Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7  >>
Téma: Nejefektivnejsi zpusob dosazeni orbitu
06.7.2009 - 03:33 - 
x - Radšej si prečítaj Rajské fontány od A.Clarka. Je tam celkom dobre rozobrané, čo všetko treba urobiť predtým, než sa "kozmický výťah" môže stať realitou.  
06.7.2009 - 15:05 - 
Jedna otázka - ako je technicky náročné vyslanie družíc do pozícií +/-120° na dráhe Zeme okolo Slnka?
Ako sú tieto polohy stabilné a energeticky náročné na udržanie sa v pozícii - v rámci nejakej technicky rozumnej životnosti družice (povedzme 10-15 rokov)?
 
06.7.2009 - 18:09 - 
quote:
Jedna otázka - ako je technicky náročné vyslanie družíc do pozícií +/-120° na dráhe Zeme okolo Slnka?
Ako sú tieto polohy stabilné a energeticky náročné na udržanie sa v pozícii - v rámci nejakej technicky rozumnej životnosti družice (povedzme 10-15 rokov)?

Narocnost je zrejme podobna ako dostat ich do L4, L5. Takze najprv urychlit, potom zabrzdit.
Na tuto vzdialenost uz je vpliv Zeme porovnatelny s Venusou, Marsom, ci Jupiterom, takze temer ziadny a poloha je udrziavatelna mozno aj plachtenim solarnymi panelmi. Resp. standartne, a porovnatelne narocne ako v bodoch L3, L4.

Ak nebudes skrob, tak na obklucenie Slnka mozes pouzit tri sondy L3,L4,L5

Nebude jednoduchsie obklucit Slnko 3 - 5 druzicami +- synchronnymi len vzajomne? vzhladom na Zem plavajucimi? [Editoval 06.7.2009 martinjediny]
 
06.7.2009 - 23:47 - 
Este ma napadlo, ze nejake aktualne funkcne sondy s L bodmi koketuju. mozno ich preskumanim by sa dala najst porovnatelna narocnost na obklucenie Slnka. 
07.7.2009 - 10:34 - 
Bod L3 príliš vhodný nie je - nie je možná priama komunikácia medzi družicou a Zemou.

Družice - okolo L1 sa pohyje SOHO, okolo L2 by sa mala pohybovať družica WMAP, k L4 a L5 smerujú družice Stereo (alebo ich už dosiahly).
 
07.7.2009 - 10:45 - 
Jen pro zajímavost:
http://ideje.cz/cz/clanky/lepsi-pristup-do-vesmiru-diky-vezi

 

____________________
Milan H.
 
07.7.2009 - 12:19 - 
quote:
Jen pro zajímavost:
http://ideje.cz/cz/clanky/lepsi-pristup-do-vesmiru-diky-vezi

A tady to mate prelozene do cestiny.....
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4495
 
08.7.2009 - 23:40 - 
quote:
quote:
Jen pro zajímavost:
http://ideje.cz/cz/clanky/lepsi-pristup-do-vesmiru-diky-vezi

A tady to mate prelozene do cestiny.....
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4495


Celkom si neviem predstavit ako by to stavba vysoka 20KM zvladla tie vetry vo vyssich vyskach su asi celkom drsne nehovoriac o burkach.

Kosmicky vytah by sa takymto vplyvom mal vyhybat platformou vo vode.

Spocital to aj neaky statik ?
 
09.7.2009 - 05:45 - 
V bodech L naopak zcela převládá vliv Země a Slunce a jejich působení se zcela vyrovnává, ostatní planety pak způsobují poruchy , což ve svém důsledku vede k tomu, že těleso v bodech L kolem těchto bodů osciluje a jeho stabilita v tomto systému tří těles je dána průměrnou vzdáleností od toho kterého bodu L kolem něhož se pohybuje.Pokud je těleso dostatečně blízko bodu L je jeho dráha a pobyt u bodu L v lidských měřítčích prakticky neomezená. 
09.7.2009 - 09:01 - 
quote:
V bodech L naopak zcela převládá vliv Země a Slunce a jejich působení se zcela vyrovnává, ostatní planety pak způsobují poruchy , což ve svém důsledku vede k tomu, že těleso v bodech L kolem těchto bodů osciluje a jeho stabilita v tomto systému tří těles je dána průměrnou vzdáleností od toho kterého bodu L kolem něhož se pohybuje.Pokud je těleso dostatečně blízko bodu L je jeho dráha a pobyt u bodu L v lidských měřítčích prakticky neomezená.


