Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Columbie pokr.
10.9.2003 - 13:20 - 
MEK příspěvek #5110

Aleš má úplnou pravdu. Jen na doplnění: denní startovní okno trvá vždy přibližně 10 minut (plus mínus nějaká sekunda), ale využívá se z něj prakticky jen jeho druhá polocina.
Uprostřed okna je totiž z energetického hlediska dráha ke stanici nejvýhodnější.
Ty dlouhé bloky kalendářních dní souvisejí s tím, že vlivem zploštění zeměkoule dochází k tzv. precesi (tedy stáčení) roviny oběžné dráhy, takže se mění její orientace vůči Slunci a s tím souvisí to, zda ta denní okna pro start STS k ISS jsou ve dne nebo v noci.

Jinak jsem ještě jednouprohlédl celou zprávu NASA z pondělka a mohu konstatovat to, že zmíněné datum 2004-03-11 se tam sice vyskytuje a to jen jednou jedinkrát, ale v naprosto odlišném kontextu.
Jedná se o kapitolu, zabývající se možností přežití posádky raketoplánu na stanici ISS v případě, že se něco pochruje a astronauti by se nemohli vrátit na Zemi raketoplánem. Pak by samozřejmě museli zůstat na stanici a čekat na odvoz.
A tady je uvedeno toto datum, ale v následující kontextu (uvádím v překladu):

STAV

NASA provedl předběžné vyhodnocení možnosti takové akce. Toto vyhodnocení ukazuje, že posádka [havarovaného raketoplánu] může být ubatována na stanici po dobu přibližně 180 dní. Základní předpoklady pro vyhodnocení situace byly následující:
1. Datum startu STS-114 11. března 2004.
2. Na stanici zůstane celkem 6 osob (3 členové posádky se vrátí na Sojuzu).
3. Systémy ISS pracují normálně, bez snížení jejich výkonnosti a bez závad (např. výroba kyslíku, odstraňování oxidu uhličitého, sběr kondeznované vody).
4. Využije se zásob a spotřebního materiálu na raketoplánu pro zabezpečení zbývajících členů posádky na dráhy do doby, než se [raketoplán] odpojí od ISS k bezpilotnímu letu do atmsoféry.
5. Úspěšně se přepraví 1118 litrů vody z palivových článků [raketoplánu] na ISS.
6. Kritické položky zásob budou dodávány nákladními loděmi Progress během této nouzové situace se stávající dohodnutou frekvencí startů.

Vnitřní vyhodnocování tohoto svánáře uvnitř NASA pokračuje.

Vidíte tedy, že:
a) datum 2004-03-11 bylo používáno již dříve a to pouze pro potřeby plánování,
b) v tomto konrtétním případě pro potřeby modelování nouzového pobytu posádky raketoplánu na ISS.



 

10.9.2003 - 13:21 - 
MEK příspěvek #5111

svanáře čti scénáře
 

10.9.2003 - 18:20 - 
MEK příspěvek #5112

Díky za upřesnění, potíže s gyroskopy zřejmě patří ke koloritu současné kosmonautiky(Hubble, ISS). Do této problematiky moc nevidím, ale přeci jen ,vzhledem k častým problémům s nimi doufám, že se usilovně pracuje na jejich zdokonalení, aby lépe oddolaly podmínkám panujícím v kosmu.

 

10.9.2003 - 18:25 - 
MEK příspěvek #5113 - reakce na příspěvek #5110

ad bod 4) Bezpilotní let raketoplánu do atmosféry = řízený zánik raketoplánu?!
 

10.9.2003 - 20:38 - 
MEK příspěvek #5114

Ad #5113:
Pravděpodobně skutečně řízený zánik, protože zatím se o automatickém přistávání šatlů nikdy neuvažovalo (na rozdíl od Buranu). V originále to nespecifikují:

4. Shuttle resources/consumables support remaining on-orbit crew until removed from ISS for un-crewed entry.


Ad #5112:

Uvědomte si, že silové setrvačníky jsou vysoce mechanicky namáhané jednak samotnými vysokými otáčkami (u ISS je to myslím kolem 4000 obr/min), jednak namáháním ložisek asymetrickým příčným zatížením právě při manévrech vyžadujících změnu orientace stanice.

Proto byly gyroskopy CMG pro ISS koncipovány jako ORU, tj. Orbit Replacement Units, tedy výměnné nloky, protože nikdo nečekal, že vydrží celou minimální plánovanou dobu existence stanice tj. 15 let. Stejně tak gyroskopy na HST byly také koncipovány jako výměnné. Prostě pohyblivé mechanické systémy jsou ve vesmíru (ale i Na Zemi) vždycky slabým článkem. V beztíži k tomu přispívají i problémy s dokonalým mazáním ložisek.



