Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: Let na Mars
28.11.2002 - 17:55 - 
MEK příspěvek #2245 - reakce na příspěvek #2244

Jenom krátce: není problém v chlazení ale v tom jak zbytečně nic navíc neohřívat, tj. oddělit samotné jaderné palivo a ohřáté reaktivní medium (propellant) od pláště motoru. Technologie GCNR to řeší mechanicky stabilizací rotací nebo jak bych to popsal, technologie VASIMR používá magnetické pole. VASIMR má vyšší účinnost z pohledu spotřeby "propellantu" (omluvte to anglicke slovo, ale ceske palivo, které mne teď zrovna jediné napadlo, ne. přesné), vyžaduje však externí zdroj elektrické enegie, GCNR obsahuje zdroj energie přímo v sobě. S tím testováním jsem to myslel tak, ze pokud dnes do plánovaného data startu zbývá řekněme cca 15 let, 10let bude trvat vývoj a výroba pohonu, tak ještě pořád zbývá 5let na jeho otestovnání. U pohonu, který má být dle předpokladů v provozu cca 1 rok (např. GCNR) se mi to jeví jako dostatečné, u plachty, která by měla být v provozu nepřetržitě 10let je to skutečně málo. Jinak naprosto souhlasím s tím, že nejrealističtější je dnes určitě úvaha o chemickém motoru, a to proto, že iontový je pro pilotovaný let nepoužitelný a jiný zatím nemáme.
 

28.11.2002 - 20:43 - 
MEK příspěvek #2246

Pavel Nedbal: jak dlouho by se na povrchu dalo vydrzet, tak dlouho by se vydrzelo. To by vyzadovalo fungujici uzavreny ekosystem. Ja si to zatim predstavuju spis jako nekolikalety zivot o konzervach - no a co. Napr. vypravy v Antarktide takhle funguji behem polarni zimy, namornici se driv plavili kolem zemekoule cela leta - a ani nevedeli ze pred kurdejemi by je zachranil vitamin C...


RaStr: radiozotopove generatory v roli zaloznich zdroju - proc ne. Solarni panely se musi pouzivat v kombinaci s bateriemi, takze optimalizovat vhodny pomer hmotnosti solarnich panelu, vahy a zivnotnosti baterii a vahy radiozotopovych clanku by nemel byt problem. Jde ciste jen o linearni optimalizaci - obezna draha Marsu je zhruba hranice, kde se misto solarcnich clanku vyplati pouzivat radioizotopove clanky, to je znama vec. Vetsinu doby ale expedice poleti bliz, nez je draha Marsu! Navic ten generator nejde ani nijak deaktivovat. Zajimavy by byl takovyhle scenar: dva generatory, jeden na pristavaci casti Marsovskeho landeru, druhy pripevneny na orbitalni sekci. Cast solarnich clanku, ta upevnena na landeru, by se pri letu k Marsu setrily (byly by napr. slozene), a posadka by vyuzivala vykon dvou radioizotopovych generatoru - protoze je nejde regulovat, a ta elektrina by jinak prisla nazmar. Jeden generator by pak pouzivala behem pobytu na Marsu, a taky by si do pristavaciho modulu slozila clanky pouzite pri ceste tam. Vzhledem k hmotnosti by solarni clanky i
jeden z generatoru zustal na povrchu Marsu, posadka by se vratila v minimalistickem navratovem modulu s motorem na TPH (co do hemretizovaneho objemu by ale mohl predstavovat celou obytnou sekci landeru - o hermetizovany prostor bude behem letu nouze!). Pro cestu zpet by posadka mela k dispozici cerstve, dosud pokud mozno nepouzivane a tim padem neopotrebovane slunecni clanky, a jeden radioizotopovy zdroj, ktery zustal na draze kolem Marsu.


2all: co se tyce nejakeho "cekani na novou technologii" - zapomente na to! Technologie se objevuji spis nahodne. Let na Mesic se nakonec v podstate realizoval pomoci koncepce a technologie existujici v podstate uz ve 30.letech (Von Braunuv Saturn V - krome velikosti na tom nic nebylo, spis huge-tech, nez hi-tech...). Solarni plachty jsou take mnoho let stara koncepce - jde o to, ze solarni plachta ma zdaleka nejvetsi specificky impuls, vzhledem k hmotnosti paliva - a sice nekonecny ;-)


2all: odpor k jaderne energii - ano existuje, a zejmena v jeji masivni , tezkoprumyslove podobe. Kdyz pomineme bezpecnosti pri startu, behem letu ,apod. tak se mi to stejne moc nelibi. Sice usetrime na hmotnosti paliva - ale tim hmotnejsi bude zbyla technologie! A co hur - hmotnost paliva behem letu klesa, a na tom je zalozena ekonomika veskereho kosmickeho provozu s chemickymi raketovymi motory. Hmotnost reaktoru behem letu neklesne - takze musime brzdit u Marsu nikoliv lod+polovicni mnozstvi zasob paliva, ale zase cely reaktor...


Predstava, ze by se slunecne plachta mela nejak neopravitelne "trhat" je neskutecne naivni. To verite reaktoru, a neverite plachte ? Tak by ji kosmonauti "zasivali", ne? jako namornici na starych plachetnicich!
Plachta by se skladala se samostatne zatahnutelnych a vymenitelnych segmentu, na palube by byly nahradni segmenty, a ty poskozene by bylo mozne nejak srolovat, a pak uvnitr lodi opravit - pomoci nuzek, izolepy, a zehlicky! To je technologie, ktere se da duverovat - nakonec byla pouzita i pri zachrane Apolla 13...


Reaktor, a stejne tak odvaznejsi nuklearni koncepce, je neco, co neni behem letu v lidskych silach opravit, pokud se to pokazi. Samozrejme, da se namitat, ze to nema zadne pohyblive soucasti - ale solarni plachtu by slo take optimalizovat na minimum pohyblivych soucasti. Zajimava je treba uvaha, jestli by se vyplatilo manevrovat celou lodi i s obri rozevrenou plachtou, nebo jestli slozit plachtu s nejakych otocnych segmentu - jakychsi "stozaru". Tahle koncepce mi neprijde uplne nesmyslna - stozary by mohly byt otocne primo zevnitr lodi, treba dokonce rucne - to mi prijde zcela genialni. "Stozaru" by bylo treba 8-10, byly by paprskovite rozmistene kolem centralniho telesa, a plachta by se na nich rozsirovala ve tvaru "V". Otacenim stozaru kolem sve osy by slo plavidlo libovolne manevrovat. Stozary by byly teleskopicky zasunutelne - opet nejlepe rucne zevnitr lodi, jako zalozni pohon pro pripad poruchy by se pouzila manualni sila kosmonautu. Pokud by vse fungovalo, pouzily by se servomotory, ale nezaviselo by to na nich - a rucni pohon by setril hmotnost lodi i elektrickou energii na palube. Nesmime zapominat, ze lidsky organismus je taky zdroj energie, a kdyz uz ho budeme krmit, muzeme ho take vyuzit ;-) Maji kosmonauti cvicit na nejakych slapadlech, nebo otacet klikou od solarni plachty ? Namornici na plachetnicich si taky nevaleli sunky...


