12. srpna 2024
První lidský vesmírný let, který přeletěl nad polárními oblastmi Země
V posledních čtyřech letech SpaceX zahájilo třináct lidských vesmírných letů, bezpečně přeletělo 50 členů posádky na oběžnou dráhu Země a zpět a vytvořilo nové příležitosti pro lidstvo žít, pracovat a zkoumat, co je ve vesmíru možné. Celkem 46 misí Dragonu na oběžnou dráhu přineslo kritické zásoby, vědecký výzkum a astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici a zároveň otevřelo dveře komerčním astronautům k prozkoumání oběžné dráhy Země.
Již letos zahájí Falcon 9 šestou komerční astronautskou misi Dragonu, Fram2, která bude první lidskou vesmírnou misí prozkoumat Zemi z polární oběžné dráhy a poprvé přeletět polární oblasti Země. Fram2, pojmenovaná na počest lodi, která pomohla průzkumníkům poprvé dostat se do arktických a antarktických oblastí Země, bude řídit Chun Wang, podnikatel a dobrodruh z Malty. Wang si klade za cíl pomocí mise upozornit na průzkumného ducha posádky, přinést pocit úžasu a zvědavosti širší veřejnosti a zdůraznit, jak technologie může pomoci posunout hranice průzkumu Země a prostřednictvím výzkumu mise.
K Wangovi se na misi připojuje posádka mezinárodních dobrodruhů: Nor Jannicke Mikkelsen, velitel vozidla; Australan Eric Philips, pilot vozidla; a německá Rabea Rogge, specialistka na mise. Pro každého člena posádky to bude první vesmírný let.
Během 3 až 5denní mise má posádka v plánu pozorovat polární oblasti Země skrz Dračí kopuli ve výšce 425 – 450 km s využitím poznatků vesmírných fyziků a občanských vědců ke studiu neobvyklých světelných emisí připomínajících polární záře. Posádka bude studovat zelené úlomky a fialové pruhy kontinuálních emisí srovnatelných s jevem známým jako STEVE (Strong Thermal Emission Velocity Enhancement), který byl naměřen ve výšce přibližně 400 - 500 km nad zemskou atmosférou. Posádka bude také spolupracovat se SpaceX na provádění různých výzkumů s cílem lépe porozumět účinkům vesmírných letů na lidské tělo, což zahrnuje pořizování prvních rentgenových snímků člověka ve vesmíru, tréninkové nástroje Just-in-Time a studium účinků. vesmírných letů na behaviorální zdraví, což vše pomůže při vývoji nástrojů potřebných k přípravě lidstva na budoucí dlouhodobé vesmírné lety.
Falcon 9 vypustí Fram2 na polární oběžnou dráhu z Floridy nejdříve koncem roku 2024.
Pro let téměř jistě použíjí loď Resilience, která v srpnu/září poletí na Polaris Dawn. Dva až tři měsíce stačí na opravu a přestavbu lodi. Start asi stejně sklouzne do roku 2025.
Další úspěšný start, navíc s lidmi na palubě. Gratulace SpaceX, jejich spolehlivost vůbec není samozřejmá.
Je to první polární let s lidmi vůbec a první start americké pilotované lodi vůbec a Crew Dragonu s heslem: No American - žádný astronaut nemá americké občanství. [upraveno 1.4.2025 06:49]
Jedním z drobných nákladů, které má posádka s sebou je kousek škuneru Fram, který byl na přelomu 19. a 20. století využíván k mnoha polárním výpravám do Arktidy a Antarktidy.
