|
rusi startuju 51, pretoze kvoli polohe kozmodromu na nizsiu inklinaciu startovat nemozu (rozumej bolo by velmi nevyhodne startovat priamo na nizsiu inklinaciu; preto aj iss je tam, kde je)
- ale to je kvoli orb. mechanike (fyzike), nie kvoli politike
edit: a z rovnakych dovodov americania startuju na 26/27, aj ked startuju nad vodu [Edited on 02.10.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
hmm, tu je schema pre start protonu s astrou 2e (let z nedele)... ale myslim, ze toto tu ku bielliptic velmi napomocne nebude
link pre full res: http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=32046.0;attach=544765
edit:
to je dokonca 5 zazihov [Edited on 02.10.2013 Agamemnon]
,
srry, ale obrazok nevyzera doverihodne... ako schema budiz, ale real odbocenia v bode 5 je na drzovku... aj ked rozkaz je rozkaz
intuitivne mam pocit, ze od bodu 1 je draha klopena do nespravnej roviny... |
|
citace:
srry, ale obrazok nevyzera doverihodne... ako schema budiz, ale real odbocenia v bode 5 je na drzovku... aj ked rozkaz je rozkaz
jj, to odbocenie pobavilo aj mna 
edit:
aj ked zase - verim, ze robia zmenu inklinacie na jednom mieste a bude to v tom bode 5 (energeticky najvyhodnejsie)... [Edited on 02.10.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
tu je článok o návrate protonu, Marín je king 
http://danielmarin.blogspot.sk/2013/09/retorno-del-cohete-proton-astra-2e.html
v ňom je ako vždy halda informácií
medziiným aj premietnutie trajektórie letu, na zemský povrch
http://2.bp.blogspot.com/-kaxU7hdM77w/UkmeMeVwr4I/AAAAAAABFU0/xbGuryTiEJE/s1600/trassa_b.jpg
ide sa severnejšie, než je optimum, a okolo číny
MOD: Příliš velký vložený obrázek změněn na odkaz.
Dodržujte doporučení 3.3. a 3.4 v pravidlech, týkající se velikosti vkládaných obrázků!
|
|
To NSF schéma letu Protonu je podle mne OK. S bielipsou to zřejmě nemá nic společného a důvodem vícenásobného restartu bude asi "Oberthův efekt", tedy snaha motoricky manévrovat co nejníž (blízko perigea).
První zážeh Brizu je vlastně ještě součástí startu a slouží k cirkularizaci přechodové dráhy. Druhý zážeh zvedá apogeum na cca 5000 km (víc asi Briz na jeden zátah nedokáže, protože podle alamova obrázku ten manévr č. 2 trval přes čtvrt hodiny - viz http://3.bp.blogspot.com/-JgMFY58uo5o/UkmeL7xx-FI/AAAAAAABFUY/pR59fLMUIGw/s1600/rascikl_b.jpg ). Třetí a čtvrtý zážeh zvedají apogeum na cca 36000 km a jsou zřejmě rozděleny jen proto, že Briz musí odhodit prázdnou externí nádrž, což zřejmě nedokáže bez vypnutí motoru (jinak by čísla 3 a 4 byla určitě spojena do jednoho manévru). Pátý zážeh zvedá perigeum na cca 4200 km, ale hlavně mění sklon dráhy z cca 50° na 23°, takže to "odbočení" v bodě 5 na obrázku mi připadá zcela odpovídající.
Zážehy 2, 3 a 4 jsou dělány poblíž perigea a také poblíž rovníku. Zážeh 5 je v apogeu (a samozřejmě také blízko rovníku). Výsledná dráha je pořád jen speciální GTO s parametry 4200 km x 35736 km x 23°. Družice to pak musí na GEO dotáhnout sama (z toho mého excelu mi vychází, že by k tomu mělo být potřeba dv ještě cca 1500 m/s). |
|
- jj, ten oberth moze byt dobry postreh, imo...
