|
| Kdyby rusové ukončili aktivity na ISS, tak vláda okamžitě začne snižovat rozpočet FKA ve prospěch vojenského vesmírného programu a pak by byl velký problém rozjet něco nového bez účasti vojáků. Ohledně placení od 1.1.2005 nic nevím, nevíte kde jsou nějaké podrobnosti ? |
|
| To je jen spekulace, ale samozřejmě kosmonautika a vojenský sektor jsou spojené nádoby. Kde by dnes kosmonautika byla bez armády? |
|
citace:
Ohledně placení od 1.1.2005 nic nevím, nevíte kde jsou nějaké podrobnosti ?
07.08.2004 РОССИЯ ВЫСТАВИТ СЧЕТ США ЗА ДОСТАВКУ КОСМОНАВТОВ
По сообщению ИТАР-ТАСС со ссылкой на руководителя Российского федерального космического агентства Анатолия Перминова, в 2005 году Россия намерена прекратить практику "бесплатной" доставки на МКС американских астронавтов и грузов, необходимых для функционирования станции. Американские космические челноки перестали летать на МКС с февраля прошлого года после катастрофы "шаттла" Columbia и с тех пор доставкой экипажей и грузов на станцию занимается исключительно Россия, хотя изначально между Россией и США был подписан договор о совместном финансировании работ по эксплуатации МКС. Теперь Россия считает, что все ее обязательства по этому договору выполнены, и если американцы намерены использовать корабли "Союз" для полетов на МКС в 2005 году, то они должны за это платить. Расценки пока не указываются.
Podle sdělení tiskové agentury ITAR-TASS s odvoláním na ředitele FKA Anatolije Perminova je Rusko připraveno ukončit praxi bezplatné dopravy amerických astronautů a nákladů, nutných pro fungování stanice. Americké raketoplány přestaly létat na ISS od února loňského roku po katastrofě raketoplánu Columbia, a od té doby dopravu posádek a nákladů na stanici zabezpečuje výhradně Rusko, přestože původně byla mezi Ruskem a USA podepsána dohoda o společném financování prací při využívání ISS. Nyní se Rusko domnívá, že všechny jeho závazky vyplývající z této dohody jsou splněny, a jestli Američané hodlají využívat lodě Sojuz pro lety na ISS v roce 2005, jsou povinni za to zaplatit. Cena dosud nebyla zveřejně. .
27.07.2004 ГЛАВНЫМ ДЛЯ РОССИИ В ПРОГРАММЕ СТРОИТЕЛЬСТВА МКС В БУДУЩЕМ ГОДУ СТАНЕТ РАЗВИТИЕ СОБСТВЕННОГО СЕГМЕНТА СТАНЦИИ
В программе строительства МКС для России в 2005 году на приоритетное место выходит развитие собственного сегмента станции при безусловном выполнении всех обязательств перед участниками проекта. Как сообщил РИА "Новости" представитель Федерального космического агентства (ФКА , об этом было объявлено на встрече глав космических агентств стран-партнеров по МКС, состоявшейся с 21 по 24 июля в голландском городе Нордвик. "Мы довели до партнеров свою принципиальную позицию: одной из важных задач участия России является безусловное выполнение наших обязательств перед всеми участниками. Но при этом, начиная с 2005 года, все свои обязательства можно считать практически выполненными. Поэтому нашим приоритетом становится развитие российского сегмента МКС и обеспечение деятельности на ней российского экипажа", - рассказал в ходе интернет-брифинга в понедельник замруководителя ФКА Николай Моисеев. "Мы готовы предоставлять ресурсы и возможности российского сегмента участникам МКС или тем, кто не входит в данный проект, но на компенсационной основе. Вот это, пожалуй, главное", - подчеркнул он.еличить ранее намеченного срока численность экипажа до более чем трех человек. Zástupce ředitele FKA Nikolaj Moisejev řekl agentuře RIA Novosti, že na schůzce šéfů kosmických agentur spolupracujících na ISS, která se uskutečnila 21.-24.7.2004 v holandském Nordviku, "jsme sdělili našim partnerům naší principiální pozici: jedním z hlavních úkolů účasti Ruska je bezpodmínečné splnění všech našich závazků ke všem partnerům. Ale od roku 2005 je možno všechny tyto závazky považovat prakticky za splněné. Proto je naší prioritou rozvoj ruského segmentu ISS a zabezpečení aktivit ruské posádky na něm. Jsme připraveni nabízet zdroje a možnosti ruského segmentu současným účastníkům na ISS i ostatním, ale na kompenzačním základě. To je bohužel to hlavní".
