citace:postavte tedy někdo /NASA ??/ novou kosmickou stanici
Ano - můžou to politicky prosadit - vzhledem ke zkušenostem se stavbou ISS to půjde snadněji a základ stanice nutný pro pobyt posádky může být poměrně malý. A možná půjde o stanici mimo nízkou oběžnou dráhu - to bude právě ten pokrok.
Jinak SpaceX si může z vlastních peněz financovat cokoliv. Prostě to se nedá do veřejného financování počítat.
Co se týče té železnice - takto se skutečně i stavěla - bez železnice se nedal otevřít důl (vození materiálu na jeho stavbu i provoz a následné odvážení vytěžené rudy) a bez dolu by tam to město zase postupně nevyrostlo. I stavební materiál na stavbu toho města se po ní vozil.
Ještě k oné ruské stanici. Nevím, ale použít moduly připravené pro ISS někdy kolem roku 2000 ke stavbě stanice roku 2030 , to mi připadá poněkud "zaostalé". To by také mohl nyní někdo "vyhrabat" Skylab či Saljut ze sedmdesátých let a začít tak budovat nový směr kosmonautiky zvaný :"RETRO". Snad by bylo možné prodat moduly ISS třeba do Indie, až bude mít dostatačně silnou raketu . Já bych také nechtěl dostat letos k Vánocům kolo, které mi rodiče darovali k Vánocům před 35 lety.
Novák: to jako myslíte že v kosmické biologii není co zkoumat? a co v "obyčejné pozemské" biologii, která má za sebou stotisíckrát více výzkumů, to si taky myslíte, že je zbytečná a o člověku a zvířátkách víme všechno? Řekl bych naopak že nové fascinující objevy přicházejí každý rok...
Ale jistě, je toho hodně ke zkoumání, jenže způsob výzkumu přes ISS mi připadá jako následující analogie.
Souostroví Madeira, vzdálené cca 1000 km od Portugalska, Portugalci objevili v roce 1418. Čímž teoreticky získali příležitost posílat k Madeiře jednu loď za druhou, následně pak dobu pobytu na moři uměle prodlužovat plavbou tam a zpět a tam a zpět atd. a provádět při tom a neustále opakovat a zpřesňovat pokusy zabývající se lidskou biologií. Např. odolnost proti mořské nemoci, průběh kurdějí, jak dlouho trvá, než na ně člověk chcípne apod. Pokud vím, jako první se s kurdějemi vypořádal někdy kolem roku 1770 James Cook, který námořníkům ordinoval kyselé zelí. Jinými slovy, Portugalci placatící se kolem Madeiry měli co zkoumat dobrých 350 let, přičemž po objevu zázračného kyselého zelí by konečně nastal čas vyrazit dál k západu. Amerika by při tomhle tempu byla objevená někdy kolem roku 1800 a o Austrálii bychom možná nevěděli dodnes. [Upraveno 22.8.2016 NovýJiřík]
trochu mi to tady připomíná diskuse ze 60.let o kosmonautice 21.století. Byly dost mimo. Měli jsme už být aspoň na Jupiteru, ale kosmonauti by počítali na logaritmických pravítkách (neodmyslitelná to rekvizita hard scifi 60.let). Ok, 40 let jsme se nehnuli z LEO, ale dokázali jsme jí využít způsobem, o jakém se nikomu před čtyřiceti lety ani nesnilo. Každý má v kapse kosmickou navigaci s přesností na metry, každý si může okamžitě stáhnout satelitní snímek jakéhokoliv místa na Zemi. Z každého místa povrchu se můžeme dovolat na jakékoliv jiné místo. A 17 dní v kuse se můžeme koukat na desítku přímých přenosů z Olympiády. Prostě kosmonautika šla úplně jiným směrem, než si nadšenci i mudrci mysleli. Takže kdoví k čemu povede radikální zlevnění a rozšíření pilotovaných i bezpilotních letů do kosmu. Třeba konečně přijde doba orbitálních továren pro výrobu špičkových materiálů či pokročilých technologií. Nebo vzniknou kosmické univerzity. Nebo vesmírné nemocnice :-)
Ok, 40 let jsme se nehnuli z LEO, ale dokázali jsme jí využít způsobem, o jakém se nikomu před čtyřiceti lety ani nesnilo. Každý má v kapse kosmickou navigaci s přesností na metry, každý si může okamžitě stáhnout satelitní snímek jakéhokoliv místa na Zemi. Z každého místa povrchu se můžeme dovolat na jakékoliv jiné místo. A 17 dní v kuse se můžeme koukat na desítku přímých přenosů z Olympiády.
