejších časov. Kde by bola v rankingu takáto univerzita?
citace 1.8.2023 - 09:56 - Martin Jediny:Chandrayaan-3 ma 3900kg...
Jak to, ze ziadna EU univerzita neskusila vlastny mini lander?
Polovicny by vyniesla aj VEGA...
Tak toto bola najlepšie položená otázka roka.
Už len tá predstava, že by si nejaká európska univerzita postavila vlastný lander ma v duchu prenáša do iných, o mnoho zaujímavejších časov. Kde by bola v rankingu takáto univerzita?
Že by program za desítky miliónů Eur hradila jedna katedra jedné univerzity je absurdní představa. Reálnější je jen organizační a zastřešující funkce pro několik dalších firem a zájemců. Jenže to by musle mít Měsíc komerční význam, a to nemá a ještě dlouho mít nebude. Cena neúspěšných misí mohla být nižší, ale kvůli tomu byly neúspěšné, to nikdo riskovat nebude.