V pripade jakehokoliv "potrhani" nektereho segmentu by slo pokracovat v letu jednoduse otocenim protilehleho segmentu do neutralni polohy, a mezitim by se mohly provadet manualni opravy plachty. V zasade musi jit o nezavisle segmenty velikosti max. desitek metru ctverecnich, ktere pujde nezavisle na ostatnich v pripade problemu "odhodit", prislusny nosnik slozit, vzit do lodi, a ze zasoby rezervni folie namotat novy segment, a pak plachtu znovu rozvinout - aspon by se kosmonauti cestou neunudili k smrti, jak jim porad vestite!
Takhle nejak jsou usporadane i plachty na Cosmos Sail 1 - jsou to trojuhelnikove plachty upevnene z jedne strany na jakychsi "stozarech". Otacenim stozaru jde plynule regulovat tach plachty, a dokonce by mohlo jit vyvinout teoreticky i castecny bocni tah - nevim... minimalne s protizavazim na dlouhem lane by mohlo jit dosahovat zajimavych manevru. Pujde i "krizovat" - ale samozrejme jen v gravitacnim poli Zeme nebo Marsu. Jako jediny problem vidim kombinaci aerobraking a nutnost slozeni plachty. Je otazka, jestli by slo v gravitacnim poli Marsu provest "gravitacni obrat", a pouzit spis "solar braking" - vyuziti plachty pro snizovani rychlosti vzhledem k Slunci pri otocce u Marsu. O tomhle se da jen spekulovat, protoze 1) nezname tah slunecni plachty 2) nezname celkovou hmotnost meziplanetarniho komplexu pri priletu k Marsu (i kdyz ja se priklanim pro max. okolo 26 tun, a mam pro to dobre duvody) 3) nezname tudiz ani priletovou rychlost pri priblizeni k Marsu - jiste je, ze muzeme brzdit jen nepatrne, jednak svinutim plachty, jednak nasazenim slabeho iontoveho motoru (o vykonu max. desitek kW) - s vyuzitim vsech solarnich clanku i radioizotopovych generatoru na palube. Vyhody: Pri zpatecnim letu budeme mit k dispozici mensi elektricky vykon, ale hmotnost celeho komplexu pri odletu orbitu Marsu bude smesna - radove neco okolo 12ti-15ti tun, pri nezmenene velikosti slunecni plachty. Budeme moci kombinovat tah plachty s tahem iontoveho motoru - ale budeme mit k dispozici daleko mensi instalovany elektricky vykon, nez pro navedeni na drahu kolem Marsu - a take proto bude zpatecni start z drahy kolem Marsu zdaleka nejkritictejsi a nejzdlouhavejsi fazi celeho letu. Pokud vubec pouzijeme chemicke nebo iontove motory, mely by byt vyuzity prave v tehle fazi, protoze pri ceste k Marsu mame celou radu alternativ - hlavne solarni plachtu a v neposledni rade i aerobraking.
Zajimava je uvaha, jaky asi bude vykon vsech casti solarnich clanku - clanky na ISS budou mit celkem 100 KW, ted ale nevim jestli jeden ze ctyrech - asi ano. Pro vetsi vykony ale potrebujeme chladici system - ale chladici system suxx, nechceme mit na palube pokud mozno nic, cemu by nestacilo pasivni chlazeni!! Zadne procesory Duron ;-)) pekne Crusoe.


Solarni plachta naopak pujde s uspechem vyuzit pro zpomaleni pred navratem na Zemi - a to mozna i pro dost razantni zpomaleni, protoze pri stale stejne plose plachty uz budeme moci odhodit obe slozky marsovskeho modulu - lander i co do hmotosti zrejme asi celkem zanedbatelny navratovy modul landeru, ktery bude predstavovat dulezitou cast obytneho prostoru. Pred zaverecnym brzdenim u Zeme uz poleti komplex slozeny pouze ze solarni plachty a navratove lodi (jako priklad jsem uvedl Sojuz o letove hmotnosti asi 12t - ale neni to nutna podminka..)


Myslim si, ze nase civilizace je strasne zdeformovana paradigmatem "slapnout na plyn a byt tam co nejrychleji". To je spatne paradigma, a dovedlo nasi civilizaci do pomerne nejasne situace - vcetne toho, ze mame technologii, a pritom s ni neletime na Mars - coz by se v predchozich staletich nestalo!!! Byl jsem predminule prazdniny s kamarady tyden na jachte v Chorvatsku, a naprosto mi to okouzlilo. Slunce je navic zdroj permanentniho slunecniho vetru - a kdyby mela lod na mori permanentne vitr z jednoho smeru, tak verte mi, neexistuje vetsi pohoda! Pohon vetrem a slunecnim vetrem se zas tak zasadne nelisi - jde o pohon bez vetsich vibraci (vakuum se na rozdil od vodni hladiny nehoupe ;-), vykmitu, zcela tichy, vyzaduje minimalni soustredeni posadky....


Ja nikomu jeho jaderny, nebo jaderne-elektricky pohon neberu - postavte si to a lette tam. Solarni plachetnice je ale jedina technologie, kterou muze pro let na Mars vyuzit soukromy sektor - soukromy sektor ma tendenci optimalne vyuzivat zdroje, ktere jsou v danem prostredi k dispozici. Je videt, ze soucasne vize osnovaji vedci - ne ekonomove! Kdyz muzu mit zadarmo slunecni vitr, tak poletim na slunecni vitr! A ze to navic nespotrebovava zadne palivo a hmotnost lodi bude mensi - tim lip! 21. stoleti bude patrit solarnim plachetnicim. Co bude pak, to se tyka dalsich generaci - ty at si to udelaji jak chteji....


