|
Lunární vesmírný výtah. Něco na páteční večer.
https://arc.aiaa.org/doi/abs/10.2514/6.2017-5372 |
|
| Aký dlhý musí byť? |
|
citace:
Aký dlhý musí byť?
jak pisu... https://arc.aiaa.org/doi/abs/10.2514/6.2017-5372
podla toho ci ides cez L1, alebo cez L2
ci z polu, ci rovnika,ci... http://www.niac.usra.edu/files/library/meetings/fellows/mar05/1032Pearson.pdf
L1 je: Zem 326000 - L1 - 58400 Mesiac
takze tazisko sustavy Mesiac-L1 je cca dva krat dalej ako pre vytah zo Zeme na GEO, ale zacina pri 1/6 gravitacii...
vsak to si spocitas lahko aj sam, ale aj pre mna na zobrazenie...
pri Mesiaci klesa gravitacne zrychlenie rychlejsie, ako pri Zemi...
na povrchu 1,62 ms-2 => pevnost kevlaru je cca 1500 km
1737km ... 0,41 ms-2 => pevnost kevlaru je cca 6000 km
5211km ... 0,10 ms-2 => pevnost kevlaru je cca 24000 km
15633km... 0,016ms-2 => pevnost kevlaru je cca 150000 km
takze teoreticky to udrzi jednovlaknovy kevlar bez zmeny prierezu
Pri zmene prierezu mozme zvysit nosnost vytahu... [Editoval 22.9.2017 martinjediny] |
|
Japonská firma Obayashi chce mít vesmírný výtah v roce 2050. Mno...
https://thesciencepage.com/japanese-company-plans-to-build-a-space-elevator-by-2050/ |
|
Ježišmarja, a už si spočítali efektivní průřez toho vlákna na nízké oběžné dráze, kde bude vstaven častým kolizím s kosmickým smetím? :-/
Možných bude spousta věcí, tradičně pokládaných za nemožné - třeba reusable SSTO, tankování na oběžné dráze, osobně věřím i na to, že bude správně pochopen a tedy i lépe využit princip emDrive, reálné mi přijdou i roje laserem urychlovaných nanosond (odeslaných až na mezihvězdné vzdálenosti)
Kosmický výtah je ale oproti všemu výše uvedenému jednou z technologií, na které prostě nevěřím. |
|
Tak si říkám, kolik by byl "svět" ochotný zaplatit za neustálé zametání kosmického smetí na LEO?
Ono by asi šlo použít víc lan, tak aby v té nejohroženější oblasti byla mnohonásobná záloha a stejně tak by šla vyřešit relativně snadná výměna.
Krom toho bych podotknul, že použité lano bude z velmi pevného materiálu a navíc díky délce schopné propružit(jednotlivé vlákno při kolizi). Třeba to mají spočítané... |
|
Kosmický výtah je ale oproti všemu výše uvedenému jednou z technologií, na které prostě nevěřím.
Hm, neviděl bych to tak pesimisticky. U těles s menší gravitací a nezasviněnou oběžnou dráhou (Měsíc, Mars) úplná pohoda. U Země je to s tou gravitací horší, ale ani to není nepřekonatelná překážka, během pár desetiletí se jistě vynaleznou materiály úplně neuvěřitelných vlastností. Hlavní problém ale vidím právě v tom svinstvu všude okolo Země. |
|
citace:
Kosmický výtah je ale oproti všemu výše uvedenému jednou z technologií, na které prostě nevěřím.
Hm, neviděl bych to tak pesimisticky. U těles s menší gravitací a nezasviněnou oběžnou dráhou (Měsíc, Mars) úplná pohoda. U Země je to s tou gravitací horší, ale ani to není nepřekonatelná překážka, během pár desetiletí se jistě vynaleznou materiály úplně neuvěřitelných vlastností. Hlavní problém ale vidím právě v tom svinstvu všude okolo Země.
Spočítal někdo Coriolisovu sílu, která bude určitě působit a která určitě nebude zanedbatelná. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
| 21.12.2017 - 07:13 - Ervé | |
|
citace:
Spočítal někdo Coriolisovu sílu, která bude určitě působit a která určitě nebude zanedbatelná.
Na rovníku Coriolis nepůsobí. |
|
citace:
citace:
Spočítal někdo Coriolisovu sílu, která bude určitě působit a která určitě nebude zanedbatelná.
