|
citace:
citace:
dobry den
dlhsie som tu nebol tak si idem precitat vsetky zaujimavosti o ISS. nemohol by mi niekto s niecim pomoct, neviete nahodou niekto v com spociva podstatny rozdiel medzi Resupply Stowage Rack a Resupply Stowage Platform? neviem sa toho dopatrat :-(
Tipuju ze skrin je jen pro naklad prepravovany uvnitr logistickeho modulu, kdezto plosinka je dopravovana v nakladovem prostoru raketoplanu a vystavena vakuu.
Nikoli. Jak RSR tak RSP jsou dopravní elementy, umísťované do nákladového (logistického) modulu MPLM. RSR je skutečně skříň, s oddělenými schránkami na umísťování nákladu (podobné stříňkám na přední stěně obytné paluby kabiny raketoplánu), zatímco RSP je pouhá otevřená paleta bez oddělených schránek, na kterou se připoutává v balících zabalený náklad.
Oba dva typy mají stejný tvar a celkem se jech vejde do MPLM 16 (po 4 skříních ve 4 řadách - řeklo by se na podlaze, na levé a pravé stěně a na stropě).
Viz např.
http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20050215330_2005218164.pdf
Popis RSR a RSP najdete např.
http://tpub.com/content/nasa2000/NASA-2000-sp6109vol1rev1/NASA-2000-sp6109vol1rev10174.htm
Pro vně v nákladovém prostoru dopravované předměty se používají jiné plošiny a nosiče nákladu.
____________________
Antonín Vítek |
|
Ještě doplněk: Úplný text je na URL:
http://www.asi.org/adb/11/iss/NASA-2000-sp6109vol1rev1.pdf
na stránkách 4-50 a 4-51 (stránky 174-175 souboru pdf).
Kompletní kapitola o dopravě nákladu na ISS začíná na str. 4-47 (str 171 souboru pdf). ____________________
Antonín Vítek |
|
dakujem Vam pane Vitku za snahu a odkazy ktore ste nam poskytli, uz sa tesim na ich studium.
v tejto suvisloti som si spomenul na mnoho vyrokov (prevazne americkych) kozmonautov, ktori sa kriticky vyjadrovali na adresu poriadku na Mire. pocul som o istom pocitacovom systeme na ISS v sucinnosti s pozemnou podporou, ktorym sa zjednodusuje prehlad o relativne velkom objeme nakladov umiestnenych na stanici v jednotlivych moduloch. kozmonauti to okomentovali ako neocenitelna pomocka pri manipulacii s naklodom z a do MPLM. viem ibva tolko, ze ten system sa vola IMS. poznate niekto nejaku jeho blizsiu specifikaciu, princip fungovania a pod?
dakujem vam za ucast a podporu tejto diskusie |
|
citace:
... pocul som o istom pocitacovom systeme na ISS v sucinnosti s pozemnou podporou, ktorym sa zjednodusuje prehlad o relativne velkom objeme nakladov umiestnenych na stanici v jednotlivych moduloch. kozmonauti to okomentovali ako neocenitelna pomocka pri manipulacii s naklodom z a do MPLM. viem ibva tolko, ze ten system sa vola IMS. poznate niekto nejaku jeho blizsiu specifikaciu, princip fungovania a pod? ...
Systém IMS (=Inventory Management System) je program pro skladové hospodářství, vyvinutý na míru společně v NASA a ve FKA na bázi SQL Server 2000 Databaze. Uživatelské rozhraní GUI je napsáno v Javě. Využívá se úplně pro všechny skladované věci na palubě ISS, ať jsou dopravovány nahoru raketoplány, na MPLM, nebo Progressy či Sojuzy. Základem je používání identifikace jak skladovacích míst (prostor na stanici a v jednotlivých dopravních prostředcích), tak vlastních předmětů pomocí čárových kódů, snímaných bezdrátovými čtečkami. Vlastní databáze le umístěna na datovém serveru (File Server) palubní počítačové sítě, klientské programy (GUI rozhraní) jsou na počítačích SSC (Station Support Computers).
