|
| Podle mne by se Space Shutle opravdu vyplatil kdyby měl v prostoru pro náklad modul třeba pro dalších 10-15 členů posádky, které by tak mohl raketoplán vynášet na LEO.. Ale to by chtělo také masivnější stanici a celkově větší frmol na orbitě... |
|
citace:
Podle mne by se Space Shutle opravdu vyplatil kdyby měl v prostoru pro náklad modul třeba pro dalších 10-15 členů posádky, které by tak mohl raketoplán vynášet na LEO.. Ale to by chtělo také masivnější stanici a celkově větší frmol na orbitě...
moonraker  ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
moonraker
To me pobavilo. Skvely.
Vzdyt na ISS dokaze dlouhodobe fungovat 7 lidi. Abysme myslenku raketoplanu nezahazovaly. Ja jsem zvedavy, co dokazou nove projekty Dragon, CST-100 v porovnani s Dream Chaser. Urcite v nekterych pripadech bude urcite chybet Canadianarm a sklad nahradnich dilu napr. pro Hubble, ale ten uz ma svoje roboticke rameno. To byla vysada raketoplanu. A dokazal neco dostat nazpet.
Ale jak uz nekdo poznamenal, kdyz uz neco snasim dolu, je to zastarale. Pokud to nedokazu spravit nahore, tak spalit v atmosfere.
Proste amici chteli univerzalitu, ktera se tezko realizuje. |
|
citace:
Podle mne by se Space Shutle opravdu vyplatil kdyby měl v prostoru pro náklad modul třeba pro dalších 10-15 členů posádky, které by tak mohl raketoplán vynášet na LEO.. Ale to by chtělo také masivnější stanici a celkově větší frmol na orbitě...
Pokud si to dobře pamatuji, tak v návštěvnickém centru na KSC někdo říkal, že v atrakci Shuttle Launch Experience
(http://www.kennedyspacecenter.com/shuttle-launch-experience.aspx - úžasná věc, mne se to ohromně líbilo  ) jsou části toho modulu, kde sedí lidé jakoby v nákladovém prostoru skutečné "konstrukce", které měly být použity v nákladovém prostoru raketoplánu. Ale nevím už, kdo to říkal a co je na tom pravdy. ____________________
____________________
Zbyšek Prágr
http://zlutykvet.cz |
| 15.3.2012 - 22:22 - Ľuboš | |
|
Ano, je tam simulovaný štart, ked Vás naklonia o 90 stupňov a simulujú štart s núdzovým pristátím na letisku v Zaragoze. Vďaka kreslám, ktoré zrejme pomocou riadeného tlaku vytvárajú dojem gravitácie, je celý štart pomerne realistický. Decká boli z toho úplne vedľa. Sedelo sa v module v nákladnom priestore - cca 20 ľudí.
