Nicméně už jsem pro ně založil stránky ve SPACE-40. Zatím neobsahují nic, než jejich jména ve třech mořných formách transkripce a to phin-jin (to je oficiální čínská transkripce), v české a v anglické transkripci. Ale taky mi bude dělat problémy zapamatovat si jejich jména.
Odkazy na ně najdete na stránce novinek ( http://www.lib.cas.cz/www/space.40/ )
 

Cozpak o to, ale jak z toho poznat, kdo je chlap a kdo zenska!
 

Něco pro pobavení : NASA pořádá konkurz na výběr kosmonautek. Přihlásí se i blondýna. Ta dostane od komise m.j. otázku, kam by chtěla letět. Blondýna odpoví, že by chtěla letět na Slunce. Předseda komise jí říká, že by to nešlo, protože je tam tak velký žár, že by shořela. Blondýna se zamyslí a povídá : " To nevadí, samozřejmě poletím v noci ! " ))
 

Podla mna nemaju sancu sa tam dostat s tym ich Dlhym pochodom najsupackejsou raketou jaku kto kedy postavil sak sa im furt rozbije o dajaku dedinu.
 

Čínský prezident je tč. na státní návštěvě v Rusku. Navštívil taky závody Chruničeva, kde mu předvedli záložní kus FGB a nabídli spolupráci při výstavbě čínské kosmické stanice.
Viz

http://en.rian.ru/rian/index.cfm?prd_id=160&msg_id=3242722&startrow=1&date=2003-05-28&do_alert=0
 

A má již Čína nějaké představy o stanici? Pro kolik má být osob, zda to bude modulová stanice (něco jako MIR či ISS) nebo zda se vypustí pouze jeden velký modul (Saljut , Skylab).
 

Čína nemá raketu pro vynášení těžších nákladů než 9 t (CZ-2D/E s 8 motory v 1. stupni), takže zatím jediný způsob výstavby je skládačka z modulů. Osobně odhaduju nejméně 4 moduly - 1 obytný, 1 laboratorní, 1 pro pohon a 1 nesoucí hlavní solární panely, takže kolem 35-40 t. Možná že Číňané vyvíjejí raketu s nosností 20-25 t (5 bloků s 20 motory jako raketa Sojuz), ale vzhledem k Čínské finanční situaci o tom pochybuju. Pro Kurcatova: CZ-2D a E jsou rakety modernější konstrukce než ruský Sojuz a jejich spolehlivost je slušná.
 

Ja mam informace, ze si pro tu stanici objednaji Proton.
 

Bohužel neznám jediný technický argument opravňující tvrzení, že čínská raketa CZ-2D je modernější než raketa SOYUZ. A to porovnávám dokonce její výkonnější versi CZ-2E, která je kapacitně srovnatelná se SOYUZ M. Především musím opravit tvrzení, že raketa SOYUZ má 20 motorů. Raketa Soyuz má 4 boostery, každý má jen jeden čtyřkomorový motor RD 120K. Kompaktní motorová jednotka je tvořena 4 komorami se společným čerpadlem a řízením. Rovněž v prvém stupni je jen jeden čtyřkomorový motor RD 120K. Koncepčně je tedy CZ 2E stejná – má 4 boostery také po jednom motoru ale v prvém stupni má 4 motory YF 20 B, kdežto SOYUZ má 1 motor.

Podstatný rozdíl je jednak v kvalitativních ukazatelích, ale především v použitém palivu. SOYUZ používá LOX/RP, kdežto CZ-2E vysoce toxické N2O4/UDMH jak v boosterech tak v prvém a druhém stupni. Nedovedu si predstavit, že by na př. Austrálie nebo Evropa jednala s Čínou, že budou vypouštět rakety tohoto typu ze svého území, nebo z Kourou, jako jednají o SOYUZ. Evropané jsou rádi, že se odchodem ARIANE 4 zbavili takového paliva , alespoň v prvých dvou stupních a právě SOYUZ má tuto třídu nosičů na Kourou nahradit.
Nyní technické srovnání:
Motor RD 120 K má tah 89.000 kgf, spec. impuls 336/298 s , tlak v komoře 172 bar
Motor YF 20-B má tah 75.500 kgf, spec. impuls ? / 260 s, tlak jsem nikde nenašel

