Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6    7  >>
Téma: Proc nezkusit X-prize?
16.5.2003 - 08:04 - 
MEK příspěvek #3896 - reakce na příspěvek #3893

Ježišmarja! Omlouvám se za školáckou chybu při násobení.
 

16.5.2003 - 08:59 - 
MEK příspěvek #3898

pokud chcete vedet jaka je tlak v prislusne vysce tak zkuste aplet na strankach : http://www.grc.nasa.gov/WWW/K-12/airplane/atmosmet.html

chtel bych se zeptat byl by nekdo ochoten to predelat z javy do univerzalnejsiho javascriptu ??

dalsi free sw je na strance http://www.grc.nasa.gov/WWW/K-12/InteractProgs/index.htm
 

16.5.2003 - 11:02 - 
MEK příspěvek #3910

Pokud by byl zajem, muzeme udelat subdomenu napr. xprize.kosmo.cz a hostovat to na stejnem stroji, jako portal.kosmo.cz. Pokud by se vytvoril tym lidi, kteri by chteli "neco" vyzkouset a zvoli si jmeno tymu, tak muze byt subdomena jmeno_tymu.kosmo.cz.

Tak co? Pusti se do zavodeni nekdo? :-)
 

16.5.2003 - 11:17 - 
MEK příspěvek #3911

V neděli je sportka na 86 melounů, takže jestli vyhraju, tak do toho dám takový 15 - 20 melounků. Mno a jestli se to nepovede, tak i přesto bych se do toho rád pustil alespoň na bázi jednoduchých ověřovacích modelů. Ale nejdříve tak až v září, teď musím dodělat doktorandské studium (mám poslední termín odevzdání na konci srpna).
 

16.5.2003 - 11:45 - 
MEK příspěvek #3912

já o závodění a cenu xprize nemám zájem, ale mam zájem o seriózní práci, který by vyústila v sestavení stroje. Chtěl bych se zeptat, kolik by subdoména stála, zda je k dispozici PHP a MySQL, kolik MB je pridelovano a zda se obsah webu obcas zalohuje.
 

16.5.2003 - 12:23 - 
MEK příspěvek #3915

PHP i MySQL k dispozici je. MB nejsou pridelovany, je to bez limitu, ale ...

Zalohuje se.
 

16.5.2003 - 13:12 - 
MEK příspěvek #3916



Patrim take do Cybermudova tymu. Pri sehnani dostatecneho mnozstvi prostredku neni myslim stavba pilotovaneho suborbitalniho stroje az tak zcela nerealna.



Uvazovali jsme o vsemoznych variantach, hlavne z hlediska technologicke narocnosti a ceny, vcetne vyvoje (oboji v podminkach s omezenymi prostredky hraje hlavni roli).



Vysla z toho koncepce oddeleneho nosice (temer urcite KPH), ktery vynese bezmotorovy kluzak (nejspise vztlakove teleso, vyvoj kridlateho stroje pro hypersonicke rychlosti by byl zrejme slozitejsi). Pro suborbitalni let je jednostupnova koncepce plne dostacujici. Pocitame s vyuzitim nejakeho na trhu dostupneho raketoveho motoru (tipy na typy jsou). (Vyvoj vhodneho raketoveho motoru od piky v ceskych podminkach je nerealny.) Pro usporu paliva a zaroven ve snaze vyhnout se namahani konstrukce stroje pri nadzvukovych rychlostech v nejhustsich vrstvach atmosfery je lakava moznost vyneseni nad vetsinu troposfery tezkym nakladnim letadlem (zapujcit, nekupovat).

Kabina sama je az na korekcni motorky navrzena jako bezmotorove vztlakove teleso (bezpecnost, jednoduchost, pri zachovani ovladatelnosti). Za zakladni tvar zatim slouzi jeden zajimavy rusky testovaci stroj, resp. jeho americka kopie, ale konkretni tvary by bylo treba nasimulovat a otestovat.

