|
Indie představila podrobnější plán stavby své kosmické stanice BAS (Bháratíja Antarikša Stéšan). S vypuštěním prvního modulu se počítá již v roce 2028 a stanice by měla být v roce 2034, tedy v roce dokončení, složena z pětice 10tunových modulů vypouštěných přibližně co dva roky. Po dokončení by měla být hmotnost stanice 52 t, rozměry 25×30 m, vnitřní prostor 265 m³, z toho obyvatelných 105 m³. Stanice by měla být na oběžné dráze s výškou 400 až 450 km a sklonem 51,6° aby byla přístupná i dalšími státy. Proto bude také používat dokovací standard IDSS.
Na stanici BAS by měli pracovat 3 až 4 kosmonauti s možným krátkodobým navýšením na šest. Dopravu posádky budou zajišťovat kosmické lodě Gaganján a jejich upravená nákladní verze pak zásoby a pohonné látky.
Plány jsou to velmi ambiciózní, zejména jejich časový rozměr. Na mnoha technických řešeních však Indická kosmická agentura ISRO a indický průmysl pracují. Vědecká pracoviště již pracují na rámcovém vědeckém programu.
 |
|
Chŕlia PDF projekty.
Tiež pred nedávnom oznámili, stanicu na orbite okolo Mesiaca.
K roku 2040.
https://www.space.com/the-universe/moon/india-plans-to-build-a-moon-orbiting-space-station-by-2040
Dohromady, vzhľadom k ich finančným možnostiam, to akosi koliduje.
Jednu s destinácií, budú musieť vylúčiť.
Uveriteľné seriózne plány, sa podľa mňa dajú identifikovať podľa toho, že sú súčasťou nejakého väčšieho obrazu. ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
| 02.12.2024 - 10:42 - Ervé | |
|
| 10 t moduly jsou omezující jak kvůli váze, tak rozměrům. Indie by potřebovala 20 t nosič. Na druhou stranu aspoň nějaký plán. Klidně by si mohly centrální 20 t modul nechat vynést Falconem (nebo v té době Starshipem). |
|
citace 2.12.2024 - 10:42 - Ervé:
10 t moduly jsou omezující jak kvůli váze, tak rozměrům. Indie by potřebovala 20 t nosič. Na druhou stranu aspoň nějaký plán. Klidně by si mohly centrální 20 t modul nechat vynést Falconem (nebo v té době Starshipem).
Indie jde cestou nezávislosti, což je v rámci regionu pro ní mnohem významnější než si "něco koupit". 10t moduly jsou založené na současné situaci a paradoxně jsou dobrou volbou pro rychlou stavbu stanice. Indie však také pracuje na vývoji nosné rakety s nosností 30+t na LEO. Její první start se však plánuje na rok 2031 a rozchází se tedy s harmonogramem stanice BAS. Budoucí odklady ale mohou oba programy natolik přiblížit, že budou benefitovat jinou architekturou.
P.S. Větám a myšlenkám Fridricha nerozumím, a to jsem ve škole měl výuku jeho mateřského jazyka. Proto na jeho výlevy nereaguji. |
|
citace 2.12.2024 - 10:42 - Ervé:
10 t moduly jsou omezující jak kvůli váze, tak rozměrům. Indie by potřebovala 20 t nosič. Na druhou stranu aspoň nějaký plán. Klidně by si mohly centrální 20 t modul nechat vynést Falconem (nebo v té době Starshipem).
Myslím, že není až tak podstatná velikost jednoho modulu. Spíše jde o celkové uspořádání stanice. Od určité velikosti a schopností už prostě není efektivní mít na každěm modulu nějaký ten FV panel, nějakou tu baterii, nějakou tu orientační trysku, extra gyrokopy, extra navigaci ... atd.
Potřebujete mít společné a výkonné systémy: energetický, orientační, datový, nouzový, zajištění životních podmínek, ... atd.
Z tohoto pohledu je uspořádání ISS o level výše než Gateway, čínská stanice, zvažovaná indická stanice, Bigelow, ... a podobné konstrukce. |
|
@kacenka
Ten obrázok stanice čo zatiaľ zverejnili, by som nebral vážne.
Domnievam sa že ho narýchlo niekto načrtol, aby mali aspoň nejaký obrázok na uverejnenie, k oznamu že sa rozhodli stavať vlastnú stanicu.
Je veľmi pravdepodobné, že reálny dizajn a tecnické riešenie stanice bude nakoniec vypadať úplne inak. ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
|
citace 3.12.2024 - 16:18 - Slavomír Fridrich:
@kacenka
Ten obrázok stanice čo zatiaľ zverejnili, by som nebral vážne.
Domnievam sa že ho narýchlo niekto načrtol, aby mali aspoň nejaký obrázok na uverejnenie, k oznamu že sa rozhodli stavať vlastnú stanicu.
Je veľmi pravdepodobné, že reálny dizajn a tecnické riešenie stanice bude nakoniec vypadať úplne inak.
Pokud nemáte na LEO nějaké zázemí, nebo alespoň víceúčelový dopravní systém, tak to nemůžete dělat výrazně jinak než z plně samostatných modulů. NASA měla raketoplán. Nyní by podobnoou službu mohla poskytovat ISS, nebo jiná (nyní tedy jediná jiná = čínská) stanice ... |
|
@kacenka
Je aj iný spôsob. Zatiaľ ho v praxi ukázali Rusi.
To sa vezme pohonný modul s normálnej vesmírnej lode. A použije sa ako ťahač.
Pomocou derivátu TKS tak pripojili k MIRu Kvant 1. K ISS pripojili Pirs, Poisk, Rassvet a Pričal, pomocou upraveného Progresu. ____________________
slavomir.fridrich@azet.sk |
| 04.12.2024 - 07:54 - Ervé | |
|
| Jenže to bylo a je neefektivní - vadilo to u Kvantu, takže zůstal jediný. U Pričalu a spol. to tak nevadí, protože to jsou jen malé moduly a ušetřili na vývoji tahače. Čím větší modul, tím lepší (lepší poměr užitečného nákladu a vnitřního objemu proti prázdné hmotnosti). Uvidíme, jak to nakonec dopadne. |
|
otázka čo je cieľom...
...ak funkčná stanica, hoci i neefektívna... |
