Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  9    10    11    12    13    14    15  >>
Téma: Provoz ISS
01.7.2005 - 08:19 - 
Hezky graficky zpracovaný plán letů raketoplánů z loňského října:
http://images.spaceref.com/news/2004/09.10.04.FAWG.pdf
 
01.7.2005 - 09:26 - 
Jak to vypadá s dalšími segmenty Ruské částí?? Děje se v tom směru vůbec něco? Nevím jestli se pletu, ale ruská energetická plošina měla být dopravována raketoplánem. Na mě to dělá dojem, že ruská část se nehne a nepohne. 
01.7.2005 - 10:36 - 
http://www.spacedaily.com/news/iss-05zzzb.html
Myslím že dosť priama odpoveď
 
01.7.2005 - 12:06 - 
Po modulu MRM, na který upozorňuje pan Janeka, má být dalším ruským modulem na ISS vědecko-energetický modul SPM. Ten má být podle manifestu NASA ze září 2004 vynesen při misi raketoplánu 9A.1 (let č. 25 v pořadí obnovených letů STS). Podle nedávného vyjádření Griffina však bude maximálně 23 misí raketoplánů…
Podle manifestu z ledna 2003 měla být mise 9A.1 v sekvenci letů STS výše, viz www-foia.ksc.nasa.gov/ capps/appendix/appendix4a-mod54.pdf ale na žádost ruské strany byla v roce 2004 vzhledem ke skluzům posunuta o 5 misí STS dál.
 
01.7.2005 - 12:16 - 
Zadal jsem asi blbě adresu.
Jde to najít v Google zadáním Contract NAS10-02007
Je to hned první odkaz.
 
01.7.2005 - 17:40 - 
V Kosmických rozhledech 1/2005, dostupných přes www.astro.cz, v levém panelu lunk Kosmické rozhledy a pak jen klikat, je podrobný rozpis jak by měla pokračovat výstavba ISS na ruské i americké straně. 
02.7.2005 - 07:43 - 
Při prohlížení umístění nákladu v nákladovém prostoru při jednotlivých misích jsem si všiml, že při cca 9 letech raketoplánů, počínaje misí ULF2, je nákladový prostor využit jen ze dvou třetin. Po zkontrolování, jaký náklad u jednotlivých misí uvádí Pietrobon, se mi tento poznatek potvrdil. Neměl by tedy být problém do těchto devíti misí rozdělit náklad ze tří z následujících misí: 14A, ULF4, ULF5, 9A.2, ULF6, ULF7. V každé z těchto misí je po třech vědeckých paletách. Rozměry těchto palet jsou vidět v přechozích misích: LF1 (paleta ESP2), 2J/A (paleta CBC-D1), UF 4.1 (Express Pallet). Náklad plánovaný do 28 letů se tedy vejde do 25 letů.
Palety CBC a ULC se měly po určité době vracet raketoplánem na Zemi, tzn. původně měly být i v dalších misích raketoplánů, které jsou již nyní zrušeny (STS-142 atd.). Pokud NASA bude chtít v těchto programech pokračovat, bude beztak nutné najít způsob jejich dopravy k ISS pomocí klasických raket. Pokud je tedy zadání redukovat lety raketoplánů na 23, začal bych hledat východisko zde.
V plánu startů bych zachoval tyto roční počty letů raketoplánů: 2+5+5+5+5+1=23. V roce 2010 by byla velká časová rezerva pro budoucí skluzy v harmonogramu.
Dopravu nákladů k ISS alternativními prostředky by při realizaci výše nastíněných opatření stačilo zahájit v roce 2011.
 
02.7.2005 - 18:38 - 
quote:
Při prohlížení umístění nákladu v nákladovém prostoru při jednotlivých misích jsem si všiml, že při cca 9 letech raketoplánů, počínaje misí ULF2, je nákladový prostor využit jen ze dvou třetin. Po zkontrolování, jaký náklad u jednotlivých misí uvádí Pietrobon, se mi tento poznatek potvrdil. Neměl by tedy být problém do těchto devíti misí rozdělit náklad ze tří z následujících misí: 14A, ULF4, ULF5, 9A.2, ULF6, ULF7. V každé z těchto misí je po třech vědeckých paletách. Rozměry těchto palet jsou vidět v přechozích misích: LF1 (paleta ESP2), 2J/A (paleta CBC-D1), UF 4.1 (Express Pallet). Náklad plánovaný do 28 letů se tedy vejde do 25 letů.