SOYUZ M: Nosnost na LEO 7.900 kg, startovní hmota 309.180 kg
CZ-2E: Nosnost na LEO 8.800 kg, startovní hmota 460.000 kg

Poměr nosností je 1,11, kdežto poměr startovních hmot 1,49, což jasně svědčí o podstatně vyšší kvalitě SOYUZ M. Snad někdo by mohl považovat za nevýhodu, že RD120K je čtyřkomorový.
Právě to mu umožňuje použít vysoký tlak v komoře a tím dosáhnout vysoký specifický impuls (účinnost). Na př. jednokomorový americký F1 u Saturn 5 měl spec. impuls jen 304/265 s a tlak 70 bar. Čtyřkomorové řešení snižuje stavební výšku, zlepšuje chlazení a umožňuje i vyřadit jednu komoru v případě neexplosivní poruchy.
Raketa SOYUZ M má moderní paralelní řazení boosterů k prvému stupni, jednotné palivo (nepoužívá neefektivní SRB), účinné motory, vysokou spolehlivost, proto ji lze považovat za jednu z nejlepších ve své třídě a bude asi ještě dlouho používaná, na rozdíl od CZ 2E.
Použití rakety s N2O4/UDMH palivem pro lety s posádkou je v dnešní době na pováženou a asi žádná jiná kosmická velmoc by to již neudělala.

 

Jak moc se vlastne Sojuz zmenil v porovnani s puvodni R-7 / Sputnik?
 

Především bych chtěl opravit nepřesnost v předchozím mém příspěvku: Motor RD 120K je jednokomorový , upravený ze Zenitu pro vyvíjenou variantu Soyuz M. V současnosti pro komerční účely je nabízena varianta Soyuz ST s téměř stejnou nosností – 7.800 kg a startovní hmotou 310.000 kg. Její motory RD 117 a RD 118 jsou čtyřkomorové a mají větší tah – 104.000 kgf oproti 89.000 kgf RD 120K.

Nyní k dotazu, jak se dnešní Soyuzy liší od R7: Raketa R7 , která vynesla Sputniky 1, 2, 3 byla 1 ½ stupňová s nosností na LEO cca 1400 kg. Již v r. 1959 pro Lunární sondy a později pro let člověka byl přidán druhý stupeň a nosnost na LEO zvýšena na cca 4.700 kg, později přes 6.000 kg. Bylo vyvinuto mnoho variant 2 ½ stupňových i 3 ½ stupňových. Současná nosnost Soyuz na LEO-cca 7.800 kg je zhruba 5,5 x větší než u R7. Pro raketu Soyuz M se uvažoval i LOX/LH2 druhý a třetí stupeň, což by jí nosností zařadilo k Delta 4 M+. Je otázka, zda se to bude realisovat, vzhledem k vyvíjenému modulovému nosiči ANGARA, který by měl Soyuz i Zenit nahradit. Není také jasné, zda na Kourou bude sloužit Soyuz ST nebo Soyuz M. V každém případě půjde o náhradu Ariane 4, která bude doplňkem k silnějším ARIANE 5 a ARIANE 5 ESC-A

 

O zmenach poctu stupnu samozrejme vim, clovek by musel byt slepy, aby si toho nevsiml Slo mi spis o motory, rizeni, pouzite materialy (hlavne v prvnim 1+1/2 stupni) - predpokladam, ze od 50.let doslo k dulezitym inovacim, i kdyz ta spodni "sukenka" (ktera mimochodem podle me dela ze Sojuzu raketu tez velmi pohlednou vypada uz od Sputniku zvenku temer stejne.
 

Co se týče motorů nulého a prvého stupně, v R7 byly motory RD107 a RD108. U posledních používaných versí Soyuz FG a ST jsou motory RD117 a RD118. Rozdíly tahu a spec. impulsu mezi nimi jsou menší než 10%, mají stejnou čtyřkomorovou koncepci. V podstatě lze říci, že nedošlo k žádné zásadní změně od doby vypuštění R7. Soyuzy, hlavně ST jsou nyní vybaveny moderní avionikou, byly provedeny některé materiálové změny, na př. u prvého stupně zvýšeno konstrukční číslo z 12,7 na 15. Byly nahrazeny komponenty dříve vyráběné mimo Rusko.

