Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: Let na Mars
06.7.2002 - 09:55 - 
MEK příspěvek #1620

Chci se zeptat, viděl jsem v pátečních novinách na Nově
, že USA a Rusko připravujou v roce 2015 let na Mars a bude mít šest členů. Je někde nějaká informace o tom.
 

06.7.2002 - 22:55 - 
MEK příspěvek #1621

Ha, ha ... už zase nemají o čem psát a mluvit. Takže přichází k dobru i let na Mars. Ale úžasná byla u toho ta animace.
Milan

 

07.7.2002 - 14:37 - 
MEK příspěvek #1622

Alespoň jedne odkaz k tématu:
http://spacedaily.com/news/020705154632.nsrq9fwz.html
 

08.7.2002 - 06:10 - 
MEK příspěvek #1624

S.Ramešová, M.Grün, J.Grygar: Trialog o životě ve vesmíru (Eminent, Praha, 2001)

Doporučuji čtení na dovolenou k tématu m.j. letu na Mars (a života ve vesmíru vůbec).

M.Filip

 

08.7.2002 - 10:21 - 
MEK příspěvek #1625

Zpráva Novy byla zavádějící. Nešlo o oficiální ruské přizvání zahraničních partnerů k misi na Mars. Doprovodná obrazová sekvence navíc s tímto projektem vůbec nesouvisela.
Návrh mezinárodní mise, který Rusové představili dne 5.7.2002, je pouze úvodní studií pro rozhovory s partnery z NASA a ESA v rámci pracovní skupiny. Studie předpokládá let nepilotované nákladní lodi se zásobami, následované pilotovanou lodí se šesti kosmonauty. Posádku by tvořil velitel, druhý pilot, letový inženýr, lékař a dva výzkumníci. Tři z nich by po šestiměsíčním přeletu a uvedením lodi na nízkou oběžnou dráhu kolem Marsu přistáli ve výsadkovém modulu na jeho povrchu, kde by strávili 30 až 60 dnů. Při vycházkách z modulu by měli k dispozici terénní rover. Zbývající tři členové expedice by zůstali na palubě lodi na orbitu Marsu, kde by vyčkali na návrat svých kolegů. Zpáteční let k Zemi by trval dalších šest měsíců. Celkem je mise rozpočítaná na 440 dnů.
Studie pracovně počítá s uskutečněním expedice v období let 2014-2015, tento termín však není závazný. Celkové náklady na přípravu letu, stavbu lodí a samotný let se odhadují na přibližně 20 miliard dolarů. Ruská strana navrhuje svoji třicetiprocentní finanční účast.

 

08.7.2002 - 10:37 - 
MEK příspěvek #1626

...a na letní čtení, jak se vyvíjely sovětské a ruské představy:
http://www.astronautix.com/craftfam/sovtions.htm
 

08.7.2002 - 10:58 - 
MEK příspěvek #1627

...let nepilotované nákladní lodi se zásobami: jak by asi tato loď musela být velká-zřejmě složená z modulů? Např.k obsluze 3 členné posádky na ISS je třeba zhruba 4 až 5 lodí Progress za rok. To znamená na 2 roky na Mars zásoby pro 6 lidí plus pobyt, které se vejdou asi tak do 15 lodí Progress (včetně nějaké rezervy). Jen toto je pořádný náklad, než by se vytahal nahoru. Část zásob na cestu by vezli sebou v pilotované lodi. ...
Je-li zde řeč o termínu 2014, tak při porovnání s tím jak pomalu jde stavba ISS, bych očekával v současné době již minimálně výrobu nákladních lodí a zahájení stavby dopravní lodi pro let k Marsu.
Ovšem obávám se, že k tomu zatím nedošlo a v nejbližích letech ani nedojde....
Počítám tak, kolem roku 2012 - 2015 dopravu hornin automaty z Marsu k ISS nebo jinou menší orbitální stanici u Země a tam jejich výzkum a testy.
Ale pilotovaný let...tak možná 2024 - 2025.
Ještě k délce pobytu na Marsu 30-60 dnů. To mi připadá nějak málo.(očekával bych alespoň rok ...minimálně).