Nie je nahodou k bodu L3,4 Zeme obcas blizsie Venusa, alebo Mars ako Zem?
 
09.7.2009 - 09:31 - 
Ve větších výškách je menší hustota vzduchu, takže i mnohem silnější vítr působí slaběji, než u země. V 6,5 km je hustota poloviční, v 13 km 1/4 (jetstream o 300 km/hod má ekvivalent našemu větru o 75 km/hod), ve 20 km jen cca 1/11. Problém samozřejmě je, jakou únosnost ta věž bude mít (těžší rakety neunese, pro lehké není dost nákladů), komplikace s přetlakovými skafandry pro návštěvníky a obsluhu při startu rakety, doprava paliva, nákladu atd. Úspora je tak malá, že se nemůže vyplatit kvůli enormním nákladům na stavbu a provoz věže.
U bodů L3 a 4 mají Mars i Venuše větší vliv, ale stačí to kompenzovat mírně větší množství paliva.
 
06.12.2011 - 13:09 - 
20 km věž pokládám za nereálnou... a kosmický výtah pokládám za jeden z nejnereálnějších hi-tech nápadů, které přitom mainstreamová média berou už léta vážně :-)

ale když jsme u šíleností - nedávno jsem uvažoval, co je vlastně problémem linerárního akcelerátoru: je to opuštění vakuového tunelu zpět do atmosféry. takže co takhle vytvořit vakuový tunel, nadnášený v pravidelných rozestupech vzducholoďma/balónama, jehož konec by byl v dostatečné výšce nad zemí - např 30 km - aby bylo možné v tunelu zredukovat tlak atmosféry právě na takový, jako odpovídá téhle výšce? to by mohla být slušná vícenásobně použitelná náhrada aspon prvních stupňů raket: navíc ta část tunelu, která by se nacházela nad úrovní mraků, by mohla být pokryta solárními panely dodávajícími energii pro ten lineární akcelerátor.
 
06.12.2011 - 13:33 - 
quote:
20 km věž pokládám za nereálnou... a kosmický výtah pokládám za jeden z nejnereálnějších hi-tech nápadů, které přitom mainstreamová média berou už léta vážně :-)...

takže co takhle vytvořit vakuový tunel, nadnášený v pravidelných rozestupech vzducholoďma/balónama, jehož konec by byl v dostatečné výšce nad zemí - např 30 km - ...


dufam ze to si strelil len v ramci tych nerealnych hi-tech napadov
 
06.12.2011 - 15:08 - 
Pokud nahoře tunel otevřete, nahrne se dovnitř okolní řídký vzduch a přirozenou gravitací se nahromadí v dolním konci trubice, takže sloupec v tunelu bude mít stený tlakový gradient jako okolní atmosféra.

30 km vysoký hrnec se obtížně představuje, a selská intuice nedá, že když v něm bude vzduch, a bude uzavřený, bude ta polévka u dna hustší než u hladiny.

Pokud válec vyčerpáte ve snaze dostat z hrnce polívku pryč, budete nutně muset postavit enormně pevnou konstrukci stěn, aby vám ji okolní tlak nerozmáčknul jako kladivo dutou kraslici [(c)Lem].

Vzducholodi dostatečně velké, aby unesly těžké pevné stěny dole, a dostatečně gigantické, aby unesly třeba i slabší horní stěny nahoře v řídkém vzduchu, jsou v proudící atmosféře naprosto neustabilizovatelné na to, aby se tunel nerozlámal na kousky.

