Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  11    12    13    14    15    16    17  >>
Téma: Provoz ISS
12.1.2006 - 09:40 - 
quote:
Zásluhy rusů o ISS jsou nepopiratelné, ale jsou z Asie - tam se nehledí na nějaký ten bakšiš. Jsou ohromní kamarádi (a to zřejmě platí na američany) a přesto kamaráda klidně a přátelsky využijí, viz ty lety v raketoplánu (Rjumin a Šaripov) a nebo úplatky mezi ruskými kosmonauty za možnost cestovat po světě, prodávat matroš (části skafandrů) atp. Někteří pak staví vily.
Jedn komik řekl: "Američané jsou dobře oblečení rusáci". Myslím, že nemá pravdu. Jsou to jiné duše. Nu davaj brat! My druzja.


Dennis Tito otevrene prohlasuje, ze pro svuj let musel uplatit komisi. Kdyz pak prisel do Hvezdneho druhy "turista" Mark Shuttleworth, tak vzpomina, ze musel predstoupit pred rovny tucet (!) komisi... A ze "skladal zkousky" podobne jako Tito.

Ani se neodvazuju pomyslet, kolik komisi cekalo loni na Gregory Olsena. Zvlaste kdyz vse nasvedcuje tomu, ze jeho zdravotni stav se oproti dobe vyrazeni z pripravy (jaro 2004) vubec nezmenil - jen ruska strana zmenila stanovisko. Asi pouzil velmi silne argumenty... :-)

 

____________________
Tomas Pribyl
 
12.1.2006 - 09:54 - 
quote:
Kde jsou penize (cca 700 mil. USD) zaplacene NASA za lety raketoplanu k Miru v ramci "Faze-1 ISS"?
Pokud vím, tak pouze díky těmto penězům od NASA se Rusku podařilo dokončit a připojit k Miru moduly Spektr a Priroda. Tím ovšem není vyloučeno, že část peněz skončila jinde.
 
12.1.2006 - 10:18 - 
quote:
quote:
Kde jsou penize (cca 700 mil. USD) zaplacene NASA za lety raketoplanu k Miru v ramci "Faze-1 ISS"?
Pokud vím, tak pouze díky těmto penězům od NASA se Rusku podařilo dokončit a připojit k Miru moduly Spektr a Priroda. Tím ovšem není vyloučeno, že část peněz skončila jinde.


Ano, ale jen VELMI malou cast. Oba moduly totiz bylo potreba jen dokoncit a vypustit. Presna cisla nejsou k dispozici (to je mimochodem dalsi rusky problem, ktery zminil i kolega Riha - rusky rozpocet je delany tak, ze z nej neni mozne zhola nic vycist).

Nicmene srovnejte: za modul FGB pro ISS (kdy si Rusko mohlo rici prakticky neomezenou castku - bylo to v dobe, kdy mela NASA od Kongresu USA a prezidenta narizeno ji akceptovat) pozadoval Chrunicev 245 mil. USD. Slo pritom o dodavku "na klic" s dorucenim na obeznou drahu (tedy vcetne nosne rakety) - znovu podotykam, ze toto byla castka za prodej kompletniho modulu (tedy nikoliv za dokonceni!). Nakonec byla dohodnuta castka 190 mil. USD, ktera byla pozdeji navysena na 210 mil. dolaru. Jinymi slovy: osud vetsiny z tech sedmi set milionu zustava nezodpovezen... Do kosmonautiky ale nesly.

 

____________________
Tomas Pribyl
 
13.1.2006 - 08:35 - 
Ano, souhlasím, že oba moduly bylo potřeba jen dokončit a vypustit. FGB-2 je taky potřeba jen dokončit a vypustit. Tato informace nám ovšem neříká vůbec nic o skutečnosti, že Chruničevovy závody financovaly dosavadní stavbu FGB-2 z vlastních zdrojů, a že požadují od FKA peníze za celý modul (v opačném případě bude prodej FGB-2 pro Chruničeva ztrátový).

Přiznávám, že přechodné financování Spektru a Prirody z vlastních zdrojů Chruničeva je jen moje SPEKULACE (založená na tom, že přesná čísla nejsou k dispozici). Pokud však bylo evidentní, že stanici Mir si "pronajímá" solventní klient (NASA), je přirozené, že by Chruničev šel do přechodného vlastního financování (pokud se chová komerčně). V případě modulů Spektr a Priroda se navíc jednalo od RKA o dlouho dopředu objednanou dodávku, a jak vysvětluje Áda, "platba později je platbou s půjčkou dodavatele odběrateli a je tedy dražší o odúročení, ačkoliv obě mají stejnou současnou hodnotu (metody výpočtů časové hodnoty peněz)."

