Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: X-prize v ČR
10.7.2003 - 13:17 - 
MEK příspěvek #4590 - reakce na příspěvek #4581

Náklady na 1 km průměrného letu má MIG31 asi 4.66 kg paliva - leteckého kerosenu. Ten má charakteristiku Hustota při 15°C - kg.m-3, max. 775 - 840, což vychází na 56 litrů za km, což činní zhruba 1.000 Kč.


 

10.7.2003 - 13:52 - 
MEK příspěvek #4591 - reakce na příspěvek #4589

Ne, že bych se chtěl na něčem podílet, ale myslím si, že byl reálnější ten nápad se sluneční plachetnicí. Tam by alespoň byla v případě dobrého organizátora a dobrém složení týmu určitá naděje na úspěšném dokončení projektu.
 

10.7.2003 - 20:39 - 
MEK příspěvek #4599

Přátelé můžeme se bavit ojakém koli projektu, který bude pro skupinu zajímaví. Nikdo neklade podmínky.
 

10.7.2003 - 20:58 - 
MEK příspěvek #4600 - reakce na příspěvek #4591

Ja sice nemuzu prijit driv nez v srpnu (ten podnik je "U Jagus^ky"), ale jinak jsem pro kazdou spatnost. Zajimavemu projektu rad v ramci mych moznosti pomuzu A to je jak ambiciozni X-prize, tak dost realisticka slunecni plachetnice. Z obou projektu muze rozhodne plynout spousta zkusenosti (a to i v pripade jejich nedokonceni!).
 

11.7.2003 - 11:43 - 
MEK příspěvek #4611

Říkám ještě jednou musí nás být více jak 5 a pak je to uskutečnitelné.

Já bych rozhodně přišel.

Rozhodně bych tam rád viděl i další lidi jako je na př.

Cibermud

Aleš Holub

Martin Kostera

Archimedes

Hawk

Indi

Radek Pirochta

Radek Valkovič

Véna Maixner

xChaos

Marian Vana

RaStr

Véna Maixner

Mumutak

Martin Šrubař



A spousta dalších. Je to šance jak něčeho dosáhnou, i když snad ikdo znás není profík, ale společně bychom moli alespoň něco udělat, buď jen u sluneční plachetnice, nebo u projektu X-prize. Naším hlavním cílem snad nemusí být dosáhnout bónusu 10 mil.$, ale skusit to a říci, že mi jsme se na tom podíleli a myslím, že by nám to mohlo pomoci i v získání velkého množství skušeností.



I tak nevím furt, kdo by měl zájem. Lidi pojďte. Víte co by to bylo, kdyby chom to dokázali.

Něco neuvěřitelného. Tedy alespoň já bych si mohl říci.,,Tak na tomto jsem se podílel i já, podívejte se". Nebylo by to úžasné???



Doufám, že nezustaneme jen u toho sloupečku co jsem zde napsal a půjde nás do toho o mnoho více.


 

11.7.2003 - 20:26 - 
MEK příspěvek #4616 - reakce na příspěvek #4590

Při kolmém startu by se mělo počítat i s atmosférickými větry které v mírném podnebném pásmu dosahují ve výškách okolo 10km rychlostí 30 až 80 m/sec. To jistě způsobí značnou odchylku na dráze vypouštěného tělesa. Naproti tomu v rovníkovém pásmu se tyto rychlosti pohybují v rozmezí 0 až 20 m/sec.
 

13.7.2003 - 18:13 - 
MEK příspěvek #4618

Ja rad dorazim, reknete kam. Mile me prekvapil optimismus Alese Holuba, ze by se podle nej starty suborbitalniho stroje na ceskem uzemi daly vyjednat. Predem podotkam, ze nemam zkusnosti ani s ameterskym letectvim, ani treba jen s podminky pro amaterske raketove modelare, tak naprosto netusim, jaka povoleni by pro let do 100 km byla potreba.



Pochybuju, ze se i pri kolmem startu lze trefit na plochu 1 km^2: i pokud zanedbame vetry vanouci ve vyssi vrstvach atmosfery, ktere ale podle me existuji, tak prulet atmosferou (10 km) bude subsonicky. Vetsina X-prize projektu pocita s letem v radu desitek minut, z toho asi radove nekolik minut ve stavu beztize. Da se predpokladat, ze start by byl povolen pouze pri rychlostech vetru dejme tomu pod 30 km/h - presto je podle me potreba pocitat na prulet atmosferou alespon 2 minuty smerem vzhuru, a alespon 10 minut vcetne pristani na padaku, a to vede pri velice hrubem odhadu k maximalnimu rozptylu aspon 6 km od mista startu. Ten lze sice predvidat smerem k prevazujicimu smeru vetru, a nahlou zmena pocasi behem pristich 20ti minut lze celkem slusne vyloucit, porad je ale podle me potreba pocitat s dopadem na plose velice zhruba alespon tak 20 km^2. No, kazdopadne nekdo kdo ma zkusenosti s podobne neriditelnym letanim (balony, vyskove balony, seskoky padakem, ultralehka letadla...) a s tim, jake se na to vztahuji predpisy, by mohl zacit predbezne sondovat u ceskych uradu, jestli je realne, aby nam start povolili. Mam zkusenosti spise s podnikanim nez s letanim, a musim rict, ze casto zahajuji nejake aktivity zjistovanim, jake povoleni obnasi nejaka cinost, a jak ho pripadne obejit. Takze urcite existuji nejaka pravidla pro civilni lety v urcitych letovych hladinach - teoreticky by melo stacit nahlasit to na nejakem mistnim rizeni leteckeho provozu, ale to je asi utopie, ze ano... kazdopadne ja bych to nechal lidem, co aktivne letaji alespon v nejakem aeroklubu, protoze ti maji urcite lepsi predstavu, pripadne predstavu co obnasi ziskani nejake vyjimky, a tak.



Nakoupeni jakekoliv existujici stihacky vidim jako nerealne, a jeji provoz jako straslive drahy. Realne bych videl naopak skutecnou fyzickou stavbu X-prize vehiclu - je to jednoucely dopravni prestredek, a muze byt neuveritelne minimalisticky - to co dela Armadillo Aerospace (uz otestovali navrat na padaku!) je strasne inspirativni, a hlavne testy je mozne zacit provadet pro mensi vysky - napr. s malym mnozstvim paliva a slabsimi motory testovat chovani pri letech do nekolika set metru, a s postupnym zdokonalovanim motoru pak resit dalsi problemy.



Ja jsem navrhoval vyzkum ve dvou smerech, ktery lze provadet na koleni: levne motory na TPH - pravdepodobne na bazi chloristanu - a testy navratove kabiny na bezne dostupnych padacich. Asi se nebudu chtit ucasnit X-prize teamu, ktery jen bude kecat o nerealnych projektech v radech desitek milionu USD. Chci vyrabet konkertni letove prototypy - i kdyz zatim treba jen bezpilotni nebo pouze pro atmosfericke lety.