www.novosti-kosmonavtiki.ru
|
|
| Tak to je celkem fér, STS vynášel Rusy před Columbií (a dodával tuny vody a zásob), Rusové podrží NASA do konce roku a pak se dohodnou na další spolupráci. |
|
Ještě dodatek k Indii: Indie plánuje v roce 2005 vypuštění družice s návratovou kabinou a první start rakety se kterou se počítá i pro pilotované lety chystá v roce 2008:
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1561
|
|
citace:
Tak to je celkem fér, STS vynášel Rusy před Columbií (a dodával tuny vody a zásob), Rusové podrží NASA do konce roku a pak se dohodnou na další spolupráci.
Rusové mají pravdu v tom, že z 10 základních posádek (včetně té, která poletí v říjnu v Sojuzu TMA-5) vynesly Sojuzy přesnou polovinu (posádka č. 1, 7-10). V těchto posádkách ovšem Sojuzy dopravily na ISS jen pět Američanů, kdežto raketoplány dopravily v základních posádkách č.2-6 sedm Rusů (v posádce č. 3 a 5 byli dva Rusové), a dalších sedm Rusů navštívilo v raketoplánech stanici krátkodobě (po jednom STS-88, 96, 101, 100, 112 a dva v 106).
Představitelé FKA svým požadavkem na úhradu za starty amerických astronautů v dalších Sojuzech (což ovšem odporuje zákonu USA z roku 2000), zřejmě pouze vyvíjí tlak na NASA, aby ustoupil od svého požadavku na vynášení dalších stálých posádek v Sojuzech, a aby k tomuto účelu byly využity raketoplány (tím by v Sojuzech vznikla volná místa pro ruské účely).
Ostuda možná hrozí až o rok později. Ve dvoustranné dohodě z roku 1996 se Rusko zavázalo bezplatně dodat 11 Sojuzů jako záchranné lodě na ISS. Devátý Sojuz (s 10. základní posádkou, protože stálé posádky, vynášené raketoplány, se střídaly rychleji než záchranné Sojuzy) bude připojen k ISS v říjnu 2004 – dubnu 2005. Desátý Sojuz bude připojen k ISS v dubnu – říjnu 2005, a jedenáctý v říjnu 2005 – dubnu 2006. Představitelé FKA dali najevo, že budou požadovat platby i za pouhé připojení Sojuzu k ISS pro záchranu americké části posádek (tj. i kdyby americkou část posádek vynášely raketoplány).
Pro návrh novely zákona "Iran Law", aby se nevztahoval na případy hrozby ztráty života a zdraví astronautů, hlasovali pouze tři kongresmani. Prezident Bush v nejbližší době nehodlá potvrdit, že Rusko již nedodává Íránu jaderné zbrojní technologie. Kongres se tedy již oficiálně zeptal NASA, jaké má řešení (zákon se nevztahuje na dohody o barteru a na nákup technologií přes třetí stranu), ale odpověď zatím nedostal. Středeční The Washington Post z toho vyvozuje, že od dubna 2006 možná američtí astronauté nebudou moci být ve stálých posádkách kosmické stanice, do které investovali desítky miliard dolarů.
|
|
citace:
Představitelé FKA dali najevo, že budou požadovat platby i za pouhé připojení Sojuzu k ISS
Pro upřesnění: myšleno po dubnu 2006, počínaje 12. Sojuzem. |
|
Na astronautix.com je zajímavý článek "The Hard Road to Space" o problematických a katastrofálních letech. Dost mě překvapilo, kolik potíží bylo s O kroužky motorů SRB před a dokonce i po Challengeru. Posuďte sami:
STS-2. Experienced erosion of the primary O-ring in the right SRM aft field joint. The erosion was the deepest experienced in flight in a case field joint, until the loss of the space shuttle Challenger on flight STS 51-L.
STS-6. First use of the lightweight SRM case. When the SRMs were dismantled, blowholes through the putty in both nozzle joints were found. The O-rings were affected by heat, but were not eroded.