Všeobecne rôzne zábavné parky na Floride (napr. V Orlande) majú vysoký stupeň virtuálnej reality, okrem rôznych naklonení a premietaného obrazu aj tlakové snímače a tlakové pôsobenie plus v prípade letu okolo ohňa cítite teplo, okolo vody vlhkosť prípadne kvapky vody, čítal som o tom predtým ale osobná skúsenosť ma dorazila, do akej realistickej podoby to vymakali. |
|
| Neví někdo z vás, co způsobilo závadu na baterii při misi STS-83? |
| 04.4.2012 - 09:13 - David | |
|
| K úvahám o tom, že by se STS vyplatil, pokud by dopravoval na LEO dalších 10-15 pasažérů v nákladovém prostoru: nosný systém o startovací váze přes 2000 tun s nosností na LEO 20 tun / sám raketoplán je vlastně balast / se nemůže nikdy vyplatit, hlavně proto, že zcela podle idee s níž byly raketoplány konstruovány a to opakované použití / 50x/, čímž se měly náklady na dopravu na LEO výrazně, min. o řád zlevnit, tento efekt nenastal.Stroje se vracely z Vesmíru v tak zbídačelém stavu, že vlastně po každém letu probíhala " generálka" všeho vč. tepelné ochrany, draku, vybavení i motorů a to náklady nejen že nesnížilo pod náklady srovnatelného klasického nosiče, ale mám dojem, že je naopak zvýšilo, samozřejmě počítáme-li za užitečné zatížení to co bylo v nákladovém prostoru.Z toho plyne, že oněch 10-15 lidí lze klasickými nosiči dopravit na Leo levněji než v STS a to nejen v ruských drožkách. |
| 04.4.2012 - 16:44 - posuk | |
|
citace:
K úvahám o tom, že by se STS vyplatil, pokud by dopravoval na LEO dalších 10-15 pasažérů v nákladovém prostoru: nosný systém o startovací váze přes 2000 tun s nosností na LEO 20 tun / sám raketoplán je vlastně balast / se nemůže nikdy vyplatit, hlavně proto, že zcela podle idee s níž byly raketoplány konstruovány a to opakované použití / 50x/, čímž se měly náklady na dopravu na LEO výrazně, min. o řád zlevnit, tento efekt nenastal.Stroje se vracely z Vesmíru v tak zbídačelém stavu, že vlastně po každém letu probíhala " generálka" všeho vč. tepelné ochrany, draku, vybavení i motorů a to náklady nejen že nesnížilo pod náklady srovnatelného klasického nosiče, ale mám dojem, že je naopak zvýšilo, samozřejmě počítáme-li za užitečné zatížení to co bylo v nákladovém prostoru.Z toho plyne, že oněch 10-15 lidí lze klasickými nosiči dopravit na Leo levněji než v STS a to nejen v ruských drožkách.
... plkáte nesmysly bez souvislostí a bez jakéhokoliv číselného podkladu!!! Něco si o tom přečtěte!!! 
|
|
pán posuk.. ja som toho myslím prečítal, o tomto probléme dosť..
a v zásade musím s Davidom súhlasiť
prečož si myslím, že vás vytočilo hlavne tvrdenie že "ruské drožky", sú lacnejšie, a teda aj lepšie, ako americký hi tech výtvor
ja viem, má to tvrdenie v sebe niečo, proti "zdravému rozumu", ale asi to už raz bude tak |
|
| On má David v podstatě pravdu, až na to, že v jeho článku je hromada nesmyslů. Raketolán měl startovat 100x, nosnost měl 25 t na LEO (v určitých případech až 29 t). Celý raketoplán nemusel procházet po každém přistání generálkou (k té docházelo zhruba po 10 letech provozu), ale náročnou poletovou a předletovou přípravou a kontrolou s opravami a náhradními díly. Raketoplán vpodstatě nebyl stavěn pro levný provoz - měl ověřit koncepci a získat zkušenosti. Bohužel ho postavili tak velký, že na efektivní provoz by rozpočet NASA musel zůstat na úrovni nejméně roku 1980, a ne klesnout na méně než polovinu. Velikost a komplikovanost umrtvila následný vývoj, a navíc omezení daná Pentagonem, který pak z projektu vycouval. |
|
citace:
Celý raketoplán nemusel procházet po každém přistání generálkou (k té docházelo zhruba po 10 letech provozu), ale náročnou poletovou a předletovou přípravou a kontrolou s opravami a náhradními díly.
Je to jenom slovickareni, ale to je v podstate generalka. Ty myslis kontrolu skeletu raketoplanu po 10 letech. Dal bysme museli zjistit kolik byl interval vymeny raketovych motoru. Jeden stal 60 mil USD. Na kolik prisla kontrola tepelneho stitu atd.
Kolik stalo vyloveni SRB, kontrola a znovunaplneni.
Nekde sem nasel cenu externi nadrze, ted si netusim kde. Ta stala 50 mil USD.
Sem zkousel hledat dasli udaje, ale bez uspechu. Proste mlzi a asi vi proc. |
|
citace:
... raketoplán v podstatě nebyl stavěn pro levný provoz - měl ověřit koncepci a získat zkušenosti...