Nosic i kluzak by mely byt znovupouzitelne, coz by se prinejmensim v pocatku nejsnaze resilo pristanim do vody, proto je predpokladan start z morskeho pobrezi.



Pri hodnoceni narocnosti stavby nosice (pri predpokladane koupi komercniho motoru) i kluzaku jsme dosli k zaveru, ze technologie potrebne k suborbitalnimu letu bezne existuji (je to problem VYRAZNE jednodussi, nez let orbitalni), a ze i u nas existuje dost lidi i firem, ktere by potrebny vyvoj i vyrobu zvladly.
 

16.5.2003 - 13:12 - 
MEK příspěvek #3916



Patrim take do Cybermudova tymu. Pri sehnani dostatecneho mnozstvi prostredku neni myslim stavba pilotovaneho suborbitalniho stroje az tak zcela nerealna.



Uvazovali jsme o vsemoznych variantach, hlavne z hlediska technologicke narocnosti a ceny, vcetne vyvoje (oboji v podminkach s omezenymi prostredky hraje hlavni roli).



Vysla z toho koncepce oddeleneho nosice (temer urcite KPH), ktery vynese bezmotorovy kluzak (nejspise vztlakove teleso, vyvoj kridlateho stroje pro hypersonicke rychlosti by byl zrejme slozitejsi). Pro suborbitalni let je jednostupnova koncepce plne dostacujici. Pocitame s vyuzitim nejakeho na trhu dostupneho raketoveho motoru (tipy na typy jsou). (Vyvoj vhodneho raketoveho motoru od piky v ceskych podminkach je nerealny.) Pro usporu paliva a zaroven ve snaze vyhnout se namahani konstrukce stroje pri nadzvukovych rychlostech v nejhustsich vrstvach atmosfery je lakava moznost vyneseni nad vetsinu troposfery tezkym nakladnim letadlem (zapujcit, nekupovat).

Kabina sama je az na korekcni motorky navrzena jako bezmotorove vztlakove teleso (bezpecnost, jednoduchost, pri zachovani ovladatelnosti). Za zakladni tvar zatim slouzi jeden zajimavy rusky testovaci stroj, resp. jeho americka kopie, ale konkretni tvary by bylo treba nasimulovat a otestovat.

Nosic i kluzak by mely byt znovupouzitelne, coz by se prinejmensim v pocatku nejsnaze resilo pristanim do vody, proto je predpokladan start z morskeho pobrezi.



Pri hodnoceni narocnosti stavby nosice (pri predpokladane koupi komercniho motoru) i kluzaku jsme dosli k zaveru, ze technologie potrebne k suborbitalnimu letu bezne existuji (je to problem VYRAZNE jednodussi, nez let orbitalni), a ze i u nas existuje dost lidi i firem, ktere by potrebny vyvoj i vyrobu zvladly.
 

16.5.2003 - 13:35 - 
MEK příspěvek #3917

Pro uplnost, nosic a kluzak jsou do jiste znacne miry nezavisle, coz muze vyvoj vyrazne usnadnit a zlevnit (da se jit po etapach, pripadne mit dva prakticky oddelene tymy). (nosic se v nejhorsim pripade da pro ucely testovani draze, ale prece jen koupit, pripadne zvolit i alternativni zpusob vyneseni kluzaku)
 

16.5.2003 - 13:35 - 
MEK příspěvek #3917

Pro uplnost, nosic a kluzak jsou do jiste znacne miry nezavisle, coz muze vyvoj vyrazne usnadnit a zlevnit (da se jit po etapach, pripadne mit dva prakticky oddelene tymy). (nosic se v nejhorsim pripade da pro ucely testovani draze, ale prece jen koupit, pripadne zvolit i alternativni zpusob vyneseni kluzaku)
 

16.5.2003 - 14:10 - 
MEK příspěvek #3920

Ještě, aby bylo jasno jsem si přečetl pravidla X-Prize a je tu malý zádrhel.

