Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7    8    9    10  >>
Téma: Indická kosmonautika
05.11.2013 - 21:35 - 
quote:
quote:
Eliptická dráha Marineru 9 byla volena proto, aby se sonda dostávala v potřebných intervalech nad zkoumaná místa a na to byla třeba delší doba oběhu než u nízkých drah.


alebo bol vedecky program sondy prisposobeny technickym moznostiam


Kdyby to byla ruská eliptická dráha, tak to pochopitelně bylo proto, že Rusové na víc neměli. To samé dnes u Indů (ti to aspoň připouští sami)

Když je ale řeč o _americké_ eliptické dráze, tak to samozřejmě vůbec není o tom, že by tam nedokázali dopravit víc paliva (nějaký aerobraking tehdy spadal do říše čiré sci-fi). Kdepak... tam to bylo od začátku vědecké zadání :-)
 
05.11.2013 - 21:38 - 
quote:
quote:
Eliptická dráha Marineru 9 byla volena proto, aby se sonda dostávala v potřebných intervalech nad zkoumaná místa a na to byla třeba delší doba oběhu než u nízkých drah.


alebo bol vedecky program sondy prisposobeny technickym moznostiam


To v žádném případě, je tomu právě naopak. Tehdy měly letět k Marsu dvě sondy, Mariner-8 neodletěl a ten měl mít dráhu a úkoly odlišné od Marineru-9. Proto byl program Marineru-9 pozměněn aby se dosáhlo kompromisu a bylo možné splnit většinu úkolů obou sond, A to se také podařilo. V žádném případě nebyly sondy limitovány nedostatkem paliva, právě naopak , Mariner-9 měl po navedení na Marsův orbit v nádržích dostatek paliva pro jakýkoli manévr. Výsledkem jeho mise byly tisíce fotografií s velkým rozlišením 95% povrchu, fotografie obou měsíců s velkým rozlišením atd..
 
05.11.2013 - 22:40 - 
TO : xChaos

Nemyslím, že by Číňané udělali zvolením pilotovaného programu na rozdíl od Indie nějakou chybu. Myslím si, že je lepší spíše zanedbat meziplanetární program sond, než pilotované lety. Čína je nyní v úrovni pilotovaného programu sice někde v roce 1971 = ruský Saljut, ale to se může velmi rychle změnit !! Čína r.2015 vypustí svou CZ-5 o nosnosti 20 tun a roku 2020 s ní postaví obdobu ruského Miru. Tou dobou půjde ISS pomalu do šrotu , jaký náskok pilotovaného programu tedy kolem r.2020 bude mít Rusko s USA před Čínou ??? Zbývá 6 let , Čína svou stanici postaví, jak skvělý "průlom v kosmu" udělají Rusko s USA do roku 2020 ??, aby byli pořád 40 let před Číňany ?? Navíc to, že Indie nemá pilotovaný program je pouze díky její neschopnosti vyvinout spolehlivý nosič , GSLV pořád krachuje. První Ind "možná" poletí do kosmu kolem roku 2020, tedy s 20 letým zpožděním za Čínou. Čína tou dobou bude mít 80 tunovou stavebnicovou stanici , kam budou létat mezinárodní posádky. V Indii tou dobou budou po zádech s nadšením plácat svého prvního Gagarina.

 

____________________
Loudil
 
05.11.2013 - 22:43 - 
quote:
To v žádném případě, je tomu právě naopak. Tehdy měly letět k Marsu dvě sondy, Mariner-8 neodletěl a ten měl mít dráhu a úkoly odlišné od Marineru-9.


Popravdě - informaci o "odlišných" misích se mi sice najít podařilo - ale nikoliv už o tom, že dráha Marineru 8 měla být přesně kruhová. Naopak se dá dočíst, že mise Marineru 9 skončila, když došla pracovní látka pro manévrovací trysky (to pravda nic nevypovídá o tom, kolik paliva zbylo v hlavním motoru).

Launch mass Mangalyaanu je 1,350 kg (ovšem včetně paliva potřebného pro odlet k Marsu), dry mass 500 kg. Z toho pravda nevyplývá, kolik paliva se spotřebuje na odlet od Země - předpokládám, že většina.

Launch mass Marineru 9 byla 997.9 kg, dry mass 558.8 kg. Pro zbrždění u Marsu bylo tedy k dispozici necelých 450 kg paliva (ovšem část z tohoto zřejmě navíc představovala pracovní látku pro manévrovací trysky).