Akože nebol? Veď práve lacná prevádzka bol jeden z hlavných argumetov začatia jeho vývoja. |
|
citace:
citace:
Akože nebol? Veď práve lacná prevádzka bol jeden z hlavných argumetov začatia jeho vývoja.
Priteli, doporucuji ti pouzit pana Googla a najit si aspon zakladni fakta o Space Shuttle. Cely projekt od roku 1972, kdy ho schvalil prezident Nixon a zacal vyvoj az po posledni start stal 212 mld USD. Slo o nejdrazsi projekt v historii americke kosmonautiky. Tolik nestal ani Projekt Apollo a nebyl ani rozpocet ruske kosmonautiky za 100 let. |
| 05.4.2012 - 15:50 - David | |
|
| Teoretická nosnost je jedna věc a ta skutečná druhá.Pro upevnění nákladu byla stejně v nákladovém prostoru nutná další mrtvá konstrukce - " kolíbka", já jsem ty lety moc nesledoval, protože pro mne znamenaly zejména ve spojení s budováním ISS krok zpět na úroveň sovětských Saljutú/Miru, ale jestli " nahoru " vezli někdy v nákladovém prostoru 15 tun čistých, tak je to moc. K provozu - původní představa byla, že raketoplán bude v obdobném režimu jako dopravní letadlo, t.j. jen zběžné prohlídky mezi starty,víceméně " oprava nátěru " , doplnění médií a pod., vč. režimu pro posádky / bez skafandrů a možnosti záchrany. |
| 05.4.2012 - 16:15 - Machi | |
|
| Min. dvakrát byl vynášen náklad těžší než 15 tun. Comptonova observatoř vážila 17 tun a satelit USA-53 (pravděpodobně "neviditelná" špionážní družice projektu MISTY) okolo 20 tun. |
|
citace:
citace:
citace:
Akože nebol? Veď práve lacná prevádzka bol jeden z hlavných argumetov začatia jeho vývoja.
Priteli, doporucuji ti pouzit pana Googla a najit si aspon zakladni fakta o Space Shuttle. Cely projekt od roku 1972, kdy ho schvalil prezident Nixon a zacal vyvoj az po posledni start stal 212 mld USD. Slo o nejdrazsi projekt v historii americke kosmonautiky. Tolik nestal ani Projekt Apollo a nebyl ani rozpocet ruske kosmonautiky za 100 let.
Asi to bude zbytočná debata ale predsa len - ku sume 212mld USD sa dopracoval nejaký účtovník NASA, Kongresu alebo neviem koho po poslednom pristáti raketoplánu keď zrátal všetky faktúry. Ale v čase rozbehu celého projektu začiatkom 70-ých rokov práve nízka cena na kg vyneseného nákladu bola dôležitým argumentom (netvrdím že jediným), aby sa celý program spustil. |
|
Priteli, doporucuji ti pouzit pana Googla a najit si aspon zakladni fakta o Space Shuttle. Cely projekt od roku 1972, kdy ho schvalil prezident Nixon a zacal vyvoj az po posledni start stal 212 mld USD. Slo o nejdrazsi projekt v historii americke kosmonautiky. Tolik nestal ani Projekt Apollo a nebyl ani rozpocet ruske kosmonautiky za 100 let.
Ešte k tej sume 212 mld USD - povedal pan Google v akej cenovej úrovni je táto suma a čo v tej sume bolo? Lebo za 1USD sa pred 20 rokmi sa dalo kúpiť niečo iné ako pre 10 rokmi alebo pred rokom keď to všetko definitívne skončilo. Téma nákladov na celý program je nekonečnou témou lebo ku presnej sume sa asi nikto nikdy nedopracuje.
|
|
citace:
Ale v čase rozbehu celého projektu začiatkom 70-ých rokov práve nízka cena na kg vyneseného nákladu bola dôležitým argumentom (netvrdím že jediným), aby sa celý program spustil.