Pro pravidla se mrkněte na: http://www.xprize.com/teams/guidelines.html



Je tam omezení, nad kterým se chce zamyslet. Jednak je tam podmínka, že pro druhý let se musí použít tatáž raketa, jako pro let první. A že na ní je možno vyměnit max. 10% váhy rakety bez paliva. (palivo je samozřejmostí)

Ale stačí nahoru vynést jen jednu osobu, ale raketa musí být stavěna na 3 ...




 

16.5.2003 - 14:10 - 
MEK příspěvek #3920

Ještě, aby bylo jasno jsem si přečetl pravidla X-Prize a je tu malý zádrhel.

Pro pravidla se mrkněte na: http://www.xprize.com/teams/guidelines.html



Je tam omezení, nad kterým se chce zamyslet. Jednak je tam podmínka, že pro druhý let se musí použít tatáž raketa, jako pro let první. A že na ní je možno vyměnit max. 10% váhy rakety bez paliva. (palivo je samozřejmostí)

Ale stačí nahoru vynést jen jednu osobu, ale raketa musí být stavěna na 3 ...




 

16.5.2003 - 15:39 - 
MEK příspěvek #3921

aha a neni tam neco velmi drobnym pismem, jak maji americké smlouvy zvykem ?

treba, ze sumu vyplati az behem pristich 100 let.
 

16.5.2003 - 15:39 - 
MEK příspěvek #3921

aha a neni tam neco velmi drobnym pismem, jak maji americké smlouvy zvykem ?

treba, ze sumu vyplati az behem pristich 100 let.
 

17.5.2003 - 00:30 - 
MEK příspěvek #3924 - reakce na příspěvek #3916

Je tu jedna možnost, jak zvýšit bezpečnost:

Bezmotorová kabina s posádkou by byla vlečena na dostatečně dlouhém laně za pohonným modulem na TPL/KPL. Tato koncepce umožňuje přerušení letu v

jakékoliv fázi, kluzák se prostě odpojí a doplachtí nebo dosedne na padáku.

Díky oddělenému pohonnému systému nedojde v případě exploze paliva k ohrožení posádky, modul s kabinou žádné palivo neobsahuje a kluzák přistane jako v minulém případě.



Let by probíhal asi takto:

Při T=0 dojde k zážehu motorů, v připadě anomálií se motory zastaví (u TPL se jen přeruší nosné lano a pohonný modul přistane po vyčerpání paliva normálně na padácích).

Po prověrce motorů je pohonný modul vypuštěn a po odmotání nosného lana jej následuje i modul s posádkou.

V závislosti na konfiguraci se pohonný modul oddělí po udělení dostatečné rychlosti před nebo až po dosažení sta kilometrů.

Pohonný modul přistává normálně na padácích a modul s posádkou doklouže na přistání /kluzák, vztlakové těleso/ nebo přistane klasicky na padácích.



Prametry letu, stejně jako váhu užitečného zatížení, ovlivňuje hlavně tah pohonného mudulu, který lze flexibilně měnit jednoduše z toho důvodu, že kabina je připojena jen na laně. Když bude mít těžší náklad, připojíme silnější pohonný modul a opačně. Možné je i použití méně bezpečného pohonného systému, protože posádka není bezprostředně ohrožena jeho selháním.



Podle hrubého schématu by to vypadalo asi takto:



/00<

< 00+>------------------------------------------------------<0>

0<




 

17.5.2003 - 00:30 - 
MEK příspěvek #3924 - reakce na příspěvek #3916

Je tu jedna možnost, jak zvýšit bezpečnost:

Bezmotorová kabina s posádkou by byla vlečena na dostatečně dlouhém laně za pohonným modulem na TPL/KPL. Tato koncepce umožňuje přerušení letu v

jakékoliv fázi, kluzák se prostě odpojí a doplachtí nebo dosedne na padáku.

Díky oddělenému pohonnému systému nedojde v případě exploze paliva k ohrožení posádky, modul s kabinou žádné palivo neobsahuje a kluzák přistane jako v minulém případě.



