Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5    6  >>
Téma: X-Prize postupuje
25.9.2003 - 15:59 - 
MEK příspěvek #5193

Kdyz dovolite abych se zapojil do diskuze,

ta problematika tepelnych stitu je mnohem komplikovanejsi,

nez jenom vybrat si vhodny material.

Musime vychazet z fyzikalniho mechanismu ,

zakona zachovani energie, stroj se pri návratu tre o vzduch,

vsechna kinetická energie stroje se prevede v energii tepelnou.

Tepelna energie se rozdeli na energii,

kterou pohlti stit a na energii kterou odvedou molekuly a atomy atmosfery.

Kdyz jsem pocital teploty stroje

( v diskuzi, se mne na to dokonce kdosi ptal) , tak

pri teplote okolni atmosfery -120 C a rychlosti 8km/s , mi vysla teplota vstupni casti tepelneho stitu stroje 17 748 K.

Kdyz si tuto teplotu ( a ta je jeste optimisticka) , ktera je skoro 2eV ,

dosadite do Sahovy rovnice zjistite , že je to čistokrevné plasma.



Ano, při vyších rychlostech se nevětší podíl energie odvede

ionizací molekul vzduchu.



Inteligentní tepelný štít a obecně každá tepelná ochrana při návratu do atmosféry ,je konstruován tak, aby co nejvíce ztrátové energiie si odvedla okolni atmosféra a teprve zbytek pohltil on sám.



Každý inteligentně navržený tepelný štít funguje primárně jako distributor tepelných ztrát a teprve sekundárně

jako ochrana před vysokou teplotou ( to je vlastne nasledek jeho

nedokonale distribuce .)



Ablace samotna , vzhledem k velkemu množství energie, by na to nestacila.

Takze predevsim zavisi na rozlozeni razove vlny, tedy spise na geometrickych

rozmerech tepelne ochrany.



Dalším velmi nepříjemným faktorem je i délka

trvání takového tepelného namáhání, zvlaste u strojů s

lidskou posadkou. Kdyz si zvolime prumerne brzdne zrychleni na 3g ,

tak z 8 km/s na 0 je cas brzdeni cca 266 s ( pres 4 minuty) .


 

25.9.2003 - 18:15 - 
MEK příspěvek #5195

Tak neviem, travicov navrh sa zda nerealny, ale taktiez sa zda, ze do toho vidi a vie, co robi(ale zdanie moze klamat). Takze ma chyta mierna schyzofrenia: som skepticky, ale drzim palce...
 

25.9.2003 - 20:46 - 
MEK příspěvek #5197

To travic:

"pri teplote okolni atmosfery -120 C a rychlosti 8km/s , mi vysla teplota vstupni casti tepelneho stitu stroje 17 748 K.

Kdyz si tuto teplotu ( a ta je jeste optimisticka) , ktera je skoro 2eV ,"



Jak Vam vysla tak vysoka teplota?



Pro telesa realnych rozmeru a hmotnosti (vychazim z existujicich kosmickych lodi) lze ze zakona zachovani energie a Stefan-Boltzmanova zakona, za zjednoduseneho predpokladu, ze veskera kineticka energie lode je ve vysledku vyzarena z povrchu tepelneho stitu, dojit cca k teplotam 1100-8000K. (pri tepelnem toku radu desetin az desitek MW/m^2 a emisivite povrchu 0.5-1.0) Napriklad pro raketoplan takto vychazi zhruba 3000K. Tento odhad je ale ve vetsine pripadu dost nadhodnoceny, protoze znacna cast tepla je skutecne odvedena do atmosfery, spotrebovana na odpareni povrchu stitu, popripade odvedena do jeho objemu. Lokalne to sice muze byt horsi, ale tech skoro 18000K mi prijde trochu moc.
 

25.9.2003 - 23:50 - 
MEK příspěvek #5199

Co se tyce travicova stroje, zni to hodne fantasticky. Zajimave je, ze ja jsem se ted ve svych X-prize uvahach dostal k navratove kabine zhruba ve tvaru kabiny Apolla, ktera by pri max. uzitecne hmotnosti 240 Kg a prumeru 2m musela mit hmotnost vcetne padaku a tepelneho stitu pod 100 Kg - coz zni taky silene ;-) Ale nemusi vydrzet navrat orbitalni rychlosti, takze by to nemuselo byt nerealne. Pristani na beznem nakladnim vojenskem padaku by probihalo zasadne na vodni hladine.



Osobne me prijde realne zahajit testy takove kabiny na nektere vetsi vodni plose primo v republice, pricemz pomoci relativne slabeho TPH motoru by kabina startovala z nafukovacich plovaku (kvuli vylouceni poskozeni padu kabiny pri dopadu) do vysky dostatecne pro otevreni padaku, nejprve bez zatizeni, pak s balastem a nakonec i s posadkou.



Takove testy jsou bezpecne a levne a nemelo by na ne byt potreba specialni povoleni (vyska max. tak 300 m - to by melo na otevreni padaku stacit).



Samostatne testy kabiny jsou nezbytne hlavne kvuli nutnosti zajistit bezpecnost posadky v pripade havarie urychlovaciho stupne. Po dokonceni zakladnich testu kabiny by pod ni bylo mozne postupne vkladat ruzne silnejsi nosice, vicestupnove i jednostupnove. Tyto dalsi testy by uz probihaly z paluby namorni lodi v mezinarodnich vodach, a pri zachrane kabiny i urychlovaciho stupne by musel asistovat vrtulnik - takze kazdopadne nic levneho a ciste amatersky realizovatelneho, ale taky nic nerealne draheho a nemozneho. Byly by to ale pekne prazdniny... kdyby to nekdo zaplatil ;-)






 

26.9.2003 - 10:40 - 
MEK příspěvek #5203

Travic mozno do toho vidi velmi hlboko, ale rozhodne nevidi do ekonomiky, pretoze to cele radovo podhodnotil. Ale drzim mu palce.
 

26.9.2003 - 11:39 - 
MEK příspěvek #5204

Zajímalo by mne, jak Travic počítá tu teplotu při sestupu (abych si to mohl třeba přepočítat).



Jinak samozřejmě uznávám, že aby Travicův stroj doletěl až na LEO, tak by musel mít výše uvedené hmotnostní parametry. Takový stroj by byl opravdu skvělý, ale jak toho dosáhnout? Opravdu je do suché hmotnosti stroje zahrnuto všechno? Tedy nádrže, motor, kabina, udržování životních podmínek, řízení, ovládání, tepelná ochrana, ... ???



Také dokážu říct, že je třeba postavit auto pro 5 osob s vlastní hmotností 100 kg, motorem o hmotnosti 10 kg, výkonu 100 kW a spotřebou 1 litr na 100 km. Jenže když nedokážu říct, jak toho chci dosáhnout, tak je to na nic.



Ještě ohledně "aktivního tepelného štítu". Myslím, že když je okolní atmosféra dost hustá na to, aby tvořila rázovou vlnu a zahřívala sestupující těleso, tak by měla být dost hustá i pro aktivní přemístění ze zádi k přídi (a zpočátku be se to mohlo dotovat i zásobami na palubě). Lze si představit i jiné "aktivní" způsoby odklonění nebo odstínění horkého plazmatu od kontaktu s povrchem sestupujícího tělesa (např. elektromagneticky, nebo nějakým jiným "silovým polem").



