|
Zajímavý článek na zajímavé téma. IMHO si zaslouží vlastní vlákno.
https://medium.com/swlh/how-to-build-a-dyson-sphere-9ab728bc7258
#Dyson |
|
| Zkoušel jsem jen tak od oka a velmi nepřesně spočítat, jestli na to máme ve Sluneční soustavě dost materiálu. Vzal jsem kouli o poloměru 200 mil. km (ne 150, protože při trvalém ozařování vnitřního povrchu by teploty byly nesnesitelné) a uvažoval jsem skořápku o tloušťce jeden metr. Vyšlo mi, že na stavbu takové sféry by bylo zapotřebí rozebrat planetu o průměru 50 tisíc kilometrů. Na to by nestačilo ani celé kamenné jádro Jupitera, a jiná část hmoty plynných obrů se nedá použít. Např. kovový vodík v nižších vrstvách by se po vybalení asi dost rychle přeměnil na vodík nekovový. A druhý problém je, že ta metrová šlupička je samozřejmě nesmysl. I kdybychom chtěli vrstvu sféry jen sto metrů tlustou (ani to není nic moc), tak bychom potřebovali 100 planet zvící Uranu, kompletně složených ze železa a podobných prvků. Jinými slovy, pokud jsem neudělal nějakou početní chybu a nesekl se o jeden nebo i několik řádů, tak na Dysonovu sféru můžeme zapomenout, ale je to zajímavá hříčka. Ve sci-fi se úspěšně uplatnila např. v románu Charonův prstenec. |
|
| V sci-fi "Všechny tyto světy" od Taylora civilizácia podobná mravenčej dováža materiál z iných sústav a pritom ich likviduje, nehľadiac na pôvodné obyvateľstvo.:) ____________________
Ľuboš |
|
| Dysonovy sféry mi, s prominutím, vždycky připadaly jako blbost. Civilizace, které by zvládly je postavit, už budou stejně muset tak jako tak disponovat jinými zdroji energie, nebudou potřebovat ji chytat z vlastní hvězdy. A pak už zbývá jenom problém životního prostoru a ten se dá řešit řadou jednodušších způsobů než stavbou problematické a evidentně předimenzované sféry. Včetně expanze k jiným hvězdám, což je ostatně prozíravější než se upínat k jedné jediné. |
|
citace:
Dysonovy sféry mi, s prominutím, vždycky připadaly jako blbost. Civilizace, které by zvládly je postavit, už budou stejně muset tak jako tak disponovat jinými zdroji energie, nebudou potřebovat ji chytat z vlastní hvězdy. A pak už zbývá jenom problém životního prostoru a ten se dá řešit řadou jednodušších způsobů než stavbou problematické a evidentně předimenzované sféry. Včetně expanze k jiným hvězdám, což je ostatně prozíravější než se upínat k jedné jediné.
Ona je to teoretická konstrukce. Ale jinak, prakticky vzato, je to blbina. Už jen proto, že na stavbu evidentně potřebujete řádově víc energie (a fyzikálně-technologických znalostí) než provozem získáte.
Navíc uvnitř sféry zřejmě nastane termodynamický kolaps. Leda, že by Dysonova sféra byla vlastně Schwartzshildovým horizontem černé díry a uvnitř by civilizace dokázala udržet "normální" časoprostor ... ;-)
|
|
Predpokladajme, že dysonova sfera existuje vo vzdialenosti Zeme od Slnka (1AU, 150 mil. km) okolo hviezd rovnakej ako Slnko (hmotnosť ~2x10E30 kg, priemer ~1,4x10E6 km, výkon ~3,8x10E26 W).
Aká bude povrchová teplota dysonovej sféry? |
|
Jestli to není řečnická otázka, tak mně vychází takto:
Pokud nebude tepelný výkon převáděn na vnější povrch, pak vnitřní teplota se ustálí na několika miliónech K, tedy na teplotě fúzních reakcí v jádru Slunce. To je samozřejmě jeden extrém a je fyzikálně nemožný.
Pokud naopak bude celý tepelný výkon převáděn na vnější povrch, což je asi jediná reálná možnost, pak bude teplota zhruba 120C na vnitřním i vnějším povrchu. Počítáno podle Stefan-Boltzmannova zákona. Nebudu machrovat, sám jsem si ho musel dohledat.
Nepřekvapivě je vypočtená teplota stejná jako teplota osvětlené části Měsíce.