Me navic predstava solarnich plachetnic prijde i romanticka - kdysi v detstvi jsem chtel psat rozsahlejsi kycovitou sci-fi space operu, a nenapadl mi romantictejsi zpusob letu vesmirem pro vysoce kulturni a vyspelou civilizaci, zijici v naproste dusevni rovnovaze i v rovnovaze s prirodou, nez jsou prave slunecni plachetnice ;-)


Rekapitulace moji koncepce letu:


  • start 1: pomoci Protonu nebo Ariane 5 od rovinku, 22t na nizkou az stredne vysokou obeznou drahu (vyska cca jako ISS, ale s inklinaci vhodnou pro start k Marsu): solarni plachetnice a Mars lander precpany k prasknuti zasobami, dva radiozotopove generatory, min. dve nezavisle sady solarnich clanku o vykonu az 50 kW, jeden iontovy motor, zasoby pro dva lidi na 3 roky letu. Predpokladane usporadani stupnu:


    |aerobraking shield|mars lander|mars return module|service module|docking hatch


    priblizny pomer hmotnosti si predstavuji takhle: zasoby cca 6t, aerobraking shield + mars lander cca 6t, mars return module s palivem cca 3t, service module i s plachtou zbylych 7t. Jde samozrejme o totalne naivni odhad, ktery jsem naivne odvodil napr. z hmotnosti LEM Apolla (pozor, mesic nema atmosferu!! my budeme mit padaky!!). Naprosto si neumim predstavit tvar a velikost stitu pro aerobrakikng telesa o hmotnosti okolo 28 tun - v soucasne dobe je aerobraking otestovany pro objekty hmotnosti radove stovek kg, rekl bych. Jiste je opetovne pouziti stitu pro zbrzdeni pristavaciho modulu - to je bez diskuze. Nejspis by slo o velky stit o prumeru tak 5 m.


  • start 2: kosmicka lod cca typu Sojuz: 12t navedena primo na drahu do Lagrangeova bodu pomoci nosice cca typu Proton (netreba vyvijet - odzkouseno koncem 60.let...) nebo lepe Ariane 5 (protoze muze startovat blize k rovniku). Sojuz ma solarni clanky o vykonu 6kW, ale urcite by nebyl problem aby Rusove za priplatek instalovali nejnovejsi typ o dvojnasobnem vykonu pri stejne hmotnosti ;-)


    Servisnim modulem placetnice by vedl relativne uzky tunel, ze ktereho by slo rucne ovladat slunecni plachty. Po startu by cela plachetnice byla k prasknuti narvana zasobami - nebyl by tam zadny volny prostor. Po priblizeni expresniho privozu ("sojuz") by kosmonauti museli nejdrive ze vseho rozbalit "nafukovaci skladovaci sekci" v pravem uhlu napr. k orbitalnimu modulu Sojuzu (pripadne by se zaroven pouzil Sojuz se specialne zvetsenou orbitalni sekci pri temer stejne hmotnosti...technologie a materialove inzenyrstvi od 60. let pokrocilo...). Zasoby kterym radiace nevadi by se nanosily do externiho nafukovaciho modulu, ve kterem by ale kvuli radiaci byla omezena maximalni doba pobytu. Tim by se uvolnit tunel a mars return module. Iontovy motor by byl umisten v pravem uhlu k servisni sekci, aby se nachazel v tezisti celeho komplexu pri odletu od Marsu. Mozna by mohly byt iontove motory dva mensi umistene na naklapeci konstrukci (vzhlem k malemu tahu by to nebylo konstrukcne narocne), kazdopadne by byly soucasti service module. Zajimaly by me vase nazory na to, jestli by bylo vyhodne vyvijet tah ve smeru osy komplexu pri "srolovane" plachte, nebo naklapet cely komplex a vyvijet tah v pravem uhlu k lodi. Tunel v service module by byl nejlepe chraneny proti radiaci v obdobich zvysene slunecni aktivity - dost mozna asymetricky. Po vetsinu letu by pravdepodobne plachetnice mirila ke slunci bud pozemskym, nebo marsovskym navratovym modulem - zejmena pri orientaci "sojuzem ke slunci" by kosmonauty asi chranilo mnoho a mnoho vrstev materialu, vcetne zasob paliva.


    Pokud mluvim o navratove lodi jako o "Sojuzu", jde spis o priklon k ruske koncepci atmosferickych navratovych modulu - asi by se pouzil pouze zakladni navratovy modul, servisni sekce by byla zcela modifikovana - mozna by byly iontovy motory i se zasobami paliva umistene v standartni servisni sekci, protoze bezny motor pro orbitalni manevrovani by vubec nebyl potreba, a stacil by mensi manevrovaci raketovy motor, navic s palivem nedegradujicim trysky. Stejne tak by byla modifikovana orbitalni sekce - zejmena vzhledem k zvyseni obyvatelneho prostoru by slo mozna o jeji radikalni prodlouzeni, nebo zdvojeni. Pro brzdeni pri navratu na Zemi by se pouzila solarni plachta, takze brzdici motor bezneho sojuzu by nebyl potreba. V podstate lakava je takova koncepce, kdy by modul slunecni plachetnice neobsahoval zadne raketove motory (krome motoru mars landeru a mars return module), a zadne zasoby paliva - pouze solarni plachtu, solarni clanky, radioizotopove generatory. Az do setkani s posadkou totiz solarni plachta nebude nikam spechat, a zadne palivo (krome toho pro pristani a navrat z Marsu) ani potrebovat nebude.


    Nevim, proc by mel byt let dvou lidi riskantnejsi nez let 6ti lidi - stejne si nedovedu predstavit, ze by nekdo delal ve stavu beztize napr. nejaky chirurgicky zakrok. Oba clenove posadky budou mit zakladni lekarsky vycvik - ale hrozi jim predevsim travici potize z predavkovani konzervovanymi potravinami, navic po mnoho let konzervovanymi potravinami. Hrozi jim tez nemoc z ozareni - s tou ale ani doktor nemuze delat vubec nic :-( Mimochodem, uvahy o obyvatelnem prostoru: v "jakoby-sojuzu" to bude asi tech 6 m^3, obytny tunel by mohl mit tak 4-6 m^3, a nejprostornejsi by by asi byl Mars return module, ktery by mel byt co nejvetsi - 8-12 m^3. To dela dohromady neco okolo 20 m^3 - to skutecne neni nic moc, ale je to daleko vic, nez meli k dispozici astronauti behem misi Apollo, ktere trvaly 10dni - coz neni zas tak malo. A dalo se to taky prezit... a tady by byl navic pripojen nafukovaci modul - i kdyz by byl urceny hlavne asi pro skladovani zasob, pripadne pro nejake rozcvicky navic. Navic - zajimalo by me srovnani meho dimenzovani lodi s cca 20 m^3 obytneho prostoru pro dva kosmonauty s projekty pro 6 kosmonautu na jaderny pohon.