M.Filip


 

08.7.2002 - 11:12 - 
MEK příspěvek #1628

Chápu to tak, že hlavním smyslem vystoupení byla výzva k mezinárodní spolupráci na dalším velkém projektu po dokončení stavby ISS. Doprovodná studie především definuje rozpočet na úrovni 20 mld. USD. Pokud by Rusko dalo 7 mld. USD, ESA 3 mld. USD a USA 10 mld. USD, tak pro USA je to cca jen 1 mld. USD ročně (v období 2005 - 2015). To je rozhodně zvládnutelná a možná i prosaditelná částka.
Jediný problém vidím v tom, že vědecká ani politická hodnota této akce není (možná zatím) dostatečně silná, takže by pravděpodobně došlo ke klasickému zpožďování a překračování rozpočtu (což ale může být žádoucí efekt pro dlouhodobé udržování kosmického průmyslu).
 

08.7.2002 - 15:07 - 
MEK příspěvek #1629

Jak by měla být velká nepilotovaná nákladní loď se zásobami? Je to jen úvaha, ale pokud by raketa Angara (o níž mluvili ve vystoupení) vynesla nákladní modul podobný modulu Zarja, pak by v takovém modulu mohlo být nacpáno asi 17 tun nákladu (Zarja v roce 1998 nesl včetně PHM asi 9 tun nákladu, Angara má mít o 8 tun vyšší nosnost než Proton). To je totéž, co vynese sedm Progressů. Pokud by v modulu měly být zásoby pro šestičlennou osádku na 11,5 měsíce (bez prvních šesti měsíců před spojením s pilotovanou lodí), tak to vychází na 8 kg pro každého kosmonauta denně. Navíc je možné počítat s tím, že zásoby pro výsadek na Marsu by asi byly hned v přistávacím modulu, který by byl zřejmě součástí této první, nepilotované lodi. A pak je nutný nějaký pohonný blok pro urychlení k Marsu a pro zbrzdění u cíle.
K délce pobytu na Marsu: V ruských studiích se roční pobyty na Marsu asi zatím nikdy neobjevily. Vzhledem k zákonitostem nebeské mechaniky lze při maximálně tříměsíčním pobytu u Marsu využít pro operace u Marsu období opozice, tedy největšího přiblížení obou planet, kdy je mezi těmito tělesy vzdálenost cca 50-70 miliónů kilometrů a informace z Marsu jsou na Zemi za tři minuty (Mars je na obloze na opačné straně než Slunce).
Při ročním pobytu se jedna opozice využije k přeletu k Marsu a až další opozice k návratu. Během pobytu na Marsu se kosmonauti dostávají až na opačnou stranu za Slunce a jsou vzdáleni od Země až 370 miliónů kilometrů (světlo překoná tuto vzdálenost za 20 minut). Dá se říci, že první varianta je jednodušší, levnější, bezpečnější v případě nutnosti rychlého návratu na Zemi a stačí pro uskutečnění základních výzkumů v oblasti přistání, zatímco druhá varianta je výhodná při provozování stálé základny na Marsu.
Poměrnému zastoupení v posádce vzhledem k navrženému podílu nákladů by odpovídalo toto složení: tři Američané, dva Rusové a jeden Evropan.
Rok 2014 se zdá být neuvěřitelný. Opozice má být podle mých výpočtů z hlavy asi v září 2014 (tomu by odpovídal start na jaře 2014 a přistání v létě 2015) a opakují se každých 14 měsíců (listopad 2016,....).

 

08.7.2002 - 16:16 - 
MEK příspěvek #1630

Rusi majú údajne vyrobených a na sklade ešte stále niekoľko kusov rakiet Energija, ktorá koniec koncov fungovala bezchybne pri dvoch štartoch ( strata Poljusu bola zaležitosť vlastneho motora nákladu ). Nosnosť tejto rakety na obežnú dráhu by zaručovala zloženie medziplanetárnej lode po dvoch až troch štartoch, čo nie je také zlé.
S tou Angarou to snáď nemyslia vážne.
 

08.7.2002 - 21:08 - 
MEK příspěvek #1631

> Zbývající tři členové expedice by zůstali na palubě lodi na orbitu Marsu, kde by vyčkali na návrat svých kolegů.