STS-41-B. Experienced O-ring erosion in both the right hand nozzle joint and the left SRB forward field joint. The O-ring erosion extended over 2 to 7 cm with a maximum depth of 1 mm. The concept of 'acceptable erosion' began to be advocated by SRM builder Thiokol and NASA management.
STS-41-C. Experienced erosion of the primary O-ring in the right-hand nozzle joint.
STS-41-D. Experienced primary O-ring erosion in both the right-hand forward field joint and the left-hand nozzle joint. There was a small amount of soot behind the primary O-ring, indicating short duration blow-by. This was the first occurrence of blow-by in either the case-to-case or nozzle-to-case joints.
STS-51-B. Suffered the worst O-ring erosion experienced prior to the loss of Challenger on STS-51-L. The left-hand nozzle primary O-ring eroded to a depth of 4 mm inches over a 4 cm span with considerable blow-by. The secondary O-ring was eroded to a depth of 8 mm inches over an 8 cm span. The right-hand nozzle O-ring eroded as well but there was no blow-by associated with this erosion.
STS-51-C. Experienced blow-by in both nozzle joints and erosion and blow-by in two case joints. The calculated O-ring temperature was 12 degrees C, the coldest prior to the loss of Challenger on STS-51-L. The flight hardware evidenced the worst case of "blow-by" experienced by any Shuttle flight. The primary nozzle joint O-rings were not damaged. There was black grease (sooted) behind the primary O-ring over a 110° arc and the secondary O-ring was affected (but not eroded) by heat over a 75 cm span.
STS-51-D. Experienced erosion of the primary O-rings in both nozzle joints. There was no blow-by past either nozzle O-ring.
STS-51-F. At T+645 seconds the number one engine shut down prematurely due to a sensor problem. An abort to orbit was declared. Also experienced a blow hole through the putty in the right-hand SRM nozzle and the primary O-ring was affected by heat.
STS-51-G. Experienced blow-by and erosion in both nozzle joints. There was blow-by, although none of the secondary O-rings were damaged.
STS-51-I. Suffered primary O-ring erosion in two locations on the left-hand SRM nozzle joint. There was no blow-by.
STS-51-L. An O-ring failure in a solid rocket booster led to leaking of hot gases against the external tank. The resulting explosion killed the seven member crew.
STS-61-A. Experienced erosion of the right-hand nozzle primary O-ring and the first case-to-case field joint O-ring anomaly since mission STS 51-C. There was blow-by past the primary O-rings in the centre and aft field joints on the left-hand SRM. The O-rings were not damaged.
STS-61-B. Experienced primary O-ring erosion in both nozzle joints. There was blow-by past the primary O-ring in the left-hand nozzle joint.
STS-61-C. Experienced nozzle joint O-ring erosion and blow-by and field joint O-ring erosion.
Celkem 15 letů (včetně katastrofy Challengeru) mělo větší nebo menší problémy se SRB. Když uvážíte, že SRB jsou namontované na nádrži s kapalným kyslíkem a vodíkem, stačí málo... Mně se prostě ty SRB nelíbí. |
|
STS-61-A startoval 30.10.1985.
STS-61-B startoval 27.11.1985.
STS-61-C startoval 12.1.1986.
Nešťastný STS-51-L startoval 28.1.1986.
Článek se nezmiňuje o problémech s O-kroužky po tragédii Challengeru.
PS. Nešťastný let Columbie STS-107 byl taky odkládán, takže se dostal až za mise STS-108 až STS-113. |
|
Nevite nekdo, jestli uz nekdy dostalo Kennedyho kosmicke stredisko na Floride podobny zasah prirodnich zivlu, jako ted od hurikanu Frances? Poskozeny vnejsi plast budovy VAB, strzena strecha a poniceni vyrobny desticek tepelne ochrany pro raketoplany, prevrhnuty exponat Mercury-Redstone a asi jeste jine skody - a dalsi hurikan (Ivan) se blizi.
http://www.spaceflightnow.com/hurricane/status.html
|
|
V hlavnim clanku
http://www.spaceflightnow.com/hurricane/040906postfrances.html
Sice pisou, ze to jsou nejhorsi skody v historii kosmodromu, ale nejsou tedy prvni. Jsem zvedav, jak to prezily rakety stojici behem hurikanu na priprave na rampach.
