Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3  >>
Téma: ISS po Columbii
04.5.2003 - 23:04 - 
MEK příspěvek #3687

K #3643
:Vypadá to, že USA se myšlenky na nový raketoplán nevzdávají
: Podle mého názoru je to lepší řešení než investovat do vývoje OSP, které v podstatě s ničím převratným nepřichází.
Jenom doufám, že nový raketoplán bude navržen tak, aby byl schopen rovněž bezpilotních misí.

V tuto chvíli považuji stavbu nového raketoplánu za zbytečnou; na dostavbu a zásobování ISS do roku 2020 stačí zbývající tři raketoplány. Nejde o iniciativu NASA, ale manažerů Boeingu, zainteresovaných na získání nových zakázek.

OSP nepřichází s ničím převratným?
1) Pravděpodobnost ztráty osádky 400x nižší než u Space Shuttle.
2) Cena za dopravu 1 kg nákladu na ISS až 10x nižší než u Space Shuttle.
3) Umožnění dlouhodobého pobytu osádek na ISS nezávisle na ruském Sojuzu.
4) V případě odvození OSP z Apolla by to byl i dobrý základ pro případné budoucí lety za nízkou oběžnou dráhu:
Měsíc:
http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld051f.htm
href="http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld051e.htm">http://www.abo.fi/~mlindroo/Station/Slides/sld051e.htm
Mars:
href="http://www-sn.jsc.nasa.gov/EXPLORE/Data/MImages/07Pilot.gif">http://www-sn.jsc.nasa.gov/EXPLORE/Data/MImages/07Pilot.gif
href="http://www-sn.jsc.nasa.gov/EXPLORE/Data/MImages/08Ascent.gif">http://www-sn.jsc.nasa.gov/EXPLORE/Data/MImages/08Ascent.gif
Tyto odkazy zmiňuji pouze pro zamyšlení nad variantou OSP, vycházející koncepčně z velitelského modulu Apolla, abych poukázal na další možné využití. Nechci zde posuzovat zbývající části zobrazených lodí, od toho jsou jiná témata.

 

04.5.2003 - 23:16 - 
MEK příspěvek #3688

#3687 ovsem co kdyz dojde k dali katastrofe?...co pak bude?....Nedej boze!
 

04.5.2003 - 23:20 - 
MEK příspěvek #3689

Odkazy na Mars nefungují, tak připojuji jiné:
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s93_50644.html
href="http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s93_50646.html">http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s93_50646.html
href="http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s94_27626.html">http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s94_27626.html

#3688 Asi konec důvěry v Space Shuttle.

 

05.5.2003 - 18:10 - 
MEK příspěvek #3702

Sypu si popel na hlavu a omlouvam se za drobnou dezinformaci, opravdu ten "navratovy modul" u Apolla se jmenuje Velitelsky modul, co jsem vsak mel na mysli, je to, ze bez tzv. Servisniho modulu by toho prilis nedokazal, vlastne jen proletet atmosferou a vypustit padaky (coz by ale u zachranneho modulu teoreticky melo stacit), dost zasadni se mi ale jevi fakt, ze Apollo bylo konstruovano pro pristani na vode, coz ovsem neni zrovna dobre pro zachranny modu, ktery teoreticky musi byt schopen pristat kdekoliv na svete a ne jen do oceanu ( a navic jeste do mista, kde jej rychle vylovi, nez se potopi!).

 

05.5.2003 - 22:36 - 
MEK příspěvek #3707

Proč by nemohl přistávat na pevnině, třeba na KSC?
http://spaceflight.nasa.gov/gallery/images/mars/marsvehicles/html/s94_27633.html
 

06.5.2003 - 09:34 - 
MEK příspěvek #3712

Pokud by OSP/CRV/CTV byl přesně na úrovni Apolla, tedy s jednorázově použitelnou přistávací kabinou, apk není sporu o tom, že koncepčně by to opravdu nebylo vůbec nic nového a bylo by to vlastně přiznání porážky ve snaze o levnou, spolehlivou a bezpečnou mnohonásobně použitelnou kosmickou loď.

Pokud by ale kabina OSP/CRV/CTV (ve tvaru Apolla) byla vícenásobně použitelná (měla vícenásobně použitelnou tepelnou ochranu, nebo výměnný tepelný štít), pak by se dalo mluvit alespoň o nějakém posunu vpřed.

Uvidíme, jak to dopadne (možností je zatím mnoho).
 