Mam pocit, ze u nakladu nejde ani tak o OBJEM, ale o HMOTNOST. Je zapotrebi si uvedomit, ze pro let na drahu se sklonem 51,6 stupne k rovniku (tzv. ruska draha, na ni leta i ISS) pro vyneseni stejneho nakladu potreba ctyr raketoplanu, zatimco na drahu se sklonem 28,5 stupne k rovniku (puvodni plany vystavby americke stanice) by k tomu stacily jenom tri.

 

____________________
Tomas Pribyl
 
03.7.2005 - 16:41 - 
Myslím, že jsem porovnával porovnatelné - využití nákladového prostoru při jednotlivých budoucích letech k ISS. Z kreseb je evidentní, že u nejtěžších nákladů, např. u dílů nosníku, se počítá s výškou dráhy stanice 185-190 nmi, naopak u pozdějších letů je uváděna výška 200-215 nmi. Pokud by byla zachována výška dráhy stanice 190 nmi po celou dobu její stavby, pak nevidím žádný problém při přidání po jedné plošině u šesti misí s MPLM počínaje letem STS-122, u mise s CAM (zde je uvedena nižší hmotnost než u plného MPLM), u STS-128 (pokud by se ISS Sidewall přesunul např. do STS-129) atd. Výsledná konfigurace, jakou si představuji, je zobrazena u mise STS-114 (Discovery, start 13.7.2005) - a stále jde o sklon dráhy 51,6 stupně. 
03.7.2005 - 19:34 - 
quote:
Myslím, že jsem porovnával porovnatelné - využití nákladového prostoru při jednotlivých budoucích letech k ISS. Z kreseb je evidentní, že u nejtěžších nákladů, např. u dílů nosníku, se počítá s výškou dráhy stanice 185-190 nmi, naopak u pozdějších letů je uváděna výška 200-215 nmi. Pokud by byla zachována výška dráhy stanice 190 nmi po celou dobu její stavby, pak nevidím žádný problém při přidání po jedné plošině u šesti misí s MPLM počínaje letem STS-122, u mise s CAM (zde je uvedena nižší hmotnost než u plného MPLM), u STS-128 (pokud by se ISS Sidewall přesunul např. do STS-129) atd. Výsledná konfigurace, jakou si představuji, je zobrazena u mise STS-114 (Discovery, start 13.7.2005) - a stále jde o sklon dráhy 51,6 stupně.


Jenomze MPLM neletaji prazdne - jejich "sucha" hmotnost je kolem 4500 kg a mohou pojmout az 9500 kg nakladu (dosud nikdy nebyla tato kapacita vyuzita naplno, pokud me pamet neklame). Tim se dostavame na 14000 kg - a kdyz k tomu pripocitame 1800 kg za system ODS (ktery ma kazdy raketoplan pevne instalovany v nakladovem prostoru a ktery pocita do hmotnosti nakladu), tak se jen s MPLM dostaneme na hranici nosnosti na drahu se sklonem 51,6 stupne (zalezi na vysce drahy, konkretnim raketoplanu, poctu clenu posadky. apod.). U Vami zminovaneho STS-114 je hmotnost nakladu 13376 kg. Pri dalsich letech zkatka bude v MPLM vetsi naklad nez se vozil doposud.

 

____________________
Tomas Pribyl
 
07.7.2005 - 00:03 - 
Dosud nejtěžší náklad v nákladovém prostoru při letech k ISS vezl Atlantis při misi STS-98, a to 17,6 t (většina této hmotnosti připadala na modul Destiny). Druhý nejtěžší náklad, a to kolem 17 tun, vezl Endeavour STS-97 (šlo hlavně o nosník ITS P6). Při obou misích bylo z důvodu hmotnosti na palubě jen pět astronautů.
Při dosavadních letech s moduly MPLM byla v nákladovém prostoru tato hmotnost (vč. systému ODS):
STS-102, MPLM F-1, celkem 14,3 t včetně ostatního nákladu
STS-100, MPLM F-2, celkem 16,06 t -//-
STS-105, MPLM F-3, celkem 15,1 t -//-
STS-108, MPLM F-4, celkem 15,3 t -//-
STS-111, MPLM F-5, celkem 14,6 t -//-
Na SPACE-40 je uvedena hmotnost prázdného MPLM 4,1 t a maximální nosná kapacita 9,1 t. Na stránkách ESA jsem hmotnostní údaje nenalezl, takže se mi nepodařilo tyto hodnoty ověřit. ODS 1,8 t. Při uvedených letech s MPLM byl v nákladovém prostoru i další náklad, např. plošina ESP 1, paleta SLP s SSRM (manipulátor 1,6 t), nosič nákladu ICC, MBS (Mobile Base System 1,5 t) atd. To byl zřejmě důvod, proč dosud nebyla kapacita MPLM plně využita.
Ten můj nápad tedy zřejmě uskutečnitelný je (podobná konfigurace byla již vícekrát použita), ale jak upozorňuje T.Přibyl, pouze při snížení hmotnosti nákladu v MPLM.
 