- dlzka zazihov brizu-m (opat su tam cisla z posledneho letu - astry 2e):
http://i.imgur.com/DfcqX8W.png
via http://www.space-center.ru/LiveEvents.aspx
- dosiahnute gto by malo byt geo-1500 (aspon tak sa udava standardne pre proton)
skusim pohladat este iny profil letu brizu-m... videl som aj ine trajektorie, a niekde by mal byt aj bielliptic profil ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
To NSF schéma letu Protonu je podle mne OK. .. Pátý zážeh zvedá perigeum na cca 4200 km, ale hlavně mění sklon dráhy z cca 50° na 23°, takže to "odbočení" v bodě 5 na obrázku mi připadá zcela odpovídající....
Ano ten 5zapal je kratky a meni z 49,1°na 23°, co je zmena cca 26°...
http://2.bp.blogspot.com/-kaxU7hdM77w/UkmeMeVwr4I/AAAAAAABFU0/xbGuryTiEJE/s1600/trassa_b.jpg
mozno mam zly odhad, ale ten uhol na scheme pri bode 5 sa mi na 26° nezda nijako...
http://3.bp.blogspot.com/-ktxcG5z9vP8/UkmeMQtwRKI/AAAAAAABFUk/UkM2XLHVaOg/s1600/shema_b.jpg
ale lepsie sa to ani urobit velmi neda, lebo vykreslit orbitu 175km okolo Zeme by bolo nezmysel, cim sa to cele trochu zdeformovalo.
Sorry, asi som sprnkol do nepodstatneho detailu, ale aspon som si vyskusal zmensovanie obrazkov |
|
citace:
Ano ten 5 zapal je kratky a meni z 49,1°na 23°, co je zmena cca 26°...
zasa tak krátky nie je - vyše 6 minút.
Nákres priemetu na zemský povrch dosť klame, pretož piate zapálenie motoru sa uskutočňuje "vysoko", blízko apogea, na rozdiel od ostatných, ktoré sú naopak blízko perigea.
A tiež - preletová zostava už spotrebovala väčšínu paliva, je teda ľahšia a na rovnaké deltaV potrebuje menej energie. |
|
Fakt je, že na těch schématických obrázcích je to poslední "odbočení" asi opravdu nakresleno trochu přehnaně (26° změna roviny by měla vypadat trochu jinak). Vypadá to ale tak, že používají dost podobné obrázky i pro větší změny sklonu dráhy, takže to musíme brát fakt spíš jako schéma.
Níže je obrázek z navádění Intelsatu 23 přímo až na geostacionární dráhu, kde je poslední změna roviny větší než 46° a přitom na tom obrázku to vypadá podobně, jako těch 26° u Astry 2E.
Přesné délky trvání jednotlivých manévrů (s Astrou 2E) jsou dobře vidět na tomto obrázku:
Poslední šestiminutový manévr vypadá dost dlouhý, ale přechodová dráha má dobu oběhu cca 12 hodin, takže proti tomu je těch 6 minut poměrně málo a na tom schématickém obrázku to klidně může být nakresleno "do pravého úhlu" (i když mírný "oblouček" by tam naznačen být mohl).
Jinak z toho excelu mi vyšlo, že zážeh č. 2 dodal sestavě dv cca 1000 m/s, kombinovaný zážeh 3 + 4 dodal dalších cca 1400 m/s a závěrečný zážeh měl dv cca 900 m/s.
V jednom z předchozích Marínových článků jsem našel schéma navádění družice SES-6 na jakousi "supersynchronní" přechodovou dráhu s parametry cca 4400 km x 66000 km x 26°, což by se možná skoro dalo považovat za tu námi původně diskutovanou "bielipsu".
Fakt jsou to všechno zajímavé informace a úvahy. Něco z toho se určitě pokusím zapsat i na MEK do základů kosmonautiky. |
|
ešte k tej astre:
toto je skvelé:
presné čísla pre orbity, čas zážihov a pod..
http://coopi.khrunichev.ru/download/2013/a2e/email/eng/a2e_e11.htm ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
...Fakt jsou to všechno zajímavé informace a úvahy. Něco z toho se určitě pokusím zapsat i na MEK do základů kosmonautiky.
posli potom avizo, rad sa pozriem
dakujem |
|
este sa vratim ku bieliptickym draham...