Tento příspěvek nepíšu proto, že bych se chtěl přít. Jen mě napadla možnost takového vysvětlení.
 
13.1.2006 - 09:28 - 
quote:
Ano, souhlasím, že oba moduly bylo potřeba jen dokončit a vypustit. FGB-2 je taky potřeba jen dokončit a vypustit. Tato informace nám ovšem neříká vůbec nic o skutečnosti, že Chruničevovy závody financovaly dosavadní stavbu FGB-2 z vlastních zdrojů, a že požadují od FKA peníze za celý modul (v opačném případě bude prodej FGB-2 pro Chruničeva ztrátový).

Přiznávám, že přechodné financování Spektru a Prirody z vlastních zdrojů Chruničeva je jen moje SPEKULACE (založená na tom, že přesná čísla nejsou k dispozici). Pokud však bylo evidentní, že stanici Mir si "pronajímá" solventní klient (NASA), je přirozené, že by Chruničev šel do přechodného vlastního financování (pokud se chová komerčně). V případě modulů Spektr a Priroda se navíc jednalo od RKA o dlouho dopředu objednanou dodávku, a jak vysvětluje Áda, "platba později je platbou s půjčkou dodavatele odběrateli a je tedy dražší o odúročení, ačkoliv obě mají stejnou současnou hodnotu (metody výpočtů časové hodnoty peněz)."

Tento příspěvek nepíšu proto, že bych se chtěl přít. Jen mě napadla možnost takového vysvětlení.


Ja nemam zajem se prit (byt to nekdy nevypada :-). Me jde o to pokladat otazky a hledat odpovedi. (A rozlisovat fakta a spekulace. Osobne me spekulace nevadi, pokud jsou takto oznacene. Sam je ostatne casto pouzivam, protoze je to mnohdy jedina cesta, jak najit odpoved.)

U Rusu me (krom jineho :-) desne stve jedna vec - absolutni netransparentnost jejich rozpoctu (viz treba "financovani" Klipru). Treba i to, ze cast penez na pilotovanou kosmonautiku jde z vojenskeho rozpoctu (podstatny podil sluzeb na Bajkonuru zajistuje armada apod.). Vzdyt i vlastni ruske zdroje se v mnoha zakladnich informacich rozchazeji... (V devadesatych letech se pro pilotovane i bezpilotni lety na Mir nekolikrat pouzily rakety R-7 pred koncem zivotnosti vyrazene z vojenske sluzby. A vojaci jejich odpal meli jako "cviceni".)

Rusum to ale vyhovuje - oni to "nejak" vzdycky udelaji (kosmonaut Valerij Poljakov mi licil, jak pred startem Sojuzu TM-18 obchazeli jednotlive generaly a zjistovali, zdali nekdo nema jednu nadbytecnou raketu R-7 pro let na Mir - toto mi sice prijde trochu pritazene za vlasy, ale neni sporochu, aby na nem nebylo pravdu trochu...). Nicmene takto maji velky prostor pro vyjednavani s partnery. Viz treba let japonskeho novinare Tojohiro Akijamy - kdyz tokijska spolecnost TBS podepsala kontrakt na let sveho novinare a chtela delat prenosy z obezne drahy, tak se dozvedela, ze za asistenci sovetskych kosmonautu bude muset zaplatit (ac si myslela, ze bude mit all-inclusive). Hodina prace za cca milion dolaru... Ceniky neexistuji, takze jsou vytvarene operativne.

Vsimnete si, ze soucasny kontakt mezi NASA a Ruskem obsahuje podminku, ze USA budou presne vedet, kde a jak budou poskytnute penize vyuzite. Oficialnim duvodem je zabraneni, aby prisly do firem spolupracujicich na iranskem jadernem programu (viz Iran Nonproliferation Act). Ale ja si osobne myslim (spekuluji! :-), ze duvodem je i snaha zabranit opakovani devadesatych let, kdyz se penize rozplynuly a nikdo nevedel jak, kde apod. Penez pak slo do Ruska spousta (uvadi se, ze to bylo kolem jedne miliardy USD rocne - technologie, lety na Mir, nakup nosnych raket, prodej druzicovych snimku apod.), ale ruska kosmonautika byla stale bez financi. Pokud tato kontrola umozni, aby sly penize do kosmonautiky, pak je to jen v poradku. Osobne bych rad videl startovat ctyri sojuzy rocne a sesticlennou posadku na ISS... A kdyby zacal letat Kliper, taky by mi to nevadilo.