Když se všude, v souvislosti s letem na Mars, mluví o nebezpečí dlouhého pobytu v beztíži, myslel jsem že se tenhle problém se týká jen dlouhé cesty mezi Z-M a že na Marsu se tento problém ztenčí jeho alespoň nějakou gravitací.
Pokud by však mělo několik lidí zůstat po celou dobu na oběžné dráze, není to již přece jen velký risk??
 

09.7.2002 - 15:50 - 
MEK příspěvek #1634

Musím se opravit. Opozice budou v následujících obdobích:
srpen-září 2003 (vzdálenost planet jen 55 miliónů km - na to se těší astronomové)
říjen-listopad 2005 (69 miliónů km)
prosinec 2007 (88)
leden-únor 2010 (99)
březen 2012 (100)
duben 2014 (92)
květen-červen 2016 (75)
červenec-srpen 2018 (57)
Na několik prvních termínů se připravují přelety automatických průzkumníků.

:Energija
Technické podrobnosti ruského návrhu jsem zatím nikde nenašel. 6 mld. USD by snad mohlo stačit na výrobu nových Energijí po více než dvacetileté odmlce (exemplář uskladněný ve zřícené montážní hale je asi na odpis), opravu stávajících zařízení, nové zkušební starty á 0,5 mld. USD a vynesení nákladu. Samotné lodě by už ale musely financovat ostatní země. Američani by pak svým raketoplánem zajistili např. dopravu posádky. Ale určitě musí země podílející se na provozu ISS zvážit i jiné varianty.

:440 dnů v beztíži
Rusové asi předpokládají, že když mohl být 437 dnů v kosmu Poljakov, tak to zvládnou i jiní. Mimochodem, Jurij Onufrijenko, který se nedávno vrátil z dlouhodobé expedice z ISS, včera prohlásil, že by se rád takové cesty zúčastnil.

 

10.7.2002 - 08:15 - 
MEK příspěvek #1635

Detailní rozbor je asi zatím předčasný, ale alespoň pár poznámek.
I kdyby zásobovací loď měla hmotnost jen cca 30 tun, tak klasický chemický pohonný systém by musel mít nejméně 50 - 60 tun (pro odlet z LEO k Marsu a pro navedení na dráhu kolem Marsu). To jsme ale jen u Marsu a nemáme žádnou možnost to rozpohybovat zase zpět k Zemi. Někde musíme vzít palivo (pohon) pro návrat. Pod pojmem "zásoby" si také budeme muset představit i vedecké a technické vybavení (např. rover). Pak kromě druhé (pilotované) lodi potřebujeme ještě lander, který bude schopen přistát na Marsu a zase odstartovat na oběžnou dráhu. Když to všechno sečteme, jsme na několika stovkách tun (řádově 500 tun), které musíme vytahat na LEO. Je v zásadě jedno, jakou nosnost budou mít nosiče, protože to jde i po malých kouscích (jako u ISS). Jen by to bylo zdlouhavější (Energija by se určitě dobře hodila).
Pro snížení počáteční hmotnosti jsou zatím nejnadějnější možností výroba paliva na Marsu, nebo (i) použití dokonalejšího pohonného systému (jaderný, elektrický).
Stejně si myslím, že několik prvních let příprav bude znovu třeba věnovat definici celkové koncepce letu a teprve pak se bude možno bavit trochu konkrétněji.

:440 dnů v beztíži
To je asi opravdu zvládnutelné. Jen se mi zdá, že pro takto relativně krátkou celkovou dobu letu bude třeba poněkud větší celkové delta V pohonného systému (než pro delší doby letu). Nejsem ale schopen určit o kolik.
 

22.7.2002 - 07:56 - 
MEK příspěvek #1729

http://www.lidovky.cz/archiv.asp?c=L167a23A&r=pveda&d=20.07.2002#clanek

Článek
od M. Grüna v sobotních LN 20.7.02 na téma ruského plánu letu na Mars v r.2015....

