|
Asi už by bylo dobré založit samostatné vlákno pro čínskou misi k Marsu Tianwen-3 (Mars Sample Return). Zatím to vypadá, že mise se uskuteční v plánovaném termínu a bude to první mise, která přiveze vzorky hornin z Marsu.
Jak podotkl Ervé v sousedním vlákně, ), mise vstoupila již do fáze, kdy se celá sonda začíná již vyrábět a zatím to vypadá nadějně. Rok 2030 na Marsu by tedy mohl být stejně zajímavý, jako rok 2021, kdy na Marsu přistály mise Perseverance a Zhurong. Tentokrát to snad bude Tianwen-3 a rover ESA Rosalind Franklin. Tak držme palce, ať se zadaří.
Pro misi Tianwen-3 je pět kandidátských míst pro přistání. Jsou v oblastech Utopia Planitia, Chryse Planitia a Amasonis Planitia a jenom pro představu je na mapce vyznačeno i plánované místo přistání roveru Rosalind Franklin (ESA).
 
Ta místa přistání, byla vymezena hlavně technickými parametry mise. Pro úspěšné EDL musela být splněna kritéria jako maximální elevace −2000 m (oranžová vrstevnice) a rozsah 17°-30° severní šířky (černé rovnoběžky).
Ta pak vymezila následující oblasti pro přistání: TLA-A,C,U. Kromě toho se přidala i kritéria pro sklon a hladkost povrchu a přistávací místa se zúžila na oblasti vyznačené černě ohraničenými polygony TLA.
A v neposlední řadě je i další kritérium pro výběr místa přistání, a to jsou prachové bouře. Jak mise TW-3 tak i ExoMars 28 budou přistávat v období, kdy jejich sezóna. Pro definitivní určení místa přistání TW-3 čínští vědci sledují i četnost výskytu prachových bouří v oblastech, které jsou na mapě ohraničené bílými kružnicemi okolo míst přistání. |
|
Nové vlákno ještě nemá.
Program Tianwen 3 úspěšně ukončil vývoj a začíná se vyrábět. Start konec roku 2028, návrat vzorků z Marsu v roce 2031.
https://spacenews.com/chinas-tianwen-3-mars-sample-return-mission-moves-into-spacecraft-construction-phase/
Klobouk dolů, je to velmi významná mise, když současně probíhá Měsíční program a stanice. |
|
Projekt čínské mise Tianwen-3 (Tchien-wen) pro návrat vzorků z Marsu vstoupí do výrobní fáze a stal se jedním ze závazků 15. pětiletky. To by mělo zajistit finanční prostředky k realizaci. Stále jsou možné dvě varianty, které se netýkají technického řešení, ale časového plánu. Mise Tchien-wen 3 se bude skládat ze dvou družic. První zajistí přistání na povrchu Marsu, odebrání vzorků a jejich dopravu na oběžnou dráhu okolo Marsu. Druhá pak dopravu zpět na Zemi. Pro obě sondy se plánuje využití nosné rakety CZ-5.
Start návratové sondy se má uskutečnit v listopadu 2028, přistávací sondy pro odběr pak v prosinci 2028 pro první a preferovanou variantu nebo v květnu 2028. Výhodou první varianty je kratší přeletový čas, ale na druhou stranu je vyšší riziko prachových bouří. Při druhé variantě je možné provést všechny aktivity na povrchu mimo období prachových bouří. Velkou nevýhodou je však třikrát delší přeletový čas, který bude klást dodatečné nároky na přistávací sondu a použité technologie. Ať už bude zvolena první nebo druhá varianta, měly by se vzorky z Marsu vrátit zpět na Zemi v červenci 2031. Očekává se odběr asi 500 gramů. Část vzorků bude z povrchu, část z hloubky dvou metrů. Jejich odběr zajistí přistávací platforma. Další vzorky by ze vzdálenosti až sto metrů od místa přistání měla odebrat kvadroptéra.
Již před lety bylo zhodnoceno téměř sto potenciálních míst na povrchu Marsu, kam by mohla mise Tchien-wen 3 zamířit. Hodnocena byla vědecká i technická stránka věci. Místo přistání se má nacházet mezi 17 a 30° s.š. v místech s maximální výškou -3000 metrů a sklonem terénu menším než 8°. Výskyt kamenů na povrchu má být pod 10 %. Počet vhodných míst byl následně redukován. Nejvíce se jich vyskytuje v Chryse Planitia a Utopia Planitia. Finální výběr má být učiněn nejpozději půl roku před startem první sondy. V loňském roce nabídla CNSA možnost zahraničním partnerům dodat na misi Tchien-wen 3 až 20 kg vědeckých přístrojů.
 |
|
Ještě několik podrobnější mapek pro pět uvažovaných míst přistání Tianwen-3. Jsou to velice zajímavá místa a jsem zvědav, jaké bude to finální, které tým TW-3 vybere. Mapky jsou vytvořené pomocí globálních mozaik MOLA (reliéf, DEM), Viking (barvy) a MGS TES (albedo), a pro podrobnější mapky jsou použité dlaždice z globální mozaiky CTX vytvořené v Murray Lab. Bohužel pro uvažovaná místa přistání nejsou k dispozici odpovídající CTX DTM a ani HRSC DTM až na oblast C2 v Liu Valles, takže pro DEM u CTX (5 m / px) jsem použil elevace z MOLA s mnohem horším rozlišením (463 m / px). Není to ideální, a na ostrých hranách, jako jsou okraje kráterů nebo trhliny na povrchu, je to viditelné, ale pro orientační představu, jaká je členitost terénu, to snad stačí.
AMAZONIS PLANITIA
Tady je uvažované pouze jedno místo zhruba 1100 km na severozápad od Olympus Mons a severně 67 km od středu kráteru Tooting. Je to místo na dně bývalého oceánu poblíž bývalého pobřeží s poměrně hladkým rovným povrchem.
 
