|
citace:
nepochopil som prinos tesneho preletu okolo Slnka...
Slnko tazkobude fungovat ako gravitacny prak, to funguje len jak kyvadlo...
..a u kyvadla nejde o gravitační, ale Oberthův manévr. |
|
citace:
citace:
nepochopil som prinos tesneho preletu okolo Slnka...
Slnko tazkobude fungovat ako gravitacny prak, to funguje len jak kyvadlo...
..a u kyvadla nejde o gravitační, ale Oberthův manévr.
Taky jsem to zcela nepochopil. Jedine, ze by se zvysovala rychlost v momente kdy se sonda pohybuje nejrychleji a uvazovalo se tak, ze na prime dosazeni teto rychlosti bych potreboval spoustu energie a pak jeste dalsi na dalsi zvyseni, Takto tu jednu cast navysi Slunce. Ale aby se to energeticky vyplatlo, musela by podle me jeste jednou kolem Jupitera. Jinak v tom nevidim smysl a dle meho odhadu je to energeticky uplne stejne jako kdyz to vezmu kolem Jupitera rovnou dal. |
|
citace:
Čirou náhodou jsem objevil trajektorii pro "realistickou" mezihvězdnou sondu:
http://www.niac.usra.edu/files/library/meetings/annual/jun00/393McNutt.pdf
Stručně: spočívá to v retrográdním obletu kolem Jupiteru, pádu zpět ke Slunci s periheliem ve vzdálenosti 4-násobku poloměru Slunce a drastický 15 minutový manévr v periheliu :-) Sice je to celkem slušně mimo dnešní technické možnosti - ale jiným způsobem než jiné, zcela nerealistické návrh.
Plánovaná rychlost odletu 20 AU/rok. Hypotetická životnost sondy min. 50, možná až 1000 let.
20 AU za rok krát 1000 let je 20 tisíc AU. Jeden světelný rok je přitom zhruba 63 tisíc AU. Alfa Centauri je daleko cca 275 tisíc AU. Sonda by tudíž k Tolimanu doletěla za necelých 14 tisíc let (při životnosti 50-1000 let). Nevím, zda to považovat za realistickou mezihvězdnou sondu... [Upraveno 15.3.2016 NovýJiřík] |
|
citace:
nepochopil som prinos tesneho preletu okolo Slnka...
Slnko tazkobude fungovat ako gravitacny prak, to funguje len jak kyvadlo...
Gravitační prak to bude jen u Jupitera (nicméně retrográdní - tzn. použijí Jupiter k anulování oběžné rychlosti kolem Slunce, díky čemuž na něj pak "téměř spadnou")
Provedou v periheliu motorický manévr využívající tzv. Oberthova efektu. Ten bude v těsné blízkosti tak hmotného tělesa jako Slunce zdaleka největší v celé Sluneční soustavě. Jimi ohlášená rychlost odpovídá něčemu jako 80 km/s, přitom toho chtějí dosáhnout pomocí delta-V v periheliu "pouze" asi 15 km/s.
(K tomu, co je to Obertův effect, doporučuju nastudovat např. odlet Mangalyaanu nebo včera ExoMarsu k Marsu... i tyto sondy prováděly zážeh motoru vždy v nejnižším bodě eliptické dráhy)
Nejvíc se mi na tom líbí reálná uskutečnitelnost - dokonce ne dnešními, ale spíše minulými technologiemi (projekt je z doby kolem roku 2000). Dnes jsme zase o kus dál - a zkušenosti ze Solar Probe, co startuje za 2 roky, se určitě budou při realizaci tohohle hodit.
Celá Interstellar probe je takový evergreen NASA - má to malý rozpočet, ale pracuje se na tom už fakt dlouho a jednou to asi fakt poletí. (Kromě orbitální mechaniky je na tom úžasné, že se snaží fakt vymyslet sondu, která by aspoň teoreticky mohla vydržet pracovat 1000 let...) |
|
citace:
Stále mně není cela jasný pojem „launch energy“ neboli C3.
Já jsem se s tím samým setkal u odkazu, který jsem linkoval v "Orbitální mechanika" :-) Sice tam intuivně cítím něco jako "lehčí objekt stejná launch energy pošle větší rychlostí", ale bude tam nějaký háček... asi v tom, že část launch energy se přemění na vyrušení gravitačního potenciálu? a nepromění v kinetickou energii? ale jednotka ve které to měří není především vůbec jednotka energie...
asi potřebujeme, aby nám to Aleš Holub vysvětlil asi tak, jako když už dnes nemáme problém chápat u nosičů pojmy jako specifický impuls, konstrukční číslo, apod. :-) |
|
Ok, Slnko posobi jak kyvadlo len pokial nepouzijem motoricky manever.
Na teleso vzdialene -x bude posobit po cas t stredne gravitacne zrychlenie primerane vzdialenosti x.
Po prelete okolo Slnka by posobilo vo vzdialenosti +x po cas t presne opacne zrychlenie, takze by zafungoval kyvadlovy efekt.