Navrhuju stanovit pro cesky X-prize team dva konkretni cile, ktere lze podle me realizovat levne, amatersky a s vyjednanim minimalniho mnozstvi povoleni:



- doprava digitalniho fotaparatu (vaha radove stovky gramu) do vysky 100 km a bezpecny navrat na padaku. Predbezne vypocty ukazuji na startovni hmotnost radove kilogramu, coz je prekvapive snadno realizovatelne - navic neni problem velikost zrychleni



- stavba a test trimistne pilotovane kabiny schopne bezpecneho navratu na padaku, i s dostatecnou rezervou pro vahu raketoveho stupne. Takovou kabinu lze podle me take vyrobit levne na koleni - pravdepodobne rozsirenim koncepce Armadillo Aerospace - s tim, ze deformacni spici bych mozna zkusil nahradit napr. nekolika nafukovacimi vrstvami, ostatne Armadillo uz narazili na to, ze kabina se na padaku "kyve". Ja bych navrhoval nafouknuti treba sesti valcu sbihajicich se ve smeru.



Kabinu bych otestoval nejprve bezpilotne a pak pilotovane pro dosazeni vysky nezbytne pro bezpecne otevreni padaku, tzn. radove kilometry. Pro takovy experimentalni let do male vysky bych neshanel zadna zvlastni povoleni a pouzil bych pravdepodobne svazek raketovych motoru paralelne vyvinutych pro sondazni let bezpilotnych do vysky 100 km. Pred testy ktere budou zahrnovat start i pristani bude potreba nejprve shazovat kabinu z letadla, a za tim ucelem bych co nejdriv navazal spolupraci s nejakym aeroklubem. Idealni by byl nejaky aeroklub, ktery podnika seskoky padakem - urcite by to s nimi slo domluvit.



Podle me teprve po splneni tehto dvou relativne jednoduchch, levnych a bezpecnych cilu je jasne, ze mame dostatecne know-how a technicke znalosti, a pak ma cenu resit kde vzit investice pro vyvoj a stavbu raketoveho stupne pro let do 100 km.



Krome toho by slo lety do vysky napr. 5 km, kde ani pri dehermetizaci kabiny nehrozi velke nebezpeci a kde by to s rizenim letoveho provozu slo rucite dojednat slo provozovat podle me pomerne levne jako urcitou regionalni stredoevropskou "poutovou aktrakci" pro fanousky kosmonautiky. Bylo by to podle me o hodne bezpecnejsi, nez velice popularni seskoky padakem, a podle me by to slo provozovat velmi, velmi levne - ve skutecnosti za podobne ceny, jako seskoky padakem "pro zabavu" nebo vyhlidkove lety. Firma, ktera by neco podobneho provozovala do vysky 5 km by pak mohla dolet sveho vehiklu postupne zvysovat, pricemz vyvoj by se financoval prave z tech "poutovych" letu do male vysky, urcenych doslova pro nejsiri verejnost.



Ja nevim... vy byste nedali nekolik tisic Kc za moznost vyzkouset si kolmy start a let pri pocatecnim zrychleni velice podobnem skutecnemu letu do kosmu ? ;-) Bylo by to neco podobneho jako bungee jumping ;-) A pokud by se vytvoril tym schopny neco podobneho provozovat ziskove, pak nebude problem najit investora.



Sanci vidim hlavne ve skutecne nizke cene, a unikatnosti atrakce na stredoevropskem trhu adrenalinovych sportu. Existuje tu podle me nekolik tisicovek nadsencu ochotnych utracet za neco takovho penize - no a jakmile nam bude jednou neco letat, muzeme latku postupne zvysovat. Uz treba z vysky 40 km je videt pouze cerny vesmir nad hlavou a zakrivenou Zemi - a let do vysky 40 km je zase podstatne mene narocny nez do vysky 100 km, a urcite by se nasli blazni, kteri by za takovy let byli ochotni zaplatit. Rozhodne existuji stredoevropsti dobrodruzi, kteri hledaji nove zazitky, a utraceji za ruzne exoticke cesty desitky tisic Kc (minimalne jsem mezi ne v minulosti patril ja - cesta do Indie vysla se vsim vsudy pro dva lidi hodne pres padesat tisic Kc...). Kdybychom to cele dokazali prezentovat jako naprosto bezpecnou zabavu, tak uz pristi rok jsme schopni zacit inkasovat penize za lety "poutove" kategorie do vysek radove 5 km - a z nich financovat vyvoj vykonejsiho raketoveho stupne...




 

13.7.2003 - 21:37 - 
MEK příspěvek #4619

xChaos:

S rozdelenim vyvoje na "motorovou" a "pristavaci" cast souhlasim.



Moznost vyuziti vyvojovych verzi jako atrakce (byt asi ne primo poutove je rozhodne zajimavy napad, ale tak ci onak bude mozna az ve velmi pokrocilem stadiu vyvoje (je nutny SPOLEHLIVY motor). Snad by se dala pomerne brzo vyuzit kabina - postavit cca 100 m konstrukci s vodici kolejnici a nejakym urychlovacim zarizenim. Pri zrychleni 3G (tj. 4G v kabine) po dobu 2.5s by se dalo vyletet o dalsich 250-300m vys, s cca 7 sekundami temer beztize a . Dostat povoleni na neco takoveho by bylo pravdepodobne snazsi, nez jej dostat pro raketovy let (existuje vubec pro raketove dopravni prostredky u nas nejaky pravni predpis?). Ovsem navratnost investice se mi i tak zda problematicka



Co se motoru tyka, nepripada mi dvakrat realne u nas vyvinout SPOLEHLIVY motor s tahem radu desitek kN a dobou horeni kolem 100s, kdyz nejsilnejsi nosice, ktere se kdy u nas zkousely byly asi rakety rady SONDA (viz mek.kosmo.cz/cz/sonda). Ty by se snad daly vyuzit jako startovni bod pro vyneseni fotoaparatu (ale tezko jako zaklad pilotovaneho stroje o prazdne hmotnosti stovek kg az nekolik tun).
 

13.7.2003 - 21:38 - 
MEK příspěvek #4620

omlouvam se, vypadlo mi ...s cca 7 sekundami temer beztize a nekolika malo minutami na padaku.
 

14.7.2003 - 09:45 - 
MEK příspěvek #4632

Nejen "vývojové verze", ale i kompletní X-prize vehikl není o moc víc, než pouťová atrakce. To ale vůbec nevadí.