Sorry, ale jeden o voze a druhý o koze. Nic z výše zmíněného nezpochybňuji, jen bych rád podotkl, že o ničem z toho nebyla řeč. Takže pro ujasnění problému kontrolní otázka: Co z toho všeho nám přinesla ISS?
Kamil73: Trochu mi to tady připomíná diskuse ze 60.let o kosmonautice 21.století. Byly dost mimo. Měli jsme už být aspoň na Jupiteru, ale kosmonauti by počítali na logaritmických pravítkách (neodmyslitelná to rekvizita hard scifi 60.let).
Hard sci-fi 60. let představovali velmistři žánru jako Heinlein nebo Clarke, začínal Crichton (Kmen Andromeda - 1969). Kupodivu ani jeden z autorů, resp. jejich hrdinů, logaritmické pravítko nepoužívá, počítače jsou samozřejmostí. V 2001 Vesmírná odysea má dokonce meziplanetární loď Discovery na palubě superpočítač s umělou inteligencí Hal. To jen pro přesnost.
ISS mame, pretoze ju chceme.
Ziadna velmoc si nedovoli stratit zivy kontakt na tieto technologie.
Nikto to nevyhnutne nepotrebuje, ale nikto nechce zostat pozadu.
tych par drobnych vychytavok a prinosov ISS je sice fajn, ale su az druhorade...
A predstava, ze prachy na ISS by sli na nieco ine je uplne mimo.
Prachy na ISS su na dlhodobe udrzanie pilotovanej kozmonautiky a ISS je najlacnejsi sposob.
Co lacnejsie sa dalo robit v minulych desatrociach?
Medzinarodna spolupraca bola skvelou prilezitostou nevycerpat sa v dalsich kozmickych pretekoch.
Z tohto pohladu povazujem ISS za financne efektivnu.
Stala v priemere 7,5G USD/rok a skladalo sa na nu 5 kozmickych agentur.
NASA stala len zlomok rozpoctu a tie prachy by museli dat, bez ohladu na to, ci by lietali len so svojim segmentom, alebo spolocne.
ISS mame, pretoze ju chceme.
Medzinarodna spolupraca bola skvelou prilezitostou nevycerpat sa v dalsich kozmickych pretekoch.
a) Kdo tvrdí, že ISS chceme? Veřejnosti se na to někdo ptal? Uspořádat na to téma referendum, myslím, že odpovědí by bylo drtivé NE.
b) Mezinárodní spolupráce, vedoucí ke vzniku monopolu ISS, byla skvělým úspěchem politiků. Ruským umožnila stavět se nadále do role představitelů významné kosmické velmoci, americkým poskytla ospravedlnění pro šíleně drahý a neefektivní provoz raketoplánů. Jenomže každý monopol je popřením konkurence jakožto základní hnací síly pokroku, takže technické možnosti obou hlavních účastníků postupem času degenerovaly; konečným nechtěným výsledkem ISS se stala postupná degradace obou kosmických velmocí. Američani ztratili schopnost letět nejen někam do vzdálenějšího vesmíru, ale dokonce i na LEO, a Rusové, totálně zruinovaní Jelcinovou politikou, z finančních důvodů odepsali všechny případné šance, které v podobě Eněrgije apod. už měli hotové, jen je použít. Podle nátury lze tento výsledek interpretovat i jako "nevyčerpání se v kosmických závodech", ale ať se na mne nikdo nezlobí, já to vidím jinak.
Jako že by si každý z hlavních států které se podílejí na ISS stavěl vlastní stanici ? Nevím jestli by to byla ta pravá konkurence.
Já bych to zas s tou konkurencí nepřeháněl, někdy smysl má a někdy nemá.
citace: Kupodivu ani jeden z autorů, resp. jejich hrdinů, logaritmické pravítko nepoužívá, počítače jsou samozřejmostí.