Jak jsou vlastne na tom kosmodromy obecne s ochranou pred neprizni pocasi a jinymi katastrofami? Pokud si vzpominam dobre, pred nejakym casem vyhorel kosmodrom v Brazilii. Co treba Kourou nebo Sea Launch a tropicke boure, Plesetsk a zima...? |
|
| Pokud je mi známo, stačili vždy rakety a snadno poškoditelná zařízení uklidit do bezpečí.V konstrukci zařízení se vždy počítalo s hurikány, ale tenhle je drobátko silnější. |
|
Na Floridu míří další hurikán - Ivan. Frances dosáhl na KSC stupně 1, Ivan by mohl mít i stupeň 4 nebo 5 nebo i přímo zasáhnout středisko a to by pak byly asi nesrovnatelně větší škody. Ivan je u KSC očekáván nejdříve v tuto sobotu ...
More important than the shuttle's eventual launch date is the potential impact of Hurricane Ivan, a powerful storm that some computer models show tracking toward Florida's east coast. Given the damage caused by the category 1 winds of Hurricane Frances, Kennedy sees Ivan as a potential "doomsday scenario" that could affect the future of America's manned space program.
"I don't want to speculate on what possible worse damage we could have with a category 2, 3, 4, 5 direct hit," Kennedy said. "It would certainly be significant to the future of human spaceflight."
---
“ If there were serious damage to one or two of the orbiters or the facilities needed to process and launch the orbiters, I think it would raise a very large question about the continuation of the shuttle program. ”
|
|
Nemáte někdo nějaké podrobnosti k poškození KSC na Floridě při současných hurikánech. Případně nějaké fotky....? Nebyly poškozeny orbitery STS- jsou nyní vůbec zbývající 3 na Floridě?
A jak to teď vypadá s přípravami STS-114? Sledujete to někdo?
Platí ještě ten březen 2005? Něco jsem před časem zaslechl o dalším odkladu o několik měsíců....to by pak bylo taky nejméně 2 roky a 8 měsíců od STS-107, jako mezi STS-51L a STS-26.
Nějak se tu teď o pilotované kosmonautice moc nepíše.
|
| 10.9.2004 - 15:51 - Vítězslav Novák | |
|
Zatím údajně poškození nic moc, nějaký strhaný obkladový desky na VABu, další budova má poničenou střechu. Shuttly bez problémů.
Ovšem byla to tropická bouře, stupeň 1. Pokud si to Ivan nerozmyslí, může být podstatně hůř. Víc budeme vědět nejdřív o víkendu. |
|
Požadované fotografie jsou zde:
http://www.spaceflightnow.com/hurricane/images/
Pro STS-114 zatím oficiálně termín březen 2005 platí, ale odklad není vyloučen. Podle posledních zpráv mají celkové výdaje spojené s návratem raketoplánů do služby činit 2,2 mld. USD.
|
| 11.9.2004 - 18:16 - Patek | |
|
| Další fotky jsou na http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/index.cfm |
|
| Tak nám v květnu startuje raketoplán a v červenci se snad chystá další let. Nevíte kolik letů se tento rok plánuje a jak se pokročí se stavbou ISS? |
|
Musím upozornit na přesnou formulaci prohlášení managementu STS. Datum 15. května 2005 je CÍLOVÉ datum obnovení letů, tzn. je určeno pro plánovaní účely. Podle něho jsou naplánovány jednotlivé akce příprav, ale ještě to zdaleka neznamená, že se skutečně odstartuje. To uvidíme až se skutečně vznese z rampy.
Cituji z poslední zprávy o přípravách raketoplánů:
At today's [=2005-02-18] Space Flight Leadership Council, NASA managers met and refined the launch planning window for orbiter Discovery's Return to Flight mission, designated STS-114, to the International Space Station to May 15 - June 3, 2005. This is to accommodate for daylight launch attempts and to ensure the most detailed and clear photography of the External Tank.
Podle doporučení Gehmanovy komise (CAIB) musí raketoplány při prvních startech po obnovení letů vzlétat v době denního světla, aby bylo možno ze Země (i ze vzduchu) zaznamenávat opticky všechny případně odpadávající kusy a vyhodnocovat je. Pro květen 2005 je startovní okno v tomoto smyslu od 12. 5. 2005 do 3. 6. 2005 a všichni se budou snažit, aby v tomto časovém rozmezí skutečně ke vzletu došlo (s tím, že už je jasné, že první 3 dny z tohoto okna se nestihnou).