X-prize vehikl se bude muset alespoň částečně vypořádat s většinou hlavních problémů kosmických letů:

- výkonný, spolehlivý a bezpečný pohon pro vzlet

- překonání mechanického a tepelného namáhání při vysoce nadzvukových rychlostech v atmosféře

- spolehlivý systém pro zvládnutí nestandardních situací a poruch

- udržení vhodného prostředí v kabině v podmínkách beztíže a vysokého vakua

- překonání mechanického a tepelného namáhání při rychlém návratu do hustých vrstev atmosféry

- vysoce spolehlivý a bezpečný systém pro měkké přistání zpět na zemi (nebo do vody)



P.S.: Do Prahy na osobní setkání určitě nepojedu. Takovýto způsob komunikace mi prostě nevyhovuje, i když účast na "vývoji" je pro mne velmi zajímavá.
 

14.7.2003 - 09:52 - 
MEK příspěvek #4633

Ještě musím dodat, že v tuto chvíli se mi zdá (v ČR) mnohem reálnější pokus o uskutečnění dvou (experimentálních, nebezpečných) demonstračních letů a získání X-prize (a vydělání na tom), než pokus o vývoj dokonalého (bezpečného) prostředku pro komerční suborbitální turistiku (a vydělávání na tom).
 

14.7.2003 - 10:32 - 
MEK příspěvek #4635

Jak už jsem podoknul, vývoj všeho stojí peníze. Čas. Tříští zdroje. Takže nač dělat něco, co už existuje a dá se koupit?

Pokud by mělo vzniknout sdružení s tímto záměrem, je nutné na cokoliv sehnat peníze, protože toto už není raketková modelařina http://raketky.ebox.cz.

Myslím, že by nyní bylo vhodné zjistit zdroje, co se dá sehnat, a co není dostupné.


 

14.7.2003 - 12:55 - 
MEK příspěvek #4640

Kolegové,

sleduji zdejší diskuzi a ačkoli jsem chtěl již několikrát reagovat na zde někdy uváděné nepřesnosti, píši až nyní a konkrétně.

Za prvé - pochopitelně bych se rád připojil a stal členem týmu a dle svých možností přispěl ke zdaru projektu, který z diskuze vyjde jako nejreálnější.

Za druhé - domnívám se, že technicky sestrojit (třeba z dostupných komponentů) nebo rovnou koupit raketu (v USA lze koupit i 2metrové létající makety V2 - cena cca 500 USD, ale i jiné) je zcela reálné, bude-li chuť a tým lidí.

Za třetí - problémem se jeví- aspoň dle diskuze- získání povolení pro tuto činnost na našem území. Proto jsem zjistil základní skutečnosti, jak na to.



Když odmyslím armádu (neboť do jejich prostor asi nepůjdeme a v mnohém dubluje civilní služby, nehledě na to, že armáda a civilní sektor jsou propojeny v několika bodech) za vzdušný prostor ČR odpovídají tyto instituce:

1. Ministerstvo dopravy ČR - a tam ODBOR CIVILNÍHO LETECTVÍ se svými rozvětvenými odděleními, ale jedná se spíše o regulatorní a z části kontrolní činnost. Na můj telefonický dotaz v této věci jeden z vedoucích úředníku prohlásil, že se s tímto nesetkal ... zalapal po dechu a odkázal na ÚCL ČR.

2. ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ ČR, Letiště Praha-Ruzyně, terminál JIH,

mající své inspekce, sekce a odbory pro každou činnost a povolování: ale létajících strojů s lidmi, dále letišť a okolní infrastruktury. Pro bezpilotní

prostředky nejsou "kompetentní", i když by o nich "měli asi aspoň vědět".

3. ŘÍZENÍ LÉTOVÉHO PROVOZU ČR, Praha 6 -Ruzyně, K Letišti 10 - tato instituce odpovídá za organizaci a bezpečnost létového provozu ve vzdušném provozu ČR tj. v praxi do výšky cca 15 km.



Dle informací, které jsem sebral, pro vypuštění rakety (nebojové)do výšky několikaset metrů stačí získat souhlas Řízení létového provozu ČR, který sice obnáší několik administrativních úkonů a zajištění spojení s ŘLP po dobu trvání experimentu (nikoli jen pomocí GSM). V případě rakety výkonnější stoupající do výšek řádu km je dále povinnost instalovat na raketě ještě odpovídač, aby na air-search-radaru byl vypouštěný předmět zřetelně identifikován. A to v dikci předpisů, že každý létající stroj bez pilota je překážkou létového provozu.

DAlší podrobnosti bychom zjistili i u kolegů-meteorologů, vypouštějících balónové sondy, které zanikají v cca 20 km výšce, a kteří spolupráci s ŘLP mají z těchto důvodů v malíčku.

Toto zatím můj příspěvek.

W.S.






 

15.7.2003 - 02:40 - 
MEK příspěvek #4646

Strzondala: Super! vyborna prace! Ti meteorologove jsou dobra dalsi zastavka.



Ales Holub: souhlas, ale porad mam pocit, ze docela zajimavou kombinaci cena/vykon by mohl nabizet riskantni a jednorazovy pokus o X-prize s relativne bezpecnymi (a tim padem potencialne ziskovymi) turistickymi lety do mensi vysky, na kterych by bylo atraktivni ciste jen to, ze si pujde vyzkouset nektere zakladni aspekty letu do kosmu - start v rakete, par sekund stavu beztize, a pristani na padaku.



Za riskantni povazuju napr. prekroceni rychlosti zvuku. Jak se da experimetnovat bez jejiho prekroceni: jednoduchym vypoctem zjistime, ze z rychosti 1000 km/h nas bude az na nulu zemska gravitace zpomalovat (pri zanedbani odporu vzduchu) asi 27 sekund, takze "volnym padem vzhuru" vystoupame touto rychlosti bez dalsiho pohonu jeste asi o 4 km. No, a dejme tomu, ze startujeme se zrychlenim 1G (v kabine tedy budou citit 2G): podle stejne logiky za 27 sekund dosahneme vysky 3.6 km a rychosti 1000 km/h (to je 277 m/s).



(Tenhle vypocet nas mimochodem vede k tomu, ze prvnich cca 10 km by bylo zoufale potreba realizovat jakkoliv jinak, nez pomoci raketoveho motoru - ten nas nutne vede k prekroceni rychlosti zvuku jeste v hustych vrstvach atmosfery, coz neni ani bezpecne, ani efektivni.. :-(



Vyvinout raketovy motor na TPH, ktery bude horet 27 sekund, mi prijde realne. Sestavit svazek techto motoru, ktery bude po dobu 27 sekund vyvijet takovy tah, abychom zrychlovali zhruba o 10 m/s^2, by nemelo byt slozite (nejprve to bude trochu mene, az shori palivo bude to vice, ale pri pomeru hmotnosti paliva a kabiny ten rozdil bude zanedbatelny). Odhadem potrebujeme sice tak 20 kN, ale zato staci kratka doba horeni, takze lze pouzit svazek pomerne nenarocnych motoru na TPH. Pritom prave doba horeni motoru by byla asi hodne tezky orisek..