 

____________________
Tomas Pribyl
 
13.1.2006 - 11:03 - 
quote:
Z členění rozpočtu FKA není možno získat částku věnovanou na letošní provoz ISS. Můj odhad je někde okolo 240 mil. USD. V roce 2004 to bylo v přepočtu 172 mil. USD.


Toto osobne povazuji za problem - ne vysi castek, ale nemoznost jejich presneho urceni. Takto transparentni rozpocet rozhodne nevypada.

quote:
Přesuny hodin (služební/vědecké) jsou na papíře, kde jinak. Za kosmonauty to samozřejmě evidují na zemi. Čas od času se to sečte a při dalším letu se plánované hodiny upraví tak, aby se rozdíly vykompenzovaly.


Toto je teorie. Jak to funguje v praxi mi naznacil Jurij Baturin, ktery prohlasil neco ve smyslu, ze "i pravnici potrebuji jist". Hodiny se sice prepocitavaji, plus minus eviduji (pokud kosmonaut dela soubezne na trech experimentech, tak se to dost blbe rozepisuje - navic by na toto rozepisovani musel mit cas), ale to je tak vsechno. Vim o posadkach, ktere treba psychologicke dotazniky vyplnovaly az po letu (pritom je mely delat trikrat denne). A psychologove byli spokojeni a vyhodnocovali a psali studie o zmenach psychiky v prubehu letu apod.

ISS byla navrzena pro sesti- az sedmiclennou posadku. Pritom 2,5 osoby mely byt vycleneny k obsluze stanice (z tohoto hlediska byl Mir jednoznacne lepe koncipovany - i kdyz na konci zivotnosti travily posadky 80 procent sveho casu opravami). Pri soucasne dvouclenne posadce tak chybi pul cloveka jen na zajisteni obsluhy. O nejakem kompenzovani casu tak nemuze byt ani rec.

quote:
(PS: Nechcete snad tvrdit, že papír s denním rozpisem činnosti, který je navrhován s ohledem na časové kvóty, odnesou na WC, protože tam najde lepší uplatnění. A posádka pak dělá co uzná za vhodné.)


Netvrdim (ten papir se na to nehodi :-). Jenomze ten papir neni navrhovan s ohledem na nejake kvoty, ale s ohledem na zajisteni zakladniho provozu ISS. (Kdyby se melo hledet na kvoty: kolik pristrojoveho vybaveni dopravily Spojene staty na ISS za posledni tri roky?) V socasnosti je casu venovaneho experimentum tak zanedbatelne malo, ze kvoty opravdu existuji jen na papire. Hlavnim ukolem soucasnych posadek je zajistit vubec zakladni chod ISS bez ohledu na ne.

Mimochodem, vite, jak tyto kvoty vznikly? NASA potrebovala v souvislosti s ISS do Ruska dostat dalsi penize - protoze ty drive poslane jaksi "zmizely". A to by bylo na americke strane pochopitelne brano jako chyba NASA. Jenomze platit dvakrat za jednu vec se jaksi neda - a tak nekdo vymyslel nakup imaginarnich casu... Rusove dostali penize, NASA je sikovne zduvodnila - a to bylo vsechno.

quote:
quote:
quote:
Takže pokud Reiter letěl jako "ruský" kosmonaut, tak ho logicky zinkasovalo Rusko. Pokud by letěl jako "americký", tak bude inkasovat NASA.

A proc leti na americkem raketoplanu (STS-121) a za start i pobyt bude kasirovat Rusko?

Protože třeba NASA zinkasuje Rusko za něco jiného (třeba Rusko prodalo NASA za start Reitera pár tisíc hodin "vědeckého" času).