    Argumentace ve prospech solarni plachty oproti bezpilotnim vypravam: udrzba a opravy solarni plachty budou velice narocne, a asi je nepujde automatizovat, bude potreba lidsky faktor. Solarni plachetnice tedy bude vlastne levenejsim zpusobem vyzkumu Marsu, nez by byla odpovidajici bezpilotni expedice - protoze narocnost navratu lidi na Zemi nakonec nebude zas tak slozita: ve srovnani treba s navratem vzorku o stejne hmotnosti. Lide muzou vzorky na povrchu primo zkoumat - hmotnost zarizeni, ktere pujde dopravit na povrchu, nebude zas tak zanedbatelna - problem bude spis s navratem zpet na obeznou drahu...
    Dalsi vyhoudou pouhych dvou startu ze Zeme pomoci stavajicich nosicu je relativne nizka cena - vyprava bude i tak stat miliardy, ale ne stamiliardy. Diky relativne nizke cene ji bude mozne postupne opakovat a postupne technologii zlepsovat. Prvni uspesna expedice nebude mit velky prinos - ale bude dokazane, ze to podniknout lze, a dalsi expedice bude treba uz vetsi, nebo stejne mala, ale lepe financovana a naplanovana, bude pouzita kombinace teto metody prepravy lidi s konvencni prepravou aparatury bezpilotnimi landery napr. typu Mars Smart Lander (predpoklada se okolo roku 2009). Vlastne se moje mise nevylucuje s rozsirenim o dalsi klasickou misi vyslanou ze Zeme klasickou nosnou raketou, treba se zasobami na prodlouzeni pobytu na povrchu. Kdyz by "moje" minimalisticka mise uspesne pristala pobliz bezpilotniho modulu s dalsi dejme tomu tunou zasob (tunu vybaveni lze zejmena pri pouziti hard landeru dopravit na Mars relativne levne - dejme tomu tunu vody a konzerv...), bylo by mozne pobyt na Marsu prodlouzit na mesice. Stejne tak by bylo mozne dalsi zasoby pripravit treba na obezne draze kolem Marsu - v obou pripadech se dostavame k vyraznemu prodlouzeni mise za cenu pod 1 mld dolaru - zatimco stavet nejaky specializovany megahvezdolet na jaderny pohon by stalo samo o sobe stamiliardy. Dostat k Marsu maly naklad uz umime, za relativne prijatelnou cenu, ne nesrovnatelnou napr. s dopravou na geostacionarni drahu. Proc tedy nejak resit dopravu malych mnozstvi nakladu k Marsu - ktere je uz dnes zvladnute za relativne prijatelne ceny, i kdyz rozhodne ne levne - pouze nekolikrat vyssi, nikoliv radove vyssi, nez doprava zasob k ISS - kdyz staci vyresit dopravu lidi tam a zpet ? k samotne doprave zasob na povrch Marsu nebo dokonce na obeznou drahu Marsu nove technologie nepotrebujeme. Pouze potrebujeme naplanovat zakladni presun lidi na Mars a zpatky, aby mohl probehnout zcela nezavisle na doprave cehokoliv dalsiho. Kdyz jim tam nezavisle vystrelime hard-landerem zhruba typu Mars-Pathfinder/MER dalsi zhruba tunu zasob, tak nic neztratime, a navic pujde v podstate o "cerstve potraviny" - oproti pomerne letitym konzervam na slunecni plachetnici... ;-) Muzeme jim tak klidne poslat taky elektrarnu, vozitko, nastroje na stavbu obydli, elektronovy mikroskop, nebo vrtnou soupravu. Neni ale duvod tohle vybaveni posilat v zakladni sestave lodi koncipovane pro let tam a zpet - coz bude celkove nesrovnatelne narocnejsi, nez pouha doprava zasob jednim smerem.


    Dokonce se domnivam, ze ve chvili, kdy by na Mars uz nejaci blazni mirili na slunecni plachetnici, by se ostatni kosmicke agentury predhaneli ve spolupraci s touto expedici a s upravou svych programu ve prospech expedice, ktera by se v tu chvili nachazela na draze k Marsu!

     

  • 28.11.2002 - 20:49 - 
    MEK příspěvek #2247

    omlouvam se, v zachvatu nadseni jsem napsal "tach" misto "tah"... ;-)

     

    28.11.2002 - 20:52 - 
    MEK příspěvek #2248

    dalsi oprava: mel jsem na mysli pri letu tam: 2 izotopove generatory + solarni clanky landeru, pri letu zpet: 1 zbyly izotopovy generator + solarni clanky v orbitalni sekci, dosud slozene, aby se neopotrebovavaly. z nepochopitelnych duvodu jsem to napsal obracene. pro cestu zpet bude potreba jedna sada cerstvych nepouzitych solarnich clanku - protoze bez iontoveho (nebo jineho elektrickeho) motoru by se plachetnice ze drahy Marsu skutecne vracela cela leta...
     

    28.11.2002 - 21:14 - 
    MEK příspěvek #2249

    http://science.nasa.gov/headlines/y2000/ast28jun_1m.htm


    "Our goal is to perform a flight demonstration of a solar sail," said Gavit. "We're hoping we could do a flight demo in the 2005 timeframe to prepare for the Interstellar Probe, a sail-propelled craft that's slated for launch about 5 years later."


    Nearly half a kilometer wide, the Interstellar Probe's delicate solar sail would be unfurled in space. Continuous pressure from sunlight would ultimately accelerate the craft to speeds about five times higher than possible with conventional rockets -- without requiring any fuel! Zooming toward the stars at 90 km per second, it could cover the distance from New York to Los Angeles in less than a minute. That’s more than 10 times faster than the Space Shuttle’s on-orbit speed of 8 km per second. An interstellar probe launched in 2010 would pass the Voyager 1 spacecraft, the most distant spacecraft bound for interstellar space, in 2018 going as far in eight years as Voyager will have journeyed in 41 years.


    Proc by to neslo pouzit i pro let k Marsu ?


    http://stacks.msnbc.com/news/812607.asp?cp1=1


    href="http://www.lgarde.com/programs/solsail.html">http://www.lgarde.com/programs/solsail.html (pekne fotky)


    http://www.frc.ri.cmu.edu/projects/blade/description_launch.html


    aha, tak tech 22tun je asi moc - potrebujeme se dostat do 1000 km, a to neni malo ... :-( mozna by se pro prvni vzestup do 1000 km dal pouzit iontovy motor na solarni pohon, a teprve pak by se pouzila slunecni plachta: "Atmospheric effects surpass solar pressure effects at altitudes lower than 1000 km. Thus, many LEO launches, including the Space Shuttle, are out of the question for the Solar Blade. Among the secondary launches to higher orbits, an Ariane microsat slot is favorable for a number of reasons: first, flight slots are available for the 2001-2002 time frame; second, the space on an Ariane is more than adequate; and third, cost and integration issues are kept to a minimum, due to the large volume of launches."


