23.1.2003 - 16:12 - Antonín Vítek | |
|
MEK příspěvek #2656 Pane Vojvodík, slunečními (správně fotovoltaickými) panely neproudí zhola nic. Ty žádné oběhové chlazení nemají, část tepla se pouze vyzařuje do vesmíru z opačné (tedy zastíněné) strany panelů. Čpavek se na ISS používá jako pracovní medium v externí smyčce termoregulačního systému ATCS (Active Thermal Control System), který zajišťuje odvod tepla z nitra stanice, tj. odpadní teplo, které uvnitř stanice vzniká zejména činností elektroniky. Kromě toho vnější smyčka ATCS chladí i bloky elektroniky, které jsou umístěny vně stanice na nosníku (např. jednotky DDCU, tj. stejnosměrné "transformátory" na úpravu napětí vystupujícího z fotovoltaických baterií, u kterých je značná produkce tepla).
Ohledně rovnovážné teploty povrchu panelů fotovoltaických baterií si nejsem jist (musel bych to složitě hledat v manuálech), ale domnívám se, že se maximální hodnota pohybuje někde kolem 140 stupnu C. Zdá se mi, že tam došlo ke zmatení teplotních stupnic, že šlo o stupně Rankinovy (což je americká obdoba Kelvinovy stupnice), pak by to bylo cca. 155 stupňů Celsia a to už by bylo v rozumné hodnotě jako absolutní maximum.
Ještě poznámka k termíálním zdrojům elektrické energie pro ISS. Ta idea byla v průběhu koncepčních studií (předpojektové fáze) opuštěna ještě před tím, než se připojili Rusové, takže možné úvahy ruských konstruktérů o jejich eventuálním použití na Miru 2 to nemohly ovlivnit.
|
23.1.2003 - 16:13 - Antonín Vítek | |
|
MEK příspěvek #2657 Ještě poznámka: čpavek funguje jen jako teplonosné medium, nejde o kompresorovou chladničku.
|
24.1.2003 - 08:23 - Peter Janeka | |
|
MEK příspěvek #2667 To ste ma celkom upokojili, pracujem totiž v oblasti chladenia budov, už som si myslel že konečne vynašli niečo efektívne a hlavne ľahké na chladenie. Pre predstavu, taký kompresor s príslušenstvom o chladiacom výkone cca. 850 kW váži 8,5 t !!! Takže dúfam že nikoho ani nenapadne ťahať na obežnú dráhu klasický chladiaci stroj.
|
24.1.2003 - 14:04 - Petr Vojvodík | |
|
MEK příspěvek #2671 Tak to se omlouvám, myslel jsem, že tam je obdoba klimatizace. Jakým způsobem je tedy přenášeno teplo ven? Někde psali, že teplota media ve vnějším okruhu je cca 600 C, což mne zmátlo. Víte o tom někdo podrobnosti?
|
|
Analyza rizik letu na mars:
http://images.spaceref.com/news/2005/MHP_SSG_(06-02-05)1.pdf
|
|
Dobry,
Mam jednu velmi zaujimavu otazku: podla Vasho nazoru aka dlha bude misia na Marse ? Podla obeznej rychlosti Marsu a Zeme to moze trvat bud par tyzdnov alebo viac ako rok.
Koluje sa tu taka myslienka, ze najprv na planetu sa poslu roboti na vyrobu paliva naspat a az potom pridu ludia.
Dakujem |
|
citace: Dobry,
Mam jednu velmi zaujimavu otazku: podla Vasho nazoru aka dlha bude misia na Marse ? Podla obeznej rychlosti Marsu a Zeme to moze trvat bud par tyzdnov alebo viac ako rok.
Koluje sa tu taka myslienka, ze najprv na planetu sa poslu roboti na vyrobu paliva naspat a az potom pridu ludia.
Dakujem
Ja myslim ze vyprava trvajuca niekolko tyzdnou nie je realna, diskusia sa vedie tym smerom, ci to bude trvat 2 roky alebo viac.
S napadom vyrobyt palivo na cestu spat z lokalnych zdrojov navrhol asi prvy p. Zubrin so svojim projektom: Mars Direct.
Ak ta to zaujma blizsie, mrkni napriklad tu:
http://www.redcolony.com/
http://www.marssociety.org/
http://www.marsdrive.com/
pripadne si prejdi toto forum, roznych odkazov a napadou tu najdes ajajaj |
20.11.2006 - 09:03 - Ervé | |
|
Reálné jsou dva typy mise na Mars. První znamená let k Marsu, 10-20 dní na orbitě případně povrchu a pak návrat k Zemi - při délce letu tam i zpět po půl roce je to více než rok. Druhý typ (preferovaný) znamená let k Marsu, rok a půl na povrchu a pak opět půl roku zpátky - výhodou je dlouhý pobyt na Marsu jednak k průzkumu, jednak se zlepší fyzická kondice posádky, nižší gravitace je lepší než žádná. Zkrátit samotný let na Mars a zpět jde jen využitím výkonnějších motorů, půlroční let vychází myslím pro odletovou rychlost od Země kolem 12,2 km/s. Při 16,7 km/s (3.kosmická) je doba letu k Marsu 70-75 dní (jestli si to dobře pamatuju), dosáhnout této rychlosti ale znamená mnohem větší a těžší stupeň s LOX/LH2 nebo jaderným motorem pro let z orbity Země. Pro návrat z Marsu je to ještě větší problém - skladování vodíku. Metanový stupeň by byl hodně velký a těžký. |