Další okno je 2005-07-12 až 2005-07-31; s ním se počítá pro let STS-121 raketoplánu Atlantis, pokud se místo toho neuskuteční záchranný let STS-300 v případě, že se něco pochruje s raketoplánem při letu STS-114.
Další okna omezená požadavkem startu za denního světla v letošním roce jsou 2005-09-09 až 2005-09-12, 2005-11-07 až 2005-11-08 a velice krátké jednodenní (prakticky nepoužitelné kolem Vánoc. Je si třeba uvědomit, že tč. má NASA k dispozici jen DVA raketoplány, protože Endeavour je odstaven pro střední opravu a bude k dispozici pro zahájení letů až nejdříve v únoru-březnu 2006, tak příprava dalšího letu STS-115 (první montážní let po obnovení letů) na rozumně použitelné startovní okno v září je hodně termínově napnutá, protože musí být v podstatě připraveny oba dva raketoplány (jeden jako záchranný let STS-301). Koncem září 2004 se uvažovalo o datu 2005-09-29 (to za předpokladu startu v noci, ale tehdy se ještě počítalo s prvním startem v březnu, posun na květen znamená i posun třetího letu o zhruba dva měsíce, tzn. na listopadové okno). Další start v roce 2005 je zcela vyloučen.
Pokud by po dvou vzletech bylo odvoláno omezení na starty v denní dobu, tak v letošním roce lze využít následující startovní okna (omezení je dáno tzv. beta-úhlem, tj. osvětlením nákladového prostoru Slunce za pobytu raketoplánu na stanici):
2005-08-28 až 2005-09-15 (zcela nereálné, nestihnou se opětovné přípravy obou strojů)
2005-09-30 až 2005-11-10 (s odřenýma ušima)
2005-11-29 až 2006-01-07 (tohle je reálné)
(Vzhledem k určité nejistotě v predikci dráhy ISS na takovou dobu dopředu uvedená data mahou být nejistá +/- asi 2 dny).
|
|
citace:
Tak nám v květnu startuje raketoplán a v červenci se snad chystá další let. Nevíte kolik letů se tento rok plánuje a jak se pokročí se stavbou ISS?
Na serveru space jeden insider tvrdil ze se pripravuji letos na tri starty a potom na 5 startu STS rocne. To vsak neznamena, ze jich tolik skutecne zvladnou. |
|
Tady je odkaz na stranky Stevna Pietrobona.
http://www.sworld.com.au/steven/space/shuttle/manifest.txt
Ohledne startů raketoplánu je velice dobře informován (NASA zveřejní stejný přehled zpravidla se zpožděním)! Ohledně ostatních raket je to slabší.
V přehledu startů chybí pouze případné záchranné mise STS-300 (16.6.2005) a STS-301 (z paměti tušim 8.10.2005?)
Ještě má poznámka: pokud nedojde ke zpřeházení raketoplánů (bude zachováno uvedené pořadí), tak je rok 2006 "neulítatelný". Ono je to i celkově dosti optimistické (vzhledem k tomu, jak těžký byl rozjezd po Challengeru). |
|
citace:
Tady je odkaz na stranky Stevna Pietrobona.
Ohledne startů raketoplánu je velice dobře informován (NASA zveřejní stejný přehled zpravidla se zpožděním)! Ohledně ostatních raket je to slabší.
Dnes si na rozdíl od Pietrobona nikdo v NASA netroufne stanovit data startů za ty první dva (nepočítám nouzové mise, kde je termí "do 45 dnů po startu havarující mise) a u těch dvou STS-114 a STS-121 ještě jen rozpětí, kdy by to bylo možné a ne konkretní datum. Ta konkretní tata jsou NET [=Not Early Than]!!!!!!!!
citace:
Ještě má poznámka: pokud nedojde ke zpřeházení raketoplánů (bude zachováno uvedené pořadí), tak je rok 2006 "neulítatelný". Ono je to i celkově dosti optimistické (vzhledem k tomu, jak těžký byl rozjezd po Challengeru).