Treba - a treba taky ne, ze? Tisic hodin je 125 dni pracovniho casu (pri osmihodinove smene). To obnasi zhruba pulrocni pobyt kosmonauta na stanici. Ale - pri soucasnem podstavu na ISS je tisic hodin prace na vedeckych experimentech opravdu jen imaginarni zalezitosti.

quote:
quote:
quote:
Komu se zdají částky za start kosmonauta/astronauta vysoké, doporučuji zalistovat někam do roku 1993, kdy letěl Spacelab-D a zjistit na kolik přišel tento let "dvou" německých astronautů raketoplánem Německo (plus k tomu připočtěte inflaci).:-)

Let kosmonautu neprisel ani na marku. Nemecko investovalo stamiliony marek do nekolika desitek technickych a technologickych pokusu. Pokus me pamet neklame (ale tady si jisty nejsem, takze me klidne opravte), Nemecko za start/let neplatilo a kompenzoval jej tim, ze USA mely pristup k pristrojum a pokusum.

V mých poznámkách k tomuto letu je napsáno pouze: "Německo zaplatilo za let 570 mil. USD." Což mi vychází 285 mil. USD na kosmonauta za deset dní letu. Let Reitera mi pak vychází až neskutečně výhodný.
Nemohu potvrdit ani vyloučit, že třeba část z toho zaplatili v technologiích. Ostatně ESA Rusku taky platila část letu přístrojovým vybavením.


To je skoda - kdyz neco tvrdite, mel byste to byt schopen dolozit. :-)

Ano, DARA investovala do letu 800 mil. marek (coz odpovida Vami zminovane castce 570 mil. dolaru), ale do pristrojoveho vybaveni a experimentu. Je naprosto beznou praxi, ze jeden z partneru doda nosic, druhy doda naklad (z 88mi pokusu na D-2 byly jen ctyri americke - ostatni nemecke nebo evropske).

Samozrejme, ze let Reitera je vyhodny. Na druhe strane by bylo cestnejsi nesrovnavat naklady na misi D-2 na nemecke strane (kde NASA zdarma dodala raketoplan a start) s naklady na start a let (kde presne naopak neni zapocitano pristrojove vybaveni a experimenty). Kdyz srovnavat, tak srovnatelne veci. (Ale znovu opakuji: vyhodnost Reiterova letu nepopiram. Kez by podobnych bylo vice!)

 

____________________
Tomas Pribyl
 
13.1.2006 - 11:48 - 
quote:
ISS byla navrzena pro sesti- az sedmiclennou posadku. Pritom 2,5 osoby mely byt vycleneny k obsluze stanice


Hodne blbej dotaz nekoho, kdo do toho tolik nevidi, ale co tam proboha delaji 2 lidi ty cely dny za udrzbu?
 
13.1.2006 - 11:58 - 
Stačí kouknout na http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/1998/067A.HTM - tam je to velmi podrobně popsáno  
13.1.2006 - 12:32 - 
Jo, jo, ale tezko z toho rict, kolik co zabira casu. Porad tam dopousteji kyslik a staraji se o SOZ - jinak mne prijde, ze tam tak 50/50 obsluhuji experimenty - ale to se fakt neda bez rozpoctu hodin odhadnout, kolik casu jim to zabira a co vlastne delaji. Podle mne by preci melo jit v podstate vsechno diagnostikovat a ridit na dalku ze zeme a posadka by se omezila na kontrolu diagnostiky a vymenu modulu dle pokynu ze zeme (coz ono asi tak funguje, ale asi ne "do dusledku"). 
13.1.2006 - 15:20 - 
Nezapomeň že každý den jednu až dvě hodiny cvičí, příprava jídla, konzumace a úklid taky trvá nějakou dobu, hodně času stráví hledáním nářadí, které někam zašantročily minulé posádky. Systémy Elektron, Vozduch a CDRA taky mají téměř pořád nějaké problémy. Vybalování zásob, balení odpadů, vyměňování vzorků v laboratoři, odběry krve a další lékařské experimenty na posádce se provádí téměř každý den. Ono toho času opravdu moc není. 
13.1.2006 - 15:30 - 
Zapomeli jsme na spanek a osobni volno. 
13.1.2006 - 22:05 - 
A taky na hygienu a na obyčejné lidké zastavení - odpočinek. Hlavní je to, že vše dělají v nenormální situaci - ve stavu beztíže. Práce tam jde pomalu, je to jakýsi stav mírného šoku pro organizmus. Leccos v těle funguje trochu jinak, potíží je dost. Pracujte pak nadšeně, rychle a cíleně s pocity cca 30% stálé únavy.
Pozor to není žádná sranda být nahoře! Po letu je každý kdo tam byl gerojem a potížích se mluví jen před doktory a to se ještě leccos zatlouká.
 