M.Filip


 

17.8.2002 - 19:44 - 
MEK příspěvek #1804

Omlouvám se předem za poměkud neodborné uvažování o nebeské mechanice.
Když jsem přemýšlel o nejlepším pohonu pro let na Mars,jako zdaleka nejlepší mi přišel iontový.Jeho dost velkou nevýhodou je ale pomalé zrychlování(a zpomalování).Tak mě napadlo,jestli by nebylo dobré obrovskou přepravní loď poslat nepilotovanou na nějakou vlastní orbitu kolem Slunce,která by se čas od času blížila orbitě Země a Marsu.Tam by si loď pomalu několik let zrychlovala a když by byla blízko Země,kosmonauti by si na ní naskočili(asi nějakou lodí,která by se zkládala jen z kabiny pro kosmonauty,nezbytností a velké hromady chemického paliva) a byli by na Marsu rychleji.
No nic,asi je to blbost,ale měl jsem potřebu se s ní někomu svěřit.
Zdravím,Zdeněk
 

15.11.2002 - 07:23 - 
MEK příspěvek #2168

http://www.uzimex.cz/

Mise
2003 - připravovaná

Firma maxon motor ag pokračuje v úspěšné spolupráci s NASA a podílí se na expedici na Mars, která odstartuje v polovině příštího roku 2003. Poté co MAXON dodal pohonné a řídicí motory pro vozidlo Sojourner pro expedici na Mars roku 1996, budou i v roce 2003 obě vozidla pro pohyb po povrchu Marsu vybaveny pohony MAXON.
Plánuje se nasazení až 39 motorů MAXON. Motory budou plnit různé úkoly, na jedné straně pohon kol a ramene robota, na druhé straně řízení vozidla a obsluhu kamer.
Nová vozidla, nesoucí název ROVER, jsou proti svému předchůdci koncipovány podstatně větší. Jsou schopna v jednom jediném dni zvládnout stejnou vzdálenost jako první vozidlo během svého celého pobytu na červené planetě. Vozidla by měla přistát na dvou různých místech a po dobu 90 dní zkoumat Mars. ....

Velké plakáty s Mars Roverem 2003 byly k dispozici v září na BVV v Brně.

MF



 

16.11.2002 - 00:23 - 
MEK příspěvek #2171

Nějak z toho nemám dobrý pocit. Proč na Mars tak spěchat? Období studené války je nenávratně pryč a soupeření USA a Ruska přešlo v (byť částečnou) mezinárodní spolupráci. Takže by nám nemělo jít o to dostat se na Mars co nejdříve a nejlevněji, ale o to, abychom se tam mohli co nejčastěji a nejefektivněji vracet, byť by to mnohonásobně zvedlo počáteční investice. Ovšem, pokud nám jde pouze o to, dokázat si, že máme na to letět na Mars, pak prosím, ale to podle mne není ta správná cesta.
Ideální řešení spočívá ve velké kosmicé lodi, složené z několika modulů, zkompletované na LEO, jak už navrhoval von Braun (ovšem o mnohem únosnější hmotnosti), která by byla poháněna svazkem elektrických, nebo jaderných motorů a složila by pouze k přesunu mezi oběžnou dráhou Země a Marsu. Na oběžné dráze Země by vždy bylo doplněno palivo, náklad a vyměněna posádka, a loď by se v dalším startovním okně vydala k Marsu.
Pro sestup na povrch by sloužily malé přistávací moduly s motory na methan a kyslík, které by se vyráběly z místních zdrojů a vodíku přivezeného ze Země (viz. R. Zubrin - Mars direct plan). Dnes už ale víme, že na Marsu je pod povrchem obrovské množství vody, takže by eventuálně odpadlo i neustálé dovážení vodíku.
K dopravě posádky ze Země by byl použit raketoplán, případně pokud už bude k dispozici nějaký modernější dopravní prostředek.
Samozřejmě, že k vybudování marsovské infrastruktury (obytné moduly, elektrárna...) nelze tento způsob použít, tyto součásti by k Marsu byly dopraveny klasicky, tedy přímým startem ze Země.
Pokud bychom chtěli na Marsu založit stálou základnu (nebo ho později kolonizovat) je nezbytné mít co nejlevnější opakovaně použitelný dopravní prostředek, takže žádná sériová výroba kosmických lodí nepřichází v úvahu. Nestačí vidět pouze současnost, ale je třeba hledět i do budoucnosti.
Další věc: Je zbytečné vozit si s sebou na Mars zásoby na celou dobu pobytu (pro pětičlenou posádku na tři roky je hmotnost zásob opravdu neúnosná). Musíme se snažit maximálně využít místních zdrojů. Jak pravil R. Zubrin: "Musíme s sebou vézt semínka, ne jídlo, protože jídlo je příliž těžké." Dokud nebudeme vědět jak na Marsu pěstovat potraviny a získávat vodu, nemá cenu tam letět.
Proto si myslím, že je zbytečné letět na Mars do 1.poloviny 21. století.
To je vše
 