Ale můžu to mít taky úplně špatně. |
|
citace:
Pokud naopak bude celý tepelný výkon převáděn na vnější povrch, což je asi jediná reálná možnost, pak bude teplota zhruba 120C na vnitřním i vnějším povrchu. Počítáno podle Stefan-Boltzmannova zákona. Nebudu machrovat, sám jsem si ho musel dohledat.
Nepřekvapivě je vypočtená teplota stejná jako teplota osvětlené části Měsíce.
Ale můžu to mít taky úplně špatně.
Nepropadej panice, myslím, že to máš dobře.
Proto jsem taky ve svém výpočtu tu sféru posunul až skoro na dráhu Marsu. Ve skutečnosti i to by bylo asi málo, ale neodolal jsem pěkně zaokrouhlenému poloměru 200 mil. km. [upraveno 28.4.2020 13:26] |
|
Zkusím udělat sumarizaci jednotlivých "technologií", případně mne opravte.
O'Neilovy válcové světy
- Možné na současné úrovni technologií
- Tvorba z asteoridů je poněkud diskutabilní kvůli jejich mechanické pevnosti. Jedinou šancí je vytěžit materiál a zpracovat ho.
- Možnost chlazení pomocí zastínění, rotace a dalších jevů.
- Mohou obíhat okolo planet nebo slunce na dlouhodobě stabilních drahách
- Pravděpodobnost střetu s jinými objekty je nízká
Prstencové světy
- Na současné úrovni technologií nemožné
- Problémy s teplotou už zmíněny
- Problémy s mechanickou tuhostí konstrukce díky slapovým silám (okolní planety, gravitační pole hvězdy a další vlivy, problém s čištěním soustavy)
- Problémy se stabilitou, nutnost stabilizačních motorů
- Jedná se už o velký objekt s vyšší pravděpodobností srážky s jinými objekty. Takový střet má pro celý prstenec devastující účinky.
Dysonova sféra
- Na současné úrovni technologií nemožné
- Navrhované řešení jak zajistit stabilitu mi nevychází, konstrukce by musela být "obrovská" a jediná mechanická závada bude mít devastační účinky, které mohou rozlámat celou konstrukci a díky gravitačním jevům ji potom zničit.
- Problémy s teplotou už zmíněny.
- Problémy s mechanickou tuhostí konstrukce díky gravitačním silám hvězdy a slapovým silám (okolní planety, gravitační pole hvězdy a dalších soustav, problém s čištěním soustavy od přebytečného materiálu)
- Problémy se stabilitou nejsou až tak velké jako u prstence, nutnost stabilizačních motorů
- Jedná se už o značně velký objekt, kde je střet s jinými objekty pouze otázkou času. Takový střet má lokální devastační učinky.
|
|
Vít Výmola - nie je/nebola to rečnícka otázka, k niečomu som sa dopočítal a nevedel som, či je to dobre.
NovýJiřík - tiež vďaka.
Povrch dysonovej sféry pre r=200 mil. km je ~0,5x10E18 km2, Zem má objem 10E12 km3, všetky terestické objekty slnečnej sústavy ~3,5x10E12km3. Takže bohužiaľ - Dysonova sféra v slnečnej sústave je nezmysel, nie je tu dosť stavebného materiálu...
Prstenec okolo Slnka - pri polomere 200 milionov kilometrov a šírke 10 000 km mi vychádza povrch 12,5x10E12km2. Spracovaním terestických planét by sa dal postaviť prstenec "hrubý" cca 3,5km; čož je síce hodne tenká stužka, ale aspoň teoreticky predstaviteľná.
(prípadne to po mne skontrolujte...)
Jan Dusatko - myslím, že problém s asteroidmi a slapovými silami menších planét nie sú zásadné - počas stavby budú zlikvidované a priestor okolo sféry alebo prstenca bude dôsledne vyčistený od čohokoľvek, čo by dokázalo prstenec čo sféru ohroziť.
Navyše - prstenec vo forme relatívne tenkej pásky by bol voči zásahu relatívne veľmi odolný - "priestrel" tenkého pásu aj pomerne rozmerným objektom spôsobí len lokálnu deštrukciu, ktorá nezasiahne celú šírku pásu v danom úseku, takže pás si zrejme zachová súdržnosť a dostatočnú tuhosť - a môžu nastúpiť opravné mechanizmy.