S aktuální misí Fram2, která je na polární oběžné dráze okolo Země, jistě mnohé napadla otázka, jaká předešlá pilotovaná kosmická výprava jí byla nejblíže. Vyřadit hned můžeme všechny lety amerických kosmických lodí Mercury, Geminy a Apollo. Ty startovaly z Floridy na energeticky nejvýhodnější oběžné dráhy. Jedna výjimka by se však našla. A to mise Apollo ASTP ze společného americko-sovětského programu Sojuz-Apollo. Při ní byla kosmická loď Apollo na oběžné dráze se sklonem 51°46′ vůči rovníku. Bylo tak učiněno pro usnadnění letu Sojuzu 19, který by se při startu z kosmodromu Bajkonur dostával na oběžnou dráhu s nižším sklonem na úkor velkého množství pohonných látek. Ani žádná z kosmických lodí však žádného rekordu ve sklonu oběžné dráhy nedosáhla. Americké raketoplány létaly opět na dráhy s výhodným sklonem pro starty z Floridy, případně s výrazně vyšším (cca 51°) pokud šlo o mise ke kosmické stanici Mir nebo ISS. Ale i zde bychom našli jednu výjimku. Americký raketoplán Atlantis se 28. února 1990 vydal na misi STS-36. Navedený byl na oběžnou dráhu se sklonem 61°59′ vůči rovníku. To bylo mimo jeho běžné možnosti, resp. možnosti kosmodromu, kdy střelecký sektor limitoval starty na 57°. Raketoplán tak musel za letu změnit azimut své letové trajektorie. Tento manévr se nazývá dog-leg. Nákladem mise STS-36 byla družice USA 53. S velkou pravděpodobností jde fotoprůzkumná družici Místy se sníženou detekovatelností, která je založena na družicích KH-11. Posádka ve složení John Oliver Creighton, John Casper, Pierre Thuot, David C. Hilmers a Mike Mullane až dodnes držela rekord pro americkou pilotovanou loď. Stále však drží tento rekord mezi americkými občany. Na misi Fram2 totiž žádný občan USA není.
V Sovětském svazu byla situace jiná. První dvě generace kosmických lodí, tedy Vostok a Voschod byly vypouštěny na oběžné dráhy se sklonem mezi 64° a 65°. Sklony jednotlivých letů byly velmi podobné, ale nejvyššího dosáhla mise Vostok 4 se sklonem oběžné dráhy 64°59′. Vostok 4 startoval 12. srpna 1962. Tento rekord pro SSSR/Rusko je pořád platný a jeho držitelem je kosmonaut Pavel Popovič. Všechny kosmické lodě Sojuz, které následovaly po programu Vostok a Voschod, byly vypouštěny na oběžné dráhy se sklonem vůči rovníku mezi 51°a 52°. Ale i tady se našla jedna výjimka. Dne 15. září 1976 odstartovala nosná raketa Sojuz-U s pilotovanou kosmickou lodí Sojuz 22. Ta byla dopravena na oběžnou dráhu se sklonem 64°46′, tedy velmi blízko rekordnímu letu Vostoku 4. Jedním z důvodů bylo testování nové východoněmecké multispektrální kamery MKF-6. Ta sloužila k pozorování Země a byla později nainstalována také na kosmických stanicích Saljut 5 a 6.
Na závěr a pro úplnost ještě dodám, že čínské pilotované lety kosmických lodí (Šen-čou) létají na oběžné dráhy se sklonem mezi 41°a 43° vůči zemskému rovníku. Jak je z výše napsaného vidět, mise Fram2 v tomto parametru dalece překonala všechny předešlé kosmické mise.
citace 1.4.2025 - 10:41 - Ervé:Podle wikiny, ale i space 50 byl rekordním let Vostoku 6 (V. Těreškova) se sklonem 65,09°.
Děkuji za upozornění. Je třeba dodat, že okolo těch 65° se pohybovaly všechny lety Vostoků, velmi blízko byl i Vostok 3 s Andrijanem Nikolajevem. Vycházel jsem ze svého archivu sovětské a ruské kosmonautiky, takže já si na ponechám na rekordní pozici Vostok 4 s Popovičem, ale ne každý ho tam musí mít 😊 Buďme tedy rádi za misi Fram2, kde je těch 90° nezpochybnitelných.
citace 1.4.2025 - 10:41 - Ervé:Podle wikiny, ale i space 50 byl rekordním let Vostoku 6 (V. Těreškova) se sklonem 65,09°.
Děkuji za upozornění. Je třeba dodat, že okolo těch 65° se pohybovaly všechny lety Vostoků, velmi blízko byl i Vostok 3 s Andrijanem Nikolajevem. Vycházel jsem ze svého archivu sovětské a ruské kosmonautiky, takže já si na ponechám na rekordní pozici Vostok 4 s Popovičem, ale ne každý ho tam musí mít 😊 Buďme tedy rádi za misi Fram2, kde je těch 90° nezpochybnitelných.