Už výchozí eliptická dráha Marineru 9 ale byla přeci jen výrazně méně excentrická, než bude dráha Mangalyaanu. Popravdě - kdyby Mariner 9 dokázal svojí dráhu cirkularizovat, tak nevidím nejmenší důvod, proč by se o to na konci mise nepokusil (aspoň jako technologický experiment). Pokud to neuvidím potvrzené z nějakého důvěryhodného zdroje, tak skutečně budu předpokládat, že jiná než eliptická dráha tehdy byla mimo možnosti NASA. (Resp. možná přeci jen mohlo jít dráhu cirkularizovat - ale v hodně jiné výšce, než v jaké létají sondy kolem Marsu dnes - a ta by pak nebyla tak praktická, jako dráha která byla nakonec zvolena)

Pro úplnost dodávám, že ruské dvoutunové sondy Mars 2 a Mars 3 také skončily na eliptických drahách (Mars 2 na podobné, jako Mariner 9).
 
05.11.2013 - 22:44 - 
quote:
Eliptická dráha Marineru 9 byla volena proto, aby se sonda dostávala v potřebných intervalech nad zkoumaná místa a na to byla třeba delší doba oběhu než u nízkých drah.


Ano, přesněji byla dráha nastavena tak, aby se zvládlo co nejrychleji zmapovat Mars za optimálních světelných podmínek.

quote:
V žádném případě nebyly sondy limitovány nedostatkem paliva, právě naopak , Mariner-9 měl po navedení na Marsův orbit v nádržích dostatek paliva pro jakýkoli manévr.


Ne.
Mariner 9, právě proto, že jeho dráha byla změněna, aby kompenzoval výpadek způsobený selháním mise Mariner 8, neměl po navedení na oběžnou dráhu moc paliva. Uvádí se, že na samotné navedení na dráhu Mariner 9 spotřeboval až 96% veškerého paliva. Zbytek byl použit na dva menší korekční manévry (delta v 57 m/s), z nichž druhý byl možný jen díky tomu, že se podařilo ušetřit nějaké palivo během letu (druhý korekční manévr během letu k Marsu odpadl). Druhý korekční manévr také vyčerpal veškeré použitelné palivo a dále (od 30.12.1971) už Mariner používal jen korekční motorky systému orientace v prostoru.
(informace jsou z Development and In-Fliqht Performance of the Mariner 9 Spacecraft Propulsion System) [Upraveno 05.11.2013 Machi]
 
06.11.2013 - 11:57 - 
quote:
Ano, Indie má velké problémy s většími raketami, z posledních 4 startů GSLV nebyl úspěšný ani jeden,/poslední po úniku 750 kilo paliva z nádrží přeložen až na prosinec/ proto musela svůj premiérový start k Marsu doslova - "zaflikovat" - jiným nosičem , který se doslova potí hrůzou z váhy svého užitečného zatížení ještě v teple startovací rampy. Co z tohoto nuceného - "flikování nosičů"- nyní vyplyne, teprve uvidíme.


http://www.kosmonaut.cz/2013/2013.html

Rekapitulace posledních čtyř startů GSLV (tj. pořadové číslo 4 - 7)
10.7.2006, ruský horní stupeň 12KRB, havárie
2.9.2007, ruský horní stupeň 12KRB, úspěch - Insat 4CR (2007-037A) byl vynesen na stacionární dráhu
15.4.2010, premiéra indického horního stupně CUS - havárie stupně CUS
25.12.2010, ruský horní stupeň 12KRB, havárie

Tvrzení o flikování nosičů není pravdivé - nosičem pro MOM byl od počátku nosič PSLV, viz:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1638&start=0&page=1


 
06.11.2013 - 12:58 - 
Taky jsem Indům ve svém narychlo splácaném textu křivdil, když jsem napsal, že nemají na svém kontě žádné "nej" či "poprvé" - samozřejmě mají, a docela významné, sám jsem o tom tehdy psal článek - jenže strašně rychle zapomínáme, to jsou ty předsudky:

http://www.firstpost.com/india/will-mars-mission-propel-india-ahead-of-china-in-space-race-1210563.html
Five years ago, India’s Chandrayaan satellite found evidence of water on the moon for the first time. It was hailed as a significant scientific discovery.

