Někdo se domnívá, že Rusové vynalezli všechno od jehly po lokomotivu, jiný zase že bez Jeffů a Elonů by neexistovalo to či ono.
Tak je to složité... letošek bude dost kritický rok, ale může se snadno ukázat, že celá kosmonautika před vícenásobně použitelnými nosiči od SpaceX bude klasifikována nějak tak, jako my dnes klasifikujeme prvních 100 let neřízeného vzduchoplavectví lehčího než vzduch :-) Co se Indů týče, tak pořád je pro ně celkem klíčový hypergolický (tzn. spalující toxická paliva) motor Vikas, který je odvozený od licensovaných motorů Viking z evropské Ariane-4. Takže co se kopírování týče, nemají si přeci jen s Číňany co vyčítat... jedna věc je mít odvážné teoretické představy a vize, druhá mít v ruce funkční kus železa (nejlíp takový, který fungoval už někomu jinému předtím...)
Škoda, že czCube projekt se nerozjel až teď - v době, kdy už tenhle trh fakt existuje a kdy se dá čekat, že vždy ten nejmenší formát družic se dostane "do fronty" jen jako skoro-bezplatný balast k těm větším :-) nějak jsem předběhl dobu, no.
Pořád doufám, že se dožijeme toho, že hodně malé týmy (univerzitní, městské, apod.) budou moci vyslat např. vlastní mini-sondu k vlastnímu asteroidu nebo doslova, do vlastního kráteru na nějakém tělese (a třeba jedna taková mise z tisícovky objeví něco fakt zajímavého, co nikdo nečekal)
Na jednej strane sa kričí o kozmickom smetí, na druhej strane takto sa vyrába. Ako to bude s týmto smetím po ukončení životnosti s nanosatelitmi? Predpokladám že oni samé nemajú žiadne technické prostriedky k deorbitu, že budú poletovať v priestore až kým samovoľne nezaniknú alebo kým netrafia nejaký iný satelit. Alebo sa mýlim?
Jsou na kruhové oběžné dráze 505 km s úhlem 95°, takže za 4-5 let zaniknou. Pro ISS je to ale špatná zpráva - budou muset všechny sledovat. Osobně bych byl velmi opatrný při vypouštění Cubesatů na dráhy nad 600 km, tam už je životnost velmi dlouhá.
citace:Jsou na kruhové oběžné dráze 505 km s úhlem 95°, takže za 4-5 let zaniknou. Pro ISS je to ale špatná zpráva - budou muset všechny sledovat. Osobně bych byl velmi opatrný při vypouštění Cubesatů na dráhy nad 600 km, tam už je životnost velmi dlouhá.
Kedysi na vojenčine som z nudy čítal akýsi Sci-Fi román "Stíhači asteroidov". Myslím že teraz bude aktuálna téma "Stíhači nanosatelitov, cubesatelitov a iného kozmického smetia"
Keď sa pozriem na družice vypustené do výšky 500 km tam mám pocit že sú alebo boli na dráhe troška dlhšie než 5 rokov. Ale toto je už na inú debatu než Indická kozmonautika.
citace: Keď sa pozriem na družice vypustené do výšky 500 km tam mám pocit že sú alebo boli na dráhe troška dlhšie než 5 rokov. Ale toto je už na inú debatu než Indická kozmonautika.
Malé družice (a obzvlášť cubesaty) ztrácejí výšku zbytkovým odporem mnohem rychleji než velké satelity. Navíc nemají žádný pohon pro zvyšování dráhy. Těch 5 let je maximum, kdyby bylo Slunce klidné. Viz třeba: http://vtm.e15.cz/era-sledovani-zeme-pomoci-malych-satelitu-zacina
citace:když ještě nemají ani lodˇ, kterou by tam létali.
Indové vloni provedli suborbitální test třímístné kabiny, což zase není tak málo...
Jak předvedla Čína, tak za kosmickou stanici jde v pohodě prohlásit v podstatě i jenom dvě lodě, které se v kosmu setkají a jedna z nich má návratovou kabinu a druhá jen nákladový prostor.
Pro případnou účast na ISS by pilotovanou a zásobovací loď a jejich dokování museli nejdřív stejně vyzkoušet, aby neudělali mezinárodní průšvih. Mohou tedy i u menší lodi, než je Shenzou (ale GSLV3 unese podle všeho klidně i loď těžší než Sojuz...), bez nějaké orbitální sekce, apod. udělat pilotovanou a bezpilotní verzi (bezpilotní zřejmě dost levně) a jejich vzájemné setkání prohlásit za "kosmickou stanici" s velkými fanfárami.
Zkrátka s tím stejným, co vyzkouší jako "kosmickou stanici" (i když to ve skutečnosti bude ještě skromnější program, než s čím začala Čína), se mohou zapojit do závěrečné fáze programu ISS, kdy třeba vynesou nějaké množství zásob a nabídnou jedno sedadlo ve své lodi ostatním agenturám a výměnou za to získají dlouhodbější pobyt indického kosmonautam, než by dosáhli na své stanici a hlavně srovnatelný s tím, co předvede Čína.
ISRO musí docela složitě obhajovat rozpočet v zemi, která řeší přelidnění, chudobu, ekologický kolaps a do toho se snaží ještě zbrojit (na což má Indie rozpočet samozřejmě řádově větší, než má civiliní výzkum). A vzhledem k tomu, že zbraně hodně nakupují od Ruska, zatímco kosmický výzkum dělají ve spolupráci spíše se Západem, je jakákoliv kritika výdajů ISRO naprosté pokrytectví.
Troufám si odhadnout, že ISRO dosáhne před koncem ISS dlouhodobého pobytu svého kosmonauta, který odstartuje v jejich vlastní kosmické lodi, a velmi levně tak trumfnou cokoliv, co v tomhle ohledu předvede Čína: a teď podle mě vymýšlí nějakou politiku, aby jim to v podstatě ještě navíc celé zaplatil někdo jiný :-)
Společnost Spaceflight požádala US úřady o povolení vynášet americké malé komerční družice na indických raketách. Podle ní americký trh není schopen uspokojit poptávku.
Za dva dny bychom měli být svědky startu nové indické rakety. Sice používá označní GSLV, ale IMHO by měla dostat nové jméno, jak je odlišná od předešlých verzí. Zde popis:
Navenek se to podobá Ariane 5, počtem použitých komponentů, palivem i výkonem je to ale fakt spíš něco mezi Titan IIIC a IIIE (indický kyslíkovodíkový poslední stupeň má větší tah než Transtage i dvoumotorový Centaur, tomu odpovídá i relativně vyšší nosnost na GEO, ale nižší na LEO).
citace:všimol som si, že graf rýchlosti s boostrami je zvlnený.
Zřejmě mění velikost tahu kvůli omezení MaxQ. Vzhledem k tomu, že v tu dobu hoří jen postranní boostery na TPL (centrální stupeň se u této rakety zapaluje až později [před dohořením boosterů], tak toho snad může být dosaženo vhodným tvarem a rozmístěním "zářezů" a "kanálků" do odlitého zrna pohonné látky.