    "The Solar Blade Heliogyro Nanosatellite has the appearance of a Dutch windmill and employs sail control akin to a helicopter. Four solar reflecting blades, each 30 meters long by 1 meter wide and constructed from ultrathin polyimide film, are attached to a central spacecraft bus and are pitched along their radial axis. Embedded Kevlar and battens provide added stiffness and resistance to tears. The satellite uses collective and cyclic pitch of these solar blades relative to the sun's rays to control attitude and thrust. The spacecraft weighs less than 5 kilograms, and, when stowed, is a package approximately the size of a golf bag. Total launch mass, including stowage carriage, is 35 kilograms."
     

    28.11.2002 - 21:54 - 
    MEK příspěvek #2250

    http://www.planetary.org/solarsail/faqs.html


    mj. se vysvetluje, ze solarni plachta neleti na slunecni vitr. zajimave je i " 8. Can a solar sail only provide thrust away from the sun? - No, thrust can be generated inward or outward with respect to the sun. By turning the sail at different angles, we can add or subtract velocity to the spacecraft. When we add velocity, the sail flies away from the Sun. When we subtract velocity, its orbit spirals inward. " Tzn. vsechno co pisu o startu z obezne drahy z Marsu je blud - solarni plachtu by slo pouzit i pro cestu zpet ! (zrejme).


    The spacecraft is to be launched into a 850-km. (528-mi.) - tohle je trochu problem v me koncepci, tak vysoko 22 tun nedostanu. Na druhou stranu, myslim, ze Mars lander by mohl byt podstatne lehci, nez mnou uvedenych asi 12t, byl to spis skepticky odhad...


    Problem je, ze nikde nemuzu najit, jaky tah bude slunecni plachta generovat - ale ze lze plachtu pouzit i pro manevrovani a snizovani obezne drahy kolem slunce, to me prekvapilo, a jen to podporilo moje presvedceni, ze je to vhodna forma pohonu. Mozna ji ani nebude potreba kombinovat s iontovym motorem - nebo jen pro potreby manevrovani a zpresneni drahy letu. Asi zalozim samostatny topic "solarni plachty", protoze uznavam, ze nejdriv musi prijit bezpilotni experimenty. Ale trvam na tom, ze na Mars se da se solarni plachtou doletet nejlevneji, velice bezpecne, a pri kombinaci odvazneho (treba i nekolikatydeniho) primeho letu v male lodi, pri kterem by se dohnala jiz nekolik mesicu ci let zrychlujici plachetnice se zasobami, nejde ani o nijak pomaly zpusob dopravy.

     

    29.11.2002 - 08:11 - 
    MEK příspěvek #2257

    Tah sluneční plachty je závislý na několika věcech:
    1-velikosti a tvaru
    2-materiálu
    3- natočení vůči slunci-
    4-dlouhodobě míře odolnosti
    5- samozřejmě na výši sluneční aktivity tj toku částic ze slunce (nutno sledovat intenzitu, směr je jasný- od Slunce)

    To vše nám vyřeší Santa Pinta.
     

    29.11.2002 - 14:04 - 
    MEK příspěvek #2264

    Tah, vyvolaný odrazem slunečního světla od dokonalého zrcadla, je v oblasti Země cca 10 na -5 Pa (deset na mínus pátou Pascalu), tedy tah 1 Newton dostaneme z plachty o ploše 100000 m2 (čtverečních), tedy z plného čtverce o hraně přes 300 x 300 metrů.
    Hmotnost použitelné pokovené fólie je v řádu gramů na m2. S výztuží a dalším technickým vybavením (ovládáním) se dost těžko dostaneme pod 10 gramů na m2, takže pro výše zmíněnou plachetnici s maximálním tahem 1 N (v oblasti Země) vychází hmotnost 1000 kg (1 tuna).
    Další debatu už povedu v nově založeném tématu "Solární plachetnice".
     

    29.11.2002 - 16:20 - 
    MEK příspěvek #2267

    Zalozil jsem samostatny thread o slunecnich plachetnicich; nicmene neodpustim si par poznamek:


    Petr Vojvodik: prekvapive, solarni plachtu nepohani proud castic ze slunce, neboli slunecni vitr, ale primo tlak fotonu, ktery je vicemene konstantni. Zalezi na tom, ktere vsechny vlnove delky bude plachta odrazet. Tlak fotonu ma byt dle vypoctu az 100x vetsi, nez tlak castic slunecniho vetru - nevim, sam bych take cekal neco jineho.


    Zatim jsem podnikl myslenkovy experiment s plachtou o plose cca 3x106 m2

     

    29.11.2002 - 16:27 - 
    MEK příspěvek #2268

    ... tam me tedy vychazi tah okolo 30 N, coz neni mnoho, ale je to vic, nez kolik maji treba iontove motory, pokud se nepletu. Otazkou zustava hmotnost. Podle me by byla o nekolik radu mensi - 10g na m2 na je neuveritelne velke cislo, dnes neni zadny problem pokovit folii treba jen nekolika malo vrstvami atomu kovu. Troufam si rict, ze dostaneme spis tah 1 N/10 kg plachty, nez 1 N/1t plachty - nebo alespon nepochybuji, ze takovy material lze vyrobit. Je nutno si uvedomit, ze ho neni mozne srovnavat s nicim v pozemskych podminkach - jedina sila, kterou bude muset plachta vydrzet, je prave tlak slunecnich paprsku! muze jit o nesrovnatelne tenci folii, nez cokoliv, co zname ze zeme - muze jit o material, ktery by v pozemskych podminkach roztrhal sebeslabsi zavan vetru. Budeme ho muset na Zemi vyrobit primo ve stavu urcenem pro rozbaleni do finalniho tvaru ve vakuu - nejlepsi by pochopitelne bylo samovolne rozrolovani - konec folie pripevnime ke kostre, a nechame supertenkou folii, aby se zbytkovym atmosferickym tlakem v zatim vyfouknutych "zebrech" sama rozvinula - pripadne udelime rolicce folie mirny otacivy moment a zaroven vhodnou rychlost, a segment se tak sam rozvine do pozadovaneho tvaru. Predpokladany ultranizky tah pripadajici na jeden segment se pak bude prenaset samonafukovacimi zebry. Zni to silene - ale kdyz si uvedomite, ze umime udelat balony ktere doleti treba do 30 km vysky, zjistite, ze nektere dnesni materialy jsou taky dost prekvapive...