Není tedy vůbec zřejmé, že by u Marsu nutně museli být zcela bez šance - i když šance vidět tam něco jako první je relativně malá - u toho Měsíce byli ve výhodně i díky tomu, že se o něj vlastně 30 let vyspělé země s pokročilou technologií vůbec nezajímaly.

Takže už to spamování uzavřu, ale navzdory přesudkům:

- Indie zatím za hranice LEO letěla jednou a i tak přitom stihla získat jedno důležité "poprvé" (detekce vody na Měsíci).

- PSLV je spolehlivý nosič, méně postavený na toxických palivech než čínské nosiče (a nepadá na hlavu indickým venkovanům, zatímco čínské rakety občas těm čínským ano)

- Mangalyaan je sonda, která misí i hmotností velmi zhruba odpovídá Marineru 9 z roku 1971 (akorát bude mít určitě vyspělejší elektroniku a software). I Čína se zatím pořád motá někde kolem roku 1971 (jak s Tiangongem i teď s tím Chang-o-chodem).

- v druhém stupni všechny 3 součané a budoucí typy (PSLV, MkII, MkIII - tam je to centrální stupeň, ne druhý stupeň) používají motory http://en.wikipedia.org/wiki/Vikas_engine které prý snad nejsou licencované motory Viking z raket Ariane 1 - 4 ale jsou prý pouze podobné (koneckonců: nikdo nekroutí hlavou nad tím, že Atlas V má licencované ruské motory v 1.stupni, apod... a pokud někdo má info, že licencované jsou, tak by se to na wiki mělo opravit). Pořád jde o technologii, kterou ESA používala v 90tých letech, takže to taky není nijak extrémně pozadu (akorát Indie ten motor používá jen jeden tam, kde jich Ariane 4 spotřebovala ve dvou stupních pět).

- technologický transfer od ESA k ISRO byl srovnatelný s technologický mtransfer od Ruska směrem k Číně, který zjevně vedl k vývoji lodí Shenzou, čínských skafandrů, apod.

- zkrátka oboje je to zajímavě selektivně pozadu, Indové se za méně peněz snaží předvádět "srovnatelně muziky"... což někoho zaujme, jiní tím opovrhují (samozřejmě: co do počtu startů Čína brzy předběhne úplně všechny, tam prostě vítězí hrubou silou)
 
15.11.2013 - 09:16 - 
indovia planuju dalsiu sondu k slnku:
http://www.dnaindia.com/bangalore/report-after-mars-isro-now-plans-a-mission-to-the-sun-1919556

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
16.11.2013 - 08:11 - 
quote:
P.S. Čína dokončuje svůj čtvrtý kosmodrom, Indie má jeden.
Úvahy o novém kosmodromu pro starty na polární dráhu.
http://www.deccanchronicle.com/131113/news-current-affairs/article/kulasekarapattinam%E2%80%99s-ideal-launch-pad
 
16.11.2013 - 23:24 - 
Letošní nominální HDP v Indii bude asi 1,8 bil, Dolarů, v Číně asi 9,2 bil. Dolarů. Čína má 5 krát větší ekonomiku, to rozhodne i v kosmu. Přitom ještě roku 1990 byly obě ekonomiky v nominálu zhruba stejně velké, pak ovšem Čína nasadila své brutální tempo, kdy HDP rostl po dobu 30 let v průměru o 10 % ročně. To je neslýchané.

 

____________________
Loudil
 
17.11.2013 - 15:57 - 
quote:
Letošní nominální HDP v Indii bude asi 1,8 bil, Dolarů, v Číně asi 9,2 bil. Dolarů. Čína má 5 krát větší ekonomiku, to rozhodne i v kosmu. Přitom ještě roku 1990 byly obě ekonomiky v nominálu zhruba stejně velké, pak ovšem Čína nasadila své brutální tempo, kdy HDP rostl po dobu 30 let v průměru o 10 % ročně. To je neslýchané.


Mám dvě faktické poznámky: Za prvé, od roku 1990 zatím uběhlo jen 23, nikoliv 30 let. A faktická poznámka č. 2: HDP Číny byl v roce 2012 12,9 bilionu USD, Indie v témže roce 4,7 bilionu USD. Viz https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html
 
17.11.2013 - 22:34 - 
TO : Nový Jiřík

Faktická poznámka č.1 : u HDP se rozlišuje HDP dle kurzů měn a HDP dle parity kupní síly. Vy jste uvedl ten PPP /parity kupní síly/. Já považuji za důležitější ten druhý, který se také častěji v tisku uvádí a cituje/ tedy HDP dle kurzů měn. Dle toho vašeho "PPP" už Čína brzy předstihne i USA. Viz. odkaz na HDP dle kurzů.