Ak ale v periheliu zvysim rychlost, tak vo vzdialenosti +x sa zdrzim kratsi cas a teda spomalenie bude mensie, (o tolko, o co kratsie na sondu bude posobit zaporne zrychlenie).
Potom aj v kazdej dalsej vzdialenosti +x bude spomalenie mensie nakolko zrychlenie proti smeru rychlosti bude posobit kratsi cas, ako ked v smere rychlosti sposobovalo zrychlenie.
Potom kyvadlovy efekt bude umenseny v prospech rychlosti sondy. [Editoval 15.3.2016 martinjediny] |
|
Orbit insert DRO 100m/s?
 |
|
Bolo by možné nájsť v "cislunárnom" priestore, nejakú dráhu ktorá by bola naozaj extrémne stabilná?
Tým mám na mysli, že by tam nebolo potrebné dopravovať takmer nijaké palivo (energiu.. čokoľvek) na udržiavanie pozície..
V zásade.. Keby sa už mal niekde stavať, niečo ako "O Neil", tak obávam sa "L" body sú na to nevhodné.. |
|
Docela by mě zajímal výpočet, jak došli k těm 85% hmoty Země...
https://www.space.com/how-to-move-planet-earth.html |
|
citace:
Docela by mě zajímal výpočet, jak došli k těm 85% hmoty Země...
https://www.space.com/how-to-move-planet-earth.html
Počítali to tak, že ze Země udělali raketu a spočítali potřebné delta-v pro změnu poloměru kruhové dráhy v heliocentrických souřadnicích. Počítali tedy přechod z kruhové dráhy ve vzdálenosti Země na kruhovou dráhu ve vzdálenosti Marsu. K tomu musíš dostat Zemi na dráhu s pericentrem 1 AU a apocentrem 1,52 AU, kde je oběžná dráha Marsu. Vyjde velká poloosa 1,25 AU a excentricita 0,21. To znamená, dodat Zemi delta-v nějakých 3,06 km/s, aby se na tuhle dráhu dostala, a pak dodat v apocentru 2,74 km/s, abys ji zase dostal na kruhovou dráhu ve vzdálenosti Marsu. Potřebuješ celkem delta-v 5,8 km/s. A pak už je to Ciolkovského rovnice, kde kus Země spotřebuješ na palivo. Pro Isp=311s ve vakuu, který u FH pro Merlin 1D uvádějí na Wiki, dostaneš, že k Marsu dopravíš 15% hmotnosti Země a těch 85% spotřebuješ na palivo. Pro iontový pohon s výtokovou rychlostí 40 km/s, který zmiňují dále, to pak vyjde zhruba naopak. K Marsu doletí 86% hmotnosti Země a 14% padne na palivo.
[upraveno 13.6.2019 22:54] |
|
Mám chuť.. Niekoho kopnúť...
https://www.sciencealert.com/nasa-has-a-cheaper-faster-way-to-get-to-the-moon-but-it-s-not-for-astronauts/amp |
|
citace:
Mám chuť.. Niekoho kopnúť...
https://www.sciencealert.com/nasa-has-a-cheaper-faster-way-to-get-to-the-moon-but-it-s-not-for-astronauts/amp
No nevím, už pár sond k Měsíci letělo exotickými drahami, takže bych to moc zle neviděl. |
|
citace:
Mám chuť.. Niekoho kopnúť...
https://www.sciencealert.com/nasa-has-a-cheaper-faster-way-to-get-to-the-moon-but-it-s-not-for-astronauts/amp
Shrnu moji reakci odjinud:
Nechápu, co se tím patentem kdo snaží dokázat.
NASA sama uvádí předchozí publikace (https://technology.nasa.gov/patent/TOP2-272 resp. na https://ntts-prod.s3.amazonaws.com/t2p/prod/t2media/tops/pdf/TOP2-272.pdf ) a v článku z roku 2015 ( https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1504/1504.00410.pdf ) je to už popsáno, přičemž patent ( https://patentimages.storage.googleapis.com/11/f8/6d/7e1f6ac6abebac/US10696423.pdf ) byl podán až 2017, čili patent vůbec neměl být udělen. |
|
Letos letí 4 sondy pouzivající trajektorii k Měsíci BLT.
Podléhají patentu NASA viz minulý příspěvek?
https://twitter.com/dianecraigdavis/status/1602303377580359682
Obdobná dráha balistickeho zachycení se dá použít i pro let k Marsu po Interplanetary transfer orbit.
https://arxiv.org/abs/1410.8856
Úspory jsou na palivu veliké.