     

    29.11.2002 - 18:17 - 
    MEK příspěvek #2270

    Prosím Vás, pane chaosi, buďte tak laskav a zaměňte anonymní přezdívku chaos svým jménem. My se tady vesměs přestavujeme jménem a nestydíme se za to. A pak, prosím, zaplňujte svými názory Vámi vytvořenou rubriku slunečních plachetnic, kde můžete svoje fantazie rozvádět, jak je libo. Z výpočtů jasně vyplývá, (protože těch 10exp-5 N/m2 tlaku fotonů je pravda) že se nemůžete v rozumném čase odpoutat od Země a doletět k Marsu. Navíc, v prostoru nemůžete rozumně manévrovat a sebemenší odchylka způsobí (třeba ztráta části plochy), že se nestrefíte. Prosím, použijte výpočtů fyziky a matematiky před publikováním, byť si zde nehrajeme na renomovaný vědecký časopis.
    s pozdravem Pavel Nedbal
     

    29.11.2002 - 22:44 - 
    MEK příspěvek #2273

    co to tu placas ? Pripominas mi vazne mienene projekty osvieteneho 19. storocia o ceste na Mesiac parnym strojom. Pocul si uz niekedy o Umov - Poyntingovom vektore ? Teda hustote energetickeho toku, v tomto pripade v korelacii s faktormi ako je fyziologicka akceptovatelnost tebou opisovaneho principu lokomocie pre let s posadkou ? Treba rozmyslat v sirsich suvislostiach ! Pamataj co povedal uz lord Kelvin, ze kto sa nevyjadruje v cislach, ten nevie o com hovori !
     

    29.11.2002 - 23:11 - 
    MEK příspěvek #2274 - reakce na příspěvek #2246

    Když už ten izotopový zdroj bude na marsu, nehodilo by se ho nějak využít i po odletu ?? Například dlouhodobé napájení sledovacích přístrojů či odolný rover, který by se dobíjel z onoho zdroje a zkoumal by okolí přistání i po odletu expedice (po odletu by se dal přes nějaký zesilovač /Mars Odysei,Mars Surveior,zesilovač v přistávacím modulu/ ovládat přímo z odlétající lodě -> výhodou by byla krátká odezva na povely a rychlejší průzkum. Tento koncept by se hodil prakticky pro jakoukoli koncepci, ať už soukromou či mezinárodní. Rover i radioizotopový generátor jsou skladné a během letu je lze skladovat mimo hermetizovaný prostor.
     

    29.11.2002 - 23:13 - 
    MEK příspěvek #2275

    No potiz s prezdivkou je, ze na Internetu me pod tou prezdivkou zna daleko vic lidi, nez pod mym obcanskym jmenem - ale proc ne, nestydim se za svoje jmeno, neni to zadna druha identita, za kterou bych se skryval.
    Do rubriky jsem se presunul.


    Ten tah je o dva rady mensi, nez jsem mel pocit, ze jsem nekde cetl - to samozrejme situaci trochu meni. Rikam trochu - protoze s iontovymi motory je situace velice podobna. Ale stejne me tyhle uzemnujici argumenty moc nepresvedcuji. Jako kdybyste vsichni hledali mezi radky jen zjevne technicke blaboly, ktere urcite obcas taky rikam, a prehlizeli zakladni myslenku:



    1. scenar "dohaneni" hlavni lodi se zasobami rychlym "privozem" teprve pote, co pomoci iontovych motoru ziska dostatecne velkou rychlost, vymysleli Rusove uz nekdy v 60.letech - neni to muj napad.
      To zcela vyvraci argument s delkou letu - neni problem, aby plachetnice se zasobami letela treba prvnich pet let bez posadky. I dnesni "nuklearni" scenare predpokladaji paralelni vyslani pomalejsich lodi s pridavnymi zasobami pro pobyt u Marsu (napr. Pacnerova Cesta na Mars z konce 70.let...)
    2. tah iontovych motoru se prilis nelisi od tahu slunecni plachetnice - takze nevim, proc se iontove motory pokladaji za seriozni zpusob pohonu a slunecni plachta ne.
    3. solarni plachetnice by byla mela zdaleka nejvyssi pomer uzitecneho zatizeni vzhledem k celkove hmotnosti - argument o nekolika gramech na m2 pokladam za zavadejici, podle me by se s plachtou dalo dostat daleko pod 1g na m2 plachty, coz znamena lepsi tah nez 1N na 100 kg hmotnosti pohoneho systemu, podle me dokonce 100


    Zajimalo by me, jestli jste me schopni vyvratit tyhle tri argumenty.


    Konstrukcni vychytavky solarni plachty tady uz opravdu rozvijet nebudu, ty patrej do toho samostatneho tematu. Ale pokud by se mi podarilo spocitat parametry solarni plachty schopne doletet na Mars v rozumnem case, tak to sem podle me patri. Je to ostatne asi jeden ze 3 nebo 4 alespon okrajove technicky realizovatelnych scenaru, a podle me ma ze vsech variant nejbliz k prakticke realizaci. Vsechno ostatni zahruje uvahy typu "je potreba vyvinout novy nosic", "je potreba vyvinout novy pohon", "je potreba zlevnit dopravu na obeznou drahu" - ano, bylo by to pekne, ale dokud se to nekomu nepodari, tak prozatim muzeme zkusit plachtit.


    Jdu se vrhnout na vypocty - kdyby to bylo tak nerealne, tak urcite neni po svete tolik vyvojovych tymu, ktere se konstrukci solarni plachty zabyvaji.

     

    30.11.2002 - 00:11 - 
    MEK příspěvek #2277

    No o Umov - Poyntingovom vektore jsem opravdu neslysel, ale v prispevcich nade mnou jsem cetl vyroky jako "Máme tady několik vyřazených ruských ponorek z titanu. Trošku práce a je z toho hodně dobrá vícenásobná spaceship." - a nebyl u toho ani smajlik ! ;-) takze nejvetsi blboun tady nejsem.


    Jsem toho nazoru, ze solarni plachetnice muze mit snadno vetsi delta-v, nez lod s elektrickym nebo nuklearne-termalnim pohonem, snad krome konceptu VASIMR, o kterem jsem cetl (a zaujala me moznost regulace tahu, vhodna pri odletu od Zeme).