Ted si narazil na to, co je pravda. To byly predpoklady, ktere jeste behem vyvoje vzaly za sve.
Jeste se mi podarilo neco dohledat.
Cena stavby raketoplanu 1,7 mld USD.
Cena 1 boosteru 23,2 mil USD.
Kdyz si vezmes jenom cenu za stavbu jednoho raketoplanu, za to posles na LEO 34 Sojuzu. |
|
Kdyz si vezmes jenom cenu za stavbu jednoho raketoplanu, za to posles na LEO 34 Sojuzu.
To je právě ta bolševická demagogie, vykašlat se na pokrok ať riskují a vynálézají druzí a proto najedno chtějí spolupráci v misi na Mars. Pokus omyl jinak jezdíme na žebřiňáku ale za to bezpečně. |
|
citace:
citace:
Kdyz si vezmes jenom cenu za stavbu jednoho raketoplanu, za to posles na LEO 34 Sojuzu.
To je právě ta bolševická demagogie, vykašlat se na pokrok ať riskují a vynálézají druzí a proto najedno chtějí spolupráci v misi na Mars. Pokus omyl jinak jezdíme na žebřiňáku ale za to bezpečně.
a toto je taká istá demagógia ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Kdyz si vezmes jenom cenu za stavbu jednoho raketoplanu, za to posles na LEO 34 Sojuzu.
To je právě ta bolševická demagogie, vykašlat se na pokrok ať riskují a vynálézají druzí a proto najedno chtějí spolupráci v misi na Mars. Pokus omyl jinak jezdíme na žebřiňáku ale za to bezpečně.
Sojuz je levnejsi, protoze:
1) Probiha postupny vyvoj a modernizace, ne hura akce a obraty o 180°
2) Lita tak casto jak to jde
3) Pouziva technicke pravidlo - jednoduche jak jen to jde.
4) Vice mene organizacni pravidlo - v Rusku co pracuje nerusi, dokud neni funkcni nahrada. Diky pro nas nepruhlednemu politickemu systemu, ktery ale zachovava kontinuitu vyvoje, je mozne pracovat v delsim horizontu.
5) Rusko z nejakeho duvodu nepouziva metody testovani a rizeni, ktere jsou docela dobre dotazeny na zapade. Ty by jim mohly znacne pomoci (viz. FG a dalsi neuspechy).
Ano, USA posunuli mezniky, ale za jakou cenu. Kdyz to prezenu (a toto prirovnani vuci nim neni fer) pripominaji mi Cimrmana a jeho metodu slepych cest. Ten take zjistil, ze vyfukovanim tabakoveho koure do mydlove vody zlato nevznika.
Raketoplan mel zakladni vady, o kterych se tu nekolikrat mluvilo:
1) Byl postaven a prakticky se nevyvijel. Drobne zmeny byly implementovany, nejvetsi pak byla modernizace Columbie. Ale nahrady za RCC (prestoze materialove inzenyrstvi za 20 let pokrocilo) nebyly implementovany. A dalo by se pokracovat.
2) Nebyla pro nej odpovidajici prace, takze lety byly s malou cetnosti. A ISS byl jen zpusob, jak raketoplan udrzet.
3) Byl postaven na technologickych hranicich, byl slozity jak cert. A kdokoliv se zajima o spolehlivost, tak v tu chvili zavetri. Slozitost znamena snizeni spolehlivosti a zvyseni poctu a narocnosti kontrol.
4) To co mi na NASA vadi - neni svym panem. Ctyrlete volebni obdobi, za tu dobu jsou schopni dvakrat az ctyrikrat "prehodnotit cile". Vzhledem k narocnosti vyvoje, potreby zavest vyvinute do praxe (rozumej odzkouset, vyrobit, vypustit, zjednodusit a vypusit znovu) je za techto podminek vyvoj komplikovany a predrazeny.
5) Metody rizeni a testovani, pouzivane u Apolla a STS dokazali pomoci alespon s nejvetsimi problemy. Presto, typicka reakce pstrosi politiky managementu (ta je mezinarodni), vedla k tragediim, ktere netreba zminovat.