Na rovníku Coriolis nepůsobí.
Podle mne to nemá nic společného s rovníkem. Vemte si, že výtah pojede velikou rychlostí vzhůru a v závislosti na čase se bude měnit jeho radiální rychlost. To musí vyvolat nějakou sílu, která ten výtah bude strhávat. ____________________
Zajímá mne vše nové. |
|
Myslím si, že časem bude toto jedna z cest do vesmíru. Nicméně mě zajímá co by se stalo kdyby se přetrhlo lano někde v půlce.
Někdo to tu už říkal, že vzhledem k váze a velikosti by většina shořela v atmosféře. Nedokážu si to představit jak pomalu padá dolů dlouhé tenké lano a jak hoří v atmosféře. Pokud bude padat pomalu tak přece neshoří?
A co se stane s druhým kusem odletí do vesmíru? Jak daleko Nezničí to dané závaží a ostatní věci v blízkosti?
Napadlo mě, že kvůli bezpečnosti by se dali natáhnout třeba 4 lana v asi kilometrové vzdálenosti a pospojovat je spolu po určitých úsecích. Tj. když by jedno lano prasklo nebo ho něco přeřízlo, tak ostatní 3 lana by mohli zbytek udržet a nebo je to blbost a naopak by to mohlo všechno zbortit :-) |
|
| A dál výroba. Všude se říká, že se musí vyrobit celé v kuse na zemi a dovést do vesmíru. Vzhledem k tomu, jak pomalu se vyrábí tak by se podle mě vyplatilo poslat výrobu lana přímo do vesmíru a vyrobit ho tam. Jak by se vyrábělo tak by se posílalo dolů :-). |
|
Nebude padat pomalu. Bude padat velice rychle. Viz balistické lety Sheparda, atd. Nabere rychlost a pak se bude prudce brzdit o atmosféru, tedy hořet.
Ta "horní" část získá impuls a dostane se na vyšší dráhu(únikovou asi ne). Lano se bude motat kolem a může zničit, do čehokoli narazí.
V poslední době je oblíbená představa pásu, který vznikne propletením řady vláken(stejně neumíme vyrobit jedno vlákno dlohé desítky tisíc km). Takže jistá redundance tam je plánovaná. Ale IMHO je to k ničemu. Pokud se pásu dotkne jakákoli družice letící skoro 8km/s, spektakulárně se rozpadne. O meteoritech s rychlostí až 70km/s ani nemluvě... |
|
citace:
A dál výroba. Všude se říká, že se musí vyrobit celé v kuse na zemi a dovést do vesmíru. Vzhledem k tomu, jak pomalu se vyrábí tak by se podle mě vyplatilo poslat výrobu lana přímo do vesmíru a vyrobit ho tam. Jak by se vyrábělo tak by se posílalo dolů :-).
Tím se ale nevyřeší nutnost stavební materiál vynést na oběžnou dráhu. Ledaže by materiál poskytl např. Měsíc. Tam by bylo delta v podstatně menší. |
|
citace:
citace:
A dál výroba. Všude se říká, že se musí vyrobit celé v kuse na zemi a dovést do vesmíru. Vzhledem k tomu, jak pomalu se vyrábí tak by se podle mě vyplatilo poslat výrobu lana přímo do vesmíru a vyrobit ho tam. Jak by se vyrábělo tak by se posílalo dolů :-).
Tím se ale nevyřeší nutnost stavební materiál vynést na oběžnou dráhu. Ledaže by materiál poskytl např. Měsíc. Tam by bylo delta v podstatně menší.
No vzhledem k malé velikosti a hmotnosti lana by toho materiálu snad nebylo potřeba tolik, proto si myslím, že by to klidně šlo. |
|
citace:
Nebude padat pomalu. Bude padat velice rychle. Viz balistické lety Sheparda, atd. Nabere rychlost a pak se bude prudce brzdit o atmosféru, tedy hořet.
Ta "horní" část získá impuls a dostane se na vyšší dráhu(únikovou asi ne). Lano se bude motat kolem a může zničit, do čehokoli narazí.