Atd atd.
 
06.12.2011 - 16:48 - 
quote:
Pokud nahoře tunel otevřete, nahrne se dovnitř okolní řídký vzduch a přirozenou gravitací se nahromadí v dolním konci trubice, takže sloupec v tunelu bude mít stený tlakový gradient jako okolní atmosféra.

30 km vysoký hrnec se obtížně představuje, a selská intuice nedá, že když v něm bude vzduch, a bude uzavřený, bude ta polévka u dna hustší než u hladiny.

Pokud válec vyčerpáte ve snaze dostat z hrnce polívku pryč, budete nutně muset postavit enormně pevnou konstrukci stěn, aby vám ji okolní tlak nerozmáčknul jako kladivo dutou kraslici [(c)Lem].

Vzducholodi dostatečně velké, aby unesly těžké pevné stěny dole, a dostatečně gigantické, aby unesly třeba i slabší horní stěny nahoře v řídkém vzduchu, jsou v proudící atmosféře naprosto neustabilizovatelné na to, aby se tunel nerozlámal na kousky.

Atd atd.


Tohle je naprosta pravda. Navic bych pridal:
- stret se stenou balonu (at latkou ci pevnou konstrukci) by mel fatalni nasledky. Minimalne by dotycne teleso ztratilo areodynamicnost (vychyleni telesa, poskozeni trupu atd.), coz ma pri nadzvukovych rychlostech jediny vysledek.
- stabilizace balonu a "nastaveni" tunelu aby ho bylo mozne proletet by bylo jako strelba do rukavu. ovsem 30 km dlouheho.

Z druhe strany, pokud urychlovac vystreli raketoplan ve vakuu s tim, ze na konci "koleji" prejde do atmosfery, bude to pekna pecka, narocna na rizeni. Pokud bude start v atmosfere, jsou tu obrovske ztraty. A samozrejme dalsi ztraty zpusobene trenim o atmosferu.

Jedine, co mne napadlo je pouzit vytvoreny vetrny tunel, kde zaroven se startem akceleratoru by doslo k vystreleni vzduchoveho sloupce. Ten by nezajistoval pohon, pouze snizil ztraty. Bohuzel toto reseni ma take sve limity.
 
22.12.2011 - 11:22 - 
Zajimavej fyzikalni pohon.

http://www.oknavesmiru.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=160&Itemid=58
http://arxiv.org/PS_cache/gr-qc/pdf/0505/0505099v2.pdf


 
22.12.2011 - 14:01 - 
kto máte chuť, postnite ten RYSov odkaz na aldebaran
a opýtajte si ich, či si ešte pamätajú na nejakého exota menom alamo


"Některé nesrovnalosti by však měly být objasněny a vysvětleny. Abstrakt článku se zabývá Schwarzschildovým řešením, avšak obhajoba v úvodu je založena na procesech v Kerrově řešení. Srovnání Felbrova principu antigravitačního motoru se strháváním souřadných systémů v poli Kerrovy černé díry rozhodně není šťastné. Už proto, že zde nemusí nutně docházet k relativistickým rychlostem."

a to som tam otravoval s menšími strašidelnosťami, nie priamo s obrátením "polarity" gravitácie
 
22.12.2011 - 14:29 - 
ja teda som skor fanusik, nez znalec fyziky, ale vyrozumel som z toho ze od urcitej relativistickej rychlosti by nas gravitacia vlastne sama tahala dopredu? vie to tu niekto trochu fundovane posudit?

vztahuje sa takato fyzika aj na fotony, pripadne na hmotne castice letiace relativistickymi rychlostami? preco sa to nepozorovalo v urychlovacoch?
 
20.2.2014 - 05:54 - 
Mohou tiché, efektivní "kosmické výtahy" skutečně fungovat?



Elektricky poháněný kosmický výtah dopravuje objekty do vesmíru

http://www.space.com/24739-space-elevator-tether-technology.html?cmpid=556390
 
<<  4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.256272 vteřiny.