Let by probíhal asi takto:

Při T=0 dojde k zážehu motorů, v připadě anomálií se motory zastaví (u TPL se jen přeruší nosné lano a pohonný modul přistane po vyčerpání paliva normálně na padácích).

Po prověrce motorů je pohonný modul vypuštěn a po odmotání nosného lana jej následuje i modul s posádkou.

V závislosti na konfiguraci se pohonný modul oddělí po udělení dostatečné rychlosti před nebo až po dosažení sta kilometrů.

Pohonný modul přistává normálně na padácích a modul s posádkou doklouže na přistání /kluzák, vztlakové těleso/ nebo přistane klasicky na padácích.



Prametry letu, stejně jako váhu užitečného zatížení, ovlivňuje hlavně tah pohonného mudulu, který lze flexibilně měnit jednoduše z toho důvodu, že kabina je připojena jen na laně. Když bude mít těžší náklad, připojíme silnější pohonný modul a opačně. Možné je i použití méně bezpečného pohonného systému, protože posádka není bezprostředně ohrožena jeho selháním.



Podle hrubého schématu by to vypadalo asi takto:



/00<

< 00+>------------------------------------------------------<0>

0<




 

17.5.2003 - 16:29 - 
MEK příspěvek #3928 - reakce na příspěvek #3924

Pro pocatecni testovani chovani kluzaku je vleceni (napr. za automobilem, pozdeji letadlem) jedna ze zakladnich variant. Ale pro let samotny mi to pripada dost nebezpecne.



1) Sehnat dostatecne pevne, dlouhe (vzhledem k dosahu "plamene" motoru nosice tipuji alespon 100-200m) a neprilis tezke lano muze byt problem.

2) Velmi bych se bal chovani vleceneho kluzaku za vysokych rychlosti v atmosfere, byt treba i velkych vyskach. Namahani kompaktni konstrukce se IMHO resi podstatne lepe, pokud vim, s vlecenim vztlakovych teles nebo letadel pri nekolikanasobku rychlosti zvuku nema zkusensti snad ani NASA Za nosicem navic bude vznikat zrejme velmi turbulentni proudeni (o teplote nemluve), do ktereho se kluzak nesmi dostat.

3) Co pocatecni naraz po rozmotani lana? Co to udela s lanem, konstrukci nosice a kluzaku, nerkuli s posadkou? Jistym resenim bylo vypusteni nosice i kluzaku z letadla, pricemz nosic by byl upraven take jako kluzak a lano by se pomalu napjalo jeste v bezmotorovem letu. Rizeni takoveho manevru by vsak asi bylo velmi obtizne.



Jako nejvetsi problem vidim bod 2).
 

17.5.2003 - 16:29 - 
MEK příspěvek #3928 - reakce na příspěvek #3924

Pro pocatecni testovani chovani kluzaku je vleceni (napr. za automobilem, pozdeji letadlem) jedna ze zakladnich variant. Ale pro let samotny mi to pripada dost nebezpecne.



1) Sehnat dostatecne pevne, dlouhe (vzhledem k dosahu "plamene" motoru nosice tipuji alespon 100-200m) a neprilis tezke lano muze byt problem.

2) Velmi bych se bal chovani vleceneho kluzaku za vysokych rychlosti v atmosfere, byt treba i velkych vyskach. Namahani kompaktni konstrukce se IMHO resi podstatne lepe, pokud vim, s vlecenim vztlakovych teles nebo letadel pri nekolikanasobku rychlosti zvuku nema zkusensti snad ani NASA Za nosicem navic bude vznikat zrejme velmi turbulentni proudeni (o teplote nemluve), do ktereho se kluzak nesmi dostat.

3) Co pocatecni naraz po rozmotani lana? Co to udela s lanem, konstrukci nosice a kluzaku, nerkuli s posadkou? Jistym resenim bylo vypusteni nosice i kluzaku z letadla, pricemz nosic by byl upraven take jako kluzak a lano by se pomalu napjalo jeste v bezmotorovem letu. Rizeni takoveho manevru by vsak asi bylo velmi obtizne.



