Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma >
Téma: Pioneer, Voyager a co dál
27.2.2003 - 10:40 - 
MEK příspěvek #3228

Nevíte ,zda se chystá nějaká další mise za hranice sluneční soustavy?
Já vím jenom o New Horizons, ale to není žádná sláva. Pokud budu čerpat informace z článku na MEKu, tak se počítá, že bude aktivní asi jen 5 až 10 let po průletu kolem Pluta.
Spíše mám na mysli nějakou ambiciózní misi, která počítá s funkčností sondy až k Ooortovu mračnu. V tomto případě mě napadá otázka na jakou maximální rychlost se současnými technologickými prostředky a s využitím gravitaci těles naší sluneční soustavy jsme sondy schopny urychlit?
 

27.2.2003 - 10:51 - 
MEK příspěvek #3229

Pardon, ne Pionner ,ale Pioneer.
 

28.2.2003 - 21:12 - 
MEK příspěvek #3272

Jediný let do vnějších oblstí sl. soustavy, o kterém se objevují informace je kromě New Horizons sonda Jupiter Icy Moon Orbiter k Jupiteru. Myslím, že zvládnutí technologie nových druhů pohonů s sebou přinese nové projekty. Doby přeletu do vnějších oblastí jsou dnes moc velké a riziko ztráty vysoké.
Zdraví Jan Toman.
 

01.3.2003 - 20:22 - 
MEK příspěvek #3277

Diky,v tom případě ať nám Voyagery vydrží vysílat co nejdéle.
 

01.3.2003 - 20:22 - 
MEK příspěvek #3278

Diky,v tom případě ať nám Voyagery vydrží vysílat co nejdéle.
 

02.3.2003 - 02:27 - 
MEK příspěvek #3279

Tak nevím, co zamíří na periferii, ale slyšel jsem o "Dlouhém pochodování" (2F) na okolozemní orbitku. 14 čínských kosmonautů se cvičí na patnáctiminutové oblétání (či spíše obletění?). Startovat mají v listopadu či prosinci.
»Rusové a Američané od počátku kosmické éry vyslali na oběžnou dráhu přes 800 lidí. Mezi nimi byli Vietnamec i Mongol. Nás nikdo nepozval, proto si své sny uskutečníme sami. Američané se dávno dívají na Čínu, teď se zase my
podíváme na ně,« uvedl Z.Houying, jeden z managerů kosmického programu s krycím názvem "program 921". V roce 2007 chce Peking vypustit orbitální stanici,
v roce 2010 vyslat kosmonauty na Měsíc. Z něho chce posléze na Zemi dopravovat energeticky využitelné suroviny. Do přípravy letu s posádkou dosud investovala 2,3 miliardy dolarů.
Tak jsem zaslechl.
 

02.3.2003 - 02:28 - 
MEK příspěvek #3280

Tak nevím, co zamíří na periferii, ale slyšel jsem o "Dlouhém pochodování" (2F) na okolozemní orbitku. 14 čínských kosmonautů se cvičí na patnáctiminutové oblétání (či spíše obletění?). Startovat mají v listopadu či prosinci.
»Rusové a Američané od počátku kosmické éry vyslali na oběžnou dráhu přes 800 lidí. Mezi nimi byli Vietnamec i Mongol. Nás nikdo nepozval, proto si své sny uskutečníme sami. Američané se dávno dívají na Čínu, teď se zase my
podíváme na ně,« uvedl Z.Houying, jeden z managerů kosmického programu s krycím názvem "program 921". V roce 2007 chce Peking vypustit orbitální stanici,
v roce 2010 vyslat kosmonauty na Měsíc. Z něho chce posléze na Zemi dopravovat energeticky využitelné suroviny. Do přípravy letu s posádkou dosud investovala 2,3 miliardy dolarů.
Tak jsem zaslechl.
 

02.3.2003 - 18:41 - 
MEK příspěvek #3283

A co let Pluto-Kuiper Express. Tato sonda byla prý schválena a dostala i nějaké peníze od NASA a Kongresu. Start někdy kolem 2005. Jinak dnes jde urychlit těleso asi na 17-18 km/s bez gravitačního manévru, start z orbitu jen se dvěma LOX-LH stupni. I s gravitací se víc než na 20 km/s asi nedostane.
 