Zásadní změnu motorové jednotky v prvém a nultém stupni má (nebo měla?) přinést verse Soyuz M s jednokomorovými motory RD0124, převzatými z druhého stupně Zenit, které mají větší spec. impuls. Z neznámých důvodů však tato verse údajně používá v druhém stupni starší motor RD0110, oproti velmi efektivnímu RD0124 u versí ST a FG, takže nosnost na LEO je téměř stejná (7.900 kg oproti 7.800 kg). Není jasné, zda Soyuz M se vůbec bude používat, zda stojí za to provádět výrobní změny (možná snad pro plánované nosiče na Kourou nebo v Austrálii). V Rusku by měl být Soyuz nahrazen Angarou.

Přestože tedy nultý a prvý stupeň současně používaných Soyuzů je koncepčně 45 let starý, mají nyní dobré konstrukční číslo (15 u prvého stupně), vyhovující Isp i dobrou aerodynamiku. Hlavní předností Soyuzu ST a FG je však jeho druhý stupeň s motorem RD0124, který má Isp 359/331 sec, což je zatím nejlepší Isp ze všech známých LOX/RP motorů, to nemluvím o N204/UMDH motorech. Rovněž třetí stupeň u verse M má mít LOX/RP motor RD 171, s Isp dokonce 360 sec. Právě z těchto všech důvodu a z důvodu jednotného paliva je možno Soyuzy FG, ST, M považovat stále za moderní, spolehlivé a velmi ekonomické nosiče, které značně převyšují čínské rakety. Po stránce ekonomiky nemají ve své třídě (nosnost na LEO do 10.000 kg) zatím konkurenci, zvláště kdyby byla použita verse M pro GTO vypouštěná z Kourou


 

Oprava:
....Zásadní změnu motorové jednotky v prvém a nultém stupni má (nebo měla?) přinést verse Soyuz M s jednokomorovými motory RD120K,.... (namísto RD0124)
 

Takze koncepce R-7 -> Sojuz je mezi raketami neco podobneho, jako Kalasnikov mezi samopaly
 

Kazdopadne dekuji za vycerpavajici odpoved.
 

Jen malé doplnění k raketě R-7. V prvním a druhém stupni jsou používané motory s "obecným" označením RD-107, respektive RD-108. Ve skutečnosti se pod tímto označením vystřídala celá řada motorů (motory se postupně vyvíjely, zdokonalovaly, tah se zvyšoval i snižoval). Vlastní raketa prodělala také několik drobných kosmetických změn (s cílem snížení hmotnosti a zvýšení pevnosti).

 

#4726 Ing. Pinkas: Podstatný rozdíl je jednak v kvalitativních ukazatelích, ale především v použitém palivu. SOYUZ používá LOX/RP, kdežto CZ-2E vysoce toxické N2O4/UDMH jak v boosterech tak v prvém a druhém stupni……… Použití rakety s N2O4/UDMH palivem pro lety s posádkou je v dnešní době na pováženou a asi žádná jiná kosmická velmoc by to již neudělala.

Pročetl jsem několik článků na Internetu a zjistil, že použití toxického paliva N2O4/UDMH je dáno tím, že všechny dosavadní čínské rakety konstrukčně vychází z vojenských balistických raket. Žádosti představitelů čínského kosmického průmyslu ohledně vývoje nových LOX nebo RP raket byly dosud neúspěšné. Až zcela 1nová raketa CZ-5, která určitě nevzlétne před rokem 2010 (možná až kolem roku 2015), má mít v 1.stupni o průměru 5 m kerosen a ve 2.stupni LH2.


 

Sorry, LOX čti: LH2.
 

Ve skutečnosti použití N2O4/UDMH zas tak nebezpečné není, vždyť ve všech pilotovaných lodích se tato kombinace používá pro manévrovací/návratové motory (21 t v STS, 30 t v Apollu),musí se jen dodržet bezpečnostní pravidla. CZ-2 má systém havarijní záchrany, takže je bezpečnější než STS.