Ziskat povoleni pro pilotovane raketove lety do vysky zhruba 7-8 km mi prijde taky realne - nemelo by to byt slozitejsi, nez pro balonove letani: jsme taky neriditelni, sice vystoupame do vetsi vysky, ale vliv vetru je zanedbatelny.



Vyzkousela by se asi polovina kritickych fazi letu: start posadky pomoci raketoveho motoru, orientace kabiny pri bezmotorovem letu v atmosfere, otevreni padaku, sestup a pristani. Nevyzkousel by se: supersonicky let, let ve vakuu, a navrat velkou rychlosti zpet do amtosfery. To je sice problem: ale potrebne parametry kabiny se daji odhadnout studiem existujicich aerodynamickych krytu raket, a daji se pouzit podobne parametry.



Myslim, ze vubec nema smysl uvazovat, co by cesky X-prize tym del dal po realizaci takove amaterske "demoverze". Urcite by prilakal domaci rizikovy kapital, ktery by do toho s nami urcite byl po predvedeni neceho takoveho ochoten jit treba pul napul. Dovedu si predstavit investici 1 mil USD (30 milionu Kc) vymenou za 50% podil na vyhrane cene - to uz za to riziko stoji, ono investovat s 500% navratnosti neni jednoduche. A jsem presvedceny, ze za 30 milionu Kc je v tuzemskych podminkach mozne navrhnout samotny vykonejsi raketovy stupen - ktery by se pripojil k hotove kabine, predtim uz amatersky postavene a otestovane.


 

15.7.2003 - 07:08 - 
MEK příspěvek #4648

Naprosto souhlasím s tím, že experimentální lety do menších výšek a nižšími rychlostmi, jsou mnohem snazší, než skoky do 100 km. Zda by taková "atrakce" mohla být komerčně úspěšná nejsem schopen odhadnout.



Obávám se ale, že ani tuto "demoverzi" nelze postavit (ani nakoupit) amatérsky. Je to příliš drahé, nebezpečné a technologicky náročné. Všechny praktické pokusy (i "demoverzi") bych raději nechal zcela na profesionálech.
 

15.7.2003 - 16:32 - 
MEK příspěvek #4669

Osobne se domnivam, ze pro X-prize vubec nadzvukove rychlosti nejsou potrebne. Vzdyt ani STS nestaruje s SSME motory na plny vykon prave proto, aby v pocatecni fazi letu zbytecne nenabiral vysokou rychlost a az teprve po prekonani rychlosti zvuku a v dostatecne vysce se vykon motoru zvysuje na maximum. V prubehu startu snad ani neni takovy problem udrzet nizkou rychlost stoupani, horsi je to pri sestupu, ktery by musel byt brzden jiz od pocatku, tzn. pravdepodobne by musel byt i padakovy system vicestupnovy (prvni mensi padaky by pouze zbrzdovaly pad pod 1 Mach a teprve nasledujici "stupen" s vetsimi padaky by lod zbrzdil na finalnich par m/s.

Nicmene celkove nejsem prilis presvedcen o smyluplnosti takoveho projektu, pokud by cilem melo byt vyhradne ziskani X-prize, obavam se, ze cena samotna by naklady ani nemusela pokryt, a navic jeji ziskani nelze zarucit, takze je problem potrebne prostredky ziskat predem. K tomu by byl zapotrebi minimalne nejaky konkretni ziskovy podnikatelsky zamer, teprve pote muzeme zacit shanet sponzory/investory/uvery. Jinak nam nikdo nic neda. A v kolmych letech do 100km vysky, v cene radove statisicu Kc, bych zase az tak velkou turistickou atrakci nevidel. Ostatne i dnes moznosti kosmonautiky prevysuji realnou poptavku, i kdyz tech, kteri by na to meli je dost, tak tech, kteri by na to meli a zaroven o to stali je minimum. Pokud vim, uz par projektu turistickych cest skoncilo tim, ze zajemce nakonec nebyl schopen/ochoten zaplatit ani predem dohodnutou castku. Ciste vesmirny turisticky ruch by urcite nebyl schopen uzivit ani zadnou jiz zavedenou kosmickou agenturu, natoz pak zacinajici, obdobne to bude platit i pro stratosfericke lety.

Mnohem realnejsi (obchodne) se mi jevi predstava zkonstruovani a provozovani nosice nakladu (treba jen na LEO), kde stale jeste poptavka prevysuje moznosti nabidky polostatnich ci zcela statnich agentur a komercni konkurence je minimalni (a take omezena). Tady se vsak bohuzel pro nas amatery jedna o radove narocnejsi zalezitost, takze by byl zase velky problem predevsim v technicke realizaci.

Souhrne receno, to, co jsme v oblasti nosicu schopni realizovat si na sebe nevydela, a to co by si vydelat dokazalo, neumime postavit. Mnohem realnejsi se mi jevi moznost spolupodilet se treba na nejakem projektu vesmirne sondy nebo satelitu (napr. testy slunecni plachty, atp.) nez stavba vlastniho nosice. To je bohuzel pro Cechy prilis velike sousto. Tedy alespon prozatim.


 

16.7.2003 - 07:39 - 
MEK příspěvek #4672

Ke #4669:

Tvrzení ve druhé větě tohoto příspěvku je nesprávné. Raketoplán startuje s motoroy SSME nastavenými na 107 % nominálního tahu. Teprve v T +26 sekund snižuje se jejich tah na 65 %, aby se snížilo aerodynamické namáháni a tepelné namáhání při překonávání zvokové bariéry (překročení rychlosti Mach = 1).

Krátce před dosažením maximálního aerodynamického namáhá (max Q) přibližně v T + 60 sekund se tah vrací na maximum.

Další postupné snižování výkonu motorů SSME nastává přibližně v T + 460 sekund, aby přetížení nepřekročilo hodnotu 3 g.

Časy se podle konkrétního letového profilu (daného především hmotností naloženého stroje) se mohou lišit let od letu o několik sekund.



S posledním odstavcem plně souhlasím.


 

16.7.2003 - 07:43 - 
MEK příspěvek #4674

Souhlasím s tím, že X-prize by se asi teoreticky dala zvládnout i s rychlostmi pod Mach 1 (i když konkrétně STS dosahuje Mach 1 už ve výšce cca 7 km v T+50s). V této souvislosti jsem zvědav na projekt M.Váni, který mluví o "neraketovém" pohonu a i z jiných náznaků se zdá, že by to mohlo být něco jako "stratosférický vrtulník" o kterém se tu už zmiňoval. Uvidíme.