Naprosto souhlasím. To, co uvádí, je skutečně příliš optimistický pohled na věc; myslím, že když se jim v roce 2006 podaří pět startů, tak to bude obrovský úspěch.
|
|
| Díky za odpovědi na můj dotaz. Na základě odpovědí lze také konstatovat, že termín dokončení ISS do roku 2010 je také z říše SCI-FI, a pokud je dostavba ISS vázána na provoz raketoplánů, tak bych řekl, že s plánováným termínem ukončení jejich provozu(2010/2011) to nebude tak horké. |
|
| Tak me napada jestli byl nejaky kosmicky projekt krome Appola dokoncen podle planu. |
|
| To nevím, každopádně skluz dostavby ISS drží pravděpodobně smutný rekord. |
|
citace:
Naprosto souhlasím. To, co uvádí, je skutečně příliš optimistický pohled na věc; myslím, že když se jim v roce 2006 podaří pět startů, tak to bude obrovský úspěch.
S.Pietrobon sice uvádí datum aktualizace svého přehledu 21.2.2005, ale myslím, že obsah v průběhu posledního čtvrt roku moc neaktualizoval. NASA přitom již cca v listopadu 2006 zveřejnil graf NET [=Not Early Than] startů raketoplánů do 31.5.2006, kde prvních pět startů STS souhlasí s přehledem S.Pietrobona, ale misi STS-118 do 31.5.2006 neuvádí.
Tomáš Přibyl uvádí v L+K 1/2005 přehled všech 28 plánovaných startů ("stav k prosinci 2004"):
...
STS-119: září 2006
STS-120: prosinec 2006
STS-122: březen 2007
atd.
Kromě toho uvádí, že plánovaná odstávka raketoplánu Atlantis po letu STS-115 má trvat 22 měsíců. |
| 22.2.2005 - 13:34 - Ľuboš | |
|
Ak bude ISS dokočená v 2010, ako dlho ju bude možné ešte využívať?
Od kedy tipujete 6 - člennú posádku na ISS ? |
|
citace:
citace:
Naprosto souhlasím. To, co uvádí, je skutečně příliš optimistický pohled na věc; myslím, že když se jim v roce 2006 podaří pět startů, tak to bude obrovský úspěch.
S.Pietrobon sice uvádí datum aktualizace svého přehledu 21.2.2005, ale myslím, že obsah v průběhu posledního čtvrt roku moc neaktualizoval. NASA přitom již cca v listopadu 2006 zveřejnil graf NET [=Not Early Than] startů raketoplánů do 31.5.2006, kde prvních pět startů STS souhlasí s přehledem S.Pietrobona, ale misi STS-118 do 31.5.2006 neuvádí.
Poznámku k manifestu raketoplánů od S. Pietrobona. Už ho sleduji poměrně dost let a musím, konstatovat, že je dost dobře informovaný. Pravděpodobně má nějaký dobrý zdroj v NASA. (Když NASA vydá oficiální manifest, tak na jeho stránkách je již minimálně několik dní.)
K současnému přehledu. To jsou vlastně dva přehledy spojené dohromady. Jeden je z října 2004, ten je do roku 2010. Podle něj NASA plánuje vzdálenější lety. Ten druhý je aktuální, zpravidla na 1 až 1,5 roku dopředu. Tento aktuální se aktualizuje častěji podle toho jak se zpožďují přípravy. Posunují se tedy pouze termíny prvních několika plánovaných startů. A spojením těchto dvou manifestů vzniká trochu chaos (v současnosti nereálný rok 2006).
(Předchozí aktualizace byla k 3.11.04 (té bude odpovídat i plán startů zveřejněný NASA do 31.5.05). Poslední aktualizace z 21.2.05 se liší pouze několikadenním posunem prvních dvou startů).
citace:
Tomáš Přibyl uvádí v L+K 1/2005 přehled všech 28 plánovaných startů ("stav k prosinci 2004"):
...
STS-119: září 2006
STS-120: prosinec 2006
STS-122: březen 2007
atd.
Kromě toho uvádí, že plánovaná odstávka raketoplánu Atlantis po letu STS-115 má trvat 22 měsíců.
Tento přehled neposoudím. L+K jsem již před několika lety nahradil jiným časopisem o kosmonautice. Z těch uvedených tří letů mi to přijde o 1 let posunutý oproti Pietrobonovi.
