|
Ahoj, rozhodl jsem se založit téma dle stránek wiki https://en.wikipedia.org/wiki/Bohemian_crater
Prvním, koho tato myšlenka napadla byl Galileo Galilei ve svém díle Sidereus nuncius.
Další myšlenky přišly díky panu Rajlichovi začátkem 90 let:
https://www.researchgate.net/publication/4667678_Bohemian_circular_structure_Czechoslovakia_Search_for_the_impact_evidence
Třetí argumentem pro myšlenku impaktu v české kotlině je
„Hustotní variace křemene jako klíč k dešifrování ultrazvukových zvuků souvisejících s nárazem (Rajlichova hypotéza)?“. AGU podzimní schůzky abstrakty .
https://ui.adsabs.harvard.edu/abs/2014AGUFMMR11A4310M
Navíc NASA pomocí družic vysledovala ve světě řadu anomálií:
http://www.passc.net/EarthImpactDatabase/New%20website_05-2018/Index.html včetně geologické anomálie u Tábora.
V současnosti vědci s pomocí geofyzikálních měření snaží prokázat jeho existenci v předpokládané velikosti dle měření NASA.
Jednalo by se o největší potvrzený kráter na světě. Větší nežli kráter Vredefort.
|
|
Ještě diskuse:
09.1.2021 - 09:26 - xChaos
Tak co jsem tak koukal, tak Palladium se hodně těží v Norilsku. Proti tomu Měsíc nebo asteroidy nevypadají zas tak nehostině....
Ano, naleziště Norilsk. Také pozůstatek dopadu velké koule z vesmíru - https://en.wikipedia.org/wiki/Kara_crater
A nebo koule Sundbury v Kanadě - těžba o stošest
https://en.wikipedia.org/wiki/Sudbury_Basin
nebo Vredefort v Jižní Africe - diamanty, zlato, rhodium apod...
https://en.wikipedia.org/wiki/Vredefort_crater
A nemusíme chodit daleko, ale zatím zcela nepotvrzeno:
český kráter https://en.wikipedia.org/wiki/Bohemian_crater
Po dopadu velkých meteoritů zůstávají trvale v zemské kůře prohlubně- deformace horniny. Američané je umí v zemské kůře najít.
Střed je cca u Tábora. Průměr elipsa 300-500 km. Zasahuje do severmího Rakouska a Bavorska a na Moravu.
Čas dopadu před 1 mld let +- autobus.
https://www.researchgate.net/publication/4667678_Bohemian_circular_structure_Czechoslovakia_Search_for_the_impact_evidence
Těch kráterů a nalezišť je spousta…potvrzených i nepotvrzených
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_impact_craters_on_Earth
Tyto vzácné prvky jsou na okrajích původních kráterů.
Severní rudné hory jsou dnes prorýsováním původního kráteru. Ty zlomy vzniklé dopadem zůstávají v zemské kůře trvale přítomny.
Proto jsou u nás hodně přeměněné horniny. Původní žuly byly tlakem impaktu přeměněny na orthoruly apod...
[upraveno 9.1.2021 11:20]
09.1.2021 - 10:32 - xChaos Reagovat
quote:
Střed je cca u Tábora. Průměr elipsa 300-500 km. Zasahuje do severmího Rakouska a Bavorska.
Tohle je docela dobře možný, protože na některých místech hraniční pohoří české kotliny opravdu dost dobře odpovídají meteorickému kráteru, hlavně ve smyslu poměrně mírného sklonu ve směru dovnit a prudkého směrem ven. Ten trend je dost jasný min. v Krkonoších, na Šumavě a na pomezí s Moravou. Muselo to být ale fakt hodně dávno, protože ten původní kruhový tvar to už dost ztratilo....
09.1.2021 - 10:44 - petrpetr Editovat Reagovat
Neztratilo, vyrýsuj si elipsu cca 300x500 km krušné hory, krkonoše, orlické hory, nízký jeseník, údolí Moravy na Vídeň, údolí dunaje a přes všerubský průsmyk na sever. Střed elipsy není u tábora, ale cca 100 km východojihovýchodně.
Současné hory severně od Alp jsou důsledkem alpinského vrásnění. Tok Dunaje je propadlina - opačné vyrýsování okraje kráteru. Vnější oblouk Alp je vyhrnuté dno šelfového moře -Oceánu Thetis. Chřiby a Pálava dtto.
Proto to nejde vidět na první pohled.
Kouzlo je, že nenaráží Afrika+ Itálie do Euroasie, ale tlačí Evropa na Afriku. Dle pohybů měřených pomocí GPS.
Víte, že se zvedá povrch Země den-noc až o 30 cm?
Žijeme na popraskané skořápce vajíčka. [upraveno 9.1.2021 11:12] |
|
| V pravidlech zdejšího fóra je jasně napsáno, že diskutovaná témata se musí přímo týkat kosmonautiky. "Bohemian crater" sem tedy nepatří a proto toto téma uzavírám. |
|