06.5.2003 - 15:37 - 
MEK příspěvek #3719 - reakce na příspěvek #3707

Jde o to, ze takove pristani by bylo dost "tvrde". Apollo melo tri padaky, pricemz i v pripade, ze se otevreli vsechny bylo pristani dost rychle a naraz musela tlumit voda. Nekdy se vsak otevreli jen dva, a potom by uz pristani na pevnine nemuseli kosmonaute prezit ve zdravi. Takze pristavani na pevnine by vyzadovalo mnohem lepsi padakovy system + system navigacni ridici sestup na padacich, tak aby se vubec "strefili" do te pevniny. To by znamenalo cely modul predelat, takze by toho z puvodniho Apolla moc nezustalo, kabina by se musela zvetsit, aby se veslo vice lidi, ablativni stit predelat na vymenny (aby bylo vicenasobne pouzitelne) nebo minimalne vetsi (pro vetsi kabinu), padakovy system novy (aktivni), takze puvodni by zustali asi jen dvere (ktere jsou jiz od Apolla 1 snad bezvadne).
 

07.5.2003 - 00:27 - 
MEK příspěvek #3727

Moje uvažování je silně ovlivněno tím, že jsem ekonom, a ne technik. Podle zahraničních stránek je modul typu Apollo nejlevnější a nejjednodušší verzí US CRV/CTV. K tomu se asi bude přihlížet i v USA.
 

07.5.2003 - 10:59 - 
MEK příspěvek #3732

Souhlasím s tím, že návrat k prověřené koncepci by byl asi nejlevnější a nejjednodušší. Je to ale jen pokračování "stagnace" (pomalé evoluce) a to mi je jako vizionáři líto :-)
 

07.5.2003 - 11:43 - 
MEK příspěvek #3734

Čtu-li reakce a námitky, týkající se použítí CRV odvozeného od Apolla, tak mohu ujistit, že všechny uvedené námiky (počet osob na palubě, otázka přistání na pevnou zemi a ne na vodu, manévrování pod oddělení od stanice a za sestupu, na to všechno ta od hoc komise upozorňovala.
Pokud by bylo to "nové" Apollo použito jako CRV (tedy "záchranný člun"), tak by mně osobně nevadila ani okolnost, že by třeba byla je jednorázově použitelná. Byla by to náhrada Sojuzu s dvojnásobnou kapacitou osob. A rozhodující by tady byla její pohotovost k použití a vysoká spolehlivost.
Pokud by to mělo být CTV ("Crew Transport Vehicle", tedy po kyvadlovou dopravu osob, nikoli nákladu), tak tady bych už nějakou míru znovupoužitelnosti uvítal, ale nebazíroval bych na ni.
Mimochodem, byl zveřejněn materiál, jak prodloužit životnost raketoplánů za rok 202 (!!!!!!!!!), ale ještě jsem jej neprostudoval.

Chtěl bych znovu upozornit všechny diskutující i zájemce o kosmonautiku všeobecně: nedělejte ukvapené závěry o nějakých návrzích, pokud:
1) neprostudujete PODROBNĚ originální materiály,
2) neznáte všechny (nebo alespoň podstatnou většinu) související okolnosti (viz např. idea Boeingu postavit náhradní raketoplán a zejména komentář kolegy Hoška, který to uvádí na pravou míru).
 

26.5.2003 - 16:18 - 
MEK příspěvek #4068

Někdo se mne ptal před časem, jak jsou orientovány souřadné osy na ISS. Byl kdysi (pře 11. zářím) přístunlý server semda2.jsc.nasa.gov kde byly všechny nákresy a podobně, pak server znepřístupnili v rámci protiteroristických akcí.

Nicméně docela slušný obrázek je na serveru moskevského CUP, viz URL:

www.mcc.rsa.ru/mks/sost_23_09.htm
Konfiguracija Meždunarodnoj kosmičeskoj stanicii (MKS)


Všimněte si, že ruský a americký segment mají každý jinak orientovaný souřadnicový systém.

Ve schematických (blokových) schematech na SPACE-40 (přístup z hlavní stránky ISS, v části Popis objektu)
používám americký systém orientace os.


 

27.5.2003 - 20:25 - 
MEK příspěvek #4079

Cetl jsem na tema Apollo a Saturn V rozsahle diskuze na Slashdotu, a muzu vas ujistit, ze by jak Apollo, tak pripadny Saturn V bylo nutne navrhnout v podstate od zacatku.