02.3.2003 - 18:41 - 
MEK příspěvek #3284

A co let Pluto-Kuiper Express. Tato sonda byla prý schválena a dostala i nějaké peníze od NASA a Kongresu. Start někdy kolem 2005. Jinak dnes jde urychlit těleso asi na 17-18 km/s bez gravitačního manévru, start z orbitu jen se dvěma LOX-LH stupni. I s gravitací se víc než na 20 km/s asi nedostane.
 

02.3.2003 - 18:43 - 
MEK příspěvek #3285

Tahleta stránka nějak blbne, po odeslání mně to hodilo error a tak jsem se vrátil a odeslal to znovu, takže proto je ten odkaz dvakrát.
 

03.3.2003 - 11:04 - 
MEK příspěvek #3306

Zajímá mě i vzhledem k předešlým diskuzím o slunečníci, proč jsou vesmírné sondy tak těžké. Co je na nich tak hmotného? Je to konstrukce, pohon, vlastní elektronika, tepelné hospodářství nebo vědecká aparatura? Proč vlastně nelze vytvořit sondu těžkou dejme tomu 200kg plnící většinu úkolů Galilea? Díky za info, Véna
 

03.3.2003 - 20:16 - 
MEK příspěvek #3311

Pohonné hmoty, v čím silnějším grav. poli, tím je větší spotřeba, konstrukce s ohledem na přetížení při startu a ve třetí řadě součet hmotností přístrojů a podpůrných zařízení. Zdraví Jan Toman.
 

08.11.2011 - 13:28 - 
http://www.nasa.gov/mission_pages/voyager/voyager20111105.html
Switching to the backup thruster pair that controls roll motion will allow engineers to turn off the heater that keeps the fuel line to the primary thruster warm. This will save about 12 watts of power. The spacecraft's power supply now provides about 270 watts of electricity. By reducing its power usage, the spacecraft can continue to operate for another decade even as its available power continues to decline
 
08.11.2011 - 13:37 - 
Příští sounda mimo sluneční soustavu by se mohla rovnou vypustit jako tandemu: 4x tak těžší a větší "retranslační sonda" by měla dvě antény (z toho jednu s FAKT velkou pabolou - větší než dnešní radioteleskopy na Zemi, smontovanou až v kosmu). Sonda by měla také daleko větší hmotnost a tím i výkon RTG generátoru a letěla by ovšem 4x pomaleji, než hlavní sonda.

Maximálně urychlená hlavní sonda by měla omezenou hmotnost a omezený výkon vysílače a výkon RTG generátoru by první léta směřoval hlavně do iontového motoru - potom by pracovní látka stejně došla, víceméně současně s tím, jak by klesl i tepelný výkon RTG generátoru.

Rychlejší sonda by se vzdalovala ze sluneční soustavy výrazně větší rychlostí, než Voyager: byla by ale taky lehčí, specializovaná jen na průzkum mezihvězdného prostoru a měla by ale daleko menší vysílací výkon. Se Zemí by byla schopná komunikovat pouze pomocí té retranslace s obří anténou, která by za dobu životnosti (např. 30 let) doletěla ovšem jen zhruba tam, kam dnes Voyager.

Obě sondy by mohly odstartovat pomocí libovolných dvou komerčně dostupných raket s nosností okolo 20t na LEO. Obě by tedy mohly být výrazně větší, než třeba dnešní New Horizons letící k Plutu, v případě té lehčí rychlejší sondy by ovšem většinu hmotnosti tvořila pracovní látka pro iontový motor.

Vedlejší využití té pomalejší, retranslační sondy by mohlo být i jako obří radioteleskop v hlubokém kosmu (paralela k ruskému Radioastronu, akorát daleko větší a daleko dál od Země). Mj. by tím šlo naslouchat mimozemským signálům na frekvencích, které jsou všude ve Sluneční soustavě zarušené rádiovým šumem Slunce a lidské civilizace.
 
08.11.2011 - 13:49 - 
To mi pripada těžce neučelné :-) - cela váha té 4x težší "družice" by se dala využit k dalšímu urychleni - ani ted neni zásadní problém signály chytit a při vysílači cca 2-5x silnejším + pokrok v anténách nebude problem komunikovat se sondou i 10x dál než jsou teď - problem je co přesně zkoumat a že i ty nejrychlejší následovnici se i s výrobou stejně nedostanou dal nez v roce 2050 - a to jsem optimista  
08.11.2011 - 15:23 - 
Hmm, myslím si, že pokud má být sonda urychlená na rychlost, která fakt stojí za to, tak bude muset být natolik malá a lehká, že ta retranslace by fakt mohla mít význam.