15.7.2005 - 12:12 - 
Prodej ISS - z jiného tématu - nevím, zda pro NASA existují nějaké vyhlášky, zákony či cokoliv jiného, co by ji umožňovalo/znemožňovalo prodej jejího "majetku" typu sond, družic či stanice jiným organizacím a navíc ještě v cizí Zemi. A to již ani moc nezmiňuji americká exportní omezení na technologie.

Pokud by se NASA rozhodla opustit ISS a přenechat ji někomu jinému, pak by podle mně šlo spíše o nějaký druh výměnného obchodu, např. že NASA bude mít na stanici kdykoliv v budoucnu přístup a bude moci využívat ve sjednaném rozsahu její kapacity nebo se s partnery dohodne, že jim stanici přenechá, ale ti zabezpečí, že stanice nezanikne nekontrolovatelně (bude řízeně navedena do bezpečné dopadové oblasti, bude rozebrána na jednotlivé části a ty pak budou postupně zanikat či najdou pro stanici jiné uplatnění apod.).
 
15.7.2005 - 17:13 - 
Čili podobný stav, jaký je dneska. Ovšem na každý obchod musí přistoupit i druhá strana. A je otázka, jak nadšeně bude Rusko zajišťovat lety a záchranný člun na základě toho, že kdysi kdosi zaplatil cosi za něco, co nedokázal vyvinout.

No, doufám, že Američané tuhle blbost neudělají.
 
15.7.2005 - 18:11 - 
Jde o to jak vytíží ISS CEV(lidi a zásoby). ATV má létat jednou, Proggress žádný velký zásobovací náklaďák není, HTV je otázka a na stanici má být 6 lidí. Takže část zásobování asi zůstane na NASA.
Navíc na zakázky pro Rusko stále platí "Iránský zákon"(jak už dlouho platí?). A pokud se nezmění, tak Američany musí na ISS přepravovat NASA, žádná jiná země ještě kromě Číny to nedokáže.
Od roku 2014/15 se má snad začít CEVem létat na Měsíc. Když pominu finánční otázku, tak je tu otázka kapacit. Předletové kontroly, výroba nosičů modulů. A to jen v případě CEVu. Do toho přijde nutnost dopravit zásoby a stavební segmenty na vznikající základnu na Měsíci. Uvidíme jak se s tím NASA popere.
 
16.7.2005 - 06:52 - 
V souvislosti s odkladem startu Discovery STS-114 bylo rozhodnuto času využít k přesunu transportního Sojuzu z modulu Pirs na modul Zarja. Původně se to mělo dělat až v polovině srpna, podle posledního rozhodnutí se tu uskutečnií příští úterý, tj. 19.7.2005. Odpojení Sojuzu je plánovno na 10:35 UT, opětovné připojení ns 11:11 UT. Průběh přeletu bude NASA přenášet TV.

Viz URL:

http://www.nasa.gov/home/hqnews/2005/jul/HQ_05_185_Soyuz_move.html[Upraveno 16.7.2005 poslal avitek]
 
16.7.2005 - 09:08 - 
quote:
Jde o to jak vytíží ISS CEV(lidi a zásoby). ATV má létat jednou, Proggress žádný velký zásobovací náklaďák není, HTV je otázka a na stanici má být 6 lidí. Takže část zásobování asi zůstane na NASA.
Navíc na zakázky pro Rusko stále platí "Iránský zákon"(jak už dlouho platí?). A pokud se nezmění, tak Američany musí na ISS přepravovat NASA, žádná jiná země ještě kromě Číny to nedokáže.
Od roku 2014/15 se má snad začít CEVem létat na Měsíc. Když pominu finánční otázku, tak je tu otázka kapacit. Předletové kontroly, výroba nosičů modulů. A to jen v případě CEVu. Do toho přijde nutnost dopravit zásoby a stavební segmenty na vznikající základnu na Měsíci. Uvidíme jak se s tím NASA popere.


Grifin cez svoje kontakty navrhol obmedziť platnosť iránskeho zákona na kozmickú techniku, pretože "kozmické a raketové technológie Rusko do Iránu nevyváža" - príprava na nákup Sojuzov.
 