V poslední době je oblíbená představa pásu, který vznikne propletením řady vláken(stejně neumíme vyrobit jedno vlákno dlohé desítky tisíc km). Takže jistá redundance tam je plánovaná. Ale IMHO je to k ničemu. Pokud se pásu dotkne jakákoli družice letící skoro 8km/s, spektakulárně se rozpadne. O meteoritech s rychlostí až 70km/s ani nemluvě...
No tady mě spíš zajímá jaká je pravděpodobnost, že do lana něco vrazí? Pokud by byla menší nebo stejná jako když něco vrazí do mrakodrapu i když to se srovnat nedá. No prostě pokud by pravděpodobnost byla malá, tak by to asi stálo za úvahu. |
|
citace:
No vzhledem k malé velikosti a hmotnosti lana by toho materiálu snad nebylo potřeba tolik, proto si myslím, že by to klidně šlo.
Kolik set tun předpokládáš, že bude lano vážit ? + protizávaží ?
A kolik technologie, která ho bude vyrábět ? zatím si ani špičková technologie na Zemi neporadí s výrobou něčeho s takovými vlastnostmi ani v malém. |
|
pravdepodobnosť je celkom vysoká - päť centimetrov široká pás až za GEO predstavuje plochou ekvivalentný štvorec takmer 1500x1500 metrov!
A stačí trochu hľadania, aby si zistil, koľko krát ročne musí uhýbať ISS, ktorá má ekvivalentnú plochu ani nie 100x100 metrov.
A hmotnosť?
Nech má meter pásu 0,1 gramu - hmotnosť bude 3600 ton.
Na mnoho elementárnych otázok existujú veľmi jednoduché odpovede, na ktoré stačí školská fyzika - akurát väčšina "filozofov" neovláda ani matematiku, ani fyziku. Alebo je proste len lenivá skúsiť čokoľvek spočítať.
M.K. - kľudne to môžeš posielať aj po troškách, stavba bude tak či tak dosť pomalá, potrvá to zrejme niekoľko rokov, takže s tempom "10 ton denne" by sa to dalo stavať necelý rok (odporúčam "Rajské fontány" od A.Clarka, stavbu popisuje celkom rozumne)
Čo sa týka odolnosti - bude napodiv celkom vysoká. Projektil zrejme zničí len to, čo priamo zasiahne - alebo čo zasiahnu rázové vlny v páse (to by bolo rádovo horšie), uvažovať nejaký rozlet črepín a sekundárne poškodenia zrejme nemá zmysel - pokiaľ je projektil menší ako šírka pásu, vyrazí len dieru, črepiny prakticky nevznikajú, nemajú z čoho (respektíve vznikajú výlučne z projektilu, nie z pásu).
[Upraveno 10.8.2018 Alchymista] |
|
citace:
Na mnoho elementárnych otázok existujú veľmi jednoduché odpovede, na ktoré stačí školská fyzika - akurát väčšina "filozofov" neovláda ani matematiku, ani fyziku. Alebo je proste len lenivá skúsiť čokoľvek spočítať.
Já patřím mezi ty lenivé a navíc mi všechno strašně dlouho trvá.
Ale ohledně toho kolik materiálu bude třeba jsem si říkal, že by to jít mělo. Stejně v původním plánu se počítá s tím, že se celé lano vynese najednou. Tj. čistě jen obsahově by materiál neměl být problém. Samozřejmě na výrou ho bude třeba více, ale říkal jsem si, že to nebude 100 krát více, ale třeba jen dvakrát více. |
|
citace:
M.K. - kľudne to môžeš posielať aj po troškách, stavba bude tak či tak dosť pomalá, potrvá to zrejme niekoľko rokov, takže s tempom "10 ton denne" by sa to dalo stavať necelý rok (odporúčam "Rajské fontány" od A.Clarka, stavbu popisuje celkom rozumne)
Úplně jsem nepochopil, na co narážíš.
BTW, kdo nepřečetl takovou klasiku, jakoby ani nebyl. |
|
Trochu blbo som to napísal, malo to byť jasne rozdelené. Moja chyba.
Ide o dva momenty, skoro rovnako dôležité:
Budovaný pás, spúšťaný z GEO, je neustále v pohybe smerom dolu - denne prejde niekoľko kilometrov. To ale v kilogramovom vyjadrení nie je nejak veľa - pri mernej hmotnosti 0,1gramu na meter dĺžky pásu je to zhruba jedna tona na každých desať kilometrov.