Třeba ruská wiki říká úplně jiné čísla - opisují od Michala - 64,98° u Popoviče a 64,95° u Těreškové. Rozdíl je jen 3 km, takže možná nepřesnost měření. Teď už je to jisté.
citace 1.4.2025 - 19:48 - Ervé:
Třeba ruská wiki říká úplně jiné čísla - opisují od Michala - 64,98° u Popoviče a 64,95° u Těreškové. Rozdíl je jen 3 km, takže možná nepřesnost měření. Teď už je to jisté.
Pokud mě opravdu cituje ruská Wikipedie, tak to se stydím. Ale asi to je od Radka apríl :-)
Spíš vychází ruská wiki i ty ze stejných zdrojů, které jsou ale odlišné od těch ze space 50 a anglické wiki.
Těžko říct, kdo má pravdu. Sověti léta fixlovali a přepisovali, takže možná ani sami nevědí, které jsou pravé. Údaje z Pentagonu asi nemáme.
Údaje z NASA jsou jako space 50: https://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraft/displayTrajectory.action?id=1963-023A [upraveno 1.4.2025 20:37]
citace 1.4.2025 - 10:41 - Ervé:Podle wikiny, ale i space 50 byl rekordním let Vostoku 6 (V. Těreškova) se sklonem 65,09°.
Děkuji za upozornění. Je třeba dodat, že okolo těch 65° se pohybovaly všechny lety Vostoků, velmi blízko byl i Vostok 3 s Andrijanem Nikolajevem. Vycházel jsem ze svého archivu sovětské a ruské kosmonautiky, takže já si na ponechám na rekordní pozici Vostok 4 s Popovičem, ale ne každý ho tam musí mít 😊 Buďme tedy rádi za misi Fram2, kde je těch 90° nezpochybnitelných.
Třeba ruská wiki říká úplně jiné čísla - opisují od Michala - 64,98° u Popoviče a 64,95° u Těreškové. Rozdíl je jen 3 km, takže možná nepřesnost měření. Teď už je to jisté.
... a není to málo, soudruzi???
... u sovětských hrdinů a následně u Muskových pionýrů bych čekala uhel k rovníku nejméně 91 stupňů!!! ;-)
Zkoušel jsem dnes vizuální pozorování, ale prozatím marně.
Jinak přeletů bude několik, ale relativně nízko nad horizontem.
Jeden z nejlepších zítra v cca 21:40.
Jinak od zítřka bude rovněž probíhat vysílání SSTV obrázků v módu Robot 36 z polárního letu kosmické lodi Dragon - Fram2.
Vysílací frekvence 437.550 MHz (+/- 10 kHz Doppler shift). Po 36s vysílání bude vždy následovat stejně dlouhá pauza.
Stačí jakákoliv (i ruční UHF) radiostanice a aplikace v mobilu.
Mělo by být vysíláno několik obrázků, které na sebe budou navazovat.
Více zde: https://amsat-uk.org/2025/04/01/fram2-mission-launched/
Je to další možnost jak let sledovat i přes přes den či mizerné počasí.
Napadla ma otázka, ako by to vypadalo keby takúto misiu organizovala NASA?
Hm..
Tak prvé čo na napadne, je otázka rizík a bezpečnosti..
Keby sa niečo pokazilo, mohli by núdzovo pristáť.. Na mnohých miestach zemského povrchu..
Čo by si žiadalo, zodpovedajúce množstvo, záchranných tímov, vyvavených náležitou technikou, ktoré by ich hľadali a šli vyzdvihnúť..
Čo by stálo peňazí "X"..
Vzhľadom k tomu že by mohli pristáť, v rôznych zemepisných šírkach a klimatických pásmach, posádka by musela absolvovať, kurz prežitia v niekoľkých rôznych prostrediach, od trópov, cez púšte po večný ľad.
Odhliadnuc od toho, že kabína je testovaná iba pre pristátie na vode.
A musela by byť schopná pristáť aj na suchú zem.
NASA by si túto misiu, nemohla dovoliť zorganizovať.