IMHO aj dysonova sféra aj pás (tuším výmysel Larry Nivena) sa musia chovať ako živý organizmus so samoopravnými a regeneračnými schopnosťami, možno dokonca s výraznou umelou inteligenciou.
|
|
citace:
Jan Dusatko - myslím, že problém s asteroidmi a slapovými silami menších planét nie sú zásadné - počas stavby budú zlikvidované a priestor okolo sféry alebo prstenca bude dôsledne vyčistený od čohokoľvek, čo by dokázalo prstenec čo sféru ohroziť.
Navyše - prstenec vo forme relatívne tenkej pásky by bol voči zásahu relatívne veľmi odolný - "priestrel" tenkého pásu aj pomerne rozmerným objektom spôsobí len lokálnu deštrukciu, ktorá nezasiahne celú šírku pásu v danom úseku, takže pás si zrejme zachová súdržnosť a dostatočnú tuhosť - a môžu nastúpiť opravné mechanizmy.
IMHO aj dysonova sféra aj pás (tuším výmysel Larry Nivena) sa musia chovať ako živý organizmus so samoopravnými a regeneračnými schopnosťami, možno dokonca s výraznou umelou inteligenciou.
Obávám se problémů s mechanikou prstence. Prstenec na oběžné dráze je nestabilní a je nutné jej stále udržovat v rovnovážném stavu. V případě rozpojení prstence dojde k dynamickým jevům, které následně prstenec rozlámou. Jedná se o dost zajímavý problém. |
|
Stabilita prstenca je veľmi zaujímavá téma - a pre realizáciu samozrejme kľúčová. A rovnako aj otázka možností jeho aktívnej stabilizácie.
Nemyslím si, že by to bolo možné cestou reaktívneho pohonu (teda nejakých "raketových motorov") - potrebná reakčná hmota bude nezanedbateľné aj v pomere k hmote prstenca a jej zásoby na prstenci budú veľmi obmedzené... |
|
citace:
O'Neilovy válcové světy
- Možné na současné úrovni technologií
- Tvorba z asteoridů je poněkud diskutabilní kvůli jejich mechanické pevnosti. Jedinou šancí je vytěžit materiál a zpracovat ho.
- Možnost chlazení pomocí zastínění, rotace a dalších jevů.
- Mohou obíhat okolo planet nebo slunce na dlouhodobě stabilních drahách
- Pravděpodobnost střetu s jinými objekty je nízká
Vesmírné ostrovy jsou jediná věc, která dává smysl bez ohledu na úroveň technologií. Prstenec nebo sféra, připusťme, že by byly proveditelné, jsou analogií nacpání všech vajec do jediného koše. Pak ovšem stačí jeden karambol, a je po celé civilizaci a nejspíš i po jakémkoliv biologickém životě. Jak už ale někdo napsal, civilizace schopná postavit prstenec nebo sféru by dozajista byla schopná stěhovat se k jiným hvězdám, což je z hlediska uchování civilizace to nejlepší. Proč chce, samozřejmě v nesrovnatelně menším měřítku, Musk kolonizovat Mars? Řekl to už mnohokrát.
Válcové ostrovy naproti tomu představují samostatné světy, relativně soběstačné (s nějakým tím občasným doplňkem materiálu z volných asteroidů), přičemž i kdyby se do nějakého strefil meteoroid a úplně ho zničil včetně vyhlazení celé populace, je to jen drobná lokální lapálie. Všechny ostatní ostrovy včetně mateřských planet (Země a jednou možná i Mars) tím zůstanou nedotčené.
Jinak si nemyslím, že by jejich vytváření cestou přestavby stávajících asteroidů bylo až tak diskutabilní. Nějaké chondritické asteroidy samozřejmě můžeme pustit ze zřetele, obecně vůbec všechny kamenné, ale jsou i asteroidy kovové. Bude moc zajímavé, co za pár let zjistí sonda Psyche. Dovedu si představit i nějakou technologii naprogramovaných nanorobotů, "naočkovaných" do nějakého vhodného tělesa, které pak přebudují. Možná ještě lepší by byly asteroidy železokamenné, které by poskytly nejen kov na skelet, ale i půdu dovnitř válce.
|
|
Ja si myslím, že aj silikáty, aj "organické" materiály budú dobrým stavebným materiálom na O'Neilove ostrovy, takže svoje uplatnenie nájdu všetky typy asteroidov, každý sa na "niečo" hodí. Silikáty a sklá napríklad na okná privádzajúce dovnútra valcov slnečné svetlo.