Já zase vzpomínám na Asimovovu Nadaci (Foudation), kde hrdinové létali po celé Galaxii, měli atomové popelníky a logaritmická pravítka. To, že další technologickou revoluci způsobí počítače, a ne kosmonautika, tehdy nebylo ani zdaleka zřejmé. A pak po vědeckotechnické revoluci (1925-1975) následovala informační revoluce (1975-2025), ne revoluce kosmická. Je to zklamání pro fanoušky kosmonautiky, ale lidstvo asi ty počítače potřebovalo víc, než dobytí Marsu.
citace:NovýJiřík:
Hard sci-fi 60. let představovali velmistři žánru jako Heinlein nebo Clarke, začínal Crichton (Kmen Andromeda - 1969). Kupodivu ani jeden z autorů, resp. jejich hrdinů, logaritmické pravítko nepoužívá, počítače jsou samozřejmostí. V 2001 Vesmírná odysea má dokonce meziplanetární loď Discovery na palubě superpočítač s umělou inteligencí Hal. To jen pro přesnost.
No právě, superpočítač...
Ono to jde ruku v ruce s tím jak se vyvíjely představy o počítačích. Ze začátku měl lodní počítač jediný vstup a výstup na můstku a kapitán telefonoval do strojovny - přesto, že počítač řídil celou loď. Pak, stejně jak se vylepšovaly počítače, tak terminál toho samého počítače dostala i strojovna, lodní doktor a nakonec i nástěnkář
Teprve nakonec se terminály dostaly do kajut a u autorů s velkou představivostí do rukou hrdinů...
Jenže pořád to byl jeden nebo nanejvýš několik propojených počítačů.
Šlo se dokonce tak daleko, že androidi měli "pozitronový" nebo jiný umělý mozek - který s počítačem až na tu umělost neměl nic společného - často se musel učit nebo tak podobně.
Když jsem tu nedávno tvrdil, že roku 2024, tedy po zrušení ISS, bude v kosmu kroužit jediná kosmická stanice a to čínská, tak hned někteří přispěchali s tvrzením, že USA i Rusko už mají své kosmické stanice "rozdělané" a aby nezaostali za Čínou, tak že je do roku 2030 také zprovozní. Takže to možná bude pravda = Stanice USA, stanice Ruska, stanice Číny a možná už brzy i Indie či Iránu budou komíhat kosmem a dávat si pozor, aby se nesrazily. Výsadkové čluny všech typů tam budou vozit po pár chlapících i ženách a vůbec nikoho to už nebude zajímat. Pro lidi to bude leda nějaká zapomenutá RETRO zábava, je to stejné, jako kdyby někdo začal zase znovu stavět ve městech už vývojem dávno překonané veřejné telefonní budky a to v čase, kdy má každé školní dítě i 90 letý kmet v kapse slušně vybaveného smartphona ! A nebo také, kdyby nejlepší světový horolezec Reinhold Messner, který už zdolal v Himalájích bez potíží všechny osmitisícovky, lezl každý víkend s cepínem a v kyslíkové masce na naši horu Říp a staršil tam školní dětské výpravy.
P.S. Prostě, pokud jsem už před 50 lety lezl po Měsíci, jen těžko se dnes můžu nějak zvláště bušit v prsa, že jsem se za dalších 50 let dokázal podívat někam na LEO.
citace:ISS .. Ruským umožnila stavět se nadále do role představitelů významné kosmické velmoci, .. takže technické možnosti obou hlavních účastníků postupem času degenerovaly; konečným nechtěným výsledkem ISS se stala postupná degradace obou kosmických velmocí. .. a Rusové, totálně zruinovaní Jelcinovou politikou, z finančních důvodů odepsali všechny případné šance, které v podobě Eněrgije apod. už měli hotové, jen je použít....
Máte přehozené příčiny a následky: historii bych interpretoval takto: 1."a Rusové, totálně zruinovaní politikou amerických "poradců" formálně zaštítěných Jelcinovým jménem, z finančních důvodů odepsali všechny případné šance, které v podobě Eněrgije apod. už měli hotové, jen je použít.... 2.a pak přišla rusko-americká spolupráce na Miru, která přinesla peníze do ruské pilotované kosmonautiky a umožnila Rusům stavět se nadále do role představitelů významné kosmické velmoci, 3. na kterou plynule navázala ISS s analogickým efektem.