Z mé strany jsou to samozřejmě jen ideové náměty bez hlubšího rozboru. Obecně si ale myslím, že na aktivních systémech není nic špatného, protože například automobilové motory se také chladí aktivně, i když by se to určitě dalo udělat i pasivně. Záleží na poměru přínosy/náklady (výhody/nevýhody). I kdyby "aktivní" systém např. pro STS vážil třeba tunu, tak je to pořád mnohem méně, než stávajících cca 10 tun keramických destiček. Zatím bych do budoucna "aktivní systémy tepelné ochrany" ještě neodepisoval.



Jestli to také dobře chápu, tak méně "hustá" tělesa (velká a přitom lehká) jsou při sestupu tepelně namáhána jinak (snad méně), než "hustší" tělesa (těžší a menší). Pokud je to tak, pak by myšlenka ultralehkých konstrukcí pro návrat z oběžné dráhy nemusela být úplně zcestná. Uvidíme.
 

26.9.2003 - 12:10 - 
MEK příspěvek #5205

Ja sice nejsem odbornik na letecke a raketove konstrukce, ale tech 500 kg suche hmotnosti skutecne nechapu. Staci se podivat do technickych udaju vyrabenych raketovych motoru a jen maloktery se dostane (pri slusnem Isp) na pomer hmotnost/tah[kg] 1:100. I za predpokladu, ze mmotor bude nest lod v ciste raketovem rezimu az ve chvili, kdy uz bude vetsina paliva spotrebovana (a do te doby bude fungovat prisavani vzduchu), pochybuji, ze jen motor samotny (bez "agregatu") by se mohl vejit pod 100 kg. Ale i kdyby - dalsi vec jsou napriklad nadrze. I ultralehke grafito-epoxidove nadrze na LH2, ktere vyvijene pro X-33, vazily pri objemu 120 000 litru (coz je cca 34 tun LH2, pro kombinovane palivo by to bylo vice, rekneme dvojnasobek) pres 2 tuny. (Nadrz pro MAKS Lox/kerosin/LH2 o nosnosti 248 tun vazi sama 11 tun.) Pro v travicove projektu potrebnou nadrz na cca 19 tun paliva pak vychazi hmotnost nadrzi zhruba 1 tuna. (A to pri pouziti technologii, ktere delaly problemy i specialistum v NASA.)

Pul tuny uz je bezpecne zaplneno, a to jeste neni receno nic o zbytku konstrukce, o zminovane "robustni kabine" nebo nerkuli o vnitrnim vybaveni...



Nechci byt za rejpala, ale vadi mi, ze travicuv navrh proste NECHAPU.


 

26.9.2003 - 20:56 - 
MEK příspěvek #5212

Jen je škoda, že ve fóru o X-prize se diskutuje zase o orbitálních rychlostech - já jsem pro všechny odvážné koncepce, ale X-prize je o 100 km, značně suborbitálních rychlostech a o technologii dostupné amtérům.



Přepracoval jsem svůj návrh po názvem Arachne Aerospace XP-1. Jde nyní o pilotovanou dvoustupňovou raketu na TPH motor (chloristan), se startovní hmností pod 3t, z toho max. 2t palivo. Zde najdete nákres (v GIFu i ve vektorovém formátu OpenOffice.Org Draw):



http://arachne.cz/~xchaos/xp1.gif

http://arachne.cz/~xchaos/xp1.sxd



Diskuze:



- lehkou kabinu se suchou hmotností pod 100 kg podle mě lze zkonstruovat, otázka je, jak se při průmeru 2m a celkové hmotnosti jen 340 kg zachová při vstupu do atmosféry - nezačne divoce rotovat ? na druhou strana - mohla by začit zpomalovat už při kontaktu s relativně řídkými vrstvami atmosféry...



- chloristan lze podle informací jistého chemika poloprovozně vyrábět při cenách okolo 100 Kč/kg. Cena paliva pro jeden let v řádech řádu 200000 Kč je relativně přijatelná, a otázka je, zda by ve větším množství nešlo výrobu zajistit ještě levněji.



- celý X-prize pokus by šlo pojmout jako luxusní "prázdninovou plavbu" trvající řádově tři týdny, přičemž více než samotný X-prize vehikl by pravděpdobně stálo zakoupení nákladní lodi a pronájem jachty a vrtulníku. Na druhou stranu - nejde o nic, co by nešlo při zainteresování dostatečného počtu lidí realizovat na čistě nadšenecké bázi...



- kabinu by šlo v základním letovém režimu otestovat na libovolné dostatečně velké tuzemské vodní ploše. Se zmenšeným motorem prvního stupně by dosáhla vyšky pouze několika set metrů, která je dostatečná pro otevření padáku.



- před zahájením testů 1.stupně by byl otestována kabina a motor 2. stupně v plném rozsahu: Nad dostatečně rozsáhlou vodní plochou by bylo dosaženo výšky řádově několika km, bez překročení rychlosti zvuku. 2.stupeň musí mít dostatečný tah na to, aby po oddělení kabiny nedošlo v žádném případě ke kolizi s vyhořelým 1.stupněm.


 

26.9.2003 - 23:48 - 
MEK příspěvek #5216

to xChaos:



Tohle uz mi prijde realnejsi...ale:



- 100kg mi na kabinu prijde prilis malo. Kdyz odectu nutne vnitrni vybaveni (pro tri osoby), moc na konstrukci nezbyde.



- chapu-li to dobre, posadka v kabine nema skafandry, je jen v "kyslikovem pytli". (skafandry by vyrazne zvedly pozadavky na uzitecnou zatez) Je vnejsi trup take hermeticky (a stan je jen bezpecnostni opatreni) nebo je posadka pouze ve stanu?



- bylo by asi dobre z bezpecnostnich duvodu mit moznot oddelit kabinu i jinak, nez pomoci motor(k)u druheho stupne.



- i kdyz jde asi vic o nacrt, nez nakres, neni motor 2.stupne trochu (rozmerove) maly?



- Pokud uz pri startu bude pretizeni 3G, tak na konci horeni 1.stupne se vysplha na nekolikanasobek (pokud bude cely druhy stupen i s palivem vazit 600kg, bude to v okamziku oddeleni stupnu 9G)




 

27.9.2003 - 10:24 - 
MEK příspěvek #5217

Chtěl bych upozornit na nejnovější článek AP k X-prize:





Two Teams Are Poised for Privately Funded, Manned Spaceflight


By Paul Recer


The Associated Press





WASHINGTON (AP) - In a race to achieve the first privately funded manned spaceflight, two teams of rocket engineers are poised to compete for the $10 million X Prize by launching people to the edge of space and bringing them back safely twice within a two-week period.


Peter H. Diamandis, chairman and CEO of the X Prize Foundation, said he expects that one of the two teams will launch within the next few months, using rockets and spacecraft that are already being tested and prepared for the daring venture. A Mojave Desert airport in California has already been approved for use as a launch pad for the suborbital missions.





"We expect to have a winner within the next nine to 12 months," said Diamandis in a presentation Friday to officials of the Federal Aviation Administration.





Federal officials said that the applications of the two rocket teams have already been approved by the FAA.





The teams are Scaled Composites, led by aviation maverick Burt Rutan, and Armadillo Aerospace, a Dallas group headed by John Carmack, a computer game designer who made a fortune on "Doom" and "Quake."





There are 23 other registered groups from seven countries competing for the $10 million cash prize. There are teams from Russia, United Kingdom, Romania, Israel, Argentina and two from Canada. The rest are headquartered in the U.S.





Diamandis said the goal of X Prize is to promote commercial human spaceflight, just as prizes offered early in the 20th century jump-started the aviation industry. For instance, Charles Lindbergh made the first solo flight across the Atlantic in 1927 while competing for a $25,000 aviation prize, he said.