...ak su efektivnejsie pre zvysovanie, tak zrejme opacne i pre znizovanie orbit...
malo by zmysel pre let k vnutornym planetam letiet okolo vonkajsich planet, pripadne i za ich gravitacnej (pri troche drzosti i atmosferickej) brzdy?
tou asistenciou by vlastne slo usetrit cast manevrov v apogeu...
https://en.wikipedia.org/wiki/Bi-elliptic_transfer |
|
Vzhledem k tomu, že bielipsa se vyplatí jen pro přechod mezi drahami, které mají poměr polos větší než cca 12, tak od Země k Merkuru se samotná bielipsa nemůže nikdy vyplatit (poměr poloos drah je menší než 3). Bielipsa by se snad mohla vyplatit jedině pro přesun na kruhovou dráhu ve vzdálenosti pod 10 mil. km od Slunce, ale co tam (v tom pekle)?
Gravitační asistence je samozřejmě něco zcela jiného a určitě se skoro vždy vyplatí. Použít k tomu vnější planety je ale asi i tak obvykle méně výhodné, než využití planet "po cestě". Např. MESSENGER (orbiter Merkuru) dělal gravitační manévry u Země, u Venuše a u Merkuru. http://www.lib.cas.cz/space.40/2004/I030A.HTM |
|
no tak som to spocital a moja intuicia zlyhala...
1/ bi-elipticka draha je skutocne vyhodnejsia pri pomere 12 a viac
(radsej som doplnil preklad na wiki, nech sa na to nezabuda)
2/ ratal som s usporou delty v v apogeu bielitpickej drahy, ktore som chcel nahradit gravitacnym manevrom.
ale jak pocitam, tak pocitam, nevychadza mi to. takze zase mas pravdu
3/ a co tam radovo 1/10 AU od Slnka? toto som povodne neplanoval, ale snad jedine nahanat dlhoperiodicke komety... |
|
| ako hlboko, by bolo možné zraziť dv, pre zachytenie sa lode vracajúcej sa od marsu, na HEO okolo zeme? |
|
| na 0 (aerocapture/aerobraking) ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| a je teda nutné, vliecť so sebou až k marsu, dragon, orion alebo ten sojuz? |
|
nechápem teraz otázku...
niekde posádka musí byť... plus na aerobraking/aerocapture potrebuješ tepelný štít... plus potrebuješ delta-v na odlet od marsu ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
ako hlboko, by bolo možné zraziť dv, pre zachytenie sa lode vracajúcej sa od marsu, na HEO okolo zeme?
Domnívám se, že při vhodně zvolené příletové dráze a velmi protáhlé HEO, by to dv mělo být podobné, jako při odletu z HEO k Marsu, tedy minimálně cca 600 m/s.
Tohle dv už o moc snížit zřejmě nepůjde, ale až na nulu lze teoreticky snížit spotřebu paliva na provedení toho brzdicího manévru, pokud se využije aerocapture (zachycení na HEO jednorázovým aerodynamickým zbržděním v atmosféře).
Ovšem aerocapture je velmi náročné na přesnost provedení a vyžaduje nějaké "zařízení" na přežití silného tepelného namáhání, které při tom vzniká. Tím "zařízením" se zatím obvykle myslí "pasivní tepelný štít". Nedávno jsme tu ale diskutovali o projektu aktivního elektromagnetického plazmového štítu, který by měl tu výhodu, že by dokázal rychle měnit svůj efektivní průměr, takže aerocapture by se dalo lépe a přesněji řídit. Uvidíme, jak půjde vývoj dál.
Celý návratový modul se s sebou "tahá" obvykle proto, že přímé přistání na Zemi rovnou z příletové dráhy je zatím nejjednodušší, nejověřenější a nejbezpečnější způsob. |
|
ak to niekoho zaujíma, tak časy zážihov brizu-m so sirius fm-6
 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
potrebujem radu, "polopaticky" vysvetliť, ako narábať s kalkulačkou Ciolkoského rovnice na stránke výpočty..