Z hlediska kosmonautiky asi skutečně pokus o pouhé získání X-prize (nejjednoduššími prostředky nebo nákupem většiny komponent) bez dalšího využití není velkým přínosem. Z hlediska firmy, která by na tom dokázala vydělat třeba několik milionů USD už to ale zajímavé být může :-) Zda nějaká firma dokáže vydělávat na suborbitální turistice se teprve uvidí, je předčasné to zatracovat už teď. Moje "studie" nevyzněla ani v jedné z těchto možností úplně pesimisticky.



Souhlasím ale také s tím, že pro amatéry (v ČR) je X-prize hodně nedostupná. Amatéři to podle mne nemohou postavit, ale mohou jen inspirovat (nadchnout, přesvědčit) nějakou vhodnou firmu. Ani to ale samozřejmě není vůbec jednoduché.



Pro amatéry se určitě více hodí jiné projekty a aktivity. Proto jsem k tomu založil příslušné jiné téma v diskuzi (Náměty na kosmonautické aktivity). Ve zdejším tématu "X-prize v ČR" je však stále prostor pro nadšence i pro tuto akci.
 

16.7.2003 - 19:01 - 
MEK příspěvek #4687

Vážení co tak alespon stručně s nějakými nákresy vaše X-prize,zde na MEKu představit. Vše by se dalo daleko šířeji a s větším záběrem prodiskutovat.Sami jste mi tuto myšlenku vnutkli už tím,že jsem se jí začal tak trochu zabývat sám,a také na ní pracuji alespon na ideové bázi. Bylo by zajímavé si vás poslechnout například v Bohdaneči a nebo na setkáních ve Valmezu. Pan Vítek tam bude jak jej dobře znám také a dá se zvážit každá plus a mínus každého návrhu. Myslím si že se nemusi nikdo stydět ani za zcela sci-fi návrh. Nebýt fantazie,asi bychom zde stále přemýšleli jak se do vesmíru dostat a jak dolétnout na Měsíc. Nebo to nutně nemusí být o ceně X,ale pokusit se o návrh nového nosiče,družice,sluneční plachetnice,využití technošrotu na orbitách,,,a co já vím ještě.

Tak co vy na to

Daniel


 

16.7.2003 - 19:47 - 
MEK příspěvek #4688

Ja se rad zucastnim X-prize srazu v Praze, mimo Prahu asi nemam cas jezdit.



Kazdopadne hlasuju pro variantu "zacit se vrtat aspon v necem", nemyslim, ze to neni pro amatery.




 

17.7.2003 - 09:29 - 
MEK příspěvek #4692

Vzhledem k X-Prize, resp. návrhu nosiče mám následující otázky:

a) co je rozumná výška, nad kterou již není odpor vzduchu zásadní, resp. kde již nebude působit jako hlavní konstrukční problém?

b) jak závisí rychlost zvuku na tlaku, resp. výšce? Ptám se v souvislosti se sílou a vlivem překročení zvukové bariéry

c) od jaké výšky mohou být použity padáky jako hlavní brzdný systém? Vím, že to bude záviset na hustotě atmosféry, rychlosti kabiny ... Ale dá se jednoduše říci, že padák může mít plochu maximálně X, otvírat se dá při maximální rychlosti Y, a má smysl při tlaku Z?


 

17.7.2003 - 12:32 - 
MEK příspěvek #4696

a) odhaduji 10-15 km.

b) dost malo, pokud si pamatuji dobre, u hladiny more je to cca 1200 km/h, ve velkych vyskach se drzi kolem 1030 km/h.

c) inspiroval bych se daty navratu kosmickych lodi - vytahuji(vytahovaly) padaky ve vyskach 6-10 km, pri vyrazne podzvukove rychlosti (stovky km/h zbrzdenim o atmosferu).
 

17.7.2003 - 12:53 - 
MEK příspěvek #4697

jeden aplet v jave je na strankach :

http://www.grc.nasa.gov/WWW/K-12/airplane/sound.html

http://www.grc.nasa.gov/WWW/K-12/airplane/atmosmet.html
 

17.7.2003 - 13:10 - 
MEK příspěvek #4699 - reakce na příspěvek #4672

Ja vim, jen jsem to zjednodusil, ale v principu jsem mel pravdu, v pocatecni fazi letu se zamerne snizuje tah motoru, a to predevsim kvuli aerodynamickym zalezitostem ohledne prekonavani rychlosti zvuku, a o to mi predevsim slo.


 

18.7.2003 - 12:21 - 
MEK příspěvek #4709

Dan Lazecky: co se tyce nakresu, tak ja rozhodne kapituluji pred technickou jednoduchosti a primocarosti designu Armadillo Aerospace. Bude to jednostupnova ultralehka raketa, plne optimalizovana pro dany ucel. (Pokud skutecne vyvinou kapalinove motory na bazi katalytickeho rozkladu peroxidu, pripadne zaroven jeste katalytickeho spalovani metanolu, bude to dost revolucni, protoze pokud vim, tak zadny stavajici raketovy motor nepouziva katalyzovane chemicke reakce - je to vsechno postavene pouze na co nejvyssich teplotach a tlacich.)



Takze misto nakresu (ktere by byly nutne dost naivni a primitivni) bych spis slovne popsal shodne prvky a odlisnosti proto Carmackovu designu.



Shodne rysy:



Usporadani: jednostupnova "raketa z vecernicku": Konicka kabina, pod tim valcovity raketovy stupen. Vetsi relativni prumer nez u klasickych nosicu je nutnosti, aby kontrukce vydrzela pristani ve stavu vhodnem pro opakovane pouziti.



Start: klasicky, vertikalni, pomoci raketoveho motoru.



Pristani: zcela netradicni "cumakem dolu", na padaku vytahovanem z oblasti motorove sekce. Vzhledem k nutnosti vydrzet nadzvukove rychlosti pri letu vzhuru i pri navratu do atmosferu bude cumak lodi stejne muset byt velice odolny, takze je zaroven nejvetsi sance, ze to bude ta soucastka, ktera pri navratu nejlepe vydrzi naraz o zem. Deformacni cumak bych ale preci jen nepouzil - viz nize.