Lindbergh's flight, said Diamandis, "was a mind-shift breakthrough" for the public. Within 18 months after that daring flight, the number of people boarding airlines rose from 5,700 a year to almost 200,000.





Demonstrating that private companies can build and fly spacecraft can be a major step toward making human spaceflight as routine flying on an airliner is now, he said.





"The flood gates will open when a group of private people can plan on going some place in space," said Diamandis. He said earlier prizes opened "the golden age of aviation" and with private firms racing to reach space "it's happening again, right now."





The X Prize contest calls for launching a manned craft to 62 miles, generally considered the cusp of space, and returning it safely to Earth. And then doing it again within 14 days. The craft must be able to carry three people, although the contest rules permit contestants to use one pilot accompanied by equipment equal to the weight of two people.





Diamandis said the craft will not go into orbit and will not fly far from its launch site. But it will graze space, giving an orbit-like view of the Earth and perhaps brief moments of weightlessness. The whole adventure would probably last about 15 minutes.





Yet, Diamandis said market surveys suggest that there are about 10,000 Americans who would spend up to $100,000 for such a space adventure.





"Think of it as barnstorming" but with a $1 billion market, he said, referring to the 1920s practice of freelance pilots who charged a fee for airplane rides.





Asked about the risk involved, Diamandis didn't pull punches in his talk to FAA officials.





"People may die," he said. "This is dangerous stuff."





But Diamandis argues that taking such risks is a basic human right that the government should honor.





"They should have the right to risk their own lives for something they believe in," he told government executives whose jobs include aviation safety. American was settled by pioneers who chose to risk all for new land or to explore the unknown, he said, and without such a spirit humans will always be Earthbound.





"We are living in a risk averse society and giving birth to the space travel industry is very difficult under those circumstances," said Diamandis.





The X Prize is financed by private donors. The list of supporters includes Dennis Tito, an American who spent $20 million to fly on a Russian craft as history's first space tourist, Erik Lindbergh, a pilot and grandson of Charles Lindbergh, former astronaut and U.S. Senator John Glenn, and movie actor Tom Hanks.





First USA Bank donated $1 million, as did the New Spirit of St. Louis Organization, a descendent of the group that sponsored the trans-Atlantic flight by Charles Lindbergh in 1927.







Zajímavé je tvrzení, že první realizace se očekává v rozpětí 9 až 12 měsíců.


 

27.9.2003 - 19:02 - 
MEK příspěvek #5218 - reakce na příspěvek #5216

Archimedes:



- pod 100 kg sucha hmotnost me prijde realna. bavime se o jednoucelove kabine ktera ma ve vakuu fungovat radove asi pet minut - to snizuje naroky na tepelnou izolaci. Navrat do atmosfery probehne vyrazne mensi rychlosti nez z obezne drahy - takze podle me jako ochrana postaci odtavitelna vrstva epoxidu (samozrejme by se konstrukcne jednoduche kuzelovite tvary nejak "opatlaly" do hladka a zakulacena, aby se hrany trochu "ztratily")



- kyslikovy stan by byl asi vzduchovy, ne kyslikovy, a samozrejme by slo o jen o dalsi reduntani uroven ochrany. Nebyl by pretlakovy, uvnitr kabiny by byl atmofericky tlak i mimo stan. Jak pevna kabina i pruzny "stan" ci "pytel" jsou odolne proti trochu odlisnemu druhu poskozeni. Pri predpokladane dobe letu dvacet minut by mela posadka s sebou jednu malou prenosnou kyslikovou bombu pro doplneni urovne kysliku, jinak bych system udrzeni zivotnich funkcni nijak neresil.



- motor 2. stupne, oddeleni, apod. - totiz takhle, ma jit skutecne jen o takovy pridavny "postrk", a dale by mel byt pouzit pri pozemnich testovacich "skocich". ale obavam se, ze ani pri kratke dobe horeni se nebude mozne obejit bez "riditelnosti" - totiz, ta kabina ma teziste umistene jako Apollo, totiz tak, aby pri vstupu do atmosfery zaujala pozici s velkym aerodynamickym odporem. Je jedno, jestli zrychleni pusobi motor nebo treni o atmosferu - kabina se bude vzdy snazit otocit tepelnym stitem dopredu. Takze budou potreba plynova kormidla nebo polohovatelny raketovy motor i ve 2. stupni...



- pretizeni 3 G je odhadovano jako prumerne. Samozrejme by cilem byl takovy profil letu, aby kabina prekrocila rychlost zvuku az po opusteni atmosfery, coz je narocne, ale ne nerealne. Pri opusteni rampy by zrychleni mohlo byt mensi nez 2G, maximalni zrychleni ke konci letu by mohlo byt co ja vim mozna 5G i vic - ale jen kratkodobe, travlo by radove sekundy. Neprovadel jsem presne vypocty hmotnosti, tahu, apod. - provadel jsem mlhave odhady. Postnul jsem to sem prave proto, ze cekam ze se najde nekdo, kdo to prepocita a uvede na pravou miru...




 

27.9.2003 - 19:05 - 
MEK příspěvek #5219

"...although the contest rules permit contestants to use one pilot accompanied by equipment equal to the weight of two people."



Tak tohle je myslim super - to jsem nevedel. To umozni vyhrat cenu i startem pri kterem nebudou riskovany tri lidske zivoty...




 

29.9.2003 - 09:05 - 
MEK příspěvek #5229

Tesi mne, ze se konecne rozbehla poradna diskuze.

Nejprve strucne info o stavu projektu.

Jak jsem jiz drive predeslal, mel jsem navrhy dva.

udaje na prezentaci se tykaly prvniho.

jednalo se o centralni valcove teleso o prumeru 2,5m.

Druhy navrh , s eliptickym prurezem trupu se mi libi vic.

Ma horsi aerodynamicke vlastnosti, ale zato je stabilnejsi.

Ma take vetsi kapacitu nadrzi, pri zhruba stejne hmotnosti.

Druhy navrh ma take hezci vzhled a to asi rozhodne , ze si

asi vyberu ten druhy navrh.

Mam silne nutkani zvetsit rozmery 1,5krat, pak by to byl

zcela profesionalni stroj, jaky Evrope chybi.



Fotky brzy prilozim, jak jsem sliboval, jen co zalepim

diry v potahu, strojum jsem nedelal podvozky, abych je

dostal co nejdrive do vzduchu.A tak pristavaji na bricho .

V projektu, pri analyze rizik, ktery ohrozuji uspesnost

dokonceni projektu, neni kritickym mistem

prazdna hmotnost stroje, ale prekvapive zkapalnovac vodiku.

S heliovymi teplotami nemam zkusenosti. Naproti, kdyz

jsem pracoval kratce v ustave, s kapalnym

vzduchem jsme pracovali denne. Technologii

kapalneho kysliku a methanu se nebojim.

Zkapalnovac vodiku, v prumyslovem

meritku je udajne v Evrope jediny v Nemecku.

Myslim si vsak, ze znam technicke reseni,

jak vyvest loziska expazni turbiny ven, tak

aby loziska byly vne prostoru,na normalni teplote,

a mohly se normalne mazat.

Tim zkapalnovac prestane byt slozitym.Neco podobneho provedl

Collins u Claudeho přístroje u pistovych expaznich pristroju.

Byl tady dotaz, v souvislosti s hmotnosti stroje,

zda uvazuji o nasazeni kompozitu. Tak NE, s ohledem na

pouziti kryogenich teplot , s kompozity pocitam jen

v kabine a v nizkymi teplotami nezatizene castech stroje.