Přestože se v průměru 2x a 3x do měsíce dělají "velké" inventury a průběžně se každodenně aktualizuje databáze (v denním plánu je na to počítáno se 20 minutami času některého z členů posádky) v dedikovaném počítači na palubě stanice (druhá kopie databáze je na Zemi v Houstonu a stahuje se na Zemi automaticky), stále něco hledají. Pořád je v tom systému zapojen člověk a ten je zdrojem chyb - stačí něco od někud někam přesunout a zapomenout to "dát do počítače" a je malér. Nicméně při vyhodnocení efektivnosti asi před dvěma roky bylo zjištěno, že z přibližně 8000 skladových položek (opakuji osm tisíc!!!) které byly na ISS, jich 96,84 % bylo když je potřebovali, nalezeno okamžitě.
Vývoj IMS začal už během letů raketoplánů na Mir, viz např.
http://spaceflight.nasa.gov/history/shuttle-mir/science/iss/sc-iss-ims.htm
kde se na tom podíleli mj. astronauti Sega, Hanley a Akers.
Něco víc o IMS je např.
http://pdlprod3.hosc.msfc.nasa.gov/I-payloadops/i3.html
Tady je např. dokument specifikující štítky s čárovými kódy:
http://mvl.mit.edu/ISS/StationDocs/SSP_50007_rev_A.pdf
V poslední době se uvažuje jak v NASA, tak např. na vysoké škole MIT, která to dělá pro NASA, zavedení RFID radiofrekvenčních identifikačních štítků (něco jako čipy pro psy), které by ještě zvýšily spolehlivost celého systému, zvlášť při hledání zatoulaných věcí.
____________________
Antonín Vítek |
|
| velmi pekne vam dakuejm za odpoved,je to perfektne co bolo pre vesmirny program vymyslene |
|
Další průšvih s lety raketoplánů na ISS je na obzoru:
V pátek 2007-04-27 vykolejily dva vagony vlaku, vezoucího z Utahu na Floridu 8 segmentů motorů SRM vzletových stupňů SRB a 2 trysky. Jednalo se o části SRB určených pro STS-120 a STS-122. U obou vozů (třetí a čtvrtý vůz od konce) vyskočila vždy jedna náprava (každý ze zmíněných vozů má 8 náprav). V době havárie (kolem 09:00 CDT, tedy asi 16:00 SELČ) jel vlak rychlotí přobložně 30 km/h a bezpečně zastavil asi po neco více než jednom kilometrů (3/4 míle). K poškození nákladu nedošlo a velmi rychle se podařilo vykolejené nápravy dostat zpět na koleje a vlak pak sníženou rychlosté pokračoval do nejbližší stanice. Tam přivolení odborníci železničáři provedli revizi a v neděli vlak pokračoval dál.
Tím to ale neskončilo. Dnes přišla horší zpráva:
Při jízdě přes Alabamu u městečka Pennington se pod vlakem zřítil most! Šest osob z doprovodu nákladu bylo vážně zraněno, a několik vozů s nákladem segmentů leží na boku. Rozsah škod zatím není znám, na místo letí odbornící z NASA i od výrobce, firmy ATK. Zatím se ví, že nejméně tři segmenty, z toho jeden vrchní, vypadlo z vozů. Jeden ze segmentů spadl z výšky asi 3 metrů (pravděpodobně je ve vodě), další je asi 1,5 m pod tratí, třetí leží na boku.
Jaký to bude mít dopad na časový harmonogram letů STS - bůh suď!
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Další průšvih s lety raketoplánů na ISS je na obzoru:
.......
Jaký to bude mít dopad na časový harmonogram letů STS - bůh suď!