Prestoze jsem se nikdy netajil svym obdivem k ruske Energii, ktera je po technicke strance krasne dotazena, jeji slozitost by take pridavala znacne investice pro ruzne urovne kontrol. Vyhodou bylo, ze prese vse mela o rad mensi pocet dilu.
Z tohoto pohledu je proste klasicky nosic (Sojuz, Atlas, Delta, Falcon ....) jednoduchy. Desim se novinek, ktere nemaji cas na vyvoj, jsou komplikovane, podfinancovane a predstava ekonomicnosti provozu je postavena nikoliv na odhadech trhu, ale zboznych pranich tvurcu powerpointovych prezentaci).
Ve vysledku, duvodem mych simpatii pro Muska neni nejaka prevratna technologie, ale dodrzeni techto zakladnich postupu:
1) Postupny vyvoj a vzajemna zamenitelnost
2) Zajisteni ekonomicke sobestacnosti nosice zalozene na realnem pruzkumu trhu
3) Simple as possible (proste vykovej a vystrel)
4) Je vicemene svym panem. NASA ho financuje, kdyz to nevyjde, bude strilet rakety a vyvoj se zpomali. No a? Cil ma a jde si za nim. Je zajistena kontinuita
|
|
Myslim si, ze kdyz by Rusove pracovali dal na Energii, tak by z ni byl dnes vyborny tezky nosic a mozna i relativne levny, protoze bocni boostery by byli bezpecne (KPL) a navratove-znovapouzitelne, pristavali by na letisti u kosmodromu (verze s preklopnejma kridlama).
STS nemel hlavni motor, takze nosic Energie by byl jak pro STS-Buran2, tak i jen pro samotny naklad bez STS.
Mohli pracovat na dalsi verzi STS Buran. Nemusel mit pilotni kabinu, tim by byl nakladovy prostor delsi napriklad i pro modul s posadkou (20-30lidi) s moznosti odpalit tento modul behem startu od telesa orbiteru.
Jelikoz Buran a Buran2 nemaji vlastni motory, tak neni treba po pristani celej STS rozebirat za drahe penize a cele kontrolovat.
Vse by bylo o dost jednodussi.
Materialy a technologie se vyvijej, takze Energia 2 a Buran 2 mohli byt po ekonomicke strance to nejlepsi.
A pokud by se Ruskej dopravni system doplnil o MAKS, tak by to bylo super. V podstate by Rusove meli planetarni monopol na vse, vcetne dolovani asteroidu/Mesice.
V kombinaci modularnich Angar by to nemelo chybu.
Angary by byli jen pro naklad, pilotovanej program by byl jen na MAKSu a Buranu2.
Ale je to jako kdyz se zrusil Orion (ten jaderny), kde jsme dnes mohli byt...rekl bych, ze bychom meli zakladny na Marsu, Callisto a na Mirande.
Skoda, ze se Rusum nepodarilo zajistit si penize pro vyvoj tehle programu.
|
| 06.4.2012 - 09:45 - David | |
|
takže, když to shrnu, tak STS nikdy nedosáhl na teoretickou nosnost nákladu 29 tun, jednou " snad " 20 tun, a jednou 17 tun, jinak dalších cca 15O letů létal vlastně poloprázdný a v životě jej udržoval jen pochybný projekt ISS . Pokud se za něj utratilo 212 mld., tak za to mohla být klidně stálá základna na Měsíci, nebo kvalitativní skok ve výzkumu Sluneční soustavy, příkladně vzorky z Marsu, ponorky na Evropě, či rovery na Titanu.