Nizkym teplotam odolavaji jen nerezova ocel, hlinikove slitiny

a med (Cu). Obycejna ocel krehne a lame se, dokonce uz pri -20C.

Kompozity, vlivem nizkych teplot, pojici pryskyrice krehne a je

krehka a lame se. S temi to potizemi, jestli se nepletu,

se setkali americane tusim u Venture Star.

Ten problem se da samozdrejme obejit, kazdy kdo ma trochu

zkusenosti s kryogeni technikou okamzite vyklopi reseni.

V kazdem pripade nasazeni kompozitu je urcita hmotnostni

rezerva, navic z hlediska amaterske vyroby,

na vyrobu trupu z kompozitu

nepotrebujete tak slozite vybaveni, jako je u zminenych kovu.

Na kompozity vam staci forma prakticky zcehokoliv,

spachtle, metr a nuzky na strihani vystuze.

Obecne jsem rad, ze tady panuje ruznorodost nazoru, to

je nakonec to, co tuto diskuzi obohacuje. Ale na druhe

strane nema cenu se prit do nekonecna, stejne rozhodne

prakticky vysledek. Pokud jde o hmotnost konstrukce,

pak se da zhotovit a dat na vahu a uvidi se.

Nektere vedy, jako napr. estetika tuto moznost nemaji.



K otazkam :

Archimedes + Holub :

Se omlouvam, ale asi vyrobil jsem terminologicke nedorozumeni.

Tou teplotu jsem myslel teplotu razove vlny.

Pocitam ji pomoci empirickeho vzorce

T = To *(1 + 0.2*M2) kde M2 kvadrat machova cisla.

tento empiricky vzorec se pouzivaji konstrukteri

pri navrhu vstupnich casti proudovych motoru.

Je to samozdrejme orientacni teplota, slouzici k tomu

aby se pri takovych rychlostech nikdo nepokousel

vzdorovat teto teplote jen tepelnou odolnosti stitu.

To ma vyznam pouze do rychlosti cca 5M.

Teplota samotneho stitu neprevysi teplotu vyparovani

materialu temer do vakua, do te doby dokud se cely material

nevypari.

Je to stejny mechanismus jako kdyz pod nadobkou

varime vodu, tak dokud vsechu vodu nevyvarime nestoupne

teplota nad 100C pri tlaku 1ata.

Proto teplota nosu raketoplanu nestoupne nad 3000C,

sublimacni teplota uhliku je 3540C, ale je to pri 1ata.

Ve vakuu je to zakonite nizssi.



To Archimedes:

Samozdrejme klidne rejpejte, ja to delam taky, a mnohem vic jak Vy.

Ta moje stara internetova prezdivka "Travic"

je vic nez pripadna.

Mel bych asi jednu drobnost. Kdesi v prispevku uvadite, jestli jsem

to spravne precetl, ze pri navratu na teleso pusobi znacne

sily. No me na zakladni skole ucily o zakonu akce a reakce,

a snad jeste plati, nebo uz ne ? Brzdnou silu Vam spocitam

naprosto presne: F = brzdne_zrychleni * hmotnost stroje .

Ta sila , podle meho nazoru, neni nijak velika.

Pro navracejici se stroj plati rovnovaha sil, jako pro vsechno.

Jedinym problemem jsou vibrace, vlivem kterych by se stroj

mohl rozpadnout, ale tomu konstrukter musi zamezit.

Dalsim problemem je teplota, zvysujici se teplotou klesa pevnost.

Pro ilustraci, kdyz si vezmete kovovou tyc a zacnete ji

uprostred zahrivat autogenem, pak po urcite dobe

sama vlastni vahou upadne a zadne "temne" sily

na to pusobit nebudou.





Abych nezapomel, mam dotaz , jeste soutezite

v zavode xprice ? nebo uz se vas tym rozpadl?

Dlouho jsem na MEKu nevidel vaseho kolegu

CyberMuda nebo Cyberúda nebo jak se jmenuje.

Jak jste daleko?





To Holub:

Ja pri navrhu pocitam s vymenitelnym ablativnim stitem,

ktery pri tupem tvaru nosu vyrobi razovou vlnu, ktera

obtece zbyvajici casti stroje.Na stejnem principu

jako to bylo u Apola, tam byl na vstupu

plochy tepelny stit a zbytek kuzele kabiny byl v aerodynamickem

stinu. Kdyz se podivate na fotky Apola po navratu , tak

na nechranenem kuzelu nebyly ani moc opaleny napisy United States.

A to se Apolo vracelo do atmosfery druhou kosmickou rychlosti.



To xChaos:

Vyborne, pokud si jako vzor berete Apolo, lepe si

nemuzete vybrat. apolo je kvalitni meziplanetarní techologie.

Ne, ze bych podcenoval amaterske konstrukce, ale jeste

dlouho budou mit detske nemoci, ktere budou ohrozovat tvurce.

Pokud by jste chtel tel. cislo na vyrobce padaku, mohu Vam jej

poskytnout, usiji vam ho podle Vasich pozadavku.

Kdysi jsem uvazoval o podobne konstrukci opatrene

padakem. Protoze s padaky nemam zadne zkusenosti,

tak jsem zlanaril jednu divenku - parasutistku.

Avsak jak to v zivote chodi, vyfoukl mi ji, asi uz natrvalo,

jeden parasutista, a tak jsem se vratil k osvedcenym kridlum.

Ale mam pripominku, prumer kabiny 2m, lze uzit jen kdyz

hodlate kabinu uzivat sam, dva lidi vedle sebe,

(pokud je nechcete mit za sebou), by si otloukli hlavy.

Verte mi, taky jsem zacal s kabinou o prumeru 2m.

Pro 2 lidi,lezici vedle sebe, podle meho nazoru,

je minimalni prumer 2.10, lepsi 2.20m.





To Pinkas:

Vasi podpory si Vazim. Technickych problemu se nebojim,

v zivote jsem resil mnohem slozitejsi problemy.

Jinou strankou veci je, ze se mi v kvetnu pristiho

roku ma narodit potomek. Pokud budu muset plnit

"otcovske povinnosti", pak asi v projektu nebudu moci

postupovat takovym tempem. Vsak to asi znate.

Na Vasi pripominku, ze chci pouzit techologie, ktere

svetova kosmonautika nema. Ona je ma, nebo by je

mohla mit, ale vzhledem k tomu , ze vsude vladne

tzv. "vsesvetovy bordel", tak prislusni odbornici obvykle

nejsou v pravy cas na pravem miste. Pak to tak

na tom svete vypada, blbci nas maji v ruce.

Navic vzhledem k svetove krizi hodne tymu zanikne,

neb se vsude omezuji rozpocty, diky tomu stojime vsichni

na stejne startovni care.



To Lazecky :

Dekuji, myslite to dobre, navstivit nejakeho odbornika.

Ale je tu jeden hacek, jednak bych chtel, aby navrh

byl ciste amatersky a hlavne puvodni, jednak pro navrhovane

parametry stroje asi v nasich koncinach odbornika

nesezenete.

Pokud jde o odborniky na pilotovane lety,

Evropa si jej asi bude muset vychovat nezavisle na USA a Rusku.





To Vitek:

Pane doktore, jeste jednou se omlouvam za nepatricnou reakci,

nemel bych se takto vyjadrovat. Ale jsem toho nazoru, ze

tento experiment neni prilis stastne postaven.

Dislokace s rostouci teplotou vznikaji a pokud pokles

teploty je pozvolny, take plynule zanikaji.

U kovu, hlikovych slitin se to technologicky vyuziva.