Taktiež má vzhľadom k hmotnosti celkom solídnu zotrvačnosť aj hybnosť a zastaviť ho nie je len tak. Z toho vyplíva, že výroba pásu "na hornom konci" sa nesmie zastaviť, a už vôbec nie kvôli takej blbosti, ako nedostatok suroviny.
Ale ako je to popísané v Rajských fontánach, rozumnejšie je vyrobiť celý "primárny pás" (skôr len "vlákno") niekde inde, vopred a vcelku. A tento potom spustiť dolu na kotviaci bod v jednej relatívne rýchlej a krátkej operácii - dobrých dôvodov pre takýto postup je niekoľko. Jedným z najdôležitejších je zásoba paliva pre navádzanie koncového prvku pásu do kotviaceho bodu - pás zostupujúci cez atmosféru totiž predstavuje vynikajúcu plachtu, výborne reagujúcu na všetky pohyby vzdušnej masy v atmosfére a riadenie koncového prvku sa s tým musí vysporiadať bez možnosti doplnenia paliva.
[Upraveno 10.8.2018 Alchymista] |
|
| Jo tak. No souhlasím do puntíku... |
|
som blbý, sekol som sa o tri rády - miesto tony má byť kilogramy 
takže pri 0,1g na meter dĺžky bude celková hmotnost 3600 kilogramov pre 36000km dlhý pás - a kilogram na desať kilometrov.
Tým pádom sa to dá vyniesť na GEO "celé naraz" už dnes.
A "dosť podstatne" to mení celú situáciu.
[Upraveno 10.8.2018 Alchymista] |
|
citace:
som blbý, sekol som sa o tri rády - miesto tony má byť kilogramy
takže pri 0,1g na meter dĺžky bude celková hmotnost 3600 kilogramov pre 36000km dlhý pás - a kilogram na desať kilometrov.
Tým pádom sa to dá vyniesť na GEO "celé naraz" už dnes.
A "dosť podstatne" to mení celú situáciu.
[Upraveno 10.8.2018 Alchymista]
Jo tak teď je to jasné, to už není problém vynést i dnes. |
|
Tak pokud pracujeme s nereálnými čísly, tak se lze matematicky dobrat jakéhokoliv výsledku
Máme hypotetické vlákno, hypotetické nosnosti, hypotetické hmotnosti. Ve skutečnosti nemáme nic, zatím vůbec nevíme , jak na to. |
|
Já myslel, že ses sekl s váhou na metr délky. To je IMHO nereálně málo.
Jinak:
https://en.wikipedia.org/wiki/Space_elevator
In 2014, Google X's Rapid Evaluation R&D team began the design of a Space Elevator, eventually finding that no one had yet manufactured a perfectly formed carbon nanotube strand longer than a meter. They thus decided to put the project in "deep freeze" and also keep tabs on any advances in the carbon nanotube field. |
|
Práve že s odhadom váhy asi nie - prvý pás, či prvé vlákno, ktoré zostúpi z GEO a prenikne atmosférou, musí byť skutočne ľahučké. Nosnosť stačí pár ton, stačí, aby udržalo navádzací systém, ktorý navedie pás či vlákno na kotviaci bod.
A až pomocou tohoto prvého pásu (pásik je o niečo odolnejší ako vlákno) je natiahnutý ďalší pás či "lano" s vyššou nosnosťou - podobný princíp, ako keď sa preťahujú laná medzi dvomi loďami na mori.
Finálny pás/lano musí mať nosnosť v ráde stotisíc, možno až milionov ton - v podstate niekoľkonásobok hmotnosti systému a nákladu, ktorý bude na lane zavesený.
[Upraveno 10.8.2018 Alchymista] |
|
Já jsem tu pravděpodobnost počítal metodou srovnání s plochou/průřezem orbiteru raketoplánu a četností jeho zásadnějších zásahů za ten 135x týden existence na oběžné dráze.
A pro výtah ta data prostě vycházej tristně. |
|
Zkouška výtahu na stometrové pásce.
https://www3.nhk.or.jp/nhkworld/en/news/20180815_38/ |
|
Japonci připravují první experiment výtahu přímo v kosmu.
https://www.cnet.com/news/japan-to-conduct-first-test-as-part-of-space-elevator-project/ |