Pokud se týče Ruska, tak příčinou konce Energie/Buran byl konec SSSR, pokud by se nezhroutil, tak by sověti zcela jistě v projektu pokračovali, zejména z vojenských důvodů. Prostě jejich doktrina byla mít to co amerika, škoda že USA nepostupovali stejně, kosmonautika nemusela skoro třicet let " přešlapovat na místě ". Závěrem bych si dovolil vyjádřit názor, že kosmonautika byla a bude politickou záležitostí, resp atributem národní prestziže a vyspělosti, zkrátka bez politického zadání se žádný velký projekt nemůže konat. |
|
citace:
Závěrem bych si dovolil vyjádřit názor, že kosmonautika byla a bude politickou záležitostí, resp atributem národní prestziže a vyspělosti, zkrátka bez politického zadání se žádný velký projekt nemůže konat.
súhlasím... ak nepôjde cena štartu dolu o niekoľko rádov, tak to tak bude ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
3) Pouziva technicke pravidlo - jednoduche jak jen to jde.
...
3) Simple as possible (proste vykovej a vystrel)
KISS veľmi dobrý princíp ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
4) To co mi na NASA vadi - neni svym panem. Ctyrlete volebni obdobi, za tu dobu jsou schopni dvakrat az ctyrikrat "prehodnotit cile". Vzhledem k narocnosti vyvoje, potreby zavest vyvinute do praxe (rozumej odzkouset, vyrobit, vypustit, zjednodusit a vypusit znovu) je za techto podminek vyvoj komplikovany a predrazeny.
Lip bych to cely shrnout nedokazal. Perfektne napsane.
NASA ani nemuze byt svym panem. Je to statni rozpoctova organizace, ktera musi hrat libivou politiku, aby neco z rozpoctu dostali. V dobach studene valky byla symbolem prestize a mela cile, ktere presahovaly volebni obdobi prezidentu politiku atd. Tohle se po skonceni studene valky zmenilo. Proto s odstupem casu nechapu, proc raketoplan neodstavili. Mohli si nechat jeden raketoplan v provozu na par misi, kdy byl opravdu vyuzit a uz davno mohli mit jednoduchy levny prostredek. |
| 06.4.2012 - 11:29 - Jan Bastecky | |
|
citace:
Sojuz je levnejsi, protoze:
1) Probiha postupny vyvoj a modernizace, ne hura akce a obraty o 180°
2) Lita tak casto jak to jde
3) Pouziva technicke pravidlo - jednoduche jak jen to jde.
4) Vice mene organizacni pravidlo - v Rusku co pracuje nerusi, dokud neni funkcni nahrada. Diky pro nas nepruhlednemu politickemu systemu, ktery ale zachovava kontinuitu vyvoje, je mozne pracovat v delsim horizontu.
5) Rusko z nejakeho duvodu nepouziva metody testovani a rizeni, ktere jsou docela dobre dotazeny na zapade. Ty by jim mohly znacne pomoci (viz. FG a dalsi neuspechy).
Ano, USA posunuli mezniky, ale za jakou cenu. Kdyz to prezenu (a toto prirovnani vuci nim neni fer) pripominaji mi Cimrmana a jeho metodu slepych cest. Ten take zjistil, ze vyfukovanim tabakoveho koure do mydlove vody zlato nevznika.
Raketoplan mel zakladni vady, o kterych se tu nekolikrat mluvilo:
1) Byl postaven a prakticky se nevyvijel. Drobne zmeny byly implementovany, nejvetsi pak byla modernizace Columbie. Ale nahrady za RCC (prestoze materialove inzenyrstvi za 20 let pokrocilo) nebyly implementovany. A dalo by se pokracovat.
2) Nebyla pro nej odpovidajici prace, takze lety byly s malou cetnosti. A ISS byl jen zpusob, jak raketoplan udrzet.
3) Byl postaven na technologickych hranicich, byl slozity jak cert. A kdokoliv se zajima o spolehlivost, tak v tu chvili zavetri. Slozitost znamena snizeni spolehlivosti a zvyseni poctu a narocnosti kontrol.
4) To co mi na NASA vadi - neni svym panem. Ctyrlete volebni obdobi, za tu dobu jsou schopni dvakrat az ctyrikrat "prehodnotit cile". Vzhledem k narocnosti vyvoje, potreby zavest vyvinute do praxe (rozumej odzkouset, vyrobit, vypustit, zjednodusit a vypusit znovu) je za techto podminek vyvoj komplikovany a predrazeny.