Jako nejvetsi problem vidim bod 2).
 

17.5.2003 - 16:46 - 
MEK příspěvek #3929

Zdravím všechny příznivce kosmonautiky. Napadl mě jeden nápad,jak se dostat "tam nahoru".Je to asi blbost,ale já s tím nedám pokoj sám sobě,dokud mi to nevyvrátíte.Bohužel je k tomu potřeba hodně místa.Co kdyby se rozjel Maglev,který by nesl raketoplán,na rychlost (teď plácnu) třeba 10km.s-1 a ta raketa by byla vystřelena stejným způsobem jako z praku? Jelikož by to byla ohromná rychlost,nemuselo by se ve vzduchu použít raket kvůli urychlení letu.Tak co vy na to?
 

17.5.2003 - 17:15 - 
MEK příspěvek #3930 - reakce na příspěvek #3929

No, problem je prave v tom dosazeni te rychlosti na zemi (nejvetsi prusvih je odpor vzduchu). Zajimavou moznosti se zaobiral (bohuzel predcasne ukonceny) projekt HARP - mikrosatelit vyneseny na obeznou drahu raketkou vystrelenou delem. Ale i bez raketoveho stupne se darilo dosahovat suborbitalnich letu do vysek pres 100 km.



http://www.astronautix.com/lvs/7inrpgun.htm

resp.

http://www.astronautix.com/alpha/alpndexm.htmm (serie Martlet 1- Martlet 4)
 

18.5.2003 - 00:54 - 
MEK příspěvek #3934 - reakce na příspěvek #3930

Odpor vzduchu se dá neutralizovat odstraněním vzduchu z rozjezdové dráhy.

Sama rozjezdová dráha by byla vestavěna do mírně se svažující štoly ve skále.

Následně by z ní byl vyčerpán vzduch, v nastálém vakuu by bylo možné akcelerovat bez odporu vzduchu. Na konci dráhy, u zemského povrchu by bylo něco na způsob přechodové komory nebo jen "zátka" z nějakého křehkého materiálu, kterou by nosič s nákladem jednoduše prorazil (mohla by být také těsně přad příjezdem nosiče odstřelena).



Výhodou by zřejmě bylo, že by nosič po odhození nákladu nemusel mít dlouhou brzdnou dráhu, o atmosféru by se zbrzdil velmi rychle.



Pro lety s posádkou by bylo nutno pečlivě vykalibrovat jednotlivé fáze, aby nebyla posádka vystavena přílišnému přetížení, na vynášení nákladů by se to asi hodlio více.



NA X-prize je to ale asi nepoužitelné.


 

18.5.2003 - 01:10 - 
MEK příspěvek #3935 - reakce na příspěvek #3928

ad 1) To je věc materíálového inženýrství.

ad 2) Problémy s "ožehem" lze vyřešit umístěním trysek po obvodu pohonného modulu a mírným odkloněním od osy. Takto by teoreticky vznikal jakýsí "stín", do kterého by se musel kluzák vejít.



ad 3) Problém s rozmotáváním bude složitější, při startu ze zemského povrchu by to vyžadovala asi nějaké komplikované technické řešení, při startu z letadla by to snad šlo vyřešit jednodušeji. Během letu by byl z nákladního letadla nejprve pomalu vypuštěn kluzák a až by bylo lano napnuté, byl by vypuštěn i pohonný modul. V dostatečné vzdálenosti od letadla by došlo

k zážehu.

Celý komplex už by se pohyboval slušnou rychlosti, a tak by už "škubnutí" nemuselo být tak patrné.
 

18.5.2003 - 01:10 - 
MEK příspěvek #3935 - reakce na příspěvek #3928

ad 1) To je věc materíálového inženýrství.

ad 2) Problémy s "ožehem" lze vyřešit umístěním trysek po obvodu pohonného modulu a mírným odkloněním od osy. Takto by teoreticky vznikal jakýsí "stín", do kterého by se musel kluzák vejít.



ad 3) Problém s rozmotáváním bude složitější, při startu ze zemského povrchu by to vyžadovala asi nějaké komplikované technické řešení, při startu z letadla by to snad šlo vyřešit jednodušeji. Během letu by byl z nákladního letadla nejprve pomalu vypuštěn kluzák a až by bylo lano napnuté, byl by vypuštěn i pohonný modul. V dostatečné vzdálenosti od letadla by došlo

k zážehu.