Plus komety ako zdroje plynov, uhlovodíkov a vody.
U O'Neilových ostrovov by som videl jeden zásadný problém - radiačná ochrana bude hodne problematická. |
|
citace:
U O'Neilových ostrovov by som videl jeden zásadný problém - radiačná ochrana bude hodne problematická.
Já ne. Ty válce přece by přece nebyly nějaké šlupky z pár milimetrů oceli, a stavba ostrova by spíš připomínala něco jako dutou cibuli, přičemž obytné a rekreační prostory by byly až v té vnitřní dutině, kterou by chránila řada vrstev o celkové tloušťce mnoha metrů. A kromě toho by jistě nebyl problém pro takové těleso vygenerovat dostatečně silné ochranné magnetické pole. |
|
Práveže... Súčasťou radiačnej ochrany sú jej rozmery.
Nejde len o to, položiť časticiam a žiareniu do cesty dostatočne mnoho polovrstiev, ale napríklad u mionov poskytnúť časticiam na dostatočne dlhej dráhe čas sa rozpadnúť.
|
|
citace:
Práveže... Súčasťou radiačnej ochrany sú jej rozmery.
Nejde len o to, položiť časticiam a žiareniu do cesty dostatočne mnoho polovrstiev, ale napríklad u mionov poskytnúť časticiam na dostatočne dlhej dráhe čas sa rozpadnúť.
Základní ochranou může být vrstva ledu (zároveň zásobní vrstva). Druhé patro pak strojní a výrobní vybavení. |
|
Takto pokryješ "zemné" segmenty O'Neillovho valca, ale čo "okná"? Teoreticky by sa tiež dali naplniť/prekryť vodou alebo ľadom, ale s ohľadom na ich plošné rozmery a potrebnú hrúbku to bude aj tam "netriviálny" problém.
IMHO ani O'Neillove ostrovy, akokoľvek sú z hľadiska astroinžinierskych stavieb (ostrovy - prstenec - sfera) najjednoduchším a rozmerovo najmenším riešením, nie sú zatiaľ v dosahu našich technických a technologických možností. |
|
U O'Neillova válce jsou okna IMHO nesmysl. Buď by tam bylo kompletně umělé osvětlení, nebo přívod vnějšího světla zalomeným "světlovodem"(nějaká soustava zrcadel, nebo tak něco).
Kdybych měl čas, tak udělám nákres, ale je konec měsíce, musím fabulovat timesheety.  |
|
citace:
U O'Neillova válce jsou.. nesmysl..
Technologické otázky sú akiste zaujímavé.
Ale tý ľudia čo by v tom - tam žili a existovali, museli by tam mať nejakú prácu a zarábať ňou peniaze, čím by vytvorili "HDP" dostatočné pre to, aby sa zaplatilo nielen vybudovanie valca, ale aj jeho údržbu (v zásade akejkoľvek inej kolónie kdekoľvek).
Odpoveď na otázku, čo by to bola za práca?
Som dodnes nepočul ani od O'Neilla, ani od Elona Muska, ani od nikoho iného. A kým sa ju nedozviem, tak akékoľvek takéto nápady musím pokladať za duplovaný nezmysel. |
|
citace:
... Ale tý ľudia čo by v tom - tam žili a existovali, museli by tam mať nejakú prácu a zarábať ňou peniaze, čím by vytvorili "HDP" dostatočné pre to, aby sa zaplatilo nielen vybudovanie valca, ale aj jeho údržbu (v zásade akejkoľvek inej kolónie kdekoľvek).
Odpoveď na otázku, čo by to bola za práca?
Som dodnes nepočul ani od O'Neilla, ani od Elona Muska, ani od nikoho iného. A kým sa ju nedozviem, tak akékoľvek takéto nápady musím pokladať za duplovaný nezmysel.
Jaký má ekonomický smysl žít a pracovat v Antarktidě? Na Sahaře nebo v jiných pouštích? Nebo vlastně kdekoliv na Zemi? Život je ekonomický propadák.