To neni normalni. Mozna jsem paranoidni, ale nepomohl tomu nekdo ?
Honza |
| 02.5.2007 - 22:30 - Marek | |
|
citace:
citace:
Další průšvih s lety raketoplánů na ISS je na obzoru:
.......
Jaký to bude mít dopad na časový harmonogram letů STS - bůh suď!
To neni normalni. Mozna jsem paranoidni, ale nepomohl tomu nekdo ?
Honza
A nebo jen důsledek. Spekulace: poškozená náprava z prvního incidentu, vykolejení, náraz do mostu...
Viz třeba nejznámější případ:
http://eriksrailnews.com/archive/eschede.html
|
| 02.5.2007 - 22:31 - Mário | |
|
Ty jo tak to uz je fakt jak naschval  ( ____________________
Mário Pliska |
| 02.5.2007 - 22:36 - Martin Kolman | |
|
Tady kdyžatk článek na cnn, je tam i video:
http://www.cnn.com/2007/TECH/space/05/02/derailment.shuttle/index.html |
|
Už je vydána oficiální zpráva NASA, viz
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2007/may/HQ_07097_Train_Derailment.html
Probořil se most pod lokomotivami, takže zjevně to nemá souvislost s předchozím vykolejením. Obě lokomotiva a osobní vůz s doprovodnou posádkou spadly asi 3 mětry dolů a leží na boku, stejně jako jeden vagon se segmentem, ostatní vozy se 7 segmenty a oběma tryskami zůstaly na kolech. Podle mluvčí NASA firma ATK má dostatek náhradních segmentů, takže je může v případě potřeby použít.
Poznámka AV: Segementy se musí vyměňovat vždy v páru, aby tah SRB byl vyvážený! ____________________
Antonín Vítek |
|
| Jinak celý náklad pojede zpět do Utahu do výrobního závodu k podrobné inspekci všech segmentů. ____________________
Antonín Vítek |
|
Ještě zpráva z místních sdělovacích prostředků:
http://www.abc3340.com/news/stories/0507/419630.html
____________________
Antonín Vítek |
|
Celému programu se nějak lepí smůla na paty .
Když už jsme u toho,proč jsou motory opravovány v Utahu,prakticky na druhém konci USA?člověk by čekal,že když byl raketoplán koncipován a počítalo se s tolika starty ročně,že výrobce i kupující bude mít snahu ušetřit maximum,a tedy by mě napadla výrobní hala někde blízko KSC.Přeprava tak obrovského nákladu sem a tam (vlovit-k výrobci naplnit-zpět) napříč USA určitě nebude levná záležitost.Proč tedy právě tak?Díky za odpověď |
|
| IMHO do toho chtěli tehdy zapojit co nejvíce firem a co nejvíce lidí, aby raketoplán byl celo"národní" záležitostí. ____________________
--
MIZ |
| 03.5.2007 - 16:28 - Luděk | |
|
citace:
IMHO do toho chtěli tehdy zapojit co nejvíce firem a co nejvíce lidí, aby raketoplán byl celo"národní" záležitostí.
Hlavně "výběrová řízení" programu STS vyhrávaly firmy ze států, odkud byli důležití lidé v NASA (administrátoři atd.) - proto tolik divení, že se některé prvky vozí přes půlku USA, rozdělené na několik dílů... |
|
| Spis za to muze kongres. Kazdy kongresman rad vidi utraceni penez ve svem state. |
| 03.5.2007 - 16:49 - Luděk | |
|
citace:
Spis za to muze kongres. Kazdy kongresman rad vidi utraceni penez ve svem state.
Ano, Kongres také, jak Senát, tak Sněmovna reprezentantů |
|
dobry den
mam jeden technicky dotaz ohladne 180 stupnoveho uspesneho maneveru bez pouzitia pohonnych latok-Zero Propellant Maneuver (ZPM) usetril $1m, uskutocneneho udajne 5. november 2006 a planovaneho tiez na 14. marec 2007. neviete o tom niekde nieco viac? ako je to mozne, a na akom principe to funguje? je to dane tym ze CMG su blizko taziska stanice? ak by boli na inom mieste (napr na okraji ITS) bolo by to mozne?