Odlisnosti:



Motory: Predevsim bych pouzil svazek motoru na TPH, protoze je to zcela "idiotensicher" technologie: samozrejme, jakmile clovek jednou leti, neda se to uz nijak zvlast ridit, ale zase prakticky neexistuje zadna moznost poruchy - bud to leti, nebo ne. Pouzil bych nejspis svazek TPH motoru, ktere by se zapalovaly postupne - tim by se resil prudky narust zrychleni u TPH motoru ke konci horeni, a do znacne miry by se tim resil i problem se zvysovanim jejich doby horeni. U svazku postupne zapalovanych TPH motoru podle me bude potreba vyresit problem chlazeni: o napadu sestrojit "hybridni" TPH motor chlazeny nejakym nehoricim pracovnim mediem jsem tu uz psal drive, tak se nebudu opakovat.



Predbezny odhad: zapalovalo by se postupne 12, 3 a 1 TPH motor, ktere by mohly byt usporadane napriklad ve trech kruzich 1, 6 a 9 (to si kazdy myslim umi predstavit).



Pristani: Kdyz nad tim premyslim, tak jedina konstrukce ktera je bezpecnejsi nez armadillovsky "deformacni cumak" jsou asi airbagy na jedno pouziti. Pri pristani "cumakem dolu" na padaku je podle me nejjednodussi pouzit pasivni brzdici system a airbagy jsou dnes seriove vyrabena technologie. Od subdodavatelu automobiloveho prumyslu by slo urcite objednat airbagy site na miru, a expandovane nikoliv narazem, ale treba propojene se systemem otevirani padaku. Protrzene a "vyslouzile" arirbagy by se pred dalsim letem vymenily, v prumery by ale mely vydrzet vzdy nekolik letu po sobe. Tezko rict, jestli deformacni plechovy cumak neni levnejsi - ale Armadillo uz zjistili, ze ne vzdy se jim podari trefit cumakem kolmo do zeme... dalsi moznosti jsou klasicke rozeviraci teleskopicke nohy, ale pouzite v opacnem smeru, nez u "rakety z vecernicku". Ale podle me pouzitim jakychkoliv pohyblivych soucastek riskujeme, ze vicenasobnemu pouziti budou predchazet zdlouhave opravy, testy funkcnosti, proverky...



Zalozni padakovy system: Je otazka, zda je konstrukcne mozne, aby kabina vubec byla nouzove oddelitelna - spis bych umistil rezervni padakovy system primo do kabiny, takze v pripade selhani hlavniho padaku (napr. v dusledku exploze v motorove sekci) by lod pristavala v nestandartnim rezimu.



Referecni design je na http://www.armadilloaerospace.com/



(samozrejme to chce prochazet vsechny obrazky v sekci news - ne tu jejich letajici ctyrnozku, to je je demoverze motoru, kterou chteli upoutat pozornost...)



Shrnuti: nejsem vystudovany inzenyr (ve skutecnosti porad dalkove studuju Bc. informatiku a ne a ne to dodelat), ale inzenyrska zkusenost s provozem pocitacovych systemu, coz jsou v podstate "virtualni stroje" mi jasne rika, ze stroj bude tim spolehlivejsi, cim bude mit mene "stupnu volnosti". Jinymi slovy, potrebujeme vytvorit konstrukci, ktera bude mit moznost zapnout motor, provadet drbne korekce smeru letu podle dvou os (korekce tahu by mely byt zbytecne), a po pasivne stabilizovanem navratu (tezky cumak dolu, vyhorele lehke motory vzadu) otevrit padak. Zadny slozity telocvik, pri kterem je mozne se dopustit chyby. Zadny prisne stanoveny uhel narazu o atmosferu pri navratu, apod.



Kritika ekonomie soucasnych letu do vesmiru vetsinou poukazuje na "balisticke" paradigma, ktere by melo byt nahrazeno "leteckym" paradigmatem, a me cela leta pripadalo, ze je to ten spravny zpusob uvah - ale prave realne uvahy o X-prize me dovedly k tomu, ze je na to mozna potreba se podivat jeste jinak. Zmeny rychlosti, kinetickych energii, teplot, tlaku, a zrychleni pri treba jen suborbitalnich letech jsou uctyhodne, a dimenzovat jakoukoliv leteckou techniku tak, aby je vydrzela, je podle me vlastne docela neefektivni - viz raketoplan - a povede to k nutnosti vyuzivat extremne drahe materialy a technologie na hranici stavajicich moznosti. Cena ke snizeni ceny (a jakozto ceskemu tymu nam asi ani nic jineho nezbyva - nakonec ceske technologie byvaji casto zajimave spis pomerem cena/vykon, nez absolutnim vyknonem..) je podle me v minimalizaci mnozstvi soucastek, maximalizaci jejich zivotnosti a v minimalizaci stupnu volnosti. V podstate to musi byt riditelne "peti tlacitky" - zapni 1., 2., 3. stupen, otevri hlavni padakovy system, otevri zalozni system (pokud hlavni selhal). I to rizeni smeru letu by bylo nejlepsi vymyslet co nejvic pasivne...



U klasickych nosicu muze byt rozdi mezi riskantnim vykonym a robustnim nevykonym resenim rozdil mezi jednim a stovkou kg na obezne draze - ale u X-prize to takhle zasadni neni, a vicenasobna pouzitelnost bude tak jako tak mozna jen kdyz cela lod bude mit slozitost radu "plechova roura, na jednom konci spicata".



Podle me netradicni konstrukce ztroskotaji na nutnosti prekvapive velkych investic do provozu zdanlive levnych systemu, jako jsou letadla o parametrech vojenskych stihacek, ktere je v krajnim pripade mozne zakoupit opotrebovane a provozovat mimo armadu, ale to je zvykem spise v americkych nez v evropskych podmikach. Vychazim z toho, ze vojenska stihacka umi spoustu veci, ktere pro X-prize naprosto nejsou potreba, a ze neni cenove efektivni jit touto cestou jen proto, ze stihacka ma cirou nahodou schopnost dosahnout treba ctvrtinove rychlosti a vysky. Samozrejme, kdybych ji mel cirou nahodou zaparkovanou na dvorku, tak by melo cenu uvazovat jak ji vyuzit, ale nevim jak vy, ale ja nevim o nikom, kdo by u nas amatersky provozoval nejake proudove letadlo - treba vyrazenou stihacku. Vy ano ? V USA ve Scaled Composites nakoupili pouzite motory z vyrazeneho cvicneho proudoveho letadla, a postavili White Kinga. Nevim, jestli je u nas mozne uvazovat timhle smerem.



U tradicnich konstrukci se podle me jeste tedka, na webu, muzeme dohadovat o tom, jestli je vyhodnejsi jednostupnova konstrukce jako u Armadillo Aerospace, nebo dvoustupnova jako u Cannadian Arrow. Jednostupnova konstrukce je bez diskuze nebezpecnejsi pro posadku - a to zvlast pri pouziti TPH motoru ktere nejdou behem startu vypnout. Dvoustupnova konstrukce se zda byt bezpecnejsi pro posadku - a teoreticky umoznuje zachranu kabiny i pri uplnem selhani a destrukci startovniho stupne. Mozna je to ale klam, protoze:



- u prvniho stupne je nejvetsim rizkem exploze, a tu kabina bud vydrzi, nebo nevydrzi. Pokud ji vydrzi, tak uz nehraje zadnou roli ze je pevne spojena s troskami raketoveho stupne.