Slitina se zahreje a nahle ochladi, dislokace

v materialu "zamrznou" a slitina je tvarna. pokud

je jiz material zpracovan, ohreje se parou a dislokace

zmizi a slitina se stava pevnejsi.Kovy maji obecne

velkou tepelnou vodivost a malou tepelnou kapacitu.

U tepelneho stitu, ktery ma izolacni vlastnosti, asi

bych si nedokazal predstavit , ze by mohl byt ochlazen

tak nahle, aby doslo zamrznuti dislokaci. Asi by to chtelo

nejakou srovnavaci metodu a vysledky porovnat.



Pokud jsem na nekoho zapomel, omlouvam se, odpovim mu v pristim kole.




























 

29.9.2003 - 19:25 - 
MEK příspěvek #5231

Myslím si ,že pan a nebo kolega Travič se mýlí.Odborníci yde jsou a není třeba je usilovně hledat. Stačí navštívit přednášky v Bohdaneči a nebo nyní ve Valmezu. Pánové Vítek,Kusák a Ružička jsou v této zemi dle mého názoru ti nej v tomto oboru. Přesto jsem rád také této diskusi ,hlavně že se respektujete a jste schopni nad svými myšlenkami otevřeně hovořit a řešit.

Daniel

P.S. Co tak si pohovořit ve Valmezu je to pro vás veliká vzdálenost se zde podívat a strávit vcelku v pohodě dnz víkendu ???
 

29.9.2003 - 19:59 - 
MEK příspěvek #5232

Pro pana Traviče. Rád bych se zeptal jen na pár věcí kterým příliš nerozumím. V prezentaci uvádíte délku stroje 14 metrů a průměr trupu 2,5 metru. Předpokládáme-li hmotnost vnějšího pláště stroje jen 250kg, vychází odtud síla stěny přibližně 0,30 milimetru při použití oceli. Při aerodynamickém brzdění stroje (při jeho návratu) působí na nejexponovanější místa stroje na 1 metr čtverečný plochy síla řádově až několik set kg na metr čtverečný. Jak bude zajištěno aby se plášť stroje nezdeformoval? Rozumím-li prezentaci dobře, má se vracet z oběžné dráhy celý stroj. Jak bude zajištěna stabilizace tepelným štítem dopředu aerodynamickým odporem při návratu stroje. Stroj po vyprázdnění paliva má zřejmě 2 těžiště, jedno vpředu v místě kabiny a druhé na opačném konci trupu kde je motor?

Jak budete žádat o povolení vzletu u LAA ČR. Toto je možné jen při maximální vzletové hmotnosti stroje do 450kg. Pokud chcete startovat v ČR budete se muset obrátit na ÚCL a tam vyřízení žádosti trvá nejméně 2 roky (?).

Bylo by možné sdělit jaký je specifický impuls motoru a tah stroje? Jak funguje startovací agregát. V diskusi uvádíte že je s jeho pomocí možné dosáhnout výšky až 80km.

Omlouvám se za své možná přihlouplé dotazy a přeji úspěch Vaší práci.



Pro všechny. Přibližně před dvěma měsíci jsem zde sliboval zveřejnění našeho projektu na webu www.xprize.cz . Prosím ještě o 1 až 2 týdny strpení.


 

01.10.2003 - 11:49 - 
MEK příspěvek #5237

U meho navrhu, ktery navic neni orbitalni ale je pouze pro X-prize vychazi podle tohoto odhadu pri pouziti oceli tloustka steny asi 3 milimetry, coz je podle me uz realisticke. Navic z nerez oceli bych delal je spodek kuzele - vetsi cast kabiny by byla z duralovych plechu. Je tedy videt, ze 100 kg na navratovou kabinu staci, zatimco 250 kg na 14m dlouhe teleso vyzaduje vyuziti sci-fi materialu.



Tady si dovoluju upozornit, ze vsechny rozpracovane x-prize projekty pouzivaji nekryogeni paliva: nejvic me zaujal jednopalivovy motor u Armadillo (metanol+peroxid, spalovani je navic katalyticke, a tenhle tyden se jim to podle jejich webu podarilo konecne vychytat aby motor horel vic nez minutu), dale se pouzivaji hybridni motory; rumunsky tym vystavil letu schopnou maketu; chteji pouzit polyetylen okyslicovany peroxidem.



Je otazka, jestli hon za co nejvetsim specifickym impulsem paliva ma smysl - cilem by mohlo byt take minimalizovat suchou hmotnost a dosahnout co nejlepsiho konstrukcniho cisla. Nadrze na nekryogeni pohone hmoty mohou byt napr. z kompozitnich materialu...



No kazdopadne, uvahy to byly pekne, ale X-prize uz proste nestihame. Letos se bohuzel moje firma projevila spis jako zrout penez, nez jako zdroj prijmu, tak jsem se omezil na sneni. Kdyby se ale byval nasel tym alespon dvaceti nadsencu se zkusenostmi z ruznych oboru a kapitalem alespon milion Kc, dalo se podle me letos podniknout ledacos....



Uvidime, co bude nasledovat po X-prize: pokud soutez o pilotovane dosazeni vysky 200 km s patricnou odmenou, sel bych rozhodne do toho ;-) Letmy vypocet: pri volnem padu z vysky 200 km se dosahne rychlosti az 2000 m/s (pada se 200 s, pokud umim pocitat, s vysky 100 km - nad hranici atmosfery - se bude padat asi 140 s). Jinak zajimava by byla uvaha jake vysky dosahne X-prize raketa pokud bude mit pouze jednoclenou posadku, misto triclenne. Tady budou konstrukce s minimalni suchou hmotnosti rozhodne bodovat...




 

01.10.2003 - 12:59 - 
MEK příspěvek #5239

To: Lazecky:



Děkuji za pozvání, Bohdaneč či Valmez mám v úmyslu někdy navštívit.

Ale na druhé straně, abych nemel pocit ze jsem sobec, bych uvital

kdyby moznost konzultace mely i ostatni tymy xprice, nebo amatérští tvurci kosmických

vehiklů. Myslím si, že by čas odborníku by tak byl lépe využit. Myslím si, že jakmile

se tady nějak z konsolidujeme, a bude tady oboustraný zajem,

tak by jsme Vás asi požádali o zprostředkování takové schůzky.

Myslím si, že pokud zůstanou alespoň 2 realizační týmy, tak předmětem

jednání patrně budou podmínky letového provozu těchto strojů, bezpečnostní audit,

a návrh legislativy provozu a společný postup před úřady ( a také pojišťovnou - stroje by měly by

být pojištěny proti způsobení ev. škody , podobně jako letadla) . Možná že body jednání

či stručnou osnovu by jsme si mohli dohodnou již před jednáním, aby se mohli zúčastnění na to

připravit, určitě to zefektivní jednání.

Pokud jde o trávení víkendu, bohužel mám takové zaměstnání, kde jednám s lidmi,

a proto víkend většinou ze zdravotních důvodů , trávím v přírodě bez lidí,

abych si od nich odpočinul.



To Vana:

předně bych předeslal, že plech 0,3 mm je obtížně dosažitelný, výrobci

mají v nabídce obvykle plech tloušťky 0,5 mm, ale i ten se těžko zhání.

pokud jde o válcovou nádrž pak má délku 8m, těch 14m je délka s motorem až po trysku .



Pokud se mě ptáte na tvarovou stabilitu tenkostěných nádrží, je řešena úplně stejně

jako nádrže na KPH součastných raket.

Pro ilustraci, koukněte se třeba na PETku,

pokud je natlakovaná, můžete na ní udělat třeba stojku. Pokud namítnete , že je to z plastu,

že je to něco jiného, tak si třeba vezměte pivo v plechovce,

pokud je uzavřené, můžete si s ním třeba driblovat.