Současná epidemie ukazuje, že v takových prostorách mohou být desítky a stovky programátorů, vědců a dalších profesí, které mají nehmotné produkty. Myšlenky, kódy .... Nebo třeba tisíce byrokratů a úředníků. Ale právě v případě byrokratů je tu obrovské bezpečnostní riziko. Můžeme tak stvořit Vogony .... |
|
citace:
...
Současná epidemie ukazuje, že v takových prostorách mohou být desítky a stovky programátorů, vědců a dalších profesí, které mají nehmotné produkty. Myšlenky, kódy .... Nebo třeba tisíce byrokratů a úředníků. Ale právě v případě byrokratů je tu obrovské bezpečnostní riziko. Můžeme tak stvořit Vogony ....
... a proč tam tedy už nejsou, když je to tak skvělé? ;-)
ps: v takovém malém uzavřeném systému je výskyt koronaviru likvidační procelý systém. Epidemie proběhne dřív, než stačíte vůbec něco zjistit. O obraně nemluvě ... ;-(
(z tohoto pohledu je i Země příliš malý ekosystém ...)
|
|
| Povedal by som že sa mýliš. S ohľadom na "trvalé riziká" bude veľká časť objektov schopná autonomnej hermetizácie a ventilácie, obyvatelia zasa vybavení skafandrami... A miera spoločenskej zodpovednosti jedincov bude musieť byť z princípu výrazne väčšia ako v Prahe. |
|
| A i na Zemi se v podmínkách "uzavřených" ekosystémů (velké výletní lodi) nakazila maximálně třetina až polovina lidí, ne víc, copak za tím asi bude?... |
|
citace:
A i na Zemi se v podmínkách "uzavřených" ekosystémů (velké výletní lodi) nakazila maximálně třetina až polovina lidí, ne víc, copak za tím asi bude?...
Je tu ještě jedna, obrovská výhoda. Která nepomůže tomu, kdo si vylosuje černého Petra, ale může pomoci lidstvu přežít.
Přenosový vektor v případě takovýchto systémů zůstává stejný, ale doba "doručení" je podstatně delší. Zpravodajství se šíří rychlostí světla, doprava ale i v řádech týdnů až měsíců (příkladem je Mars). Kolonie tak mají čas, protože doprava je zároveň karanténou. Takovém případě je případný patogen v nevýhodě.
A pokud náhodou dojde k napadení jedné kolonie, pokud jich budou stovky nebo i tisíce, je přežití lidstva zaručeno. |
|
S úrovni smrtnosti, jakou současná epidemie má, by se nestalo vůbec nic, nakazí se cca polovina lidí, z nich asi deset procent má těžký průběh, cca 2 % z nich nepřežijí, to je 1 % z celku i při tom špatném průběhu (data ze států, jako jsou Itálie jsou silně ovlivněna tím, že ani náhodou nezachytávají všechny případy, vše, co nepotřebovalo hospitalizaci totiž posílali bez testu domů …)
problém by nastal, kdyby byla nakažlivost na úrovni moru a úmrtnost na úrovni eboly, ale i pak by nedošlo k úplnému vyhynutí ... |
|
citace:
citace:
A i na Zemi se v podmínkách "uzavřených" ekosystémů (velké výletní lodi) nakazila maximálně třetina až polovina lidí, ne víc, copak za tím asi bude?...
Je tu ještě jedna, obrovská výhoda. Která nepomůže tomu, kdo si vylosuje černého Petra, ale může pomoci lidstvu přežít.
Přenosový vektor v případě takovýchto systémů zůstává stejný, ale doba "doručení" je podstatně delší. Zpravodajství se šíří rychlostí světla, doprava ale i v řádech týdnů až měsíců (příkladem je Mars). Kolonie tak mají čas, protože doprava je zároveň karanténou. Takovém případě je případný patogen v nevýhodě.
A pokud náhodou dojde k napadení jedné kolonie, pokud jich budou stovky nebo i tisíce, je přežití lidstva zaručeno.
... hmmm, to vede na etické dilema: nechat, nebo nenechat přistát zásobovací loď, kde bude třetina posádky nemocná a několik mrtvých?
|
|
citace:
S úrovni smrtnosti, jakou současná epidemie má, by se nestalo vůbec nic, nakazí se cca polovina lidí, z nich asi deset procent má těžký průběh, cca 2 % z nich nepřežijí, to je 1 % z celku i při tom špatném průběhu (data ze států, jako jsou Itálie jsou silně ovlivněna tím, že ani náhodou nezachytávají všechny případy, vše, co nepotřebovalo hospitalizaci totiž posílali bez testu domů …)
problém by nastal, kdyby byla nakažlivost na úrovni moru a úmrtnost na úrovni eboly, ale i pak by nedošlo k úplnému vyhynutí ...