17.11.2002 - 19:35 - 
MEK příspěvek #2172

Souhlasím s panem Všetečkou, není důvod spěchat za každou cenu. Především je nutno vyvinout zmíněnou transportní loď. Předpokládané parametry: pohotovostní hmotnost včetně paliva 1000 tun, zrychlení 0,01m/s2, t.j. tah motorů 10000N, rychlost reakční hmoty z trysek 100km/s, t.j. 0,1kg paliva/s, čistý reakční výkon 500MW. Na to nám bohužel současné technologie nestačí, protože slunečních fotovoltaických článků bychom potřebovali 5km2 a z nukleárního zdroje tuto, i vyšší energii ve formě tepla sice získat umíme, avšak účinnost převodu na užitečnou elektrickou energii je omezena Carnotovým cyklem a zbylé nízkopotenciální teplo bychom nedokázali ve vakuu odvést. Samotný termický nukleární ohřev dává nevalný specifický impuls, protože jsme omezeni teplotami tavení materiálů. Pevně doufám, že se nenaplní mé obavy o tom, že konstrukce takovýchto pohonů je právě pro jejich nízkou účinnost nemožná, ale nevidím v dohlednu žádné řešení, jak to obejít. Nukleární energie je z povahy taková, že z ní nelze získat nic jiného než teplo, byť kinetická energie štěpných částic je vysoká, avšak každý rozpad je symetrický co do hybnosti.
 

17.11.2002 - 19:47 - 
MEK příspěvek #2174 - reakce na příspěvek #2171

Idiote. Podla vas teda nelezme do vody, kym sa nenaucime plavat ? Cakal snad Lindbergh, Nobile, atd. kym budu vyvinute dokonale technicke prostriedky ? Nech to za mna povie F. Nansen : "Je nezmyselne pytat sa, k comu nam bude aka vedomost. Dejiny ludstva su dejinami boja svetla proti tme. Clovek chce vediet, a ak toto zelanie straca, prestava byt clovekom."
 

18.11.2002 - 09:13 - 
MEK příspěvek #2175

Vývoj opakovanej lode alebo sériová výroba nie sú prekážkou. Hlavnou prekážkou je z môjho pohľadu plytvanie obrovskými financiami na nezmyselné vojenské projekty, z ktorých sa nakoniec aj tak uskutočmí iba každý piaty.
Napr. SDI s uavžovanými 40 mld USD by pohodlne stačila na vývoj nového lacnejšieho mnohonásobného prostriedku na LEO, aj na vývoj mnohonásobnej medziplanetárnej lode, resp. pri využití súčasnej techniky na cestu k Marsu. Nie som prívržencom projektov typu Apolo, tým myslím prerušenie kontinuity vo výskume, ale zase nevidím dôvod čakať do 2.polovice storočia kvôli učeniu sa pestovať potraviny - všetko je to otázka financií do príslušného výskumu. Vývoj viacnásobnepoužiteľnej medziplanetárnej lode by určite trval cca 10 rokov a to je dostatočne dlhý čas aj na vývoj biotechnológií pre produkciu potravy ( riasy, ale aj semienka ) aj na ich odskúšanie na ISS.
 