 

11.9.2003 - 12:01 - 
MEK příspěvek #5119

Co se týká oprav poškozených míst izolace ve vesmíru, stačí do trhlin (dír) nalepit desky ablativního materiálu (něco jako prepregy) tak, aby vydržely jedno přistání. V pořadu Vertikála na ČT bylo uvedeno, že oprava izolace na orbitě je nerealizovatelná, já si ale myslím že to jde, vždyť existují různá lepidla (např. vytvrzující působením UV záření) která by se asi dala použít i ve vesmíru, nebo se může použít svařování laserem nebo elektronové k hliníkové kostře pod destičkami izolace. Při prvním letu STS bude normální nebo minimální posádka (3-4 osoby)?
 

11.9.2003 - 14:50 - 
MEK příspěvek #5120 - reakce na příspěvek #5114

Najkritickejšie je asi to mazanie, tie otáčky - okolo 4000/min nie sú nijako závratné - veď spaľovacie motory v autách súčasnej dobe točia 5000/min - a tie najšpičkovejšie na motocykloch aj cez 10 000. V prúdových motoroch sa dosahujú otáčky okolo 70 000/min. Ale to nešťastné mazanie v bezváhovom stave - snáď by pomohli nejaké permanentné magnetické ložiská, alebo niečo podobné. Nemá niekto informáciu o nejakých pokusoch v tejto oblasti ??
 

11.9.2003 - 17:06 - 
MEK příspěvek #5122

Ja se osobne domnivam,ze prvni let raketoplanu bude smerovat hned k ISS a nebude planovan zadny zkusebni let.A to kvuli skluzu v harmonogramu letu STS,tedy vsech planu a hlavne prave dostavby ISS,dale take z financnich duvodu...
 

13.9.2003 - 01:28 - 
MEK příspěvek #5127

#5122 Nikdo nezpochybňuje, že STS-114 poletí k ISS. Není to extra přidaný zkušební let; i podle původního plánu měl být dalším "stavebním" letem až STS-115 (díl P3/P4).


#5119 Při prvním letu STS bude normální nebo minimální posádka (3-4 osoby)?

Jsou to sice jen moje spekulace, snad ne úplně "mimo", přesto se za možné nepřesnosti předem omlouvám. Vycházím z přesného čtení příspěvku #5110.
Předpokládám, že poletí původní posádka STS-114 ve složení Collinsová (CDR), Kelly (PLT), Robinson a Noguchi (oba MS - podle původního plánu byly na jejich montážní a údržbářské činnosti na ISS, zahrnující i výměnu jednoho gyroskopu CMG, plánovány dva výstupy z ISS).
Pokud mají být zkoušeny techniky opravy panelů při výstupech z kosmu, tak to by asi již měli dělat dva další, nově jmenovaní astronauti (a zřejmě právě kvůli by v raketoplánu neměla být nová posádka stanice, tj. ISS-9).
Dále předpokládám, že bod 2 v příspěvku #5110 "Na stanici zůstane celkem 6 osob (3 členové posádky se vrátí na Sojuzu)" je založen na konkrétní aktualizované, byť třeba jen předběžné, představě o posádce mise STS-114. Pak pak by tato posádka byla sedmičlenná, tj. původně uvažovanou posádku ISS-9 by nahradili jiní tři členové posádky raketoplánu astronauti. Pokud by sedmým členem posádky STS-114 byl Rus, pak by asi on nouzově dopravil další dva členy posádky STS-114 Sojuzem TMA-3 na Zemi. Na ISS by pak zůstali McArthur a Tokarev, kteří jsou obeznámeni s chodem stanice, plus zbývající čtyři členové posádky STS-114.

Těch 180 dní pobytu osádky havarovaného raketoplánu na stanici zřejmě také vychází z konkrétní situace. Discovery, který nyní prochází rozsáhlou modernizací, bude moci vzlétnout asi až v září 2004, a u Endeavouru se vzhledem k prodlužující se pauze v letech raketoplánů asi už uvažuje, že půjde do modernizace rovnou po Discovery, takže by se do vesmíru podíval až někdy v roce 2006. Uvidíme. Předem děkuji za jakékoli korektury.


 

13.9.2003 - 01:44 - 
MEK příspěvek #5128

Hned se opravím sám:

techniky opravy panelů => techniky opravy systému tepelné ochrany raketoplánu

Na ISS by pak zůstali McArthur a Tokarev => samozřejmě Foale a Kaleri, tj. posádka ISS-8, pokud by Atlantis odstartoval v prvním startovním okně mezi 11.3. a 6.4.2004, tj. před startem Sojuzu TMA-4.
 

13.9.2003 - 09:11 - 
MEK příspěvek #5129

Posádka Atlantisu může být samozřejmě v jiném složení, než jsem psal. Například zde nemusí být Rus (možná by se i v popsané nouzové situaci uskutečnil start Sojuzu TMA-4 s McArthurem a Tokarevem, bez Kuiperse). Atlantis bude možná povinně mít manipulátor RMS včetně astronauta zajišťujícího jeho ovládání.
Zkrátka mi připadá pravděpodobnější 6-7 členná posádka než 3-4 členná.

 

14.9.2003 - 01:49 - 
MEK příspěvek #5130 - reakce na příspěvek #5119

Pokud vim, tak pri konstrukci se ablativni materialy ci podobne zaplaty zkousely, ale experimentovanim se zjistilo ze jakykoliv zkouseny material mel negativni ucinky na okolni nepozkozenou izolaci. Proste zadny material dostatecne nevyhovel. Tak se od toho upustilo.
 