Pravděpodobně bude v nižší gravitaci a navíc ve stresovějším a uzavřenějším prostředí výrazně vyšší nakažlivost a závažnost podobné choroby. Bohužel/naštěstí nemáme zatím reálná data ...
ps: Dnes ani není možné rozdělit ISS na dva/tři/čtyři samostatně ventilované celky a navzájem hermeticky oddělené celky. Tedy režim, ve krerém jede nyní v ČR každá elektrárna. |
|
citace:
... hmmm, to vede na etické dilema: nechat, nebo nenechat přistát zásobovací loď, kde bude třetina posádky nemocná a několik mrtvých?
Etické dilema?
Vesmír chyby neodpúšťa.
A jediný trest, ktorý vesmír či príroda pozná, je trest smrti. Trestom pre neopatrné myšičky nie vynadanie od mamičky-myši, ale zožranie mačičkou...
Takže takéto "etické dilemy" môže existovať len v hodne špatnej scifi. V realite budú podobné úvahy dávno vopred vyriešené bezpečnostnými protokolmi. A za porušenie, či len ohrozenie protokolov bude veľmi jednoduchý trest - vysťahovanie za hranice kolonie. Bez lode a bez skafandru.
Proste ľudský život má najvyššiu prioritu - A PRÁVE PRETO nie je prípustné kvôli niekoľkým či niekoľkým desiatkam jedincov ohroziť niekoľko tisíc či niekoľko sto tisíc jedincov.
A pokiaľ by také protokoly hoci aj neexistovali od počiatku existencie kolónií (čo dosť pochybujem), tak po prvých vymretých koloniách budú veľmi rýchlo zavedené...
Pritom vôbec nejde o odmietnutie pomoci - roboty a automaty budú nasadené v plnom rozsahu ich schopností a to i za cenu, že budú po použití zničené, odhodené do vesmíru, zhodené na Slnko, alebo zrecyklované cez systém spracovania dovezených surovín zahrňujúce odparenie laserom alebo slnečnou pecou.
A nejaký pokus o neschválené pristátie?
Obranné systémy stanice si poriadia... Pokiaľ nie - vesmír chyby neodpúšťa.
Že kolonie nebudú mať výkonné obranné systémy? Vesmír chyby... opakujem sa. Budú ich mať - keď pre nič, tak už len kvôli hrozbe meteorov a mikrometeorov, pretože taká hrozba bude trvalá.
---------------------------------------------------------------------
ISS by som nebral ako "bernú mincu" pre akékoľvek úvahy. Spôsob jej konštrukčnej prípravy a hlavne spôsob stavby silne pripomína spôsob akým psíček a mačička piekli tortu... A aby to potom nejak fungovalo, je použité množstvo "dočasných riešení nafurt". Napríklad hadice vzduchovej ventilácie a káble "odbohviekiaľ bohviekam"...
Je to tak nevyhnutné? IMHO je... [upraveno 6.5.2020 09:13] |
|
citace:
...
ISS by som nebral ako "bernú mincu" pre akékoľvek úvahy. Spôsob jej konštrukčnej prípravy a hlavne spôsob stavby silne pripomína spôsob akým psíček a mačička piekli tortu... A aby to potom nejak fungovalo, je použité množstvo "dočasných riešení nafurt". Napríklad hadice vzduchovej ventilácie a káble "odbohviekiaľ bohviekam"...
... musíte rozlišovar ruský a americký segment ISS. Například energetický systém:
V ruském segmentu jsou všechny moduly hodně nezávislé (mají vlastní solární panely, akumulátory a jejich chlazení), ale důsledkem je patlanice propojovacích kabelů na 28VDC a hadic a také výrazně nižší výkon dostupný pro experimenty.
V americkém segmentu už je organizace infrastruktury jiná. Energetický systém používá koncept specializovaných zdrojů ("elektráren" na koncích nosníku) napájejících páteřní zálohovaný rozvod na vyšším napětí. Toto umožňuje vyšší flexibilitu, výrazně vyšší výkony a menší ztráty (podobně jako pozemská rozvodná síť vysokého napětí).
|
|