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/get-attachment.asp?attachmentid=19255
dakujem za pripadne odpovede |
|
Ještě k železniční nehodě. Další podrobnosti jsou na
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5092 ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
... mam jeden technicky dotaz ohladne 180 stupnoveho uspesneho maneveru bez pouzitia pohonnych latok-Zero Propellant Maneuver (ZPM) usetril $1m, uskutocneneho udajne 5. november 2006 a planovaneho tiez na 14. marec 2007. neviete o tom niekde nieco viac? ako je to mozne, a na akom principe to funguje? je to dane tym ze CMG su blizko taziska stanice? ak by boli na inom mieste (napr na okraji ITS) bolo by to mozne? ...
Nejdřívě několik upřesnění.
Za prvé. ZPM není jen 180stupňový rotační manévr, ale jakýkoli polohovací manévr, při kterém se změní orientace stanice pouze za použití silových setrvačníků CMG na americkém segmentu stanice.
Za druhé. V současné době se CMG nenacházejí v těžišti ISS, ale vzhledem k její současné značné asymetrii dost daleko od něho. To samozřejmě má za následek, že algoritmy provádění takového manévr s využitím presesních sil setrvačníků jsou značně komplikované. Čím dál by však byly umístěny od těžiště, tím by manévr byl komplikovanější a vyžadoval by mnohem více postupných povelů.
Za třetí. První manévr, uskutečněný 2007-11-05 nebyl o 180 stupňů, ale jen o 90 stupňů. Šlo o změnu orientace z polohy +XVV +ZLV TEA LVLH do polohy +YVV +ZLV TEA LVLH. Teprve druhý, uskutečněný 2007-03-03, byl o celých 180 stupňů a to z orientace +XVV +ZLV TEA LVLH do orientace -XVV +ZLV TEA LVLH.
Proč se o tom teď tak píše. Je to trochu reklama, kterou si dělá komerční výzkumná firma The Charles Stark Draper Laboratory, Inc., která mj. pracuje i pro americkou armádu v oblasti řídicích systémů "chytrých" zbraní (z historie - původně to byla laboratoř na vysoké škole MIT, která se trhla a udělala pro sebe). Na druhou stranu je to velmi dobrá věc pro provoz ISS.
Problém při velkých změnách orientace za použití gyroskopů spočívá v tom, že řídicí kapacita setrvačníků je omezená - když se dostanou osy setrvačníků do určité orientace vůči požadované ose otáčení stanice, tak přestanou vyvíjet kroutící (precesní) moment. Toto se označuje jako "saturace setrvačníků" a v takovém případě je nutné s tím něco udělat. Obvyklé bylo, že se použily orientační a stabilizační trysky a ty saturaci odstranily vykonáním nějakého vhodného obratu.
Kdyby se prováděl obrat stanice o velký počet stupňů (třeba 90 nebo dokonce 180) nejkratším myslitelným způsobem (třeba v polohy -XVV do +XVV by to znamenalo ji okamžitě otočit o 180 stupňů kolem osy Z mířící do středu Země), tak by k saturaci setrvačníků zákonitě došlo. Proto se až dosud takovéto změny orientace ISS dělaly pomocí stabilizačních motorků na ruském segmentu (konkrétně na modulu Zvězda), údajně s průměrnou spotřebou 50 kg pohonných látek na obrat.