17.7.2005 - 10:51 - 
quote:
Pokud by se NASA rozhodla opustit ISS a přenechat ji někomu jinému, pak by podle mně šlo spíše o nějaký druh výměnného obchodu, např. že NASA bude mít na stanici kdykoliv v budoucnu přístup a bude moci využívat ve sjednaném rozsahu její kapacity...
Osobně připouštím i možnost, že by Američané byli po roce 2017 v posádkách ruských lodí směřujících k ISS výměnou za Rusy v amerických lunárních expedicích.
 
28.7.2005 - 11:03 - 
Vzhledem k poslednímu vývoji kolem raketoplánů bych chtěl poznamenat, že ISS byla od začátku špatně řešene, neb bylo počítáno s využitím raketoplánu pro vynášení modulů. Dle mého měli moduly být dimenzovány i pro vynášení jinými nosiči. Pak by nemohlo dojít k tak velkým skluzům.
V tomto rozhodnutí (preferované vynášení v STS) vidím největší problém. Asi je to způsobeno přechodem od čistě americké stanice Alfa k mezinárodní ISS.
Véna
 
28.7.2005 - 11:12 - 
quote:
Vzhledem k poslednímu vývoji kolem raketoplánů bych chtěl poznamenat, že ISS byla od začátku špatně řešene, neb bylo počítáno s využitím raketoplánu pro vynášení modulů. Dle mého měli moduly být dimenzovány i pro vynášení jinými nosiči. Pak by nemohlo dojít k tak velkým skluzům.
V tomto rozhodnutí (preferované vynášení v STS) vidím největší problém. Asi je to způsobeno přechodem od čistě americké stanice Alfa k mezinárodní ISS.
Véna

Jenom malé upřesnění. Neoficiální název Alfa se začal používat až za Clintona pro upravený projekt kosmické stanice.
Čistě americká (Reaganova) byla stanice s názvem Freedom.
 
28.7.2005 - 11:51 - 
"Dokud nebudeme připraveni (řešit tento problém), nebude žádný další start," řekl ředitel programu raketoplánů Bill Parsons na tiskové konferenci v Houstonu. Dodal, že si to vyžádá hodně práce.

http://lidovky.centrum.cz/svet/clanek.phtml?id=379953

Hodně práce znamená hodně času. Postavení nebo úprava modulů pro ISS na vynášení raketou, by byla možná levnější a rychlejší. Nehledě na fakt, že skladování již hotových modulů pro ISS na Zemi také něco stojí.
 
28.7.2005 - 17:46 - 
No jo, Véno, jenomže ono nejde jenom o vynesení, ale taky o bezpečné (!) přiblížení a hlavně připojení. Ověřený systém automatické stykovky mají, pokud vím, jenom Rusové. ESA testuje teď a reálně se to otestuje až přistykováním ATV. Američani vždycky připojovali ručně a od té doby, co mají raketoplán, tak hlavně pomocí roboruky. Připojení Unity k Zarje byla operace na několik hodin a specialistka ji trénovala asi půl roku.

Navíc vynesení v bavlnce STS znamená menší nároky na projekt, tedy šetří peníze a snad i čas.
 
29.7.2005 - 17:05 - 
Tak ISS bude mít možná 3 turistu:

http://www.space.com/news/050728_gregory_olsen.html
 
31.7.2005 - 09:01 - 
Nerozumím proč se tak zavrhuje předělání modulů na vynesení raketou.
1.Kolik by to celé stálo? Bylo by to více než cena pokračování provozu STS?
2.Jak by to bylo časově náročné?
3. Kolik modulů by se muselo předělat?
4. A jak je to s nosníky konstrukce a solárními panely, ty jsou také dimenzované pouze na vynesení raketoplánem?
 