Tenkostěná válcová nádoba se vám může zbortit , pokud je namáhána podélně v ose,

jedině dovnitř, tomu se zabrání vnitřím přetlakem.

Součastné nádrže raket jsou obvykle natlakovány tlakem tuším řádově 0.2 ata.

ale to by asi vám nejlépe zodpověděl někdo z našich odborníků.



Myslím, že se na to ptal i pan Archimedes, protože jeho dotaz byl ojedinělý,

tak jsem ho ponechal bez povšimnutí, jistě pokud by jste takovou válcovou nadobu

plnil třeba na břiše, čili naležato, tak se vám jistě zbortí. Pokud by jste plnil takovou

nádobu, byt i správně vertikálně orientovanou bez natlakování, tak se vám zbortí také.

Takže postup správného plnění je, natlakovat nádrže ve vertikálním směru a plnit pod tlakem .

Tento postup je obecný u všech raket s tenkostěnnými nadržemi.



Nyní k dotazu, zda nedojde zborcení kabiny, neboli k čelní části stroje,

při návratu. Zkusme si to spočitat. Předpokládáme hmotnost 1 tunu a brzdné zrychlení max. 3G

a čelní plochu 5m2 .

Brzdná síla = m * a = 10na3 * 30 = 30 kN

Aerodynamický tlak = F/S = 30kN / 5 = 6 kPa.



Vnitřní tlak v kabině , předpokladejme 1 ata = 100kPa



Rozdíl tlaků 100kPa >> 6kPa , dokud bude vnitřní tlak kabiny větší než vnější aerodynamický,

pak ke zborcení nedojde.



doufám že jsem neudělal nějakou řádovou chybu, když tak to prosím ještě

přepočítejte.



Dynamický (rázový tlak) si myslím nemusím počítat, protože se při návratu

nemění skokem vlastnosti atmosféry, změny jsou plynulé s výškou.



U bojových raket, překonávajíci několikrát rychlost zvuku v hustých vrstvách atmosféry,

taky ke zborcení nedochází, je li hlavice natlakována .



Pokud se mě ptáte, proč je stroj tak veliký, tak je to s ohledem na použití LH2,

a ten má malou hustotu. Pokud by se použila koncepce STS , při zachování

evropského požadavku, že se nebude v blízkosti startu nic odhazovat,

pak možnosti jak se zbavit prázdné LH2 nádrže jsou 3.



a)Odhodit a nechat zhořet v atmosféře až tehdy, když stroj přelétá nad neobydlenou částí

planety, nejlépe nad mořem.



b) umístit nadrž na konci stroje a nechat ji zhořet při sestupu, do doby

než zhoří se využije její aerodynamický odpor pro brzdění .Nevýhodou je,

že může zhořet nerovnoměrně a může dojit k destabilizaci stroje.



c) mít nádrž skládací, a před sestupem ji "nechat splasknout" ,

složit a smotat do nákladového prostoru.



bod c) se mi začíná líbit, pokud se nabídne nějaké elegantní technické řešení,

pak by stroj nemusel být tak veliký.



No možná, že se okolí zdá že měním návrhy ode dne ke dni, ale na svoji

omluvu bych chtěl říci, že jsem v oblasti KPH motorů začal bádat teprve

před měsícem, a pokud najdu nějaké nové technické řešení, pak

za pár dní mne napadne řešení mnohem lepši. Inu počítám asi rok než

technologicky vyzraji.



Na otázku k legislativě LAA, nejsem právník, ale můj vlastní názor je takový .

Zde silně záleží na Vás, jak stroj deklarujete.

Pokud řeknete, že je to letadlo, pak se na Vás automaticky vztahují předpisy

o letadlech, včetně pokut a sankcí. Také počítejte že letecká komunita je velmi

uzavřená loby, a mezi ně je těžko se dostat.Proto i ty dlouhé čekací lhůty.

Pokud prohlásíte, že je to kosmická loď,žádná síla vám nemůže určit,

že je to něco jiného, i přesto že by to mělo křídla,

protože můžete křídla označit jako stabilizátory. Kosmická loď poněkud

ve vnitřní legislativě stojí mimo zákon, protože nikdo nepočítá, že by si ji amatérsky

někdo zhotovil, no nic méně je málo zákonů který by jste mohl porušit, a nevim

a ani ty pokuty by neměly by být tak vysoké , snad jen za narušení

vzdušného prostoru, ale to se snad týká jen letadel .



Proto si myslím, že by jsme měli vytvořit si vlastní komunitu, suborbitální či orbitální.

a zjistit všechny právní náležitosti a ev. důsledky takového provozu.


 

03.10.2003 - 17:46 - 
MEK příspěvek #5266

Děkuji za odpověď. Nyní tedy chápu vaši prezentaci spíše jako cíl kterého by jste chtěl dosáhnout než-li již propracovaný a odzkoušený návrh. Žádný plech je-li zformován do válcového pláště o rozměrech 2,5 krát 10metrů, ani ocelový, ani měděný ani duralový, nevydrží spolehlivě při své hmotnosti 250 kg vnitřní tlak 1 atm., tj. přibližně celkovou sílu 800 tun na celý plášť. To lze snadno odvodit známe-li pevnost v tahu takového plechu.

Plech 0,30 mm je standartní tloušťka dodávaná např. British Steel, VSŽ Košice nebo firmou Nemac . Další standartní tloušťka je 0,40 a 0,55 mm. V našem závodě zpracujeme těchto plechů desítky tun ročně. Můžeme Vám nějaký dodat, chcete-li, popř. jej i nařezat laserem na potřebný rozměr.

Co se týče porušování několika málo zákonů, mám pocit že je to cesta do pekel. Lze to udělat jednou nebo dvakrát, pak přijdete o licenci k podnikání a budete mít problémy i v mnoha jiných zemích budete-li tam chtít začít znovu.

Souhlasím s Vaším návrhem na vytvoření jakéhosi "kosmického" sdružení. Bylo by to určitě prospěšné.


 

05.10.2003 - 18:13 - 
MEK příspěvek #5276

Vazeni diskuteri, v posledni dobe zde zaznelo par odhahu teplot ktere se vyskytuji pri pruletu atmosferou od 3000st p.Vitka az po 17 000K p.Travice. Rad bych se pripojil nekolika dobnymi postrehy

1. Existuje zasadni rozdil mezi idealnim plynem a realnou atmosferou(specialne pro p.Travice) ve vysse popisovanych stavech.

2. Nevim sice co znamena "cistokrevna plasma" ale pri teplotach kolem 17 000K je kyslik a dusik temer plne disociovanej a stupen ionizace v zavislosti na tlaku (pro atmosferu do 100km mezi 10-30% klesa s vyskou.Tyto hodnoty je urcite mozne s rovnici SAHA spocitat ale cistokrevna plazma je pro mne zahada.

3. Takzvana " empericka" rovnice pouzivana leteckymi konstruktery neni uplne empericka, pokud dobre chapu vyznam tohoto slova. Jeji vyznam je omezen pouze pro Machova ciska do 3-4 coz je v zasade maximum dnesnich letadel(scram jet nam zatim neblafe).

4. Pokusil jsem se odhadnout stagnacni teplotu pro STS pro stavy

rychlost 7km/s vyska 72km tlak 5 Pa teplota 4500-5000K

5km/s,62km,20Pa,3500-4000K

3km/s,53km,80Pa,2500-2700K

Nektere z techto udaju se mohou od skutecnych lisit myslim tim hlavne trajektorii.