16.1.2006 - 14:34 - 
quote:
quote:
Kdyz uz mluvis o te prednasce ve Valmezu - neni nekde audio zaznam? Dik.


Obavam se, ze neni. Resp. ve Valmezu je tak maly sal, ze to clovek urve i bez mikrofonu - a jiny mikrofon jsem tam nevidel. A ani text ve sborniku ze seminare nema v dane chvili vypovidaci hodnotu, protoze (alespon ja :-) do nej nerad dopredu pisu vsechno. Ucastnik pak neni prekvapeny, kdyz uz vi, jak to dopadne... Posluchac neposloucha, divak se nedivi.

Nicmene neni vylouceno, ze by tato prednaska zaznela v CR jeste jednou - jednam s jistou hvezdarnou. A to uz bych asi vzal mikrofon a natocil ji.


Vypada to, ze jednani s jistou hvezdarnou dospela do zdarneho cile: prednaska "Prokleti kosmicke spoluprace" by mela zaznit v Brne na hvezdarne v utery 28. brëzna 2006 od 18:00 hod. (Ale pozor, neni to jeste oficialni, takze zmena programu vyhrazena.)

 

____________________
Tomas Pribyl
 
24.1.2006 - 14:52 - 
Zpátky k ruské kosmonautice, dvacetiminutová přednáška na téma vesmírná turistika s následnou diskusí bude ve čvrtek v 18:00 v Planetáriu Praha při schůzce nejen členů Kosmo Klubu. Další krátké přednášky budou o sondě Soho a misi New Horizons - první sondě vyslané k Plutu. Více na stránkách http://klub.kosmo.cz . Přijďte pokud můžete, jste srdečně zváni. 
09.2.2006 - 18:32 - 
Dnes oznámili, že:

http://www.spacedaily.com/reports/First_Brazilian_In_Space_To_Blast_Off_On_March_30.html

 
05.4.2006 - 12:13 - 
zase nevim, kam to dat jinam (rubriku o ATV jsem nejak nenasel), tak treba sem, vzdyt to s budoucnosti ISS souvisi...
http://www.spaceflight.esa.int/projects/index.cfm?act=default.page&level=11&page=776
o moznostech prestavby ATV. nejzajimavejsi je asi hned ta druha moznost (prestavet na pilotovany modul CTV - otazka je, mohli-li by pak ho nadale startovat s Arianou) a pak taky ta posledni - pouzit to jako dopravnik citliveho materialu k mesici a marsu.
 
05.4.2006 - 13:15 - 
Doufám že ATV vůbec poletí, po úspěšném startu bych si moc přál, aby ESA vyvinula CRV (návratovou kapsli) - pro dopravu nákladů na a z ISS dolů, po úspěchu by mohli rozjet přestavbu CRV na pilotovanou loď. Tohle všechno už tu jednou bylo, v roce 1985/86 britové navrhovali totéž pro Ariane 4, jenomže francouzi to zamítli a prosadili vývoj Hermesu. Snad to teď vyjde...  
05.4.2006 - 19:21 - 
ESA také neví kam dříve skočit, ještě nedávno chtěla spolupracovat s Ruskem na Klipperu, teď se vrací k původnímu nápadu s upraveným ATV - CTV. Obávám se, že až se Evropa k něčemu rozhoupe, tak bude Rutan létat komerčně na oběžnou dráhu nějakým SSX.
ESA bude ráda, když dokončí ATV, které upoceně látá už několik let nebo např. Vegu, která měla létat už od roku 2003.
 
18.4.2006 - 13:07 - 
hm zaujimali by ma zakladne technicke parametre o iss.konkretne kolko vazia jednotlive moduly a ake su ich hmotnosti a vyrobne naklady.je na ninternete nejaky odkaz alebo je tu niekto kto to vie.samozrejme mam na mysli trochu detailnejsie informacie ako su parametre jednotlivych zariadeni a ich sekvencii a nie len take cmaraniny z novin. 
18.4.2006 - 21:32 - 
quote:
hm zaujimali by ma zakladne technicke parametre o iss.konkretne kolko vazia jednotlive moduly a ake su ich hmotnosti a vyrobne naklady.je na ninternete nejaky odkaz alebo je tu niekto kto to vie.samozrejme mam na mysli trochu detailnejsie informacie ako su parametre jednotlivych zariadeni a ich sekvencii a nie len take cmaraniny z novin.