5) Metody rizeni a testovani, pouzivane u Apolla a STS dokazali pomoci alespon s nejvetsimi problemy. Presto, typicka reakce pstrosi politiky managementu (ta je mezinarodni), vedla k tragediim, ktere netreba zminovat.
Prestoze jsem se nikdy netajil svym obdivem k ruske Energii, ktera je po technicke strance krasne dotazena, jeji slozitost by take pridavala znacne investice pro ruzne urovne kontrol. Vyhodou bylo, ze prese vse mela o rad mensi pocet dilu.
Z tohoto pohledu je proste klasicky nosic (Sojuz, Atlas, Delta, Falcon ....) jednoduchy. Desim se novinek, ktere nemaji cas na vyvoj, jsou komplikovane, podfinancovane a predstava ekonomicnosti provozu je postavena nikoliv na odhadech trhu, ale zboznych pranich tvurcu powerpointovych prezentaci).
Ve vysledku, duvodem mych simpatii pro Muska neni nejaka prevratna technologie, ale dodrzeni techto zakladnich postupu:
1) Postupny vyvoj a vzajemna zamenitelnost
2) Zajisteni ekonomicke sobestacnosti nosice zalozene na realnem pruzkumu trhu
3) Simple as possible (proste vykovej a vystrel)
4) Je vicemene svym panem. NASA ho financuje, kdyz to nevyjde, bude strilet rakety a vyvoj se zpomali. No a? Cil ma a jde si za nim. Je zajistena kontinuita
To je docela dobře napsané a v podstatě s tím souhlasím. Naopak někteří kritici tohoto programu zde jsou na hranici (a až za hranicí) demagogie.
Můj dojem je, že celý program raketoplánu předběhl dobu. Raketoplán poskytuje služby (šetrnost k nákladu, flexibilitu, možnost dopravy dolů, ...), které sice logicky budou časem potřeba. Bohužel vzhledem ke konci studené války a celkovému zpomalení kosmického vývoje tento čas ještě plně nenastal (kromě stavby ISS se nedělají jiné montážní práce na orbitě). Rovněž díky pokroku v technologii se mnoho družic a experimentů stalo menšími a odolnějšími, takže snesou start běžnou raketou (a nevyužijí výrazně hladší průběh letu raketoplánu).
Otázka náročnosti údržby raketoplánu je také složitější. Teprve reálným používáním se ukázala nutnost náročnější údržby oproti předpokladům. Byla plánovány i pravidelné modernizace, ovšem většina z nich byla zrušena jakožto technicky nepotřebné a nákladné (prostě systém pracoval "dostatečně dobře"). Přesto proběhlo šest modernizací hlavních motorů (naposledy se létalo s verzí Block II (RS-25D), několik verzí externí nádrže (naposledy se létalo s verzí SLWT/HeatedHinges), upgradovanými elektrickými rozvody, novou verzí palubního počítače AP-101S, skleněným kokpitem, atd ... Všechny tyto modernizace snižovali technickou náročnost údržby a zvyšovali výkon a spolehlivost. Například existuje studie dokládající, že při použití modernější tepelné ochrany a modernější a odolnější slitiny draku ze stroje X-37B by nedošlo k havárii Columbie. Bylo připraveno mnoho i radikálnějších modernizací (lepší tepelná ochrana, náhrada hydrazinem poháněné hydraulika za elektovýzbroj, ...) tyto modernizace byly použity na raketoplánu X-37B.