Poznámka č. 2 : Čína rostla průměrným ročním tempem 10 % v období 30 let 1980 -2010. Indie zahájila své ekonomické reformy roku 1991 na popud ministra financí Manmohana Singha. Jak od roku 1980 ,tak od roku 1991 je Indie v porovnání s Čínou silně prohrávající. Nestíhá a to hlavně rozvoj průmyslu a infrastruktury /= dálnice, přístavy, letiště, elektrárny, ...atd./


http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_%28nominal%29

 

____________________
Loudil
 
17.11.2013 - 23:23 - 
TO : Nový Jiřík

Masívní čínský pokrok ve všech oblastech vědy a techniky za tak krátkou dobu je až udivující . Proto Indie s daleko menšími zdroji musí jít i v kosmonautice tzv. "Na efekt", = způsobit světu šok třeba za 50 Korun. Musí nám to každopádně trochu připomínat sovětské kosmonauty Voschodu - 1 /Komarov, Jegorov, Feoktistov/ ,kteří se do kabiny pro jednoho kosmonauta museli doslova "nasulcovat jako sardinky", i kdyby tehdá měli letět jenom v trenýrkách. Chruščov prostě tehdá vyžadoval další -"šok pro svět" - ovšem bez dalších finančních nákladů. Podobně dnes postupuje Indie.




 

____________________
Loudil
 
18.11.2013 - 15:50 - 
Faktická poznámka č.1 : u HDP se rozlišuje HDP dle kurzů měn a HDP dle parity kupní síly. Vy jste uvedl ten PPP /parity kupní síly/. Já považuji za důležitější ten druhý, který se také častěji v tisku uvádí a cituje/ tedy HDP dle kurzů měn.

Nikoliv. Právě naopak, HDP podle PPS je základním mezinárodním srovnávacím ukazatelem, a to i podle směrnic OSN. Což je vcelku logické, pro blahobyt obyvatel té které země je důležitá cenová hladina právě v zemi, kde žijí.
 
20.11.2013 - 07:28 - 
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30160.msg1121674#msg1121674

gslv snad v decembri

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
22.11.2013 - 03:57 - 
Ukraine keen on working with India on space programmes.
http://www.dnaindia.com/bangalore/report-together-we-can-have-more-space-ambassador-of-ukraine-to-india-oleksandr-d-shevchenko-1922564
 
26.12.2013 - 23:16 - 
gsat 14 bol pripojený k nosiču gslv pred plánovaným štartom (5.1.)

http://economictimes.indiatimes.com/news/politics-and-nation/gslv-d5-integrated-with-gsat-14-satellite/articleshow/27983635.cms

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
28.12.2013 - 20:21 - 
gslv na rampe:



via
https://twitter.com/ISROOFFICIAL/status/416922892329185280

edit:
opravená linka na obrázok [Edited on 28.12.2013 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
03.1.2014 - 11:37 - 
z facebooku:

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
03.1.2014 - 12:59 - 
njn, GSLV je fakt "divná" konštrukcia - hydrazínové boostery, prvý stupeň na TPH, druhý stupeň hydrazínový a tretí vodíkový...
Škoda toho druhého stupňa, keby bol kerolox, mohli by mať všetky štyri typy paliva v jednej rakete...
 
04.1.2014 - 08:51 - 
V 11:18 hod místního času (05:48 UT) bylo zahájeno 29 hodin před plánovaným startem závěrečné odpočítávání vzletu nosné rakety GSLV-D5 s indickou telekomunikační družici GSAT-14. Na Satish Dhawan Space Centre (Sriharikota) je start plánován na zítřek, 5. ledna, v 16:18 hod místního času.
http://www.isro.org/gslv-d5/d5-updates.aspx
 
04.1.2014 - 11:56 - 
Zajímavé je, že centrální stupeň na TPH musí logicky hořet déle, než boostery na KPH. Tento stupeň může být ale jednoduchý, s pevnou tryskou. 
04.1.2014 - 13:18 - 
quote:
Tento stupeň může být ale jednoduchý, s pevnou tryskou.


já myslel, že je to prostě první stupeň převzatý z PSLV... takže ne?
 