01.8.2005 - 11:13 - 
Moja predstava je taká, že niektoré časti(napr. Node2, Node3, nosníky a iné hutné časti) by sa dali poslať na Protone, doplnené o spodnú časť Sojuzu, resp. Progresu - napr. tak, ako bol dopravovaný Pirs. Na ISS je ich možné uchopiť mechanickou rukou a uložiť. 
01.8.2005 - 12:54 - 
Já bych viděl tyto hlavní problémy:
1) Je to konstruované na menší vibrace a menší zrychlení při startu. Zřejmě by se dalo vyřešit nějakým zesílením, ale svěřili byste život něčemu, co má "vyvařený podběhy"?
2) Je nutné to nejen vynést, ale taky přiblížit (bezpečně) k ISS a to tak, aby to Canadarm mohla zachytit. Musely by se přidat manévrovací motorky - a taky počítat s namáháními, se kterými se při konstrukci nepočítalo. tedy bod 1).
3) Manévrujete kolem ISS s něčím, co nebylo k takovým srandám uzpůsobeno a nedělá to specialista, který akci trénoval několik měsíců, ale člen základní posádky. A vzpomeňte, co udělal vycvičený Ciblijev s mírně přetíženým Progressem na Miru. Možná by se dal koupit krátkodobý let specialisty v Sojuzu, ale to by se muselo objednávat hodně dopředu. Rusové nesekají Sojuzy jako Baťa cvičky, i když věřím, že by to mohli - při dostatku peněz - urychlit.
Jak by se Američani a Kongres dívali na to, že Rusům financují kosmonautiku, no, nevím...
4) Zatím jsem uvažoval o uzavřených modulech s "rozumným" tvarem. Příhradové konstrukce jsou už vůbec o něčem jiném.

Nedokážu spočítat náklady, ale takhle z dálky, odhadem a úsilovným sáním palce mi vychází, že aby to bylo bezpečné, aspoň tak jako zbytek stanice, tak by se asi moc nelišily od fungl nové konstrukce určené pro dopravu raketou. Ale konstruovat by se to muselo s Rusy, při jejich omezeních a použití jejich přibližovacího a stykovacího zařízení. U konstrukcí si to už vůbec nedokážu představit.

Pirs není dobrý příklad. Pirs byl konstruován jako součást Progressu, která se připojí ke stanici a zbytek se odpojí a nechá shořet.

Suma sumárum - bez STS vidím americkou část (tedy celou neruskou část) bledě.
 
02.8.2005 - 13:34 - 
Můj stesk byl míněn zpětně, tj. již do doby návrhu ISS. Tehdy mělo dojít k rozhodnutí dělat moduly tak, aby byli vynesitelné i jinými prostředky ...  
02.8.2005 - 17:35 - 
Fajn, ale to jsme zase u toho, že se dá projektovat s nějakými omezeními pro vynesení raketoplánem, nebo podstatně složitější, těžší a dražší pro jinou cestu. A kdo bude projektovat pro raketu, vymýšlet nebo kupovat od Rusů celou tu přibližovací mašinérii, počítat, že to musí mít tvar nějaký či onaký, zesílení tuhle a támhle - když nemusí? Oprávněně by takovýmu konstruktérovi řekli "A, pane kolego, o raketoplánu jste už někdy slyšel?". Těžko počítat předem s katastrofami typu Columbie. Stalo se, smůla...
Blbý je, že za 2,5 roku nedokázali to odloupávání namrzlé pěny vyřešit. TO je malér. Ne smůla. Malér a neschopnost. Hlavně aby teď nevycouvali úplně...
 
06.8.2005 - 17:20 - 
Asi bude zmena ohľadom Iránu:
http://www.sme.sk/c/2329301/USA-suhlasili-s-civilnym-jadrovym-programom-Iranu.html
 
09.8.2005 - 21:29 - 
Laický dotaz: A co Ariane 5 ? Nemohla by pomoct? Nedalo by se snížit její zrychlení za cenu nevyužití celé nosnosti? Ale pravda konstrukčně na to nebyla dělaná už vůbec a asi nemá ani dostatečnou spolehlivost...? 
09.8.2005 - 22:10 - 
Osobně bych se zrychlení (přetížení) ani vibrací při startu moc nebál (raketoplán se taky třese docela hodně), ale horší mi to připadá s přiblížením k ISS (podobně jako dalším diskutujícím). Každý vynášený modul by musel být doplněn speciálně (nově a tedy relativně draze) vyvinutou "servisní sekcí" která by ho dokázala domanévrovat k ISS (velmi přesně a bezpečně) a přitom by dokázala modul podporovat podobně jako raketoplán (vyhřívání, napájení). Snad by se dalo adaptovat něco z ATV nebo Progressů. Hmotnost této "servisní sekce" by se ale musela připočítat k vlastní hmotnosti modulu. Odhaduju, že "servisní sekce" by musela vážit několik tun (s palivem), takže s modulem by to bylo pořádné sousto i pro Proton, Ariane 5 a další "těžké" nosiče. V principu by to mohlo vyjít, ale nechal bych to až jako krajní možnost v případě úplného odstavení STS z provozu (doufám že to nenastane). STS je v tuto chvíli zřejmě nejlepší řešení. 
<<  9    10    11    12    13    14    15  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.434845 vteřiny.