- pokud chceme raketovy stupen vicenasobne pouzit, stejne by nemel byt pri dopadu vystaven vetsimu zrychleni a mechanickemu namahani, nez kabina s lidskou posadkou.



- oddelene padakove systemy pro kabinu a pro raketu v podstate zdvojnasobuji naklady jak na padaky, tak na vyhledani a prevoz dopadlych dilu.



- zcela nerizeny dopad raketoveho stupne na padaku je potencialne nebezpecny, pripadne dalkove rizeni ke narocne a muze selhat, naopak se da predpokladat, ze navrat kabiny na padaku bude castecne riditelny posadkou. (Tenhle argument je trochu nesmyslny, protoze stejne bude potreba podnikat bezpilotni zkusebni lety.)



- zaverecny argument zni krute, ale je potreba si uvedomit, ze posadkou X-prize jsou dobrovolni hazarderi riskujici zivot, a ze ztrata samotneho raketoveho stupne podstate predstavuje ekonomicky stejne riziko, jako ztrata posadky v kabine. Projekt, ktery ztrati posadku, logicky ztrati duveru "turistu" a konci. Projekt, ktery ztrati raketovy stupen driv nez po absolvovani predpokladaneho poctu letu (nez si provozovatel "vydela" na novy) je do znacne miry odepsan take. Takze spojit osud raketoveho stupne s osudem kabiny je docela logicky krok...



Co se tyce vyvojoveho cyklu, tak si nemyslim, ze pujde o to na zacatku predlozit nejake presne teoreticky podlozene nakresy a pak hledat, kde sehnat penize na realizaci a stavbu, apod. John Carmack je stejne jako ja programator, a me fascinuje jeho remeslny pristup, kdy on uz stavi protyp, a ocividne nevi, jak vysoko doleti se stavajici nadarzi, a jak velkou nadrz bude muset pripojit pro X-prize. On si proste "hraje" - a to je pro me jako pro programatora dobre znama inzenyrska metoda, podle me v konecnem dusledku jedina mozna ;-)



Nejde o to, jestli to bude dlouhe pet metru nebo deset - je jasne, ze nejprve bude potreba postavit subsonicky pilotovany prototyp, ktery bude natolik bezpecny, ze bude mozne demonstrovat, ze s jednim clovekem vyleti treba do peti kilometu a vrati se bezpecne na padaku, a s tremi lidmi do dou kilometru a vrati se bezpecne na padaku. Objevi se nejake problemy, pri dopadu se to "trochu" rozbije, promackne, kabina nebude hermeticka, apod., takze se na zakade zkusenosti s timhle konkretnim kuse plechu postavi pokrocilejsi model, se kterym se uz tym pokusi prekrocit hranici atmosfery, hranici rychlosti zvuku, apod. Priklad: pri pouziti svazku TPH motoru je navic mozne rovnou to dimenzovat "jakoby" pro "X-prize", ale nejprve ponechat svazky pro dalsi stupne prazdne, merit v nich teplotu, zkouset ruzne metody chlazeni a izolace, a teprve po uspesnem ozkouseni jednostupnoveho stroje zkusit osadit zbytek sachet.



Podle me to ani nejde nejak naprojektovat predem, protoze pointa souteze je postupnou evoluci dospet k nejakemu konkretnimu tvaru, konkretnimu designu, ktery bude sice zdanlive odvazny, malo robustni, poddimenzovany, apod. - ale nejakou shodou nahod bude prekvapive dostacujici a pouzitelny.


 

18.7.2003 - 13:51 - 
MEK příspěvek #4711

Svazkem THP motoru dostanete horší konstrukční číslo a horší účinnost

než jedním velkým, změna tahu se dá řídit geometrickými rozměry zrna,

nebo změnou složení prachu, (např. prachy s ledkem sodným hoří řádově 10x pomaleji než s ledkem draselným. Dale pri postupnym zapalovani Thp motoru

se vam nemusi ve vakuu podarit zapalit motory v "2 a 3 stupni." i kdyz pouzite startovaci zatku, tak pokud bude malo drzet , motor uhasne, pokud bude hodne tesna tak hrozi narustem tlaku poruseni plaste motoru.

Nejvetsim nebezpecim provozu je, pokud se pouzije padak, pri startu

kdy uhasnuti nebo pulsace motoru v male vysce by znamenal pad aniz by se stacil

rozvinout padak. A pak je tady dalsi nebezpeci a to je rotace, zvlaste u systemu s jednou tryskou, pri provozu motoru ( V2 mely k potlaceni plynova kormidla) a pri navratu do atmosfery , vlivem nesymetrie tvaru kabiny.




 

18.7.2003 - 13:59 - 
MEK příspěvek #4712

No a abyste nerekli, ze jenom plkam, pripravil jsem si nazorny zabavny obrazek ;-)

Prosim omluvte snizenou kvalitu grafickeho provedeni - bylo to delane narychlo s pouzitim amaterskych nastroju ;-) Doufam, ze z obrazkou je jasna zakladni myslenka pouziti levnych TPH motoru o malem prumeru, a navrat kabiny cumakem dolu na padaku se ztlumenim dopadu airbagy (alternativou airbagu je pristani na morske hladine).



Navrhnete neco levnejsiho a jednodussiho, napr. s mensim poctem pohyblivych/oddelovacich casti...




 

18.7.2003 - 14:24 - 
MEK příspěvek #4713

Jeste poznamky k nakresu - predpoklada se otocne zaveseni kresel pro posadku, tri osoby umistene (a "rotujici") vedle sebe - protoze zrychleni pri startu a pristani budou mit opacny smer - budou potrebovat prostor o prumeru min. tak 3 metry. Prumer jednoho TPH raketoveho motoru odhaduji na pul metru, delku motoru na pet metru.



Cituji travice:

spec. impulsu 2300, je možné dosáhnout

na bázi chloristanu , a ten hoří rychlostí 1 - 2,5 cm /s

podle tlaku, je li průměr 1,5m a průměr centrálního kanálku

1/2 , tj 75 cm pak je doba chodu motoru 37 - 15 s.
. Pocitam s motory o prumeru pul metru, ktere by horely okolo triceti sekund. Pro experimentalni subsonicke lety by se v prvni fazi pouzival pouze omezeny pocet svazku, mozna i mene nez 12 - dejme tomu sest. Dalsi subsonicke pokusy by se mohly tykat startu s pouhymi tremi svazky, a pokusneho zapojeni jednoho svazku po dohoreni prvniho, apod.