S "finančných dôvodov". Musím skonštatovať.
Je to sranda, že súkromný podnikateľ, ktorý nesie riziko sám, si to dovoliť môže.
(sic.. neviem ako seriózne, brala posádka FRAM 2, možné riziká a prípravy na ne..)
Akosi ukazuje to, na čo sú dobrí tý miliardári.
A "Lindberghovia" všeobecne.
citace 2.4.2025 - 23:50 - Slavomír Fridrich:Čo by si žiadalo, zodpovedajúce množstvo, záchranných tímov, vyvavených náležitou technikou, ktoré by ich hľadali a šli vyzdvihnúť.
citace 3.4.2025 - 19:04 - Slavomír Fridrich:A tá správna alebo aspoň trochu správnejšia úvaha, by teda znela ako?
1) Muselo by to tak být i pro lety na ISS (byť v menším množství), ale není to tak.
2) NASA by pro případ problémů musela mít podmínku okamžitého přistání. V takovém případě by ale nemohla připravovat Artemis II. Jenže připravuje.
citace 1.4.2025 - 21:19 - ArX:Zkoušel jsem dnes vizuální pozorování, ale prozatím marně.
Jinak přeletů bude několik, ale relativně nízko nad horizontem.
Jeden z nejlepších zítra v cca 21:40.
Dnes máme jasno. Poslední možnost pozorovat přelet Crew Dragonu - Fram2 je možné dnes kolem 20:57 SELČ. Viz Heavens Above. Asi mám nejlepší pozorovací pozici, protože jsem na východě ČR a "nejblíž" k průmětu dráhy k zemskému povrchu. Tak uvidím, jestli něco uvidím.
citace 1.4.2025 - 21:19 - ArX:Zkoušel jsem dnes vizuální pozorování, ale prozatím marně.
Jinak přeletů bude několik, ale relativně nízko nad horizontem.
Jeden z nejlepších zítra v cca 21:40.
Dnes máme jasno. Poslední možnost pozorovat přelet Crew Dragonu - Fram2 je možné dnes kolem 20:57 SELČ. Viz Heavens Above. Asi mám nejlepší pozorovací pozici, protože jsem na východě ČR a "nejblíž" k průmětu dráhy k zemskému povrchu. Tak uvidím, jestli něco uvidím.
[upraveno 3.4.2025 20:36]
Průlet byl hezký. Crew Dragon byl krásně vidět i volným okem uprostřed města. I tak malou kosmickou loď je možné dobře pozorovat.
citace 3.4.2025 - 19:13 - Jiří Hošek:V takovém případě by ale nemohla připravovat Artemis II. Jenže připravuje.
Dajme tomu, že som to "trochu" prehnal.
Ale podľa mňa, je pocit bezpečia alebo nebezpečia iba "živočíšna emócia". Výrazne individuálna, závislá na situácii.
Nemerateľná na milimetre, nevážiteľná v gramoch.
Ťažko ju racionálne vyčísliť.
Pozrime sa na jednu, príhodu s histórie. https://spaceflightnow.com/shuttle/sts119/090327sts27/
20. decembra 1988 odštartoval raketoplán Atlantis. S nádrže odpadol kus namrznutej izolačnej peny a "šuchol brzdové obloženie" raketoplánu.
Astronauti použili kanadskú ruku s kamerou, aby skontrolovali následky.
A keď ich uvideli, pomysleli si "My, sme mŕtvy.."
Našťastie pri pristátí, došlo iba k "miernmu nataveniu konštrukcie".
A keďže sa jednalo o tajnú vojenskú misiu, ktorá mala vypustiť tajný satelit, verejnosť sa o príhode nedozvedela. A všetci sa mohli tváriť, že "v Bagdade je všetko v poriadku"..
Ak k hodnoteniu bezpečnosti patrí aj to, koľko detailov sa dozvie alebo nedozvie verejnosť. Ako ukazuje, aj Bergerov "aprílový" článok.
Tváriť sa že to s hodnotením bezpečnosti "normálne racionálne funguje", ako napríklad kontrola stavu dezénu pneumatík na autách.. Mne osobne pripadá, akési nepohodlné.. [upraveno 3.4.2025 23:40]