[upraveno 18.12.2022 05:39] |
|
Velmi zajímavý graf od JPL NASA zaniklých sond
https://en.m.wikipedia.org/wiki/GRAIL https://twitter.com/bautze/status/1622188190428811265
Chybovost dráhy sond od předpovědi je v řádu stovek metrů. Nevíte, jak je na tom sonda CAPSTONE na NRHO?
|
|
Hezke vysvětlení na twt, jak funguje let sond na BTO a zpet k Měsíci. Letely nebo letí takto CAPSTONE, KARI Danuri, HAKUTO-R, měl letět Lunar Flash Light.
https://twitter.com/DJSnM/status/1599222683073642496
|
|
Hezká simulace jak je pohyb těles ve Sluneční soustavě složitý. Samotné Slunce se pohybuje okolo barycentra SS +-4.5 mio km.
https://twitter.com/konstructivizm/status/1657776605463281668
|
|
citace 15.5.2023 - 17:37 - Grofino:
Hezká simulace jak je pohyb těles ve Sluneční soustavě složitý. Samotné Slunce se pohybuje okolo barycentra SS +-4.5 mio km.
i.imgur.com/4zkeuyE.jpeg
twitter.com/konstructivizm/status/1657776605463281668?t=kVfYso32xQPvNvyaoHO-XQ&s=19
neviem okomentovat tvoj komentar bez toho aby som ta urazil, tak to len uvedme na pravu mieru...
v skutocnosti simulacia znazornuje zlozitost a nevysvetlitelnost pohybu planet, ak za stred sveta zvolime Zem.
Ale je to dolezite zobrazenie, lebo to co vidime, na simulacii je nase pozorovanie... ale cele to zacne davat zmysel az s Heliocentrizmom. |
|
Snažím se tyto pohyby pochopit.
Model NASA JPL. počítá síly sluneční soustavy pomocí metody konečných prvků. Zajimavá je periodicita pohybů...
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Perturbation_(astronomy)
U každého tělesa SS počítají se slapovými silami. Na teto simulaci jsou to pevné koule, na Zemi i dalších planetách fungují i slapové síly.
Celkově se jedná o problém pohybu x těles. I problém 3 těles v prostoru je oříšek...https://en.m.wikipedia.org/wiki/Three-body_problem
Pro start po draze LTO tj. Capstone, Danuri, Hakuto-R je každá malá síla velkou pomocí a úsporou deltav.
Bez urážky, snažím se SS porozumět.
Toto je take zajimaý odkaz:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Stability_of_the_Solar_System [upraveno 16.5.2023 01:06] |
|
je super ze ta bavi nieco skumat,
ale ak si nastudujes 7 veci, postnes osmu a okomentujes tretiu,
tak niekoho z teba trafi slak... |
|
Nemusí sledovat můj příspěvek aby dostali slak... 😉
Toto není beletrie z růžové knihovny.
Dynamika sluneční soustavy je složité počtení...
JPL provádí výpočty pro navigaci družic:
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Jet_Propulsion_Laboratory_Development_Ephemeris
[upraveno 16.5.2023 03:55] |
|
Skusim dve a pol otazky...
Pre prelet Zem-Mesiac ma vplyv aj Slnko. Otazka je nakolko vyznamny.
1/ Co ma Slnko pri vzdalovani sa od neho zbrzdi, to ma urychli pri priblizovani sa k nemu. takze LEO 0:0.
2/
Gravitacne zrychlenie Slnka pre 1AU je 0,006ms-2. Takze ak letim na leo, tak za 2500s získa zrýchlenie cca o 15m/s smerom k Slnku, co nasledny 1/2 obeh vykompenzuje na 0?
2b/ Ak letim na Mesiac smerom k Slnku 76h, tak dv=1642m/s a pri návrate opacne o to menej brzdim? |
|
| Jaká trajektorie? LTO a nebo hochmann? |
|
citace 10.6.2023 - 18:42 - Martin Jediny:
...
2/ Gravitacne zrychlenie Slnka pre 1AU je 0,006ms-2. Takze ak letim na leo, tak za 2500s získa zrýchlenie cca o 15m/s smerom k Slnku, co nasledny 1/2 obeh vykompenzuje na 0?
2b/ Ak letim na Mesiac smerom k Slnku 76h, tak dv=1642m/s a pri návrate opacne o to menej brzdim?
Řekl bych, že toto "gravitační zrychlení Slunce" je téměř dokonale "vykompenzováno" tím, že spolu se Zemí letíme kolem Slunce rychlostí cca 30 km/s, takže výše zmíněným způsobem se to asi nedá počítat. Ten vliv Slunce bude mnohem menší (slabší) i na LEO i na dráze k Měsíci. Jak velký bude ale nedokážu říci (nemám na to znalosti). |
|
citace 10.6.2023 - 21:45 - Aleš Holub:
...Řekl bych, že toto "gravitační zrychlení Slunce" je téměř dokonale "vykompenzováno" tím, že spolu se Zemí letíme kolem Slunce rychlostí cca 30 km/s, ...
To znie logicky ...Tuzi este niekto zaratavat vplyv Slnka pri lete na Mesiac? |
|
Pokud jde o to , jak ve zvoleném bodě dráhy je poměr silového působení jednotlivých těles (Slunce, Měsic, Země) na sondu, stačí ve zvoleném bodě použit jen gravitační zákon a pro každé těleso vypočítat poměr
m/r^2 , kde m= hmotnost tělesa, r = jeho vzdálenost k sondě. |
|
Souhlasim s milantosem.jen podotykam, že jsou vy0octy sond online.
Slozité... |