18.11.2002 - 10:36 - 
MEK příspěvek #2177

Čtu-li si jednotlivé příspěvky, mám o to větší pocit, že je to velká výzva. Ale než ji uskutečníme, musíme o Marsu vědět více než dnes. Je jasné, že většina věcí by měla být vyrobena z tamních zdrojů (potrava, resp. zemina, palivo pro návratové moduly ...). K tomu také musí existovat dostatečně vhodné zařízení, které to bude umožňovat a to právě vyžaduje znalost tamních podmínek, složení půdy a nerostů, atmosféry, četnost a typ bouří apod.
Tyto informace nám dodají bezpilotní sondy. Ale někde je třeba vyzkoušet moduly pro podporu života. Proto si myslím, že by se lidé měli nejdříve usídlit na Měsíci. Dá se tam relativně snadněji doletět, komunikace není tak dlouhá, resp. sousta věcí se dá na Měsíci vybudovat pomocí dálkově řízených automatů a v případě selhání všeho je možný i návrat.
Takže dle mého je jasnou proioritou na cestě na Mars cesta na Měsíc. A proto bych tuto jednoznačně podporoval a tímto směrem hrnul penízky. Může sloužit jako předsunutá hlídka pro astronomy (dokonce s lepšími výsledky než Hubble) atd.
Véna
 

18.11.2002 - 10:49 - 
MEK příspěvek #2178

Dovolím si opět připojit i pár svých poznámek:
- "problém" s letem na Mars je nevýznamný, nejsou třeba silná slova
- v tuto chvíli je pilotovaný let na Mars obtížný, drahý, nebezpečný a zbytečný
- pokud ale někdo chce v pramici přeplout oceán (obrazně), tak proč mu v tom bránit ?
- peníze jsou důležité, ale něco prostě musí dozrát až s časem (technologie, společnost, ...)

Připomenu tu ještě znovu svou představu o "virtuálním pilotovaném letu na Mars". Pohyblivá robotická zařízení (s "teleprezencí") na povrchu Marsu mohou nahradit fyzickou přítomnost člověka za zlomek ceny (žádné obří kosmické lodi, žádné speciální pohony ani jiné technologie, na době letu nezáleží, žádné zásoby potravin a kyslíku, žádné radiační, biologické ani jiné ohrožení lidí, žádná výroba paliva na Marsu, není třeba se vůbec vracet na Zemi, selhání není tragické, ...).
Vědecké (i mediální) výsledky přitom mohou srovnatelné.
Takto "virtuálně" se také letu může zúčastnit mnohem více lidí (aktivně) - vlastně všichni. V tomto smyslu jsme už vlastně na Marsu "byli" a stále více "budeme" (i když nebudeme spěchat).
Nepřipadá vám to nadějné, radostné a vrušující ? Může z toho mít M.Všetečka lepší pocit ?
 

18.11.2002 - 11:30 - 
MEK příspěvek #2179

Teleprezence ... krásná věc, i funkční, ale max. pro měsíc, kde je reakční doba kolem 3 sek.
U Marsu je s teleprezencí problém, neboť reakční doba je okolo 10 - 50 minut dle polohy Marsu. A to je pro současné automaty přeci jen trochu moc. Bylo by třeba vyvinout "poloprezenci", tj. zadávat jen obecné cíle (seber tu a tu horninu, přejdi tam a tam, sejmi obrázek toho a toho ...). A v tom již otřebujete značně velkou inteligenci automatu (v tomto čase ještě nerealizovatelnou). Ale zase právě v této oblasti bychom my, češi, mohli mít své místo ve výzkumu ...
Véna
 

18.11.2002 - 11:55 - 
MEK příspěvek #2180

Proto jsem tu "teleprezenci" dal do uvozovek. Prostě automat se rozhlédne, udělá fotku a třeba i za několik hodin mu přijdeou informace o tom, co má dělat dál (kam dojet, co vyfotit, co změřit, čeho udělat rozbor). Vědci na Zemi mu to naklikají přímo do toho prvního obrázku.
To považuji ta jednoduchou záležitost, která je i dnes zvládnutelná. Ten robot nemusí hodnotit co vidí, stačí když se bude umět na něco zaměřit a dostat se k tomu (i cesta se mu dá předem naplánovat, takže si ji ani nemusí sám vytvořit).
 

18.11.2002 - 13:07 - 
MEK příspěvek #2181

Na okraj. Zase se tu prezentoval ten ŽIVOČICH, jehož e-mailová adresa je : hulvath@pobox.sk Vzkaz pro něho - prezentujte, prosím, své vulgarizmy někde jinde. Vhodným prostředím by byl např. chlév. Přeji hezký den.
 