    Krome toho mi prijde nuklearne-uspechane paradigma naprosto nevhodne pro dalsi fazi vyzkumu kosmu. Tady si nekdo asi nevsiml, ze moderni doba uz davno skoncila! Postmoderni a postindustrialni kosmicke expedice budou daleko vic pripominat prvni odvazne objevitelske zamorske plavby - nebudou to luxusni letecke zajezdy na Kanary...
    Nejde o to soutezit, kdo tam dostane vic lidi najednou, vic tun nakladu, apod. Spolehlivost preletu Zeme - Mars se nemeri v hmotnosti kosmicke lodi. Bavme se treba o urovni radiace v ruznych modulech kosmicke lodi - je asi lepsi mit radiaci zcela odstinenou tam kde kosmounauti spi, a nedostecne odstinenou v prostorach, kde jsou treba jen hodinu nebo dve denne, nez ji mit polovicate odstinenou vsude.


    At uz jako pohon pouzijeme cokoliv, bude se pocitat urcita celkova elegance reseni. Existuji urcite technologie, ktere se proste z principu rozbit nemuzou - maji minimum stupnu volnosti, ve stavu beztize nemaji kam spadnout, apod. Minimum mechanickych dilu. Motor navratove sekce LEM Apolla byl tusim pohanen dvema slozkami paliva, ktere se vznitily pri pouhem smiseni - bylo tim dosazeno maximalni mechanicke spolehlivosti. Opravte me, jestli to je fama.


    Ted trochu cisel - Deep Space 1 - "At full throttle, the ion engine would consume about 2,500 watts of electrical power and put out 90 millinewtons (1/50th of a pound) of thrust.". Tedy 9x10^2 N. Ovsem 2.5 kW prikonu energie - solarni clanky take neco vazi! Jak velkou plochu plachty bychom potrebovali k dosazeni tahu 9x10^-2 N ? 9000 m^2. Tedy necelych 100x100 metru folie. To mi neprijde nijak strasne - kdyz si uvedomime, jak krehke konstrukce lze vytvaret v kombinaci vakua a stavu beztize. Jakou pevnost by musel mit zhruba kilometrovy nosnik se zhruba takovymito segmenty ? Snadnym vypoctem zjistime, ze by musel odolat zhruba setine newtonu. Protoze bychom na konec chteli ale umistit kvuli uplnemu vyplneni kruhu treba az 300-500 m folie (podle poctu "steznu"), ve skutecnosti by kazdy stezen tahl neco okolo 1 N.


    Moment... deset takovych steznu by dalo tah treba 10 N. Dejme tomu, ze lod vazi 30t. To neni nijak pesimisticke - nevezeme preci zadne palivo ani jaderny reaktor - 30t je v takovem pripade docela hodne. a=F/m, a=10/30000=1/3000 ms^-2. 1/3 mm za sekundu - to neni zle, ne ? Predmety ve stavu beztize by se po rozvinuti plachty zacaly pohybovat rychlosti 0.33 mm^s-2 smerem k "prizemi" kosmicke lodi... behem spanku kosmonautu by se vsechny volne predmety spolehlive usadily na podlaze, - ne jako na obezne draze. Samozrejme, pouze pri plnem "vetru v zadech". v=at. Za jak dlouho zrychlime o 1 ms^-1 ? za 3000 sekund - za mene nez za hodinu. Muzeme pocitatse zrychlenim 1 ms^1 za hodinu ? Asi ano. 24 ms^-1 za den ? Zjevne ano, Sokrate. Za kolik dni zrychlime z 1. kosmicke rychlosti na 2. ? Radove 3000/24.. 120 dni. Expresni privoz privazejici kosmonauty na plachetnici startujici dosud bez posadky by tedy mohl startovat radove 4 mesice po vyneseni plachetnice na drahu ve vysce cca 1000 km.


    Podobne vypocty jsem pochopitelne v hlave provadel, nez jsem zacal svoje bludy kdekoliv sirit, ale protoze jsem pocital s pribliznymi cisly, radeji jsem je neuvadel. Kde jsem udelal chybu ? Mam malo casu, nemuzu si to po sobe kontrolovat. Pouzil jsem spatny vzorecek ? Nebo jsem udelal ciselnou chybu ? Jde o fyziku ze zakladni skoly, ocividne - uz jsem to ale dlouho nepouzival, neni to muj obor ;-)


    Uz jste rozebirali, kolik zasob by kosmonauti potrebovali na cestu. 1 Progres vynese na ISS zhruba 3t uzitecneho nakladu, z cehoz je max. 1t
    zasob pro posadku - jsou dopravovany i vedecke experimenty, apod., vetsinu uzitecneho zatizeni stejne tvori palivo pro udrzeni obezne drahy. 3 kosmonauti ziji ze zasob Progressu zhruba ... 2 mesice ? co myslite ? Jde o 6 clovekomesicu ? Netusim - necham se poucit. 2 kosmonauti by potrebovali kolik tun zasob na 3 roky letu ? 12 t ? Je problem do cca 30t expedice narvat 12t zasob ? neznamena to, i pry uplne recyklaci vzduchu a vody, ze z obezne drahy Marsu nebude startovat na zpatecni let vice nez 15 t vazici lod vcetne zasob ?


    Jak dlouho potrva cesta k Marsu, kdyz delta-v za rok je dost mozna 10 km/s ? taky nekdy musime zacit brzdit, ze ... podle me je optimalni letet zhruba rok tam a rok zpet, po pravde receno. Protoze si nepamatuju, jaka je vzdalenost drah Zeme a Marsu (ovsem neletime ji primo - pocita se taky rozdil obeznych rychlosti Zeme a Marsu kolem slunce x doba letu.. uz jen tohle vede to na diferencialni rovnice, a ty jsou fuuuuj), nevim, jake delta-v je vlastne potreba abychom to stihli za rok. Kdyz to ale nekdo spocitate pro iontovy nebo nuklearni termalni motor, muzu spocitat, jak velka plachta by byla potreba, jakou by asi mela hmotnost pri tom a tom materialu, apod.


    Vazeny pane Nasraty Slovaku (kteryzto mate zjevne na rozdil ode mne vysadu svoje skutecne jmeno neodhalovat): co takhle se zacit vyjadrovat v cislech, a pomoci mi spocitat, jaky konstatni tah by byl potreba pro let lodi o hmotnosti 30t k Marsu nebo zpet behem jednoho roku. Pak muzeme zacit pocitat, jestli jak moc je potreba odlehcit lod, nebo zvetsit tah, apod. Podotykam, ze vypocet bude zhruba stejny pro iontovy motor i pro slunecni plachtu - takze s vyjimkou nuklearne termalnich Jihoceskych Tatku se ten vypocet hodi vsem ostatnim expedicim...