Celý komplex už by se pohyboval slušnou rychlosti, a tak by už "škubnutí" nemuselo být tak patrné.
 

18.5.2003 - 07:58 - 
MEK příspěvek #3936 - reakce na příspěvek #3934

O podobnem projektu (takove "lezate superdelo") jsem sice slysel, ale neprijde mi prilis realny. Muselo by se tim zpusobem vynaset hodne druzic (pricemz se da pocitat spis s desitkami, maximalne stovkami kg na orbitu), aby se vyvoj a stavba zaplatily. Na vynaseni lidskych posadek je to nepouzitelne, pokud bychom nechteli prekrocit 10g (a to je zaber i pro velmi trenovane jedince!), muselo by hlaven (nebo rozjezdova draha) pro dosazeni 8km/s byt dlouha pres 300 kilometru.

I pro X-Prize (nutnych cca 1500 m/s) by byl potreba rozjezd cca 11 km.
 

18.5.2003 - 08:13 - 
MEK příspěvek #3937 - reakce na příspěvek #3935

1) Budiz, ale zadarmo to nebude

2) Ozeh je az problem druhotny, jako hlavni problem vidim aerodynamicke chovani vleceneho telesa pri vysokych rychlostech (a obvzlast "ve stope" za tahacem). Zabyval se tim poradne nekdy nekdo?

3) Ani tak to neni na pilotaz jednoduche, nehlede k tomu, ze kluzak bude muset byt schopen unest pred zazehem i vahu lana (a san i cast vahy nosice) a telesa stavena na vysoke rychlosti obvykle prilis velkou rezervou vztlaku nedisponuji.
 

18.5.2003 - 08:13 - 
MEK příspěvek #3937 - reakce na příspěvek #3935

1) Budiz, ale zadarmo to nebude

2) Ozeh je az problem druhotny, jako hlavni problem vidim aerodynamicke chovani vleceneho telesa pri vysokych rychlostech (a obvzlast "ve stope" za tahacem). Zabyval se tim poradne nekdy nekdo?

3) Ani tak to neni na pilotaz jednoduche, nehlede k tomu, ze kluzak bude muset byt schopen unest pred zazehem i vahu lana (a san i cast vahy nosice) a telesa stavena na vysoke rychlosti obvykle prilis velkou rezervou vztlaku nedisponuji.
 

18.5.2003 - 09:52 - 
MEK příspěvek #3938 - reakce na příspěvek #3881

Tak to už jsme týmy dva. Bylo by možná škoda tříštit své síly. Já ale nejsem příznivcem chemických raket.
 

18.5.2003 - 09:57 - 
MEK příspěvek #3940 - reakce na příspěvek #3888

Problém není jen v samotném okysličovadle. "Kosmický" vrtulník bez napájení po drátě s sebou musí nést i značné zásoby paliva, a okysličovadla. Pro několikahodinové stoupání a potřebný příkon motoru ve velkých výškách by toho paliva bylo tolik že by stroj ani nemusel vzlétnout.
 

18.5.2003 - 10:12 - 
MEK příspěvek #3942 - reakce na příspěvek #3938

...tri, s tymem Cybermuda
 

18.5.2003 - 16:19 - 
MEK příspěvek #3952

Přesně tak,jak to popisuje pan Martin Kolman,jsem o tom uvažoval.Ano,opravdu je problém délka dráhy.čím delší,tím dražší a to nemluvím o nákladech na vyvrtání tunelu do skály.A další s čím souhlasím je to,že na X-prize se to nedá použít.
 

<<  1    2    3    4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.591541 vteřiny.