18.9.2003 - 00:09 - 
MEK příspěvek #5137

Manažer programu Space Shuttle William Parsons potvrdil, že první startovní okno 11.3.-6.4.2004 nebude využito. Nejdřívější možný termín startu je tedy 19.5.2004. Jsou nějaké problémy s přípravou experimentu opravy systému tepelné ochrany raketoplánu během letu.
 

18.9.2003 - 09:35 - 
MEK příspěvek #5140

V článku na http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/030916houston/ o tomto vystoupení mě zaujalo více věcí (kromě zpochybnění březnového termínu startu).

Jsou zde mimo jiné informace o tom, že:
- o počtu a složení posádky STS-114 ještě nebylo definitivně rozhodnuto
- při STS-114 by mělo celkem letět alespoň 6 členů posádky (kvůli testování nových procedur)
- při STS-114 by neměla být měněna stálá posádka ISS
- jeden z členů posádky STS-114 by ale mohl na ISS zůstat a doplnit tak stálou posádku na tři osoby
- mezi STS-114 a STS-115 by mohl být vložen jeden dodatečný let STS k ISS (zásobovací a testovací)

Z článku mi ale není úplně jasné, co jsou oficiální informace, a co jen předběžné úvahy. Myslím, že na realistický plán obnovení letů raketoplánů si budeme muset ještě chvíli počkat (pár týdnů).
 

30.1.2004 - 17:44 - 
Zastavte se v neděli 1.února v 15 hodin na okamžik a vzpomeňte si na tragický okamžik starý přesně jeden rok ...
Milan H., KOSMOS-NEWS
 
03.2.2004 - 20:52 - 
Ke konstrukci raketoplanu,ma raketoplan nejake camery ktere sleduji stav raketoplanu zvenku ?
Dle nekterych zaberu STS112 vidim pohled z hlavni nadrze na kridlo a pak zaber kdy pod ocasem sleduju odpojeni hlavni nadrze atd....
mam pocit ze je ten raketoplan prospikovanej camerama ...

Ty zabery jsou ON-LINE nebo jsou dostupne az po pristani ?
Diky Robo
 
04.2.2004 - 01:29 - 
quote:
Prostě pohyblivé mechanické systémy jsou ve vesmíru (ale i Na Zemi) vždycky slabým článkem.


Což vede k zamyšlení: jak že vlastně chtějí stoupenci nukleárně-elektrického pohonu vyrábětu tu elektřinu, ehm... ?
 
04.2.2004 - 03:41 - 
quote:

Což vede k zamyšlení: jak že vlastně chtějí stoupenci nukleárně-elektrického pohonu vyrábětu tu elektřinu, ehm... ?



Zeptej se rusů, reaktory s tekutým kovem turbogenerátory asi nemají;-)
 
04.2.2004 - 08:56 - 
Najschodnejšie je to pri použití MHD javov (prúdiaca ionizovaná kvapalina). Ak niekto zoženie nejaký odkaz na nete, dajte mi vedieť, amíci aj rusi túto technológiu perfektne taja. (Ani sa im nedivím...Taká dokonale bezhlučná ponorka...) 
04.2.2004 - 09:12 - 
Ke kamerám na raketoplánu:
Na raketoplánu dříve externí kamery běžně nebyly, ale v při několika posledních startech na něm byly umístěny kamery "Rocketcam" od Ecliptic Enterprises ( http://www.eclipticenterprises.com/ ). Byla to tedy spíš komerční (popularizační) záležitost, než věda a technika (ty "Rocketcamy" byly i na řadě jiných nosných raket). Obrázky z techto kamer byly dostupné on-line (tedy v přímém přenosu při startu).

Ovšem po havárii Columbie a na základě doporučení komise CAIB už na raketoplánu bude vždy řada externích kamer pro sledování stavu povrchu. To už je ale jiná kapitola.

P.S.: Diskusi o jaderných pohonech a příbuzných technologiích přesuneme jinam (do jiného tématu).
 
05.2.2004 - 23:33 - 
quote:

Zeptej se rusů, reaktory s tekutým kovem turbogenerátory asi nemají;-)


Opravdu ne?
 
22.4.2007 - 08:55 - 
http://zpravy.idnes.cz/nasa-odskodnila-tragedii-columbie-temer-30-miliony-fvc-/zahranicni.asp?c=A070421_202732_zahranicni_jba 
22.4.2007 - 10:57 - 
quote:
http://zpravy.idnes.cz/nasa-odskodnila-tragedii-columbie-temer-30-miliony-fvc-/zahranicni.asp?c=A070421_202732_zahranicni_jba

Dobrá hláška....

"Suma určená jednotlivým rodinám se prý lišila podle toho, zda mrtvý kosmonaut dosáhl doktorského nebo jen magisterského titulu na univerzitě."

V tom případě by sem v usa stál jmění V čr to ale stojí za ho..no.
 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.204796 vteřiny.