    Kdo si mysli, ze pilotovany let k Marsu je obecne zbytecny, drahy, nebezpecny, apod., tak at tuhle diskuzi laskave opusti a zalozi si novy thread "My na Mars nechceme!".
    Ja patrim k tem, kteri na Mars chteji, a nechteji resit proc a jestli vubec, a tak. Pojdte spocitat, jestli to je dneska vubec mozne, a jestli ano, tak za pouziti jake dnesni technologie by to slo. Chemicky pohon pochopitelne vynechame. Co dal ? Jak postupovat pri vypocutu. Na vsech nedokoncenych vysokych skolach jsem zatim mel problemy s diferencialnima rovnicema - ale netvrdim, ze je neumim resit.


    Otazka zni: Jak sestavit diferencialni rovnici pro let k Marsu, pri ktere bude funkce zavislosti doby letu tam a zpet na tahu zavisla hmotnosti lodi ? Budeme-li takovou funkci mit, bude hrackou zjistit pro danou startovni hmotnost lodi (pocatecni konstantu) jaka bude doba letu pri pouziti motoru o ruznem tahu. Pro vsechny lode s velmi nizkym tahem ale vysokym specifickym impulsem bude tato diferencialni rovnice podobna...

     

    30.11.2002 - 11:34 - 
    MEK příspěvek #2286

    Založil jsem novou oblast Let na Mars [2], kde je pokračování této zajímavé diskuse (tato už je moc veliká - přes 130 kB).

    Tady už jen pár posledních poznámek (nejprve mimo téma):
    - "Nastraty Slovak" vystupoval ve svých předchozích "příspěvcích" jako "Lubomir Sedlacik"
    - jako zatím jediný "diskutující" se téměř nedokáže vyjádřit, aniž by neurazil jiného autora
    - shazuje tím především sám sebe, tak se pokusme to nebrat moc vážně

    A ještě k tématu:
    - sluneční plachta JE považována za seriózní perspektivní způsob pohonu
    - prakticky vše, co tu uvádí xChaos, se mi jeví jako realistické
    - podrobněji pokračuji v nové oblasti (dal jsem tam i souhrn hlavních bodů této diskuse)
     

    08.12.2006 - 12:16 - 
    HI!
    v prispevku z 24.11.2002 - 21:06 - Pavel Nedbal psal o chlazeni ve vesmiru - radiací z 400 stupnů C lze odvést 11,6kW tepla a z 200 st. C 2,8kW. Nezna nekdo z vás přesný vzoreček na tento výpočet?? Abych zadaaním teploty dostal mozný vyzareny výkon? DIK.
    iX
     
    08.12.2006 - 12:43 - 
    Stefan-Boltzmannuv zakon:

    http://en.wikipedia.org/wiki/Stefan-Boltzmann_law
     
    09.12.2006 - 14:51 - 
    moc moc zajímavý
    http://www.nasa.gov/mission_pages/mars/news/mgs-20061206.html
     
    09.1.2007 - 09:21 - 
    Dne 2007-01-08 NASA vybral další projekty bezpilotních sond pro výzkum Marsu k rozpracování:

    * Mars Atmosphere and Volatile Evolution mission (MAVEN): Studium procesů v híorních vrstvách atmosféry Marsu a v jeho ionosféře, studium otázek klimatologie Marsu a obyvatelnosti Marsu;

    * The Great Escape Mission: Studium dynamiky vyšších vrstev atmosféry, chemická analýza se zaměřením na hledání stop biogenních složek atmosféry (např. metanu)

    Bylo uvolněno po 2 mil, USAD na 9timěsíční studie v roce 2007, koncem roku bude vybrán jeden z těchto projektů k realizaci v rámci programu Mars Scout s možným startem v roce 2011

    Dále uvolněny prostředky na vývoj následujících prístrojů:

    * Urey Mars Organic and Oxidant Detector: tři metody zjišťování přítomnosti organických látek

    * Mars Organic Molecule Analyzer (MOMA): identifikace organických látek pomocí plynové chromatografie a hmotnostního spektrometru

    Na obě přidělelno 1,5 mil. USD

    http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/jan/HQ_07003_Mars_missions.html

     

    ____________________
    Antonín Vítek
     
    10.1.2007 - 14:03 - 
    [quote"Nastraty Slovak" vystupoval ve svých předchozích "příspěvcích" jako "Lubomir Sedlacik"
    - jako zatím jediný "diskutující" se téměř nedokáže vyjádřit, aniž by neurazil jiného autora
    - shazuje tím především sám sebe, tak se pokusme to nebrat moc vážně


    Lubomira Sedlacika si dobre pamatam z Neviditelneho Psa. Pisal tam clanky o diani na Slovensku.
    Vizitka: http://www.blisty.cz/aut/281/bio.html
     
    28.2.2007 - 12:30 - 
    napada ma, ako vlastne chcu zivit x zaludkov pocas takej dlhej misie. boli uz aspon navrhnute nejake realne plany? budu tam pit nejake enrgeticke napoje, geneticky upravene jedla, pasty a vobec ake su sposoby skladovania? pocul som ze na iss a mire davali prednost nemrazenemu sposobu aby v pripade vypadku elektriny neprisli o zasoby. ale aka je trvanlivost potravin? a boli vo vesmire uz aj fajciari? 
    28.2.2007 - 13:23 - 
    quote:
    napada ma, ako vlastne chcu zivit x zaludkov pocas takej dlhej misie. boli uz aspon navrhnute nejake realne plany? budu tam pit nejake enrgeticke napoje, geneticky upravene jedla, pasty a vobec ake su sposoby skladovania? pocul som ze na iss a mire davali prednost nemrazenemu sposobu aby v pripade vypadku elektriny neprisli o zasoby. ale aka je trvanlivost potravin?

    Ja bych rekl ze budou dehydrovane jak je tomu vetsinou v pripade ISS. Jestli budou geneticky modifikovane nema v tomto pripade zadny racionalni vyznam. Snad leda by se tak daly odstranit nejake nezadouci latky v potravinach nebo naopak nejake zadouci pridat. Na to ale urcite existuji i jine (ikdyz drazsi) postupy nez geneticky modifikovat potraviny.
    quote:

    a boli vo vesmire uz aj fajciari?

    Nevim jestli by kuraci prosli kosmonautikcym vycvikem, ale i kdyby ano, tak ho tam nahore urcite kourit nenechaji.
     
    28.2.2007 - 13:47 - 
    quote:
    ... a boli vo vesmire uz aj fajciari?




    Ano, např. v roce 1990 japonský novinář, který navštívil Mir, Toyohiro Akiyama, byl silný kuřák...
     
    <<  1    2    3  >>  


    Stránka byla vygenerována za 0.358482 vteřiny.