 
CHRYSE PLANITIA
Tady jsou uvažovaná dvě místa přistání a obě leží v bývalých mohutných říčních korytech, a i terén je díky tomu nejčlenitější ze všech pěti uvažovaných míst přistání.
 
 
 
UTOPIA PLANITIA
Obě přistávací místa leží na dně bývalého oceánu poblíž pobřeží. Místo C1 se nachází 42 km jižně od místa, kde přistál rover Zhurong, a C2 leží na severním okraji asi žlabů Hephaestus Fossae. Podobně jako v Amazonis se u C1 a C2 jedná o oblasti s rovným, mírně zvlněným povrchem
 
 
  |
|
Čína má velmi úspěšný program. Jenže mě na nich štve jedna věc.
Postaví rover pro Mars, používají ho a konec. Proč nepošlou druhý a třetí, jen s mírnými (levnými) úpravami? Vývoj a postupy mají hotové.
Vyvinou sondu pro odběr vzorků z Měsíce, vyvinou a pošlou komunikační stanici pro odvrácenou stranu. Proč nepošlou další dvě sondy pro odběr vzorků z Měsíce? 1 z přivrácené, 1 z odvrácené strany? Mají všechno vyvinuté a vyzkoušené, komunikační sonda pořád funguje. Vědecký přínos by byl obrovský.
Snad aspoň Tianwen 3 poletí několikrát, byla by obrovská škoda mít všechno vyvinuté a vyzkoušené, a poslat to jen jednou. |
|
citace 22.3.2026 - 10:08 - Ervé:
Čína má velmi úspěšný program. Jenže mě na nich štve jedna věc.
Postaví rover pro Mars, používají ho a konec. Proč nepošlou druhý a třetí, jen s mírnými (levnými) úpravami? Vývoj a postupy mají hotové.
Vyvinou sondu pro odběr vzorků z Měsíce, vyvinou a pošlou komunikační stanici pro odvrácenou stranu. Proč nepošlou další dvě sondy pro odběr vzorků z Měsíce? 1 z přivrácené, 1 z odvrácené strany? Mají všechno vyvinuté a vyzkoušené, komunikační sonda pořád funguje. Vědecký přínos by byl obrovský.
Snad aspoň Tianwen 3 poletí několikrát, byla by obrovská škoda mít všechno vyvinuté a vyzkoušené, a poslat to jen jednou.
Protože všechno stojí peníze. A ty nejsou neomezené ani v Číně. Navíc za poslední roky se čínská kosmonautika dost rozkročila a paralelně probíhajících aktivit je mnoho. A navíc mnoho, které jsou pro Čínu úplně nové a velké zkušenosti s nimi nemá ani zbytek kosmických velmocí. Takže proto. Navíc v Číně jsou některé projekty politickým zadáním a mají prioritu před některými racionálními kroky. |
|
Ještě doplnění těch předchozích map o mapu geologickou.
 |
|