Ještě k nouzovým misím. Uvedený termín "do 45 dnů" asi nebude tak horký, protože současné záchranné mise se plánují 35, resp. 58 dní po startu. Ve starém manifestu (1. start v březnu 2004 to bylo dokonce 77 dní). |
|
Ve svém posledním příspěvku jsem překlepl datum zveřejnění grafu NASA z 11/2004 na 11/2006.
V Pietrobonových manifestech občas skutečně docházelo kvůli různému datu vydání obou manifestů ke kolizím startů, ale nyní je všech 6 startů v roce 2006 v prvním, aktuálním manifestu. Druhý manifest z 7.10.2004 začíná až březnem 2007.
Věřím, že přehled, který zveřejnil T.Přibyl v L+K 1/2005, Vás bude zajímat. Uvádí to jako stav k prosinci 2004. Jeho zdroj neznám.
01, STS-114, 05/2005, MPLM (ULF1)
02, STS-121, 07/2005, MPLM (ULF1.1)
03, STS-115, 12/2005, ITS P3/P4 (12A)
04, STS-116, 01/2006, ITS P5 (12A.1)
05, STS-117, 03/2006, ITS S3/S4 (13A)
06, STS-118, 05/2006, ITS S5 (13A.1)
07, STS-119, 09/2006, ITS S6 (15A)
08, STS-120, 12/2006, Node-2 (10A)
09, STS-122, 03/2007, MPLM (ULF2)
10, STS-123, 04/2007, Columbus (1E)
11, STS-124, 06/2007, MPLM (UF3)
12, STS-125, 11/2007, JEM-1 (1J/A)
13, STS-126, 01/2008, Kibo (1J)
14, STS-127, 04/2008, MPLM (UF5)
15, STS-128, 07/2008, Express-1 (UF4.1)
16, STS-129, 01/2009, JEM-2 (2J/A)
17, STS-130, 04/2009, Node-3 (20A)
18, STS-131, 07/2009, MPLM (17A)
19, STS-132, 10/2009, MPLM (UF6)
20, STS-133, 11/2009, Express-2 (14A)
21, STS-134, 2010, CAM (UF2)
22, STS-135, 2010, MPLM (ULF3)
23, STS-136, 2010, Express-3 (ULF4)
24, STS-137, 2010, CBC-D1 (ULF5)
25, STS-138, 2010, NEM (9A.1)
26, STS-139, 2011, CBC-D (9A.2)
27, STS-140, 2011, ULC (ULF6)
28, STS-141, 2011, ULC (ULF7)
T.Přibyl uvádí, že při třech raketoplánech velmi pravděpodobně nebude tento zamýšlený letový řád z časového hlediska dodržen. Navíc upozorňuje na plánované odstávky raketoplánů Atlantis (22 měsíců po letu STS-115) a Discovery (14 měsíců na přelomu let 2008 a 2009). Píše, že už nyní je jisté, že vyhlášený termín ukončení provozu raketoplánů (rok 2010) se nepodaří dodržet, a že bude nutné buď tento termín posunout, nebo některé mise zrušit.
citace:
1)Ak bude ISS dokočená v 2010, ako dlho ju bude možné ešte využívať?
2)Od kedy tipujete 6 - člennú posádku na ISS ?
1) NASA hodlala ISS využívat minimálně do roku 2020, ale v souvislosti s iniciativou návratu na Měsíc to bylo zkráceno do roku 2017. Následné využívání stanice bude záviset na vůli a možnostech ruské strany.
2) Záleží to na mnoha okolnostech, které teprve nastanou. |
|
citace:
V Pietrobonových manifestech občas skutečně docházelo kvůli různému datu vydání obou manifestů ke kolizím startů, ale nyní je všech 6 startů v roce 2006 v prvním, aktuálním manifestu. Druhý manifest z 7.10.2004 začíná až březnem 2007.
Pietrobonovi ten druhý manifest (z 7.10.2004) začíná ve skutečnosti už v polovině roku 2006. Podle aktuálního manifestu je jen těch prvních pět startů. Má to tam trochu nevhodně rozdělené.
citace:
Věřím, že přehled, který zveřejnil T.Přibyl v L+K 1/2005, Vás bude zajímat.
Samozřejmě zajímá, děkuji. Doma ho prozkoumám. Zajímavé je, že poslední lety jsou již v roce 2011. |
|