Zkrátka pro Rusy ISS (a předtím Amíci na Miru) neznamenala degeneraci, ale poslední záchranné lano před pádem do hlubin; "musíme tam dát peníze, kvůli dodržení mezinárodních závazků" je od poloviny 90. let neprůstřelný argument moskevských zastánců pilotované kosmonautiky proti nájezdům min.financí.
Konkurence nezachrání všechno, konkurence v 80. letech nezrodila západní vesmírnou stanici, jenom hory papíru, těžko věřit, že by se z těch papírových závalů v 90. letech Amíci samostatně vyhrabali, když by Rusové stěží utáhli Mir, pokud vůbec..
http://nasawatch.com/archives/2016/08/russia-begins-t.html
Rusi vraj plánujú znížiť svoj podiel na prevádzke ISS, namiesto troch chcú mať iba dvoch členov posádky.
Bolo by vlastne možné, aby bola na ISS iba 5 členná posádka? Alebo bude musieť prázdne miesta, obsadiť niekto iný?
Turisti? [Upraveno 23.8.2016 alamo]
citace:P.S. Nevím, ale pokud Čína zprovozní svou stanici 2024 , nebyly by pak USA i Rusko tak nějak k smíchu, kdyby 5 až 10 let po Číně začaly na LEO montovat tu svoji stanici ?
Záměrem NASA je mít stanici na oběžné dráze kolem Měsíce. Vaši větu chápu tak, že tato stanice Vám k smíchu nebude.
Schéma na obrázku je zatím hodně předběžné, nicméně časová osa potvrzuje záměr stanici postavit a provozovat v příštím desetiletí.
Pokud mluvíme o možné další americké stanici na LEO, tak tu NASA nechystá. Současné úvahy jsou tím směrem, že by byla komerční s využitím know-how, které firmy získají na zakázkách souvisejících s výše uvedenou stanicí u Měsíce. Stanici na LEO by obsluhovaly komerční pilotované a nákladní lodě, přičemž NASA by mohla být jedním z uživatelů. Protože to nemá být státní, ale soukromá stanice, chápu to tak, že ani ta by Vám k smíchu nebyla.
Z technických důvodů odložen start Sojuz MS-02, který měl startovat 23.9.
РОСКОСМОС принял решение о переносе планируемого 23 сентября 2016 года пуска космического корабля «Союз МС-02» по техническим причинам после проведения контрольных испытаний на космодроме БАЙКОНУР.
Дата запуска космического корабля будет объявлена дополнительно.
jak to ovlivní další starty a přistání? Odkládá se i přistání současné posádky?
Zdroj této informace (start 1.11.) byl z 20. září.
Ovšem zdroj z 21. září https://ria.ru/space/20160921/1477508337.html uvádí dva možné termíny startu. Pokud se podaří opravit Sojuz MS-02 (výrobní číslo 732), může být start v období mezi 12. a 20. říjnem, a pokud ne, tak bude 1. října vynesen exemplář výr.č. 733, který je dosud připravován jako Sojuz MS-03.
Start nákladní lodi Progress MS-04 se z původního října v každém případě odkládá - http://www.interfax.ru/russia/529702
Momentálně to vypadá takto (varianta 1 / varianta 2)
oddělení a zánik Progress MS-02: 14.10.
start Sojuz MS-02: 19.10. / 1.11.
přistání Sojuz MS-01: 30.10. / polovina listopadu
start Sojuz MS-03: 16.11. / prosinec
start Progress MS-04: polovina listopadu / 1.12.
Na palubě stanice byla poprvé sekvencovaná DNA. Výsledky se shodovaly s výsledky sekvencování na identických pozemních vzorcích.
Posádka se může spolehnout na tuto technologii i ve stavu mikrogravitace a lze tak zajistit rychlejší reakce na zjištěné bakterie. Posádka může skoro hned zjistit, jaký kmen bakterie je ohrožuje a nečekat měsíce, než se vzorky dostanou na Zem.