5. Jelikoz se razova vlna pri hypersonickem proudeni tesne primika k obtekanemu telesu dovolujisi pridat par dalsich velmi exponovanych mist jako kylovka a kryty motoru na zadi(aspon myslim ze sou to kryty)

6. K diskuzi p.Vitka a p.Holuba o ovlivnovani razove vlny pred telesem moho jen poznamnat ze na tomto poly probyha rozsahly avsak zatim jen vojensky vyzkym. Zakladajicise na skutecnosti ze mam pred telesem plazmu a v telese elektromagnet. Klasik rekne zase MHD.

7. Na zaver ma soukroma domenka k tragedii Columbie. Uhlikove panely tvorici nabeznou hrany jistou vrstvou zabranujici oxidaci. Tento panel pak nemusi byt nutne prorazen staci byt bez teto ochrany a v okoli je uz dostatecna kavalkada dostatecne energetickych kysliku touzici se pojit za produkce spousty laskyplneho tepla(viz infracervena anomalie vyfotografovana jakymsi vojenskym kukatkem).



Vsem preji mnoho zdaru zvlaste p. Travicovy (jsem napomocen)

Doufam ze sem Vas temy blaboly neznechutil

Bartos
 

06.10.2003 - 23:47 - 
MEK příspěvek #5286

Co se týče ujetosti prezentovaných návrhů, pak p. Travič spolehlivě vede. Předstihuje ho snad jen ten dřívě diskutovaný stratosferický vrtulník s prodlužovačkou :-)



Co se týče řezání plechu na požadovaný rozměr - díky za informaci, zapamtuju si to :-) 0.3 mm mě ale přijde spíš už jako alobal, než jako plech.



Co se týče legálnosti startů a licencí - podle mě si nikdo nic podobného jen tak nevezme v téhle zemi na triko. Já bych kromě startů z mezinárodních vod viděl perspektivně spolupráci s rozvojovými zeměmi, které zatím nemají vlastní kosmodrom. Zajímavé by byly (pro orbitální program) např. země na východním pobřeží Afriky, poblíž rovníku...



Po pravdě řečeno, startu z Evropy vůbec nevěřím - ani X-prize, natož pak v rámci orbitálního programu. Cesta na energeticky nejmíň náročnou dráhu z našeho území vede v nejkritičtější fázi letu pravděpodobně přes Rakousku či Maďarsko, a dále pak Srbsko nebo jiné země bývalé Jugoslávie..... vyjímkou by byly starty na ještě skloněnější dráhu než 50 stupňů, ty by mohly směřovat přes Slovensko a přes Rusko... obecně to ale pokládám za nerálné a sázím v ramci low-end kosmonautiky na starty z námořních lodí - což kromě bezpečnsoti řeší i otázku levné přepravy celého kosmodromu až na místo startu.



V rámci X-prize určitá naděje existuje, ale stejně... v USA s tím mají problémy i v Mohavské poušti... v osídlených oblastech by určitě povolení nedostali...


 

07.10.2003 - 09:49 - 
MEK příspěvek #5287

to xChaos:



Jsem potesen vasim ocenenim meho navrhu. Verte mi,

ze zas tak placnutim do vody neni.



V pripade Vaseho navrhu, asi by v Evrope nepovolili

start dvoustupnoveho stroje.A cundrovat po okolnich

statech se mi vubec nechce.



Pokud jde o jednotlive navrhy, tak asi se neshodeme

na spolecnem projektu,

ale to me nemuzete za to odsuzovat, nakonec

pro obe strany je to tak lepsi, nemusime se navzajem dohadovat.



Pokud mi zazlivate, ze jsem navrhl

top profesionalni reseni, je to z toho duvodu

ze pocitam ze mi z profesionalu ev. nekdo

pomuze. S amaterskym navrhem by nikdo z profiku

neztracel cas. Pokud by muj projekt v budoucnosti

nekdo koupil , asi by koupil technologie,

nikoli navrh či stroj samotny.



Na Vas je videt, ze Vas trochu prepadla skepse.



Predne, mluvil jste o fin castce veci,

i kdyby jste castku 1mil. korun, nebo podobnou

sehnal , stejne by se zakratko vycerpala a nakonec

by jste mel neco rozestaveneho a trpel zakratko

nedostakem financi. Je to stejne jako pri stavbe

noveho domu.



Pokud by se nekdo chtel dat cestou penez, pak by

krome stavby stroje by mel mit perfektne zajistenou i obchodni

stranku veci.To znamena, ze projekt by musel od prvni chvile

na sebe vydelavat.





v bode, kde jde o cenu paliva, chloristan se da

nahradit dusicnanem amonym, ktery stoji radove 5,-Kc,

snizi se sice spec. impuls na 2000Ns, ale to moc

pro suborbitalni lety nevadi, spise vadi pomalejsi rychlost

odhorivani, asi 10x mene.



Co se tyce sneni, snime tady vsichni.Dulezite jestli

vam to sneni vydrzi.





to Vana:



Ne tak docela, jenom navrh to neni, zkousim

model 1:10, jak se chova ve vzduchu, jestli

je stabilni. Vypada to ze ano, nerotuje a je odolny proti

nulovemu padu.



Brzy zacnu stavet funkcni model 1:1 .



Co se tyce legislativy, mam priznivejsi zpravu, na strankach

aeroklubu jsem nasel deleni letadel do kategorii FAI ,

jedna z kategorii je kosmicka letadla a jeste jedna kategorie:

letadla, ktera se mohou pohybovat ve vzduchu i v kosmu.



Takze, nejaka mezinarodni legislativa je, nadeje na staly

provoz take.





Co se tyce vypocet valcove tlakove nadoby, tlak 1 ata je jen

v kabine. Ale i ten by to melo vydrzet, zkuste si to

spocitat.



t= (p*D)/2*SIGMAdov



kde



t je tloustka steny nadoby

p je tlak

D prumer valcove nadoby

2 konstanta

SIGMAdov je dovolene namahani v tahu, pro unavove namahani



jsem volil asi 0,5 az 0,6 krate pevnost v tahu.

u nerezu je to (70kp/mm2 * 0,5)



Ve vakuove technice jsme tento vzorecek museli

umet odvodit, tlak plynu na stenu nadoby.



To, ze je mozno zakoupit nerezovy plech 0,3 mmm

tak to velmi jste me potesil touto zpravou.

Akorat, ja se vyznam v plechu po staru

oznaceny jakosti CSN, to kvuli tomu, aby nebyly

krehke pri heliovych teplotach. Vibrace stroje a krehkost

by udelali sve. Stejne uvazuji, ze exponovane casti udelam

v medi.



Chtel bych se zeptat, kolik stoji m2 nerezu , 0,3mm a

v jakych je rozmerech ? Idealni by byl dlouhy svitek,

a svarit to spiralove.



To Lazecky :

Chtel bych vam podekovat, v diskuzi jsem videl, ze

se snazite zprostedkovat jednani.

Pokud jde o potencionalne zucasnene,pak

co se tyce vecne stranky veci na spolecnem navrhu

stroje, ci projektu se asi neshodnem.



Mozna by jsme se meli shodnout

aspon na normalizaci prulezu stroju, nejlepe aby byl

kompatibilni s ISS, myslim ze to je soucasny standart.

Nevite nahodou, kde by se daly sehnat prislusne vykresy ?



Jestli jsem postrehl vsechny projekty ci navrhy.



- návrh pana Holuba, ktery ideove podporil pan Vitek,

minimalni nosic druzice



- xChaos navrh 3mistne dvoustupnove lodi na TPH.