Sice síla rádiového signálu klesá se vzdáleností spíš logaritmicky... ale stejně.
 
08.11.2011 - 15:37 - 
Zde máte přehled navrhovaných mezihvězdných misí - http://en.wikipedia.org/wiki/Interstellar_probe
Žádná z nich nepočítá s obdobnou dvojicí sond.
 
08.11.2011 - 17:03 - 
quote:
... + pokrok v anténách ...

nie je kam urobit ten pokrok. Ucinnosti sa z 40-60% z pred dvoch storoci vysplhali takmer ku 100%.
Kazdeho dalsieho 1/2% smerom k 100% vylepsenia stoji nemale usilie a peniaze. Stojime na hranici fyzikalnych zakonov.

Ludstvo zo svojich znalosti vytlklo maximum. Potrebujeme nove zakladne znalosti, aby sme mali z coho vytlkat opat.
 
08.11.2011 - 17:39 - 
Voyagery a New Horizons letěli / letí primárně k relativně blízkému cíli a až sekundárně zkoumají blízký prostor. Jenže jakékoliv prakticky dosažitelné zvýšení rychlosti sondy je zdaleka nedostatečné pro jakýkoliv smysluplný dálkový let. Za Kuiperovým pásmem je obrovská díra, kde nic není a my nemáme na to tuto vzdálenost překonat jinak než pohledem dalekohledu - proto budoucnost dálkového průzkumu pro příštích 100 let patří velkým sestavám kosmických dalekohledů a ne mezihvězdným sondám. 
08.11.2011 - 17:55 - 
"Za Kuiperovým pásmem je obrovská díra, kde nic není"
Takže Voyagery momentálně studují nic?
Navíc upozorňuji, že před 19-ti lety byste napsal "Za Plutem je obrovská díra, kde nic není".
 
08.11.2011 - 20:47 - 
Slunce je obklopeno oblakem " slunečního větru" který ve vzdálenosti v níž se nyní pohybují Voyagery naráží na tok částic mezihvězdného větru a vytváří rázovou vlnu, kterou mementálně zkoumají.Pak se ponoří do mezihvězdného prostoru a budou zkoumat ten,krom toho gravitační sféra Slunce sahá tuším do vzdálenosti 1 sv.roku, takže není vyloučeno,že se ještě setkají s nějakými částicemi, praschem či většími tělesy na dalekosluneční orbitě.Jenže jejich životnost nevratně skončí za cca 10 let. Mezihvězdný prostor není prázdný ale plný různého záření a částic atomárních či iontů o různých energiích, takže ke zkoumání ve v něm mnoho zajímavých věcí.Dnes by nebyl problém kombinací velké nosné rakety a iontového pohonu postavit sondu, která ve vzdálenosti Pluta dosáhne 5O a víc km/s. 
08.11.2011 - 20:53 - 
quote:
...Navíc upozorňuji, že před 19-ti lety byste napsal "Za Plutem je obrovská díra, kde nic není".



E.Pittich, D. Kalmancok, Obloha na dlani,
Obzor Bratislava1983 str. 105

" Priestor medzi hviezdami nie je prazdny. Su v nom atomy a molekuly..."

P.S. je to len jedna z mnohych popularnych knih. Kolko podrobnosti poznala odborna verejnost a uz kedy?
a mozno by som nasiel aj nieco starsie...


 
08.11.2011 - 22:07 - 
quote:
Za Kuiperovým pásmem je obrovská díra, kde nic není


... a všechny sondy, co tam pošleme, tam přepadnou dolů přes okraj světa
 
08.11.2011 - 22:28 - 
nebo se ukáže že je vesmír placatý  
08.11.2011 - 22:37 - 
"Za Kuiperovým pásmem je obrovská díra, kde nic není"

Vzhledem k tomu, že Sluneční soustava je trojrozměrná a všude okolo nás je "obrovská díra", tak to znamená, že jsme tedy v pěkné pr....ázdnotě.
 
 


Stránka byla vygenerována za 0.256270 vteřiny.