Fígl, který vymysleli u Draperů, spočívá v tom, že se zkumbinovaly precesní pohyby setrvačníků a stanice s rotačním momentem hybnosti pohybu stanice na oběžné dráze. V důsledku toho, že se orientace osy Z změní prakticky o 360 stupňů během jednoho oběhu kolem Zeměkoule (tedy během cca 90 minut) a že se postupné změny orientce stanice dělají po přesně stanovených malých krocích, zabrání se jevu saturace setrvačníků. Prostě - využije se tohto, že stanice sama o sobě - rotuje-li - je velkým setrvačníkem, může předávat momenty rotační hybnosti zase zpět řídicím setrvačníkům. Samozřejmě vymyslet vhodný algoritmus na takovéto manévrování nění jednoduché a klobouk dolů před pracovníky Draperovy laboratoře.
Samozřejmě, každá věc má svůj líc a rub. Použití algoritmu ZPM má jednu nevýhodu proti použití řídicích trysek a to, že měnévr změny orientace trvá mnohem déle. Při březnové změna orientace manévr trval 2 hodiny 45 minut, tedy skoro dva oběhy stanice kolem Země. Pokud je na to času dost, tak to samozřejmě nevadí.
A jak přišli k té úspoře 1 milionu USD? Vzali orientační cenu za vynesení 1 kg nákladu na ISS jako 20 tisíc USD a vynásobili to 50 kg.
Zpráva z Draperovy laboratoře je na:
http://www.draper.com/corporate/news/news.htm
(nutno odskákat trochu po stránce dolů, na zprávu z 6. března t.r.)
Jinak docela lidský článek (taky v angličtině) má Chris Bergin na
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=5039
Dobrou noc!
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Celému programu se nějak lepí smůla na paty .
Když už jsme u toho,proč jsou motory opravovány v Utahu,prakticky na druhém konci USA?člověk by čekal,že když byl raketoplán koncipován a počítalo se s tolika starty ročně,že výrobce i kupující bude mít snahu ušetřit maximum,a tedy by mě napadla výrobní hala někde blízko KSC.Přeprava tak obrovského nákladu sem a tam (vlovit-k výrobci naplnit-zpět) napříč USA určitě nebude levná záležitost.Proč tedy právě tak?Díky za odpověď
To je politická záležitost. Aby každý stát unie měl účast na kosmickém programu, tak se dělají věci po celých státech ... (ať to stojí, co to stojí!!!).
... a pak se nemůžem divit, že to stojí, co to stojí! 
zdravím |
|
dakuejm vam pane Vitku za perfeknu odpoved. myslim ze lepsi vyklad sme si uz ani nemohli priat. nemam slov...
osobne si myslim ze ZPM je perfektny sposob manazmentu orientacie kozmiskych stanic vo vseobecnosti. zamestna to viac ludi, vzniknu novy specialisti, a v prvom rade to setri hmotnost vynasanych nakladov a od tejto hmotnosti sa odvija uplne kazda vesmirna misia. a to je podstatne, ze sa deje nieco co nas uci ako setrit tam kde sme to kedysi este nevedeli a teraz s pouzitim najlepsej vypoctovej techniky sa to mozno stane beznou praxou. sice je to komplikovanejsie ale myslim si ze je to spravna cesta manazmentu dlhodobych vesmirnych misii.
na strankach na space40 som nasiel par odkazov na stranky o ITS. je zaujimave, ze ked ho inzinieri navrhovali pre Freedom, tak nosnik bol nadimenzovany na zivotnost cca 30 rokov. pri poziadavkach na setrenie v suvislosti s ISS to znizili na 15 rokov (tak ako aj ine komponenty stanice), ale v podstate navrhnute inzinierske postupy stale dokazali nadimenzovat ITS na realnu zivotnost 30 rokov. dokonca som sa docital nazor, ze by to teoreticky mohlo vydrzat fungovat az 60 rokov. dany odbornik zrejme ratal s tym, ze po zruseni letov STS na ISS bude nosnik menej namahany a tam padom bude dlhsie funkcny (moj predpoklad, urcite chybny).
tak by ma zaujimalo kolko by mohli vydrzat jednotlive komponenty stanice. chapem ze je to velmi konplexna a problematicka otazka, a zavisi to predovsetkym od typu modulu a komponentu, jeho dolezitosti a frekvencie vyuzivania atd. ale ked uz ten MIR vydrzal 15 rokov, kolko by nam mohla posluzit ta dnesna superISS? |
|
citace:
citace:
Celému programu se nějak lepí smůla na paty .