- Archimedes se svym tymem diskutujicim na Mageu



-Marian Vana se strankami xprice.cz



- nakonec muj navrh, ktery je spise demonstrator a zkusebni

prostredi pro nove technologie.





Pokud jde o dosazitelnost jednotlivych projektu, asi

to bude podle meho nazoru jakysi pomyslny prunik

mezi optimismem a pesimismem.



Prilisny optimismus by asi vedl ke zkaze, k neuvazenemu

plytvani penez a prostredku a k nerealnym cilum.



Prilisny pesimismus na druhe strane, by zase vedl

ze by se neudelalo nic.



Na cem se asi muzeme nazorove sjednotit



- vycleneni "kosmicke" komunity, ideova deklarace cilu

- prace na legislative, provoznich predpisech,

jednani s urady

- pripadnou vzajemnou pomoc pri prvnich startech



kdyz tak pripiste svoje navrhy na spolecne aktivity.






 

07.10.2003 - 13:04 - 
MEK příspěvek #5288

Zasahuji do rozběhnuté diskuze,nevím jak jste daleko s organizací, ale pokud chceme něčeho dosáhnout, musíme založit společnost, která bude mít vážnost v jednání s orgány správy i se sponzory. Společnost by neměla žít jen ze sponzorů, ale měla by vytvářet vlastní know- how a to prodávat.

Byl bych rád, kdyby se stanovitl termín zakládací schůze této společnosti, kde by se dohodla její forma a její postavení při soutěži o XPRICE. Pro tuto schůzi navrhuji vhodné místo v Praze, třeba 7. listopadu. Pokud přijdou kladné odpovědi do 17. října objednám místnost, kde by se dalo vše projednat (například stanice metra B - salonek na Palackého náměstí).

Nyní k technickým problémům:

Podle mého názoru se nedosáhne nic pouhým zmenšováním dosavadních profesionálních dopravních prostředků, ani zvětšováním modelářských raket. Amatér musí přijít s novou myšlenkou (která musí mít řádnou patentovou ochranu -proto se o ní nedá diskutovat na tomto fóru). Možná, že v pracovních skupinách by bylo možné vytvořit řadu nových myšlenek a principů, které by se týkaly celého spektra problémů amatérského kosmického dopravního prostředku.

Z diskuze je zřejmé, že se jedná o:

- stabilizaci dopravního prostředku

- způsob dopravy paliva

- zabezpečení dopravního prostředku v kosmickém prostoru

- typy motorů (pulsní? raketový? hybridní?)

- návrat do atmosféry

- další perspektivy (i amáteři by mohli mít vyšší cíle než jen 100 km)

Z těchto problematických okruhů by moly vycházet i pracovní skupiny.

Věřím, že s dobrým programem, který setavíme seženeme - jako společnost - i

dobré sponzory, kteří jsou v první fázi nutní hlavně pro kvalitní patentovou ochranu - dnes se prodávají hlavně myšlenky.


 

07.10.2003 - 13:39 - 
MEK příspěvek #5289

pardon, zapomel jsem na ty linky :

http://www.fai.org/astronautics/

nebo hlavicka

http://www.fai.org/



a stranky aeroklubu cleneni kategorii

http://www.aeroklub.cz/pg.php?src=SRVS-3.HTM&idpg=32





to pluh:

Proti navrhu 7. listopadu protestuji,

protoze pred lety, 7.listopadu vystrelil

na Zimni palac kriznik Potemkin a

jake to melo katastrofalni dusledky,

to kazdy vi.



Stejne se napred musime na necem

sjednotit.
 

07.10.2003 - 15:23 - 
MEK příspěvek #5290

Třeba to bude také revoluce (ovšem prospěšná), ale termín může být jiný - navrhnětě prosím.

Ke sjednocení - pokud všechno řekneme v diskusi může někdo využít nápady pro své řešení a nás obejít - proto opoět navrhuji společnost, která bude schopna účinně chránit své myšlenky a při jednáních bude mít větší autoritu. Také věřím, že pro řešení není jediná cesta a proto bude nutné se sjednotit na variantních řešeních.
 

07.10.2003 - 15:47 - 
MEK příspěvek #5291

podle meho nazoru je ten termin brzo.

A urco bude nekolik mimoprazskych.



Ano, mate pravdu v diskuzi se nemuze rici

vse. Ne ze by to nekdo jiny pouzil, ci publikoval

ale hlavne patentoval. a tak by puvodni objevitel

musel po case nachazet reseni, jak obchazet vlastni

vynalezy.

Takovy pripad se stal v USA, uvadeny v souvislosti

se sw. patenty. v tom prikladu, existoval jeden

talentovany student na univerzite, ktery poskytl

svym kamaradum nejake programy, ktere sam stvoril.

Protoze byly dobre, tak je zacala jista

skupina pouzivat a byly volne pristupne na webu.

No po jiste dobe stranky navstivil jisty "hajzlik" ,

stahnul si to a nechal si to patentovat.

A tak puvodni tvurce musi platit licence za svoje

vlastni programy.



Pokud jde o patentovani, pak by silna skupina

jiste ochranila dusevni vlastnictvi proti zvenci,

ale nikoliv zevnitr, zvlaste pokud by predmetna

vec byl vysledkem snazeni siroke skupiny.



Dale podle meho nazoru by bylo neeticke

si patentovat veci tykajici se snizeni energeticke

narocnosti provozu stroju, ci jine veci souvisejici

s ekologicnosti provozu, ci zlepsujici bezpecnost.

Tady bych asi preferoval, kdyby se to jen publikovalo,

nebo zverejnilo, aby vec nebyla nova a obecne znama a

nejaky fiskulant na tom nemohl profitovat, ze si

to nekde v USA patentuje .








 

07.10.2003 - 16:42 - 
MEK příspěvek #5292

Pro jistotu upozorňuji, že jsem toto téma diskuse reorganizoval a rozdělil, aby aktivní stránka nebyla tak velká. Nic se neztratilo, je to jen schováno pod odkazem v úvodním textu této redukované stránky (teď má zatím jen cca 10 kB). Do úvodního shrnutí jsem zařadil i další související odkazy.
 

08.10.2003 - 11:07 - 
MEK příspěvek #5305

Před pár dny jsem někde na webu četl, že se do X-Prize zapojil seriózně a reálně i někdo z Rumunska :-). Dokonce tam byla fotka nějaké jejich postavené rakety. Dělá toto v současnosti (kromě modelových koncepcí a diskusí, jako na tomto fóru) už i někdo z ČR??
 

08.10.2003 - 13:37 - 
MEK příspěvek #5308

ja o zadnem realnem provozuschopnem stroji zatim nevim.

Snad nekdo z kolegu ma nejake informace.


 

08.10.2003 - 18:43 - 
MEK příspěvek #5312

Nevím, jestli je to provozuschopné, nicméně Rumuni se skutečně oficiálně přihlásili, čímž nám myslím asi dosti vytřeli zrak (vždycky jsme se tak nějak považovali za technicky vyspělejší než oni, že...). Dokumentaci, informace, tech. data i s fotkami rakety lze najít např. zde:



http://www.xprize.org/teams/arca.html

http://www.arcaspace.ro/home.htm

http://www.xprize.org/press/release_019.html



Kam se na Rumuny hrabeme ! :-)

Jsou pry ted mezi 20 tymy a 6 zememi na svete...
 

08.10.2003 - 18:46 - 
MEK příspěvek #5313

Celkovy seznam tymu:



http://www.xprize.org/teams/teams.html
 

<<  1    2    3    4    5    6  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.395953 vteřiny.