chcem si zostaviť tabuľku delta v, ktoré by dosahoval, napríklad blok DM, s postupne rastúcim nákladom, a neviem prísť na to v správnom poradí, do nej dosadzovať údaje |
|
zadávaš do tmavo sivých polí:
* Isp je špecifický impulz - ten sa ti meniť nebude, zadáš podľa motora (tj. podľa stupňa)
* m štartovacia - je hmotnosť pred zážihom (prázdna hmotnosť stupňa + hmotnosť paliva + hmotnosť nákladu)
* m nákladu - je hmotnosť nákladu
* C - je konštrukčné číslo - tj. pomer štartovacej hmotnosti a hmotnosti po zážihu (tj. prázdna hmotnosť stupňa + hmotnosť nákladu) - potrebuješ C dať také, aby ti vyšli hmotnosti ako potrebuješ (hlavne ide o hmotnosť prázdneho stupňa a hmotnosť paliva)... problém je v tom skripte s nákladom, ktorý sa ti automaticky bude odpočítavať od hmotnosti konštrukcie, čo ti trochu šťaží výpočet...
* v char - je charakteristická rýchlosť... teda to, čo ty hľadáš ako výsledok
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
ak ti môžem dať radu... a ak máš po ruke excel (alebo niečo podobné - openoffice a tak)...
tak si tam urob na to výpočet a vygeneruje ti to automaticky celú tabuľku s hodnotami delta-v podľa hmotnosti nákladu ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Souhlasím s Agamemnonem, že v tomto případě je vhodné použít excel.
V tom mém skriptu je pro zjištění dv nutno bohužel postupovat "zkusmo". Tedy zadat Isp, počáteční hmotnost a hmotnost nákladu. Pak postupně "zkusmo" zadávat dv tak, aby vyšla nějaká rozumná hmotnost konstrukce (kladná a technicky dosažitelná).
Po změně hmotnosti nákladu (nezapomenout případně tu změnu promítnout i do počáteční hmotnosti) je pak třeba opět "zkusmo" zadávat nové dv (iterativně).
Mohl bych samozřejmě ten svůj skript upravit podle potřeby. Jak by to mělo fungovat? Aby šlo zadat pevnou hmotnost konstrukce a po změně hmotnosti nákladu se dopočítalo dv? |
|
@Agamemnon
s excelom by som asi dopadol rovnako..
@ Aleš Holub
citace:
Mohl bych samozřejmě ten svůj skript upravit podle potřeby. Jak by to mělo fungovat? Aby šlo zadat pevnou hmotnost konstrukce a po změně hmotnosti nákladu se dopočítalo dv?
to by asi bolo ideálne |
|
pre excel potrebuješ niečo takéto:
prvá bunka: prázdna váha stupňa [A1]
druhá bunka: váha paliva [B1]
tretia bunka: špecifický impulz motora (v s) alebo charakt. rýchlosť v (m/s) [C1]
potom potrebuješ 2 stĺpce:
prvý stĺpec - postupne sa meniaca váha nákladu [A3:AXX]
druhý stĺpec - obsahuje vzorec, ktorý ti bude počítať delta-v [B3:BXX]
vzorec je nasledovný:
code:
delta-v =
špecifický_impulz_v_sekundách *
9,80665 *
ln (
(hmotnosť_stupňa + hmotnosť_paliva + hmotnosť_nákladu) /
(hmotnosť_stupňa + hmotnosť_paliva)
)
edit:
ak bunky použiješ napr. tak, ako som to naznačil teraz v [], tak vzorec pre delta-v (v bunkách v stĺpci [B3:BXX]) bude (toto tam nakopíruj):
code:
=$C$1*9,80665*LN(($A$1+$B$1+A3)/($A$1+A3))
[Edited on 28.10.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| idem teda skúšať.. |
|
| Posílám jen info o tom, že jsem trochu upravil sekci "Ciolkovského rovnice" na stránce http://mek.kosmo.cz/zaklady/vypocty.htm#ciol tak, abe se tam dalo snáze experimentovat se změnou hmotnosti nákladu (dopočítává se dv [v char]), případně i s dalšími parametry. |
|
| jj, takto je to super ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
díky
nádhera.. funguje to.. ale akosi..
skúsil som tam zadať ten príklad s ariane EPS + náklad 20 ton
http://www.astronautix.com/craft/aripsl10.htm
spracovalo to takto
Isp 3240
C 1.44
vchar 1181.4 !!! nie je to oproti pôvodnému veľa?
mkonstrukce 2923.01
mnákladu 20000
mpaliva 10086.13
mstart 33009.14
mkonečná 22923.01
|