Když už jsme u toho,proč jsou motory opravovány v Utahu,prakticky na druhém konci USA? ...
To je politická záležitost. Aby každý stát unie měl účast na kosmickém programu, tak se dělají věci po celých státech ... (ať to stojí, co to stojí!!!).
... a pak se nemůžem divit, že to stojí, co to stojí!
zdravím
To s lobováním politiků za umisťování průmyslových podniků (nejen kosmických) do jejich "mateřských" států Unie je pravda. Ale v případě firmy ATK (dříve Morton Thiokol) hrály roli i jiné faktory. Firma vyráběla boostery i pro jiné rakety, zejména pak řady Titan 3 a Titan 4, které se používaly jak na Floridě z kosmodromu na Cape Canaveral, tak v Kalifornii na základně Vandenberg AFB (Western Test Range); tam dokonce těch startů bylo více.
Podle původních plánů měly raketoplány také startovat i z Vandenbergu (zejména pro vojáky), takže také výroba RSRM v Utahu měla i geografický smysl. Navíc v blízkosti závodu bylo vybudováno dobře vybavené zkušební zařízení (stav) pro statické zkoušky takto velikých raketových motorů na tuhé pohonné látky.
____________________
Antonín Vítek |
| 07.5.2007 - 14:36 - Mário | |
|
| Jde v nějakym programu presně spočítat startovní okno k ISS z KSC? ____________________
Mário Pliska |
|
Dnes ráno, přesně podle plánu v 07:10 SELČ (05:10 UTC) se nákladní loď Progress M-60 připojila k modulu vězda komplaxu ISS.
Už je to dáno i do SPACE-40:
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/2007/I017A.HTM
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/1998/I067A.HTM
Je aktualizováno také schéma řazení modulů ISS a lodí k ISS připojených
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/ISS/IXYCURR.HTM ____________________
Antonín Vítek |
| 17.5.2007 - 10:51 - marcellin4 | |
|
| moje smiesne bistre oko si pred par dnami vsimlo, ze na skafandroch sokol je nacapeny znak stanice mir. zrejme je to nejaka symbolika, aby sme si pripomenuli prinos stanice mir |
|
citace:
moje smiesne bistre oko si pred par dnami vsimlo, ze na skafandroch sokol je nacapeny znak stanice mir. zrejme je to nejaka symbolika, aby sme si pripomenuli prinos stanice mir
Kde prosím? Na které fotografii? |
|
citace:
citace:
moje smiesne bistre oko si pred par dnami vsimlo, ze na skafandroch sokol je nacapeny znak stanice mir. zrejme je to nejaka symbolika, aby sme si pripomenuli prinos stanice mir
Kde prosím? Na které fotografii?
porovnajte si prosim znak projektu mir na stranke
http://en.wikipedia.org/wiki/Mir
a znak ktory ma na sebe vingradov nad "pupkom"
www.kosmonaut.cz/blog
co vy na to? |
|
hm asi nebude lahke dopatrat sa k dovodu umiestnenia emblemu Miru na sucasnych skafandroch Sokol. a nachadza sa dokonca aj na skafandroch Orlan, da sa to vidiet na radioamaterskom experimente s Orlanom...
inak v SM Miru bolo vidiet, ze istu dobu tam boli nainstalovane akesi lana napriec celym modulom, aby sa kozmonauti pri pohybe mohli o ne chytit, neviete preco to nevidno na dnesnej ISS? experiment sa neujal alebo ako? |