04.1.2014 - 16:42 - 
Je pravděpodobné, že první stupeň je v podstatě stejný jako u PSLV C21. Ten měl řízení vstřikováním vodního roztoku chloristanu stroncia z pomocných tlakových nádob do trysky (pro pitch a yaw) a dále pomocnými motorky RCT na KPH (pro roll). Ty jsou ale umístěny na dvou protilehlých boosterech. Jelikož ale nová raketa má boostery na KPH, je možné, že motory boosterů se přímo účastní řízení, než odpadnou.
 
05.1.2014 - 11:23 - 
Ze startu bude dokonce přímý přenos... sice je to poměrně bezvýznamný pokus o řadový start telekomunikační družice, ale zase vzhledem k historii nosiče je poměrně velká pravděpodobnost nějaké spektakulární exploze (trochu Indy podezírám, že jednu raketu mají pro běžný provoz a druhou pro přilákání pozornosti veřejnosti a bulvárních médií..)
http://spaceflightnow.com/gslv/d5/status.html
 
05.1.2014 - 11:28 - 
tu je aj hd verzia... aspoň by sa to tak chcelo tváriť, teda


edit:
ale je to v celkom slušnej kvalite [Edited on 05.1.2014 Agamemnon]

 

____________________
Per aspera ad astra - 42
 
05.1.2014 - 11:52 - 
quote:
Zajímavé je, že centrální stupeň na TPH musí logicky hořet déle, než boostery na KPH. Tento stupeň může být ale jednoduchý, s pevnou tryskou.


Možná to není logické, ale zjevně nehoří:

The GSLV's core motor has burned out, and the rocket's four strap-on boosters will shut down in less than 30 seconds

Je to fakt dost divná raketa. Ale v řídícím středisku tleskají, takže možná dostane šanci ten jejich kryogenní stupeň..
 
05.1.2014 - 12:07 - 
Tak fajn, indický domácí kyslíkovodíkový stupeň dohořel poprvé až do konce. Takže ISRO je, jestli počítám dobře... pátá země/kosmická agentura na světě, nyní disponující touto technologií? (šestá země, pokud Zenit počítáme jako Ukrajinský?)(samozřejmě, v USA je to několik různých firem.. je otázka, jestli vůbec počítat tak rozdílné věci jako ULA vs. SpaceX dohromady, jen proto, že jsou z jedné země...)

Každopádně gratuluju (zajímalo by mě, kolik kvůli tomu ti vegetariáni rituálně podřízli a obětovali koz :-)

Je to docela zajímavý, protože je to mj. jediná indická raketa, o které lze vážně uvažovat, že by vynesla indickou pilotovanou loď (i když sami s tím počítají asi až v té verzi Mk III. ... ale ten 3. stupeň bude stejný). Taky se s tímhle nosičem asi už mohou pokusit o měkké přistání sond na Měsíci (jako Čína) nebo na Marsu. A taky to BTW znamená, že na trh startů telekomunikačních družic vstupuje SpaceX současně s Indií... protože oni se to určitě budou snažit prodat, jakmile se to začne chovat předvídatelně... [Upraveno 05.1.2014 xChaos]
 
05.1.2014 - 12:25 - 
quotePinkas)

Zajímavé je, že centrální stupeň na TPH musí logicky hořet déle, než boostery na KPH. Tento stupeň může být ale jednoduchý, s pevnou tryskou.



Quote (XChaos): Možná to není logické, ale zjevně nehoří: 

To sem si původně také myslel, když zavedli boostery na KPH a bylo tedy naprosto logické, aby jimi řídili raketu. Ale pak se mi to zdálo trochu proti dosavadním zvyklostem. Vidím, že Indové správně považují zvyklosti za nezávazné a šli vlastně originální a velmi zajímavou cestou, která jim zřejmě umožnila centrální stupeň na TPH s pevnou tryskou a úplně bez řízení. Gratuluji Indům k velkému úspěchu, věřím, že ho budou rychle rozvíjet
 
05.1.2014 - 12:53 - 
Gratulace indům!
Jak už psal xChaos, tato raketa přinese Indii spoustu nových možností, kam (a s čím) se do vesmíru vydat.
 
<<  4    5    6    7    8    9    10  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.322783 vteřiny.