Otázka ceny provozu STS je také komplikovaná. Původní předpoklad byl kalkulován na 55letů ročně. Původně se také rozlišovali náklady na let, náklady na pozemní segment a podíl na vývojových nákladech. Lze dohledat (třeba na Wikipedii) že přímé náklady na let v podstatě kopírují inflaci, ale časem došlo k nárůstu rozpočtovaných administrativních nákladů NASA. Během času NASA velmi byrokraticky nakynula a expandovala. Rovněž původní (politicky motivované) rozmístění dodavatelů a výzkumných středisek NASA po celých Spojených státech nese rostoucí režijní náklady. Koncepce raketoplánu počítala i využíváním vojáky (nedávno bylo odtajněno, že rozměry nákladového prostoru byly určeny velikostí špionážní družice KH-9 Hexagon, která byla původně příliš mechanicky citlivá pro start na běžné raketě). Odstoupení vojáků z programu tak dále snížilo počet startů a zvýšilo cenu za start.
Existují studie, že pouhou optimalizací dodavatelské sítě (což je provládní agenturu politicky neprůchodné) by šlo snížit cenu za start zhruba na 40% současné ceny. Je proto velká škoda, že jsou raketoplány vyřazovány do muzeí. Mnohem radši bych viděl předání komerčnímu subjektu (a ten by si už ceny ohlídal).
Pokud to shrnu, tak jsme získali spoustu technických a provozních zkušeností. Podle mého názoru je velká škoda je zahodit a vracet se k jednoduchým kapslím (i když na některé věci stačí). Mnohem raději bych viděl "Raketoplán v.2.0" provozovaný soukromým subjektem za výrazně nižší cenu (odhad je cca 20-30% nynějších). 
|
|
citace:
Pokud to shrnu, tak jsme získali spoustu technických a provozních zkušeností. Podle mého názoru je velká škoda je zahodit a vracet se k jednoduchým kapslím (i když na některé věci stačí). Mnohem raději bych viděl "Raketoplán v.2.0" provozovaný soukromým subjektem za výrazně nižší cenu (odhad je cca 20-30% nynějších).
Myslim, ze cekame na "zazrak" ale v dobrem slova smyslu. Vse co se dela se dela na stejnem principu a lze jen snizovat naklady na udrzbu a nebo provoz. Princip dopravy ale zustava stale stejny. Je potreba mnohem ucineejsi pohon a jednostupnova koncepce typu dopln palivo a let.Cekame na nekoho, kdo se podiva na veci jinak prijde s jednoduchym ale nejmene trikrat ucinejsim pohonem. A neverim, ze to nejde. |
| 06.4.2012 - 11:48 - Jan Bastecky | |
|
citace:
takže, když to shrnu, tak STS nikdy nedosáhl na teoretickou nosnost nákladu 29 tun, jednou "snad" 20 tun, a jednou 17 tun, jinak dalších cca 15O letů létal vlastně poloprázdný ...
To můžete rovnou říct, že v Sojuzu odvezete na LEO jen 70kg nákladu, když celý zbytek lodi nebudete počítat ... 
|
| 06.4.2012 - 12:03 - Jan Bastecky | |
|
citace:
Myslim, ze cekame na "zazrak" ale v dobrem slova smyslu. Vse co se dela se dela na stejnem principu a lze jen snizovat naklady na udrzbu a nebo provoz. Princip dopravy ale zustava stale stejny. Je potreba mnohem ucineejsi pohon a jednostupnova koncepce typu dopln palivo a let.Cekame na nekoho, kdo se podiva na veci jinak prijde s jednoduchym ale nejmene trikrat ucinejsim pohonem. A neverim, ze to nejde.
Třikrát účinnější pohon by byl hezký. Jenže jej nemáme. Naopak umíme administrativními opatřeními snížit náklady třikrát. Tak proč to prostě neuděláme? Jen proto, že ty opatření by byly někde voličsky nepopulární ...
Nečekal bych na zázrak (třeba ve formě SSTO, kosmického výtahu, atd.). Máme fungující systém a umíme jej vylepšit. Tak proč to prostě neděláme?
Studená válka skončila a není motivace. Lidstvo se raději válí u televize. Za šampony pro psy se vydá víc peněz, než za většinu kosmických programů ...
(nic proti psům, to byl jen takový povzdech ... )
|
|