20.11.2002 - 01:10 - 
MEK příspěvek #2184

Ale, pani, pani, talk softly ! Ide proste o to, ze tvrdenia niektorych tu su, ako by som to povedal ako odbornik na strukturalnu lingvistiku a problem Turingovho automatu, mimo krivku grafu. Starsi empiricky mysliaci vizionari, spekulativni filozofi a futuristi (alebo ako tychto ludi strucne vystihla moja byvala manzelka, magistra filozofie - Idioti) typu pana Vsetecku, nechapu tento fundament a reaguju skratovo. Nie ze by som im to az tak zazlieval, uznavam, ze cela strukturalna lingvistika je strasne rozhadany a hlboko nestastny vedny odbor. Ale to neznamena, ze niekto, kto sa asi zvykne zamykat na (ako nadsenec kozmonatiky dufajme ze aspon podtlakovom) WC s flastickou piluliek, tak ze tu smie bez komentara tliachat. Ak by sme mali vsetci taku schopnost prisposobovania vonkajsich vztahov vnutornym, ako pan Vsetecka, tak by sme este mali podobu aneorobnych rias a mysleli si, ze dychanie kysliku je neduh, z ktoreho sa vyrastie. Ja chcem panu Vseteckovi len dobre, aby mu pripadne raz nejaky menej kultivovany oponent ako som ja nevysvetlil, ze to, co sa k nemu tak rychlo blizi zlava, je jeho pravica.
 

20.11.2002 - 08:54 - 
MEK příspěvek #2186

Určite existuje množstvo chatov a stránok, kde by sa niektorí jedinci mohli odreagovávať. Nezneužívať svoju "intelektuálnu prevahu" nad ostatnými je veľké umenie, najmä keď anonymita a beztrestnosť je taká láskavá. Ale možno reakcie na takéto príspevky sú práve to, čo dotyčný chce.

Späť k Marsu
mám dojem, že všeobecne celý výskum vesmíru sa začína niesť iba o peniazoch, čo to prinesie. Existuje kopec iných ovetví, ktoré peniaze iba spotrebúvajú a nikomu to nevadí - aspoň tým, ktorí sa na rôznych grantoch, prídavkoch, atď priživujú. Vývoj nových technológií spojených s cestou na Mars by určite priniesol aj ich komerčné uplatnenie a spätný finančný efekt. Okrem toho, chýba naozaj seriózna feasibility study o ceste na Mars a využití súčasných reálnych technológií, ktoré sú tu , sú odskúšané, vyrábajú sa vo veľkosériách - práce NASA vykazujú predraženú cenu na všetko a všetky projekty, ktoré NASA rozbieha sú nezmyselne drahé - určite je to pekne zdôvodnené,ale... Ale celá NASA vyzerá byť obrovská byrokratická mašinéria s množstvom úradnických miest a množstvom rozhodnutí, nepochybne na základe obrovskej práce podporných štúdií, lenže tieto rozhodnutia sa o 2 až tri roky ukazujú ako smeišne a vyhodilo sa kvôli nim veľa peňazí: napr.
- raketoplán a jeho využitei
- meškanie modulu Zvezda - NASA zakúpila pre istotu od vojakov pohonný modul, adaptácia a vývoj stáli 400 mil. USD
- vývoj nového mnohonásobného dopravného prostriedku - zastavený
- vývoj záchranného člnu pre ISS - zastavený
atď, atď.

Vyzerá to až smiešne, ak projekt, ktorý musel byť určite tvrdo obhajovaný a zdôvodňovaný a vynaloží sa naň stovky až mld. USD sa zrazu zastaví bez výsledku ( ano - technológie sa dajú použiť inde) a horlivo sa vymyslí a začne nová iniciatíva, ktorá zase odčerpá kopu financií a zase dokola. Začínam si už myslieť, že tlak dodávateľov a firiem, ktorým to len vyhovuje, je rozhodujúci.
Otázka asi nestojí tak - let na Mars alebo nie ? , ale Kolonizovať Mars alebo nie ? Demonštratívny let nemá zmysel.
 