Apollo melo ve srovnani se Sojuzem daleko mensi obyvatelny prostor a jde o dnes uz zastaralou konepci. Maximalne by se mohla vyvijet lod "podobna Apollu". Ta by se ale musela nakladne testovat, takze ekonomicky nejvyhodnejsi je nakoupit na ISS 2. Sojuz. K tomu se ale Americane nesnizi zejmena z politickych duvodu - a nejde jen o to, ze je to Ruske, nekoupili by urcite ani Japonskou nebo Evropskou zachranou lod, i kdyby existovala.

Saturn V dnes existuje jen ve vykresech - ovsem na papire! coz je v ere pocitacu uz tezko predstavitelne. Jeho motory F1 maji na dnesni dobu uz prekonane parametry, takze opet - nelze ho znovu zacit vyrabet, v zadnem pripade. Pokud by existovala poptavka, slo by navrhnout stejne vykony nosic s pouzitim dnesni technologie, bylo by to levnejsi nez obnovit vyrobu prekonane technologie. Tovarny, ve kterych se soucasti Saturn V stavely, dnes uz casto fyzicky neexistuji, apod.

Z hlediska nejblizsi budoucnosti ISS vidim jako klicove nasazeni ATV - Automatic Transport Vehicle, vyrobeny ESA. ATV 1 pojmenovane "Jules Verne" by mela raketa Ariane 5 vynest snad uz pristi rok. Jestli bude ATV fungovat, tak umozni obnoveni letu triclennych posadek na ISS daleko snaze, nez samotne obnoveni letu raketoplanu.

S ATV se taky zrejme pocita jako s jedinym moznym tahacem, ktery zvladne udrzet dostavenou ISS o hmotnosti 500t na pozadovane obezne draze - lodi Progres by bylo potreba vypoustet obrovske mnozstvi, a pohony system ISS byl z projektu americke casti vyskrtnut, cimz se ISS stala zcela zavislou na pohonych systemech transportnich lodi. Je to celkem logicke, pripadne "precerpavani paliva" by urcite bylo riskantni, motory se opotrebovavaji apod.

ATV ma dvojnasobnou nosnost nez lod Progres, a take ponese vic paliva nezbytneho pro udrzovani letove hladiny ISS. ATV 1 je uz prakticky hotove, ovsem prototyp je prototyp, urcite bude napinave sledovat, jestli bude vsechno fungovat jak ma.

Kobmbinace dvou letu ATV rocne a dvou lodi Sojuz (4 starty rocne) by i bez obnoveni letu raketoplanu umoznila bez problemu udrzovat na obezne draze 6 lidi; ovsem raketoplan je nezbytny pro dostaveni ISS (zejmena montaz solarnich panelu se provadi manipulacnim ramenem Space Shuttle).

ESA je vsak se svym stavajicim rozpoctem schopna vyrabet a vypoustet pouze jedno ATV rocne.

 

27.5.2003 - 20:27 - 
MEK příspěvek #4080

jeste upresneni. Zivotnost ATV na obezne draze bude 6 mesicu, zatimco lode Progress je treba vymenovat kazde 3-4 mesice.

 

28.5.2003 - 22:20 - 
MEK příspěvek #4089

Proč by se pro lety k ISS měl znovu stavět Saturn V ??
 

29.5.2003 - 13:13 - 
MEK příspěvek #4093

Omlouvam se, ze zkousim zatahovat diskusi nekam jinam, ale kdyz uz jsme u meho oblibeneho Apolla, netusite nekdo co tam bylo za palubni pocitace ?
Nejako nemuzu vyhlodat na Netu potrebne informace.
Pokud byste chteli, o STS toho mam docela dost.

 

29.5.2003 - 14:30 - 
MEK příspěvek #4094

Docela solidní informace jsou i přímo zde na MEK v článcích Kosmická loď Apollo ( http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk1.htm ) a LM - Kosmická loď pro Měsíc ( http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apollo/lk3.htm ).
Jsou to přepisy článků z L+K 1966 a 1969.
 

31.5.2003 - 21:55 - 
MEK příspěvek #4101

Co se tyce Saturnu V, byl to priklad, o cem se diskutovalo na Slashdotu, ja vim, ze na LEO Apollo vynasel Saturn 1B.

Po pravde receno, nejlevnejsi reseni pro pritomnosti 6ti lidi na ISS je zakoupeni druheho Sojuzu, ktereho by urcite pomohlo ruske ekonomice a kosmickemu prumyslu, ale ktere Americani podle me odmitaji hlavne z prestiznich duvodu.

 

<<  1    2    3  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.203409 vteřiny.