Pro začátek můžete jít třeba na SPACE-40:

http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM
Je to hlavní stránka o ISS, na ní jsou odskoky na stránky jednotlivých modulů. U všech jsou další odkazy na web.

Tady na kosmo.cz jsou také stránky o pilotované komonautice, kde je hodně o ISS.

Jste-li schopen číst v angličtině, tak na

http://www.spaceflight.nasa.gov

a odkaz na "Space Station".

 

____________________
Antonín Vítek
 
09.5.2006 - 11:53 - 
aky vyznam maju radiatory na iss?a ake parametre maju a poskytuju? 
09.5.2006 - 13:15 - 
> aky vyznam maju radiatory na iss?a ake parametre maju a poskytuju?

Informace o radiátorech na ISS lze nalézt na dříve uvedených odkazech na SPACE-40 A.Vítka - např. http://www.lib.cas.cz/knav/space.40/ISS/IPVR-P6.HTM

Účelem radiátorů je vyzářit přebytečné teplo, generované různými systémy stanice [jejichž účinnost samozřejmě není 100%] (a tím ve stanici udržovat správnou teplotu pro posádku). Podle výše zmíněného odkazu má každý radiátor hmotnost 740 kg a maximální chladicí výkon (množství vyzářovaného tepla) činí 14 kW.
 
18.5.2006 - 09:09 - 
Kolem ISS se dějí zajímavé věci, stanice zvyšuje dráhu, i přes problémy se na začátek července připravuje start STS-121, NASA odmítá Indického astronauta, protože v raketoplánu nebude dost míst:
http://www.space-travel.com/reports/NASA_Cannot_Accommodate_Indian_Astronaut_Aboard_Shuttle.html
Indové se asi obrátí na Rusy, od roku 2009 by měly létat 4 Sojuzy ročně, tam by se nějaké místo mohlo najít. U ISS je dlouhodobě zaparkovaný Sojuz a dva Progressy, takže Rusové mají plné všechny setkávací body.
 
18.5.2006 - 10:14 - 
Ví někdo, proč tam ty Progresy drží dlouhou dobu? Děkuji. 
18.5.2006 - 16:34 - 
quote:
Ví někdo, proč tam ty Progresy drží dlouhou dobu? Děkuji.


Jsou tam jako rezervní zásobárna stlačeného kyslíku a vzduchu pro doplňování atmosféry ISS když buď Elektron vypadne, nebo když je na dva dny (jednou za zhruba 10 - 14 dní) vypojen při desorpci kolon systému Vozduch na odstraňování oxidu uhličitého.

 

____________________
Antonín Vítek
 
18.5.2006 - 16:38 - 
quote:
> aky vyznam maju radiatory na iss?a ake parametre maju a poskytuju?
...

Účelem radiátorů je vyzářit přebytečné teplo, generované různými systémy stanice [jejichž účinnost samozřejmě není 100%]


K tomu bych dodal toto: Jakýkoliv elektrický nebo elektronický systém nakonec přemění spotřebovanou energii buď na světelné záření, nebo A TO VETŠINOU na teplo. Takže pokud to nesvítí okénkem ven, tak se veškerá dodávaná elektrická energie nakonec přemění na teplo.

 

____________________
Antonín Vítek
 
18.5.2006 - 16:47 - 
quote:
Jo, jo, ale tezko z toho rict, kolik co zabira casu.


Chcete-li to mít rozepsané časově, stačí se podívat na denní harmonogramy práce, které jsou (v angličitně) na

http://www.nasa.gov/mission_pages/station/timelines/index.html

 

____________________
Antonín Vítek
 
22.5.2006 - 00:18 - 
quote:
Chcete-li to mít rozepsané časově, stačí se podívat na denní harmonogramy práce, které jsou (v angličitně) na
http://www.nasa.gov/mission_pages/station/timelines/index.html/quote]

na tom mi prijde nejzajimavesi, ze denni rozpisy "americke stanice" jsou v rustine - dela se pouze castecny preklad do angl.

Jestli by jsme nemeli ISS prejmenovat na MIR2?

zdravim
Honza
 
22.5.2006 - 01:16 - 
mIrSS?  
01.6.2006 - 13:03 - 
Columbus je nafukovaci! Aneb rybi voko a detaily nejdetailnejsi pri hi-res na
http://www.esa.int/esaCP/SEMYTO9ATME_FeatureWeek_1.html

 
<<  11    12    13    14    15    16    17  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.355753 vteřiny.