Jak kazdy jasne vidi, tak celkem bude behem letu pouzito 16 motoru, cimz se uz dostavame na relizovatelny prumer kanalku, podobny jako napr. v maych bojovych raketach ktere pouziva armada (protiletecke, apod.). Odhad pomeru tahu jednotlivych svazku 12:3:1 byl pouzit jednak odhadem, jednak proto, ze uvedene geometricke usporadani me prijde asi jako optimalni. V krajnim pripade by se dala doladit delka horeni svazku promennou delkou jednotlivych motoru - ale kdyz se budou naplne vyrabet nejak seriove prefabrikovane, urcite to bude jednodussi...




 

18.7.2003 - 14:56 - 
MEK příspěvek #4714

Zajimave povidani o motoru z V2 a hypergolickych motorech:



http://www.optipoint.com/far/far8.htm



(nemuzu si pomoct, ale svazek TPH motoru ma jeste mene pohyblivych soucastek ;-)


 

18.7.2003 - 15:46 - 
MEK příspěvek #4715

K travicove pripominkam:



1. nezajima nas uplne nejlepsi konstrukcni cislo nebo ucinnost. Zajima nas myslim spis nulovy pocet pohyblivych soucastek, prijatelne zrychleni pro posadku (urcite < 4 G, i pred dohorenim posledniho stupne/svazku), shodny design motoru pro vsechny stupne a tim moznost levne seriove vyroby, apod.



2. postupnou zmenu velikosti zrn je mozne pouzit jako doplnkovou regulaci tahu, ale nespolehat se na ni jako na primarni. Samozrejme potrebujeme aby tah postupne klesal s tim jak se bude hmotnost horiciho paliva zmensovat.



3. nezazehnuti THP motoru ve vakuu je pro me novinkou ... slysel jsem napr. o sondach, ktere pro navedeni na meziplanetarni drahu pouzily TPH motory (?) mozna si to pletu. melo by to jit nejak resit. navic to u X-price neni problem (i kdyz pristat s nevyhorelymi TPH motory by bylo asi pomerne riskanetni)



4. o tom, ze selhani motoru v prvnich fazich letu je riskantni, samozrejme ledacos tusim. Ale pointa je prave v tom, ze na zacatku zazehneme 12 TPH motoru, takze jde o to, kolik jich smi selhat, a jestli to pri asymetrickem tahu "uridime". Samozrejme by bylo potreba kolik z nich nesmi selhat, abychom se dostali do vysky alespon nekolika set metru, ale v zasade jediny neprijatelny scenar je, ze alespon jeden motor porad hori, ale pritom nevyviji dostatecny tah abychom nadale stoupali vzhuru. V tom pripade mame jedinou moznost: zkusit zapalit dalsi svazek. Padaky muzeme kazdopadne otevrit az ve chvili, kdy motory dohori. Jinak zalozni padakovy system je umisten na hornim konci lodi prave z toho duvodu, aby bylo mozne padaky vystrelit i v pripade, ze lod neni vhodne orientovana - v podstate v jakekoliv vysce. Navic nedestruktivni selhani motoru vede ke trem scenarum:



a. stoupame alespon trochu vzhuru. Nic se nedeje - cekame, az motory dohori.



b. zvolna klesame - ale ne tolik, aby se mohl rozevrit padak. To je nejkatastrofictejsi scenar, ale zakladem je alespon udrzet svislou orientaci lodi. Podle me tahle faze nemuze pri pouziti 12ti dobre otestovanych motoru v podstate nastat, ale pokud nastane, doslo patrne k selhani takovych rozmeru, ze dalsi svazky by nebylo dobre zapalovat. Taky jsou to airbagy - pokud dosahneme toho, ze motory dohori, aniz by explodovaly, tak teoreticky muze raketa proste neskodne dosednout na zem a nechat motory vyhoret.



c. prudce klesame = vystrelime zalozni padakovy system, mel by zabrat uz v nekolika stovkach metru.



Kazdopadne pravdepodobnost selhani 1.stupne na TPH me neprijde vetsi, nez pravdepodobnost selhani zachraneho systemu, ktery take budou pouzivat rakety na TPH. Ostatne raketoplan nejprve zapali svoje LOH motory, a pak naraz zapali oba boostery. Mozna je to spocitane tak, aby se i pri zapaleni pouze jednoho boosteru dostal do bezpecne vysky ? Nevim.



Co takhle zapalovat i motory prvniho stupne postupne ? Dejme tomu, ze prvni tri motory nevyvinou dostatecny tah, aby se X-raketa zvedla z rampy. Zapalime je o sekundu drive, a pouzijeme nejaky mechanismus, ktery automaticky zjisti, zda vyvinuly dostatecny tah (napr. takovou startovaci rampu, ktera raketu zaroven "vazi", takze lze odecitat tah). Pokud motory vyvinuly tah, zapalime soucasne i zbyle motory (v mem scenari dalsich devet) - a ted uz najisto vime, ze pokud bude spolehlivost techto motoru aspon 50%, tak se od zeme urcite odlepime. Je mozny i ciste mechanicky scenar s aktivnim pripevnenim rakety k rampe a nutnosti mechanicky uvolnit nejake protizavazi - pokud se nezapali vsechny motory, nemame tah, a raketa neskodne dohori na rampe. Pokud tah mame, tak se jiste i pri selhani casti motoru dostaneme do dostatecne vysky k otevreni padaku.



Samozrejme ty motory asi budeme nejdriv testovat, abychom zjistili jejich charakteristiky. Samozrejme kdyz jich nespalime naslepo aspon 100 se 100% uspesnosti, tak do toho cloveka neposadime, ne ?



Jinak pokud vim, tak jednosegmentove TPH motory maji prakticky 100% spolehlivost... nevim, jaky hacek brani v jejich clusteringu, ja to intuitivne vidim jako zpusob jak stavet levne rakety... mimochodem, rada malych zemi ktere dokazaly vypustit vlastnimi silami druzice pouzila prave TPH nosice...



5. rotace pri navratu do atmosfery - vetsinou se predpoklada dvoufazovy padakovy system, tzn. nejprve vystreleni maleho stabilizacniho padaku. Samozrejme by se muselo postupne testovat, jestli to staci. Je pravda ze jakakoliv kormidla ci klapky jsou pohyblive soucastky.. ale nejaka minimalni moznost rizeni by existovat mela... ale zase aby to bylo slucitelne s nadzvukovym letem...



Ja netvrdim, ze ten muj design je dobry - ale je takovy, ze ho lze jednoduse testovat postupnym zvetsovanim motoru a zvetsovanim jejich poctu.


 

<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.373347 vteřiny.