20.11.2002 - 09:44 - 
MEK příspěvek #2187

Vzkaz " Nasratému Slovákovi ". Podle způsobu Vašeho vyjadřování spojeného s anonymitou uszuzuji, že jste sice poměrně vzdělaný, leč zakomplexovaný a ( možná )i duševně nemocný člověk, který si zasluhuje náš soucit a lítost. Zkuste si příležitostně pohovořit s psychoanalytikem ( čti - psychiatrem ). Pro začátek by stačilo, pokud byste přestal ve svých příspěvcích používat nadávky a urážky. PŘEJI BRZKÉ UZDRAVENÍ.
 

20.11.2002 - 11:25 - 
MEK příspěvek #2188

Ale panstvo, co je nelegitimne na tom, ze nemam rad spiatocnikov vo svojej ulite ? Kazda doba ma taku vrstvu, ktora si mysli, ze uz je to dost dobre a netreba ist dalej, aspon nie hned, staci neskor. Ludi spokojnych so svojou epochou. To je nedobry trend. Pripomina mi vazne mienenu vedecku studiu, ktora okolo roku 1900 v korelacii s rychlym rastom New Yorku dokazovala, ze pri nutnosti rastu dopravnej obsluznosti bude mesto do niekolkych rokov zavalene konskym trusom do vysky dvoch metrov, lebo ho bude pribudat rychlejsie, ako priepustnost ciest ho dovoli odpratavat. Autor nic nevedel o tom, ze uz existuju benzinove motory, ale ak by ich nebolo, mal by pravdu : Rast miest by sa musel zastavit prave aj kvoli tomu hnoju. "Zdravym rozumom mysliaci" jedinci aj dnes nepokladaju za nutny napr. prave let na Mars a robia nam prave taku medvediu sluzbu ako ti, ktori by za zbytocne povazovali v dobe spolahlivych broughamov a town carov (typy kociarov) experimenty nejakeho Otta, Benza ci Diesela. Lenze na smolu, tym panom vtedy stacili na vlastne prostriedky, v kozmonautike konzervativci a spiatocnici mozu blokovat viac. Nejak tak to chodi v poznani, ze na spoznanie jednoduchych principov treba stale zlozitejsi a drahsi vyskum. To je zle dnes, ze "uzitocni rozumni idioti" su najvacsou brzdou pokroku. A ako vieme z fyziky, nesmie sa im nechat volne pole, lebo ich pohyb by bol potom neobmedzeny :-))
 

20.11.2002 - 11:25 - 
MEK příspěvek #2189

Ale panstvo, co je nelegitimne na tom, ze nemam rad spiatocnikov vo svojej ulite ? Kazda doba ma taku vrstvu, ktora si mysli, ze uz je to dost dobre a netreba ist dalej, aspon nie hned, staci neskor. Ludi spokojnych so svojou epochou. To je nedobry trend. Pripomina mi vazne mienenu vedecku studiu, ktora okolo roku 1900 v korelacii s rychlym rastom New Yorku dokazovala, ze pri nutnosti rastu dopravnej obsluznosti bude mesto do niekolkych rokov zavalene konskym trusom do vysky dvoch metrov, lebo ho bude pribudat rychlejsie, ako priepustnost ciest ho dovoli odpratavat. Autor nic nevedel o tom, ze uz existuju benzinove motory, ale ak by ich nebolo, mal by pravdu : Rast miest by sa musel zastavit prave aj kvoli tomu hnoju. "Zdravym rozumom mysliaci" jedinci aj dnes nepokladaju za nutny napr. prave let na Mars a robia nam prave taku medvediu sluzbu ako ti, ktori by za zbytocne povazovali v dobe spolahlivych broughamov a town carov (typy kociarov) experimenty nejakeho Otta, Benza ci Diesela. Lenze na smolu, tym panom vtedy stacili na vlastne prostriedky, v kozmonautike konzervativci a spiatocnici mozu blokovat viac. Nejak tak to chodi v poznani, ze na spoznanie jednoduchych principov treba stale zlozitejsi a drahsi vyskum. To je zle dnes, ze "uzitocni rozumni idioti" su najvacsou brzdou pokroku. A ako vieme z fyziky, nesmie sa im nechat volne pole, lebo ich pohyb by bol potom neobmedzeny :-))
 

<<  1    2    3  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.276917 vteřiny.